Téma:

Problem jest w tym, że Lobivia acchaensis rośnie niedaleko lokalizacji Lobivia hertrichiana a wielkością nasion bliżej jej do grupy trzech lobivek z Huancavelica i Ayacucho czyli do Lobivia wrightiana, Lobivia winteriana i Lobivia zecheri. Jak daleko są od siebie oddalone te dwie grupy gatunków widać na poniższej mapce.



link do pełnego rozmiaru mapy:

Niebieski - Lobivia wrightiana TB294, TB920
Czerwony - Lobivia winteriana TB917
Szary - Lobivia zecheri TB293, TB921, TB922
Żółty - Lobivia hertrichiana, TB284, TB285, TB286, TB287, TB944, TB946, TB947, TB949, TB950
Zielony - Lobivia acchaensis, typowa z fioletowym kwiatem TB771, TB952, inne barwy kwiatu TB772, TB773, TB951

Trudno mi rozstrzygać, czy Lobivia acchaensis to jeden i ten sam gatunek co Lobivia hertrichiana. Na pewno są one ze sobą blisko spokrewnione. Cały czas jest otwarta dyskusja czy wszystkie te lobivie wraz z Lobivia backebergii to jeden gatunek czy jednak różne. Natomiast dla mnie błędem jest włączanie do Lobivia backebergii takich roślin jak Lobivia wrightiana, Lobivia winteriana i Lobivia zecherii jednocześnie wydzielając Lobivia hertrichiana, która rośnie pomiędzy nimi. O mało znanej Lobivia acchaensis bardzo rzadko wspomina się w literaturze a jest to wg mnie ciekawe połączenie między Lobivia wrightiana a Lobivia chilensis jeśli ta druga rzeczywiście istnieje.

Mám ve sbírce poměrně dost sběrů L. acchaensis. Hned, jak se objevily, získal jsem semena přímo od cestovatelů. Připadají mi jako semenáčky jiné než L. wrightiana, trošku mi k nim nesedí ani řazení některých hertrichián. Ale nejsem samozřejmě odborník. Tady je jen pár fotek.

Lobivia acchaensis ES135 Abra de Karronca, Accha - Aray Pallpa, Cuzco, Peru 3821 m





Lobivia acchaensis HJW248 Acos, bridge at Rio Acomayo, Peru





Lobivia acchaensis ES168 Aray Pallpa, Cuzco, Peru, 3752 m







Lobivia acchaensis ES134 Abra Poccakassa, Accha - Aray Pallpa, Cuzco, Peru, 3930 m







Lobivia acchaensis HJW226 Accha, Peru

Jsou to dva měsíce, co jsem se v jednom příspěvku zmínil o L. acchaensis. Vždycky jsem ji měl spíš jako varietu L. wrightiana než jako samostatný druh. Zdůvodnění a fotky jsem dal už do tohoto příspěvku v Lobivia a Echinopsis od A do Z. V říjnu jsem sem pak dal tyto fotky, dovolím si je zopakovat.



Teď jsem narazil na Facebooku na nedávný příspěvek Toma Blaczkowkého (náš známý blabla) a ten k L. acchaensis přidává i rostlinky z oblasti Huanoquite s různými barvami květů. Pokud se do FB dostanete, najdete příspěvek z 9. prosince i s řadou fotek zde . Kdyby vám to nešlo, jednu fotku jsem si dovolil stáhnout na ukázku, proč se o tom všem zmiňuju. Doufám, že mi tu troufalost Tomek promine.

Tyto jeho rostliny mi totiž nápadně připomínají moje Lobivia sp. KZ157, co je od roku snad 1990 vedu jako formu L. hertrichiana, viz opět v Lobivia a Echinopsis od A do Z tady . Takhle vypadají teď:


Tomek píše, že kytky z Huanoquite jsou hodně variabilní a přidává k nim v jedné odpovědi i Lau 154a, které mám rovněž jako formu L. hertrichiana (a kvetou i žlutě, jenže takovou já nemám). Moje vypadají takto:



Když se na ty všechny fotky podívám, tak mi jde hlava lehce kolem. Co kytka, to něco úplně jiného. Docela mě děsí, že by to mělo růst na jednom stanovišti, byť asi dost roztahaně, a že by to měl být jeden druh. Na druhou stranu ale proč ne. Měli bychom ohraničené druhy L. wrightiana a L. hertrichiana a mezi nimi je holt přechodové území s centrem na Huanoquite, kde je totální guláš forem něčeho, čemu bychom mohli říkat L. acchaensis. Je to ale bohapustá teorie, já tam nebyl. Schválně, jestli mě z toho někdo vyvede.

