Téma:

Dnes jsem navštívila rozárium v Hradci Králové- Kukleny,které se otevírá pro veřejnost pouze 1x ročně na 14 dní, a to za účelem hodnocení veřejnosti i odborníků,která,že ta kráska je ze všech růží nejkrásnější...
Do soutěže jsou zapůjčeny výpěstky známých šlechtitelských firem,které zde rostou po 1 rok s minimální údržbou,a po roce se hodnotí růst,vůně,barevnost,ale hlavně zdravotní stav a odolnost...každý návštěvník má možnost zvolit,která ta kráska je podle něj ta nejkrásnější...a že je to těžká volba,posuďte sami...
   
 

   
 
 

 
 
 
 

Tento týždeň sa mi náhodou podarilo získať túto zaujímavú rastlinu v súkromnom záhradnom centre. Je to Mimosa pudica.
Máte niekto skúsenosti s jej pestovaním? Poradili by ste (stanovište, zálievku,...)?
 
 

Koupil jsem si před třemi roky tři druhy botanických pivoněk.
Loni mně jedna odešla. Letos pokvetou obě, jedna už dnes a tak přidávám obrázek.

Mandarin Amoa8 v plnom kvete.
 
Porovnanie plodov červenoplodých hybridov z minulej úrody.
 
 

Ahoj,
nejsem žádný velký odborník na gesnerky, ale tuhle znám. Je to Sin. bullata, dříve (před popisem) jako Sinningia sp. Florianopolis.

Zdravím, prosím odborníky jestli neví o jakou sinningi se jedná? 
Někde se mi zatoulala jmenovka

Kvetou teď nějaké koehlerie, hezká je tato:
Koehleria cv. SRG´S ANDALUSIA

A kvete další - fascinují mě ty drobné rozdíly v květech

Codonanthe devosiana Massaguassu - hairy plants

Dnes jsem dělal pořádek ve skleníku a všiml jsem si, že kvete Codonanthe devosiana ´Pink´ ex MP. Kytky jsou to evidentně dost odolné - byly přezimovány spolu s lobíviemi

Koehleria cv. LUCKY LUCIFER 2-2-2017 - udělal jsem lepší fotky. Ty včerejší byly foceny mobilem (Samsung S7 Edge), dnes foceno foťákem Olympus TG-4. Bohužel, ty světelné podmínky jsou fakt hrozné Na fotce je taky ne zcela vyvinutý květ - moc se mi líbí ty trichomy

V práci mi rozkvetla další koehlerie - Koehleria cv. LUCKY LUCIFER. No není úžasná?

A dnes vás poškádlím jednou gesnerkou, která opět nemá hlízu ani žádný pořádný zásobní orgán, ale dokonce se jedná o kultivar, ve zkratce cv. Ale uznejte, je to paráda

Koehleria cv. HEARTLAND´S BLACKBERRY BUTTERFLY

Snad mi odpustíte jednu nesukulentní, ale křehoučkou gesnerku - Sphaerorrhiza burchelii MP 01121. Rodové jméno asi nikomu nic neřekne - a mně také nic neříkalo. Rodové jméno říká, že rostlinky by měly mít hlízkovitě ztloustlé oddenky (zatím jsem nezkoušel, ale určitě budu na jaře přesazovat, tak se přesvědčím). Jinak trošku botaniky - vstřícné listy, krátce řapíkaté až přisedlé, květy jsou axilární (vyrůstají z paždí listů), vždy jednotlivě. Koruna je nejčastěji bílá nebo v odstínech modré, kalich zelený a poměrně nápadný. Tyčinky klasicky 4 Plodem by měla být vysýchavá tobolka s množstvím velmi drobných semen. Rod obsahuje pouhé dva druhy, kromě S. burchelii ještě S. sarmentiana, který jsem vyséval, ale zatím rostliny nekvetly a zdá se, že ani kvést moc nechtějí. V přírodě se vyskytují v Brazílii, kde prochází kratším obdobím vegetačního klidu, který přežívají právě díky oněm ztloustlým oddenkům. Rod byl vyčleněn z rodu Gloxinia, od kterého se, dokonce, na základě molekulárně biologických dat velmi odlišují. Co se týká pěstování - chtějí vyšší vzdušnou vlhkost, jinak jsou bezproblémové. Do substrátu jim přidávám trochu suchého rašeliníku, ale jinak se snažím, aby byl substrát dobře propustný. Rozmnožování - ze semen je OK, určitě půjde i dělením oddenků, a to jsem zatím nezkoušel A kytka na obrázku je v květináči pětce...tak si udělejte představu o tom, o jaké drobky se jedná

Dnes jsem si všiml, že rozkvetla tato kytka - Streptocarpus gardenii Drakensberg, RSA. Kytky mají cca 7 měsíců, květináč je šestka, tak si udělejte představu o velikosti květu

Ještě jedna kráska - tentokrát to rozbalila Jinak se mi zdá, že mikrochirity jsou samosprašné a dělají plody bez jakéhokoliv cizího zavinění

Microchirita viola 5-1-2017

Kvete další mikrochirita Microchirita spec. Kedah, Malaysia. Chtějí vlhko...jsou to docela záludné potvory....

