Téma:

Tuhle kytku mám třetí léto,loni jsem jí upekl odnož.Letos je více na čerstvém vzduchu tak snad vykvete.

No...Milane, ten gracilis raději neuváděj, protože Backeberg popsal juvenilní článek A.coxii...

petr babula napsal: No, to mě nappadlo, jenže se obávám, že to nebude tak jednoduché. Semena jsou jen nepatrně menší než u austro, ale díval jsem se na ně pod mikroskopem a vypadají velmi blízce k austro. Navíc, rostliny rostly nejen pod keři, ale také mimo, byly vždy dlouze sloupkovité, dokonce dělaly i menší trsy - to mě poněkud vyvedlo z míry.

Pozorování je naprosto správné, podobnost semen Austrocactusů a Pyrrhocactusů svědčí dle mého názoru o bízké příbuznosti. Dokonce severní Pyrrhocactus umadeave má semena snadno zaměnitelná s některými drobnými typy Austro, teba graciis.
Jak se v přírodě pozná hybrid kaktusu popsal před pár lety Roy Motram v Cactus World. Hlavní obecný znak hybridů je, že jsou daleko, tj. o více řádů, vzácnější než rostliny rodičovských druhů. Pokud rostlin na snímku bylo např 10 na 100 ks vzácnějšího z předpokádaných rodičů, pak to hybridy s vysokou pravděpodobností nejsou. Pokud by se jednalo o hybridní roj, byly by tam hybridy dalších generací, které se projeví jako různé přechodové formy mezi hybridem 1. generace a jednotlivými rodiči. Proto souhlasím s Jirkou, že se jedná o příslušníka rodu Pyrrhocactus.

...neoplozená vajíčka mohou mít více důvodů...
Zbývá tedy otázka - kde je ta lokalita? Jestli to tedy není tajné?

No, plody se otevíraly stejně, jako u austrokaktusů, malá část semen se vysypala, většinou zůstávaly v plodu, navíc, u řady plodů bylo zřejmé, že vajíčka nebyla oplozena, což by svědčilo více pro hybrid. Uvidíme. Zaujalo mě to, některé rostliny měly délku kolem 40 cm při průměru kolem pěti šesti centimetrů.

Austrokaktusy jsou běžně trsovité, pyrrhokaktusy (P.strausianus) běžně neodnožuje, max. vytvoří nějakou boční odnož. Průměr/délka rostlin u A.bertinii je tak 1:3 až 1:10, kdy průměr je běžně do 8cm. Na fotce 3+4 jsou ty zbytky plodů v oblasti "perikarpelu" nějaké úzké, jako by byly bez semen. Zralé plody jsou u obou zhruba stejného tvaru - soudečkové, jenže u pyrrhokaktusu se víceméně volně sypou z utrženého plodu (alespoň polovina), u A.bertinii tomu tak není, semena zůstanou v plodu...a - semena jsou opravdu podobná. I já jsem viděl na více místech sloupkovité P.strausianus a na jedné lokalitě jsem měl podezření na hybrid (s jiným rodem)...ovšem to bylo v r.2008, později jsem ale ty kytky na lokalitě už nenašel...

No, to mě nappadlo, jenže se obávám, že to nebude tak jednoduché. Semena jsou jen nepatrně menší než u austro, ale díval jsem se na ně pod mikroskopem a vypadají velmi blízce k austro. Navíc, rostliny rostly nejen pod keři, ale také mimo, byly vždy dlouze sloupkovité, dokonce dělaly i menší trsy - to mě poněkud vyvedlo z míry.