Lobivia jajoana v. vatterii JS372 nad Tilcara Quebrada de Humahuaca Jujuy, Argentina. To vatteri berte s rezervou

Tomek nám představil poměrně nový taxon, za což mu patří velký dík. Zatím jich u nás asi moc nebude. Já jsem spíš na ty staré druhy (spíš leckdy "pseudodruhy") a na fejsu jsem ukazoval dva z těch, které už dávno spadly zcela oprávněně do L. pentlandii. Přetáhnu i sem, aby i dnešní mladí kaktusáři viděli, jak se nahlíželo na staré backebergovské druhy ještě v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Všechno jsou to kytky posbírané v různých sbírkách v Čechách a na Moravě, pochopitelně tehdy bez polních čísel a lokalit a s původem tedy zcela neznámým.
Lobivia boliviensis, to bylo snad nejfrekventovanější jméno kaktusu, které jsem dříve slyšel od návštěv ve své lobíviové sbírce. Většinou ve spojení s "Máte na prodej?" Pro nás dříve narozené vždycky představovala "bolivienka" kaktus s extrémně dlouhými bodlinami, o které samozřejmě šlo hlavně, a s květy v různých odstínech růžové až světle červené barvy se světlým středem.








Ani L. argentea už nemá místo mezi uznávanými druhy a její jméno bylo zařazeno mezi další synonyma L. pentlandii. Ze svých cest po sbírkách jsem si kdysi přivezl spoustu odnoží s tímto jménem. Většinou jsem je doma hned dobrovolně přejmenoval na pentlandii, protože vůbec neodpovídaly popisu. Pár jich ale s touto jmenovkou zůstalo. Argentea nemívá tak atraktivní trny jako boliviensis, celkově je taková jakoby skromnější. Má ale nádherné květy. Měly by být světle růžové až skoro bílé, na slunci jakoby stříbřité. Proto taky argentea.





Žádná z těch rostlin na fotkách nemá nijak evidovaný původ, botanicky jsou tak v podstatě bezcenné. Svoji hodnotu mají pro mě někde jinde. Jsou prostě hezké. Že to jsou opravdu "pseudodruhy", o tom se dá přesvědčit snadno sprášením jednotlivých kytek a výsevem semen. Semenáčky vykazují tak neuvěřitelnou variabilitu, že v tu ránu máte ve sbírce hned několik dalších backebergovských "pseudodruhů". No jo, ale přece je kvůli tomu nezlikviduju! A tak je pěstuju dál, občas je i množím, dokonce si je někdy někdo i vezme a vždycky se těším na jaro, až rozkvetou, a na podzim, jaké fousy zase boliviensis vytáhne.

W tym roku po raz pierwszy zakwitły u mnie Lobivia krahn-juckeri ssp. echinopsoides, opisane też pod nazwą Echinopsis torrefluminensis. W naturze bardzo przypomina ona Lobivia aurea.


TB1022.1 Lobivia krahn-juckeri ssp. echinopsoides
Capactala to Kollpa, Chuquisaca, Bolivia, 2174m



TB1026.1 Lobivia krahn-juckeri ssp. echinopsoides
Capactala to Kollpa, Chuquisaca, Bolivia, 2589m

Na podzim všechny kaktusy vytrňují. U lobívií se ukazují hlavně L. ferox. No ale i aureje jsou parádní

Wstawiam trochę zdjęć kwitnących w tym sezonie lobiwii. Ładnie kwitły mi w tym roku rożne formy Lobivia cespitosa, czasem zaliczana do dużej grupy Lobivia maximiliana.



TB0472.1 Lobivia caespitosa
Morochata, Cochabamba, Bolivia, 4177m



TB0798.1 Lobivia caespitosa
N of Leque, Cochabamba, Bolivia, 3781m



TB0799.1 Lobivia caespitosa
Misicuni, N of Cochabamba, Cochabamba, Bolivia, 3822m



TB0800.1 Lobivia caespitosa
Icari, N of Cochabamba, Cochabamba, Bolivia, 3373m



TB0889.1 Lobivia caespitosa
Anchallani, Colchani to Luribay, La Paz, Bolivia, 4193m



TB0893.1 Lobivia caespitosa
Colchani, La Paz, Bolivia, 4221m



TB0624.1 Lobivia caespitosa v. charazanensis
Charazani, La Paz, Bolivia, 3210m



TB0613.1 Lobivia caespitosa v. miniatiflora
Quime, La Paz, Bolivia, 3353m

Já začnu zase z jiného soudku. Tuto kytku mám moc rád, dostal jsem ji před mnoha lety od Františka Šibala. Probírám se starými fotkami a zjistil jsem, že jich mám docela dost

Lobivia jajoana vatteri původ Šibal

Chvilku mi trvalo nez jsem nasel fotky te moji kratochviliany. Je to takova ošklivka,na jaře zčervená mezi prvnimi,tak ji skoro nefotim.

Asi jsem se zase blbě vyjádřil, já vím že to jsou hybridy, jen mě překvapila ta souhra náhod, že se u třech různých prodejců objevila stejná chyba. I s tím je třeba počítat. Ani si nestěžuji, líbí se mi víc než ty čistokrevné a těším se na jejich potomstvo. Abych ale nepůsobil další zmatky, jsou řádně označené a v jiném skleníku než sbírkové rostliny.

