Téma:

Díky, Jirko,za povzbudivé info,až povyrostou,mám v plánu je dát do kulatých 8cm.
Tvrdou kulturu mají už teď, na zahrádce na kopci mají plné slunce a povětří,a jak je vidět, tak jim to jde k duhu.
Ty Tvoje kousky jsou nádherné.Jak velký květináč mají?

Když se to povede, něco takového by z toho mělo vyrůst cca za 15 a více let při tvrdém pěstování..

Tenhle drobek v květináčku se nemůže měřit  s výpěstky Toma,ale to jeho husté otrnění se mi líbí už teď,Echinofossulocactus zacatecasensis PP63,Zacatecas, MX.

 

  
 

Vždy když je uklízím do garáže, pěkně se  pokochám

Efc . phyllacanthus F122 , Tierra Nueva ,SLP .

 Tyto tři Efc.by měli  být Efc.arrigens,kytičky jsou od Pepy Nováka,.Ty s těmi čokoládovými trny mě dostaly,snad se příští rok dočkám i květů.       
A ještě jeden fossuláč,a to v plné zbroji.Efc.gladiatus,též od Pepy Nováka,z loňské návštěvy, 
 

Marku nevím odkud si, v loňské zimě(i těch předchozích) moc dnů, kdy mrzlo nebylo, Echf. snesou trochu mrazu (vyzkoušeno do - 1 stupně C každoročně), ale nechat je celou zimu v nevytápěném...
15 leté kytky podle mě nové zacházení jen tak nerozchodí.
Bez světla to suché vydrží i dýl, a i tak pokvetou, pamatuju doby, kdy jsem je vytahoval z květináče a balil do papíru a stejně kvetly. Mě kvetou ve vytápěném polykarbonátníku v březnu, takže na jaře dávat na světlo brzo. 

ok, diky, blbej napad... kytky maji 15let, zabijet je nechci... necham to tam do -5st.C mrazu a pak presunu do kolarny, je tam uplna tma ale nemrzne... az se otepli, pujdou zpet do susarny, dam pozor na popaleni
 

marek.sykora napsal:

zdravim, kvuli nedostatku mista premyslim, ze zkusim letosni zimu nechat fosulace v susarne na strese panelaku, coz je venkovni prostor, kam sice neprsi, nefouka, nicmene bez vytapeni... co myslite, je to dobry napad? mam dve misky prumer 40cm, vyska 15cm, v kazde cca 10-12 kytek starych 10-12 let, misky muzu jeste do neceho zapustit nebo prikryt


 

Je to hazard.

Jedinou výhodu, který ten tvůj pokus má je to, že budeš mít na jaře více místa pro jiné katusy.

zdravim, kvuli nedostatku mista premyslim, ze zkusim letosni zimu nechat fosulace v susarne na strese panelaku, coz je venkovni prostor, kam sice neprsi, nefouka, nicmene bez vytapeni... co myslite, je to dobry napad? mam dve misky prumer 40cm, vyska 15cm, v kazde cca 10-12 kytek starych 10-12 let, misky muzu jeste do neceho zapustit nebo prikryt

Efc . sp . VZD 146 , Victoria , GTO .
 

Při květu tady toho Efc.phyllacanthus od Sombrerete v Zacatecas jsem si vzpomněl na diskuzi kolem tohoto tematu s Jaroslavem Záhorou,který vyslovil podezření, že populace tohoto druhu vyskytující se v Okolí Ahualulco v SLP a El Chirlin v Zacatecas  mohou mít hybridní původ ,na který by mohlo ukazovat červené zabarvení jicnu květu květu.kkplzen.eu/index.php/forum/5-kaktusy/1450-echinofossulocactus-stenocactus?start=360.
Jask je vidět na prvních dvou fotkách z různých období, červeně zbarvený střed květu se vyskytuje i u této populace od Sombrerete,kde je populace uniformní a není předpoklad,že by tento druh mohl být jako přírodní hybrid označován....

Efc . sp . JV 201 , La Venta , ZAC . 

Mam jen nekolik malo zastupcu tohoto rodu,ale tento letity coptogonus jeste nikdy nekvetl jako prvni z nich....

Echinofossulocactus pentacanthus, San Felipe, Gto, MK 177.495
 

Efc . phyllacanthus RS 454 C , Fresnillo , ZAC .

Stenocactusy ještě pořád kvetou.

Efc . sp . VZD 172 , Los Tecolotes , ZAC .

Stenocactus anfractuosus. Bez slunce ten květ více nedá.

E. erectocentrus El Potosí

Stenocactus ten se má. Do práce nemusí, alimenty neplatí, vypít dostane zdarma a vše má na háku - i Coron.

Moc jich nemam,
E.rosasianus





a bezejmenny

E.spinosus
( jak spravne minuly rok Jirka poznamenal )

Pochybuji. Máš k němu nějakou lokalitu nebo polní číslo? Echinofossulocatusy, dnes oficiálně Stenocatusy, jsou nádherné, na pěstování velmi nenáročné a vděčné kytky, které snesou snad úplně všechno, ale co se týče určování, je to velice problematický rod. Dříve byly popsány desítky taxonů, dnes je to myslím, okolo osmi oficiálních druhů. Problém s určováním, mimo jiné, spočívá v tom, že tyto katusy i v rámci jednoho druhu jsou velice variabilní. Určovací klíče byly dříve založeny převážně na počtu, tvaru a zbarvení trnů. Problém je v tom, že tyto kaktusy vypadají jinak jako mladé rostliny, jinak jako dospělé rostliny a úplně jinak jako staré exempláře a to i co se týče právě počtu, tvaru nebo zabarvení trnů. Navíc se i přizpůsobují dané lokalitě a podmínkám, které na ní panují. To vše se promítá do jejich habitusu, tzn. vzhledu. Toto je pouze jeden aspekt problému. Druhým aspektem je složitá a často velmi zmatečná taxonomie tohoto rodu zatížená velkým množstvím taxonů a synonym různé validity. V každém případě, kakusy to jsou nádherné, a spíše než jejich přesným vědeckým názvem, je vhodnější opatřovat je polními (sběrnými) čísly, dle kterých se dá zjistit jejich přibližná lokalita, datum a jméno původního sběratele. Na základě těchto údajů pak lze někdy i následně určit (spolu s dalšími determinačními znaky) i o jaký konkrétní druh se jedná.

Ahoj, troufnul by si někdo na určení?

Kvete mi další fosuláček. Má velmi intenzivní zbarvení květů.

Echinofossulocactus sp. km140, Route 45, Sombrerette to Fresnillo, Zac., RS 808

Jaroslav napsal: Hned na úpatí kopce jsme potkali první ježovku. Noční déšť krásu trnů ještě umocnil.

Neví někdo co je to za "ježovku"

Echinofossulocactus sp. (koupil jsem semena pod jménem pentacanthus), MK 177.495, San Felipe, Gto