...jsem rád, že se do Patagonie začíná jezdit více...otázkou je ale, až kam jste dojeli...
Jinak - to samozřejmě není hybrid, ale Pyrrhocactus strausianus, který na hranici Patagonie (Neuquen x Mendoza) roste, více však až v Mendoze (třeba Malargue)..., ale prvopopis je od hraniční řeky...
Už vícekrát jsem zaznamenal, že někde roste Austrocactus.., ale byly takto posuzovány malé pyrrhokaktusy, které se opravdu velmi podobají menším austrákům. Pravda je, že v době květu se rozdíl vidí hned, jsou-li ale kytky trochu seschlé a rostoucí mezi/pod keři, což dělají oba druhy/rody, tak může být v určení problém, protože mohou být oba sloupkovité...pyrrhokaktusy jsou spíše kulovité až krátce sloupkovité, kdežto austrokaktusy jsou sloupkovité vždy...na první fotce jsou tedy A.bertinii...

cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=30&t=1044&start=165

Před pár dny jsem se vrátil z Argentiny, resp. Patagonie. Navštíveno kolem sta lokalit, téměř na všech byly austrokaktusy, na mnoha měly i semena, přivezl jsem možná padesátku položek semen. To by asi nebylo tak zvláštní, nicméně na jedné lokalitě, de fakto poslední, kterou jsem navštívil, jsem našel velmi zajímavou, doposud nepopsanou věc, křížence Austrocactus sp. a E. leucantha (předpokládám, na lokalitě Austrocactus sp. E. leucantha a tento přírodní hybrid) - viz fotky, jde to dobře vidět. Vzhledem něco mezi E. leucantha a Austrocactus sp., květy s krátkou květní trubkou (jako A), plody typické pro A, semena menší a v menším počtu (těch byl dostatek a dovezl jsem jich poměrně hodně). Nutno říct, že lokalita je už "těsně" mimo Patagonii. Pravděpodobně po konzultaci s kolegy systematickými botaniky se na to podíváme po stránce molekulární biologie a případně popíšeme.

Jiri Kolarik – longicarpus, colloncurensis

Díky za informace. Tak jsem je dal oba do databáse jako samostatné druhy. Počkáme na další informace, snad to bude dobře.

Add. Čelákovice...ještě bych A.colloncurensis neřadil jako synonymum ke A.coxii...doufám, že se tam brzy sám podívám...

A tak tu máme nový popis Austrocactus longicarpus E.Sarnes & N.Sarnes species nova cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=30&t=1044&p=49131#p49131
...tuto kytku znám už důvěrně...

Jiri Kolarik - Austrocactus colloncurensis

Díky za informaci. Je jasné, že tím pádem to nemůžeme chápat ani my. V databási by nám nemělo chybět žádné jméno, takže už tam je - jako synonymum coxii. A uvidíme.

...tak nám popsali další austráč...abych to nemusel opisovat, link: cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=30&t=1044&start=165

...no, Austrocactus sp. Telsen

...kvetly mi letos poprvé dva semenáče... Telsen je zajímavá obec s ještě zajímavějším výskytem austrokaktusů...které jsou prostě jiné jak A.bertinii... nejen to, že mají vesměs slámově žluté trny (ca.80% populace). Jsou soliterní až trsovité... Je to takový začátek populací rostoucích dále na severo+jiho-západ, kytky jsou impozantní, klidně 60cm velké s průměrem i 12cm, některé jsou i poléhavé a pak z ležící části mohou i odnožovat...květy jsou růžové, jak je na fotkách...ve sbírkách asi není, resp. ze sběrů Jardy Procházky (1992-94) se může snad ještě něco vyskytovat...

Jiri Kolarik 24.6.2014 - ....no, já ještě neskončil...

To je dobře. Na pokračování se těšíme, zpracujeme a budeme propagovat. Nepopsané věci nás také zajímají. Jsou-li jak jsem zmínil „kaktusářsky zajímavé“. Lumírovu Austrocylindropuntia verschaffeltii var. kirchneri také vedeme jako zajímavou, bez ohledu na to, že popis byl v Ostníku a holotyp je u něj ve skleníku.

....no, já ještě neskončil...teď ještě časem přijdou na řadu ty další nepopsané, nicméně markantní kytky, které se odlišují od "schema" bertini x coxii x hibernus, které si zasluhují popis min. na úrovni ssp. ne-li samostatného druhu... Např. Teď jsem zjistil, že na Cerro Diamante rostou dvě naprosto odlišné populace! Jedna podobná ferrarii - philippii (sensu Sarnes) a druhá rostlinám od Los Molles a El Sosneado! Jsou naprosto odlišné...