Jižan napsal: U echinopsis kratochviliana jsem se setkal ze zajímavou souhrou náhod. Kromě těch typických, se mi tu během času sešly z různých zdrojů pod stejným jménem tři podobné rostliny s čísly WR2 a R2, z nichž dvě kvetou úplně stejně a třetí ještě nekvetla. Zdroje, kde si kytky kupuji, si dost pečlivě vybírám. Jsem hrozně zvědavý, jak pokvete ta třetí.

To są hybrydy. R2=WR2=Echinopsis ancistrophora v. kratochviliana z lokalizacją Quebrada del Toro, Salta, Argentina. Walter Rausch wyraźnie pisze, że wszystkie widziane przez niego lokalizacje E.ancistrophora w Argentynie kwitną na biało. Ciernie także nie pasują do E.ancistrophora. Są zbyt mocne i długie. Nawet rośliny z Cuesta de Lajar takich nie mają.

Jizane,myslim,ze jednoho rodice bych klidne hledal v pampane.
Kvitek ale krasny.

U echinopsis kratochviliana jsem se setkal ze zajímavou souhrou náhod. Kromě těch typických, se mi tu během času sešly z různých zdrojů pod stejným jménem tři podobné rostliny s čísly WR2 a R2, z nichž dvě kvetou úplně stejně a třetí ještě nekvetla. Zdroje, kde si kytky kupuji, si dost pečlivě vybírám. Jsem hrozně zvědavý, jak pokvete ta třetí.


Ty dvě starší kvetou takhle:

petr babula napsal: Tak, a jeden echinopsis. Sice obyčejný, ale moc hezký. Mám několik sběrovek a je zajímavé, jak se kytky z jednotlivých lokalit liší v detailech.

Svatá pravda. Taky jich pár mám, každá jiná. Zvlášť když se k nim zahrnou některá neuznávaná jména. Třeba Pseudolobivia kratochviliana může vypadat takto:


nebo takto - MLV1:



Zajímavou formu mám od Milana Kůrky - lok.52/12:


Druhá rostlina, tady společně s tou MLV1:


Patří k nim i bývalá polyancistra:


Ta nejobyčejnější ancistrophora:


a moje největší, původem od pana Rektoříka:

Tak, a jeden echinopsis. Sice obyčejný, ale moc hezký. Mám několik sběrovek a je zajímavé, jak se kytky z jednotlivých lokalit liší v detailech.

Echinopsis ancistrophora SE45 Viaducto del Rio Torro, Argentina 1700 m

Z těchto kytek jsem taky rozpačitý. Vybral bych si jak typické variispiny, tak i kytky, o kterých bych silně pochyboval (bez květu).

Lobivia variispina HR1925A Curque, Mendez, Tarija, Bolivia

Lobivia haematantha v. hualfinensis WR146 Andalgala to Hualfin, Catamarca, Argentina

Tyto rostliny mám 4 ks a koupil jsem je před cca 4 roky na plzeňské výstavě, více nevím.

Zdenek napsal: Podzimní vytrňování.

Lobivia chrysochete R 173

moc pěkné vytrnění

Chce to vědět původ rostliny či semen, podle mě je název v pořádku a rostlina odpovídá, otrnění je husté což je pěkné.

Zdenek napsal: Tak něco jsem snad dohledal - správně by mělo být Lobivia chrysochete WR 173.

On Milan to napsal hlavně z toho důvodu, že ta kytka může být leccos, jen ne L. chrysochete, ať už WR173 nebo jiná.

Tak něco jsem snad dohledal - správně by mělo být Lobivia chrysochete WR 173.

Trny pěkný, poslední jmenovku opravit nebo zahodit.

Podzimní vytrňování.

Našel jsem fotku těchto pětiletých prcků

Lobivia wrightiana KK1545 Huancavelica, Peru, 2800 m

Variace na téma Lobivia wrightiana. Taková ta mladičká normální:


Trochu zvláštní KK1545:


Var. chilensis KK641:



Neuznávaná, ale dnes běžně pěstovaná recondita KK790:


Takhle vypadá ta původní recondita KK790 přímo z Knížeho semen, výsev rok 1986:


Poslední, var. winteriana:


Osobně k nim řadím i L. acchaensis. Nějak mi jako samostatný druh nesedí:

Další krásky

Lobivia haematantha v. kuehnrichii P179 Cachipampa, Salta, Argentina 3300 m

Lobivia pugionacantha LF194 La Quiaca, Jujuy, Argentina 3468 m

Jedeme dál )

Lobivia jajoana var. fleischeriana WR580 Volcan, Jujuy, Argentina 2400 m původ Brack

HonzaC napsal: Ano, je spousta rodů, kde se u nich objednávat nevyplatí a kde je u nás nabídka dokonce lepší (a levnější). Jsou ale rody, v kterých je u nás nabídka slabá a tam má Succseed nebo třeba Koehres plné opodstatnění.

Sto lidi,sto chuti a znalci asi najdou nejake spekoidni polozky. Treba me za 10 a vice let taky zaujmou?