A ještě pár fotek Jinak, jen pro doplnění, foceno foťákem Olympus TG-4 a docela spokojenost

Sinningia magnifica Poço Parado MP 0597 - tuber - 30-12-2016





Sinningia reitzii Corupá - tuber - 30-12-2016







Sinningia spec. Catoles - tuber - 30-12-2016

Včera jsem čistil sinningie - konečně aspoň trochu zatáhly a budou spát Při té příležitosti jsem pozoroval jejich hlízy. Je zajímavé, jak některé druhy hlízy zatahuj hluboko do substrátu a jiné je vytlačují na povrch Jinak, hlízy u sinningií jsou velmi variabilní - posuďte sami. Vše jsou dvouleté kytky

Sinningia globulosa MP 0622 - tuber - 30-12-2016





Sinningia lineata MP 0590 - tuber - 30-12-2016

Microchirita involucrata - další mikrochirita. Jsou to ale docela bestie, nepěstují se moc snadno

Dneska jsem si všiml, že kvete docela zvláštní a taky vzácná kytka - Microchirita micromusa. Kytka má cca jeden rok, jinak pěstování není nic moc Spíš jsou s nimi jen problémy, než cokoliv jiného....

Vytáhl jsem lepší foťák Microchirita viola ještě jednou...tentokrát (snad) i s plody.

Hezké ráno. Doufám, že mě s dnešní kytkou nevyhodíte. Microchirita viola. Současně se omlouvám za kvalitu fotek, foceno dnes brzo ráno těsně před tím, než jsem odjel do práce. Zástupci rodu Microchirita se vyskytují v Asii, přesněji od západních Himalájí přes Čínu, Indii, až po JV Asii. Stále jsou popisovány nové a nové druhy (např. v roce 2016 čtyři nové druhy z Thajska). Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny, které mají různý habitus (listy v přízemní růžici nebo zřetelné stonky, někdy až poléhavé), postrádají však hlízu. Při bližším pohledu jdou vidět i trichomy, které jsou u některých druhů zbarvené až výrazně červeně. Listy jsou docela nápadné a zajímavé (viz fotka). Květy jsou poměrně malé, ale při bližším pohledu je jasné, že do Gesneriaceae patří. V přírodě mikrochirity často osidlují vlhké zastíněné skály (i v kultivaci chtějí trochu vyšší vlhkost vzduchu) až do nadmořských výšek 3200 m.

Nematanthus tessmannii Iporanga - Pink Calyx. Druh se vyskytuje v oblasti Brazílie od Sao Paula přes Paraná až k Rio Grande do Sul a osídluje podhorské deštné lesy do nadmořské výšky 600 m. n. m. Mně se jeví jako nenáročná, ale chce víc světla. Rostlina na fotce je stará necelé dva roky. Sice - přiznejme si to - vzhledově nic moc, ale ten květ je fakt super!

Dlouho jsem zde do tohoto vlákna nevložil žádný příspěvek...tak jedna vzpomínka na září...Sinningia reitzii 'Saltăo' MP. Siningie začínají pomalu zasychat, ostatní už přechází do nuceného vegetačního klidu, jen některé nematantusy by rády kvetky...tak sem dám možná další fotky

Sinningia reitzii 'Saltăo' MP

Dnes jsem zaregistroval květ Gloxinia erinoides Luziania. Kytky se moc ve sbírkách nevidí - a je to velká škoda. Jsou docela malé (což bohužel platí i o květech - ale, všimněte si té úžasné barvy), ale milé a nevytlačují nikoho ven ze skleníku. Všechny kytky tohoto druhu z různých lokalit, které mám, prodělávají kratší nebo delší období vegetačního klidu, které přežívají pomocí šupinatých zelenavých oddenků. Pěstování - bez problémů

petr babula napsal: Dnes kvete tato kráska - Sinningia richii Robson Lopes (yellow flower). Je to kytka milá, skoro ani nevypadá, že by měla patřit k druhu S. richii. Rostliny na obrázku mají cca rok. Rostliny mají za jménem Robson Lopes - mělo by se jednat snad o lokalitu, ale nepodařilo se mi o ní najít nic, co by stálo za řeč.

Robson Lopes je kamarád Mauro Peixota, který tuhle formu (a formu Jaguaré) objevil.
T.

Já mám jen jeden dospělý kus z Tucumanu, kde roste v poloopadavém lese spolu s kaktusy, třeba Parodia rigida, a tedy mě nenapadlo s ním zacházet jinak než s kaktusy. Bez vody nať celkem rychle uschne a zjara ve skleníku zaleju a vyraší.

Mám ve sbírce Sinningia warmingii z několika lokalit - a musím říct, že kromě nekladnosti, která je skoro u všech sinningií, je tento druh nevyzpytatelný, co se týká vegetační sezóny a období vegetačního klidu. Kytky si prostě dělají, co chtějí...

Ani Sinningia warmingii není moc skladná, hlavně takhle k podzimu. Ten delší květní stvol má přes metr.

Není vedro, tak květy jsou pěkně červené, vloni v horku byly mnohem bledší. Naštěstí ta nať na zimu uschne, zimuje ve sklepu s kaktusy

Včera jsem vyfotil Sinningia iarae MP. Druh pochází s Brazílie za státu Sao Paolo, kde se vyskytuje na poměrně širokém spektru stanovišť, a to jak ve stínu, tak i na plném slunci. Kytky jsou to moc hezké, byť poněkud neskladné (dorůstají i více jak 35 cm výšky), nápadné jsou ale už jejich listy - nápadně chlupaté (až sametové), řapíky, ale také hlavní cévní svazek, jsou často zbarveny až do temně nachova. Druh vytváří nápadné hlízy, které mohou být bez problémů povysazeny nad úroveň substrátu. Rostliny dokáží přežít krátkodobé poklesy pod nulu, ale opravdu jen krátkodobé. Přezimování ve skleníku spolu s kaktusy je OK, druh prochází obdobím vegetačního klidu v bezlistém stavu.