Jistě - na Peninsula Valdez rostou bertini, sám jsem je tam viděl...a ten na obrázku je jedním z nich...a Pterocactus valentini roste nad Puerto Piramidés...je to klasická bíle otrněná kytka s "měděnými" květy...
cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=30&t=4786&start=90

Jiri Kolarik 21.6.2014 – austrokaktusy

Děkuji za dokončení seriálu o austrokaktusech. Velmi užitečné informace. Tak jsme rozšíli databási o hibernus, coxii a ferrarii. Máme tam asi 50.000 záznamů, 30.000 jmen, 20.000 ověřených lokalit a 3000 tzv. jasných nebo vyvolených. To je popsaný druh nebo i varieta kaktusářsky zajímavá. Botanicky to neřešíme. Těžko zpracovávat něco jako, popis je jasný, lokalita nejasná, byla nebo nebyla uložena herbářová rostlina nebo není latinská diagnosa. Prostě všechny záznamy se musí vejít pod ty vyvolené. Snažíme se shromažďovat praktické informace pro kaktusáře. Konkrétně austrokaktusy nyní 6 jmen a pod nimi 37 synonym, 12 lokalit, 6 fotek. Třeba se časem podaří další vylepšení. Ještě mě to donutilo vylézt na střechu, kde jsem půl roku nebyl a tušil tam něco z Patagonie. Přežily, i když nevypadají moc hezky, ale to zmíním na nějakém jiném vlákně. U této rostliny je napsáno Peninsula Valdez, Biedma, Chubut. Mohl by to být austrocactus? Mám odtud ještě Pt. valentinii z Punta Piramides.

- pokračování -

Ritterův popis tehdy novinky z Chile - Austrocactus hibernus - se nachází mj. i v argentinském údolí Las Leňas (+ i jinde), odkud jsou naše kytky... Milan Kůrka o tom i napsal tuším do Kaktusy... Druh je zajímavý i tím, že roste na okraji lyžařského areálu, tedy je nějaké měsíce i pod sněhem ... tam ovšem až tak nemrzne!

Kytky kvetou už jako poměrně malé - ca. 5cm velké, vytvoří-li plody, je to právě to zajímavé, jsou dužnaté a nevysychající...podobné i dalšímu (byť spornému druhu řazenému k rodu Austrocactus) A.spiniflorus...

... Jinak je to plazivý druh, který se hodí do větší misky...

- pokračování -
4. K A. gracilis jsem to již napsal...Backeberg tam nebyl a jím popsaná odnož/článek je pouze juvenilním článkem, který rostl v přistíněném prostředí... Toto je obecně známo a takové články tvoří všechny druhy austráků...nejvýraznější je to u hibernus, coxii, spiniflorus, které tvoří takové stolony i 1m dlouhé, tj. pod kameny či v roští ap., ale jakmile se dostane špička na plné slunce, tak dojde k přeměně a rostlina kvete...všechny tato zmíněné od čistě žluté přes oranžovou po skoro měděnou...
5. A.coxii - je také dobře definovatelný druh..., který kupodivu roste na rozsáhlém areálu, jenže tam skoro nikdo nejezdí, je tedy oproti třeba A.bertinii méně známý...
6. PROBLÉM - A.patagonicus - popsán nedobře, popis po mnoha letech doplňován,...navic lokalita/oblast výskytu nejasná a překrývající se s A.bertinii..., takže to vypadá na duplicitní popis! Navíc - v jednom doplnění popisu je jako lokalita uvedena oblast u řeky Santa Cruz... Je otázkou, nakolik je to věrohodné, protože kolem této řeky a jinde na jihu Patagonie roste jistý austrokaktus, který se ale popisu třeba A.bertinii vymyká...
Ale - např. u Puerto Deseado roste odlišný typ od "klasického" bertinii, tedy ale je otázka, jestli ta už dosti jižní lokalita a přímo u oceánu, nezapřičiňuje trochu odlišný habitus... O kousek jižněji roste už ten "jižní" typ..., který je na následujících fotkách...

... a samozřejmě je ještě celá řada kytek v té obrovské Patagonii, která jen tak někam nezapadá....

- pokračování -

Nazdar...tak jsem kouknul na to, kdo je (jsou) Čelákovice a protože jsem byl i osloven, chápu se některých objasnění, byť tedy z mého úhlu pohledu...
1. bohužel - prvním třem jmenovaným taxonům se nedá nic vytknout jen A.bertinii, tam je jasná lokalita (popis 1863!!!) a popis i tak "sedí"...zato ostatní dva jsou nejasné z mnoha důvodů... a) philippii - popsán z území Chile s nejasnou lokalitou, ale jasným popisem, který sedí na "bertinovskou" kytku (je tam kresba)...pozn. v Chile se vyskytuje v údolí řeky Rio Maule několik lokalit s Austro, které jsem dříve považoval za tento philippii a do jisté míry příbuzný (či identický s hibernus, viz dále...). Sarnesovi v pátrání došli k názoru (z části osobní sdělení), že ta část hor u El Manzano Historico dříve (19.století) patřila administrativně Chile a vedla přes tento průsmyk stará obchodní cesta mezi Mendozou (město) a Santiagem (dnes vpodstatě zapomenuta, resp. nahrazena novou cestou severněji (Puente del Inca)...no - a protože měl být philippii z Chile, je pravděpodobné, že byl sbírán právě podél této cesty...toto je pravděpodobná konstrukce, podpořená právě popisem s perokresbou...tedy - Sarnesovi se rozhodli, že toto je ten A.philippii! Můj názor - je to možné...
b) A.spiniflorus je problém, který je řazen do rodu Austrocactus, ale - plody jsou podobné A.hibernus, semena mají hladkou (!) testu...asi tedy je třeba dalšího zkoumání...
2. A.ferrarii je mladý popis a nejsevernější okraj (zatím) areálu rodu...je znám zhruba 12-13 roků a chybí zde další pozorování...nicméně kytky jsou odlišné od philippii (sensu Sarnes)...a je z letoška známa další lokalita, dosti vzdálená od původní...

3. Ritterův A.hibernus je platný popis, resp. kytka je jasná, popsaná z Chile (údolí řeky Maule), vyskytuje se i ve dvou údolích v Mendoze...zbývá dojasnit kytky od Rio Maule, které dle mého názoru budou asi hibernus (jediná lokalita, kde jsem tedy ještě nebyl, resp. jsem je nenalezl...). Tedy to, co máme od Las Leňas (města) je hibernus...
- pokračování -

Blbě přesadit se letos povedlo mě - do 14 dnů byl austrák na kaši - viz foto. Taky se mi asi blbě povedlo zalít jeden pterák, který rostl cenťák denně a najednou se při nedávném ochlazení zastavil a podobně 2 ancistráky jsou bez kořenů.Loni je předešly nějaké skleráky. Všechno kytky náchylné na nevhodné vlhko v kořenech, prostě to ani po mnoha letech neumím, spěchám.
Nevíte, kde jsou v nabídce nějaké Austrocactusy? V okolí nic v nabídce není a ta kytka se mi velice líbí.

Jiri Kolarik 18.1.2014 - po naší listopadové patagonské jízdě se mi to s rodem Austrocactus zdá mírně jasnější...
Mamlas 5.3.2012 – existují jen bertinii a philippii

Mírně jasnější ano, jasné ne. Jasné je, že jsou tři druhy, kterým se nedá nic vytknout: bertinii, philippii a spiniflorus. Než jsem si přečetl tento příspěvek, řadil jsem tam i ferrarii. Potom existuje řada jmen, která bych nezavrhoval a psal je na jmenovky. Za ně, pokud možno GPS. Pokoušet se psát, že je to var. nebo f. od těch nadřazených je už dost riskantní. Podle mne vžitá jména, ke kterým se dá něco přiřadit jsou ještě: patagonicus, hibernus, coxii, dusenii, gracilis a ferrarii.
Co mě k tomu vede. Ani gracilis bych nezavrhoval. Jistě, že Backebergův popis neobstojí z mnoha důvodů, ale jemnější formy existují, a u více „druhů“. Je jedno jestli na jmenovku napíšu: gracilis, coxii, coxii gracilis, intertextus gracilis, dusenii nebo patagonicus gracilis. Stejně je to možné považovat za invalidní jména. Překvapil mě názor Sarnesových. Jestli to dobře chápu, považují ferrarii za formu nebo synonymum philippii. Přitom ferrarii popsali jako samostatný druh a popis je validní. Jejich „dlouhou rešerši“ neznám. Líbilo by se mi více philippii var. ferrarii, ale to by zase bylo jen neplatné jméno. Nic proti austrokaktusům, mám je rád a pár jich pěstuji. Těším se na nové druhy. „Pořádek“ je v nich stejný jako v jiných rodech. K jednomu variabilnímu druhu desítky synonym či pochybných jmen.
Zdraví Čelákovice

Austrocactus coxii, Rio Alumine...jedna z mnoha lokalit je kousek nad řekou...tento austrák roste jistě na ploše 100x500 km...

...tedy od zhruba San Carlos de Bariloche až skoro po hranice s Mendozou...

Je to fakt, co píše Milan...ještě větší problém to je u pteráků...jak rostou tenké slabě otrněné odnožky, tak jsou kořeny v háji...až za čas se to spraví...a chce to jen a jen trpělivost...

Jara napsal: Mohl by jsi napsat, co máš na mysli: " Blbě přesadil?"

www.kaktusy-adenia.wz.cz

To je obvyklá komplikace při přesazení pravokořených austrokaktusů. Následuje ztráta kořenů, které se jen zřídka obnoví. Kdybych věděl, co je příčinou, nepřesazoval bych blbě.

Mohl by jsi napsat, co máš na mysli: " Blbě přesadil?"

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Tady je semenáček A. bertinii s prvním květem, asi patnáctiletý. Je dobře vidět přechod od juvenilních tenkých a háčkovitých trnů k dospělým, silným a rovným. Pokud bych třeba blbě přesadil a kytka měla potíže s kořeny, což je ještě snazší než u skleráků, začla by zase dělat trny juvenilní.
Z toho je vidět, že tvar trnů jako znak pro určování austrokaktusů je silně nevhodný.

Hm, tak po naší listopadové patagonské jízdě se mi to s rodem Austrocactus zdá mírně jasnější...
1. Definitivne bych vyloučil A.gracilis jako druh a dále je to jen synonymum pro A.coxii...Backeberg popsal jen juvenilní článek... A. coxii má velký areál rozšíření
2. Nově popsaný A.ferarrii má dosti odloučenou lokalitu a nejblíže mu je A.philippii na hranicích s Chile, tedy za něj (philippii) považují manželé Sarnesovi po dlouhé rešerši
3. Na jihu, tj. 50 rovnoběžka roste další druh, určitě to není A.bertinii!!! Mám pro něj už provizorní pojmenováni....
4. A nové ( tedy naše) objevy...dle tipu manželů Sarnesových... Jsou úžasné kytky, velké bertinovského typu, přesto jiné...
5. Potenciálně nový druh od Zapaly... Má jiné znaky jak bertinii...
6. + další řada "okrajových" lokalit jako Los Molles, Cerro Diamante,...

něco najdeš na stránkách polních čísel
austrocactus

Mám několik austrocactusů s JPR čísly. Memáte někdo seznam polních čísel Procházky i s lokalitami?

Mám k ní číslo KF 98. A. coxii dle Sarnesových s růžovou bliznou je tem Sclerákovo. Tenhle má bliznu červenou....