Téma:

Sclerák napsal:

morče napsal: A ještě něco k zálivce k sclero. kde si sem slyšel, že se zalévají brzy z jara sněhem a přes léto nic a až na podzim snad to sclero.milovníci potvrdí poz.morče.: [/quo
Zasypávání sněhem se provádí převážně u pediocactusů ovšem pokud jsou buď pravokořené, nebo na mrazuvzdorných podložkách. Po zalití je nutné je udržovat v chladu aby nezačaly prudce růst a neshodily poupata.

A jo pedio.na ně já zapomeň já měl dojem že rostou společné ale asi ne .s poz.morče.

morče napsal: A ještě něco k zálivce k sclero. kde si sem slyšel, že se zalévají brzy z jara sněhem a přes léto nic a až na podzim snad to sclero.milovníci potvrdí poz.morče.: [/quo
Zasypávání sněhem se provádí převážně u pediocactusů ovšem pokud jsou buď pravokořené, nebo na mrazuvzdorných podložkách. Po zalití je nutné je udržovat v chladu aby nezačaly prudce růst a neshodily poupata.

nemohu souhlasit, že to musí jít skrz kořeny. Pečlivě jsem rozkrájel několik desítek napadených rostlin aod vrcholu ke kořenům bylo napadenístále menší do podnože často vůbec nepřestupovalo. Některé rostliny jsem alespoň žástečně zachoval, protože řez by už pod lupou zcela čistý. I podle literatury je to jeden z typických projevůpro Helmintosporu u kaktusů, že rostlinu nenapadají kořeny ale skrz epidermis.

Jinak samozřejmě s prevencí souhlasím, ale UV Helmintosporu nijak novlivní a ani nemůže řešit. Problém je také asi v tom, jak se do sbírky dostala???? To jsme tady zatím neřešili. Mohu myslím vyloučit přenos z jiné sbírky. Mně osobně připadá, že se jednalo o nálet vzduchem ze sousedních polí, kterými jsem obklopen. Na jdenom byly letos brambory a na druhém nějaké obilí.

Koukám, že téma je výživné, tak přidám ještě toto-samozřejmě zásady pěstování tak,jak je razí Cykas, jsou naprosto v pořádku a nemá cenu o nich diskutovat.Pouze nesouhlasím s tím, že UV záření si s houbou poradí-neporadí, tady bohuýel musí nastoupit chemie.Dále pro Filipa Jelínka-Drechslera má bohužel přenos i přes kořeny, z půdy zamořené sporami, takže se zálivkou to má souvislost-naštěstí pro nás se tahle záležitost týká ale spíš semenáčů.To, že se skvrny převážně šíří od shora, je podle mě snadno vysvětlitelné měkostí a nevyzrálostí růstového temene.Průserové jsou i poraněné areoly, odloupnuté odnože, vpichy po trnech apod.Ale to vše pochopitelně za předpokladu nešťastné shody náhod, to jest setkání se rostliny s uvedenými poraněními s patogenem.Houba se nejvíce šíří za vyšší vzdušné vlhkosti a teplého počasí, to vysvětluje to napadání v létě a opravdu ty rostliny nemusí kvést.Jiří Hanzelka se ptal na zálivku- ano, prolít substrát a zároveň ošetřit i rostlinu, ale na zálivku to musí být systémový přípravek, který rostlina může rozvést do celého těla.Napadá mě ještě použití přípravků s ú.l. prochloraz, je to fousatá, ale pořád vysoce účinná věc.Jinak si pořád stojím za svým, a o tom psal i Cykas- nepřipustit působení deště na rostliny.Stará literatura to vynáší , ale časy se mění a proměnlivost a agresivita patogenů ještě víc.

A ještě něco k zálivce k sclero. kde si sem slyšel, že se zalévají brzy z jara sněhem a přes léto nic a až na podzim snad to sclero.milovníci potvrdí poz.morče.:

A možná více čerstvého vzduchu by to chtělo a cykas ovy bych věřil podobně pěstuji, i když ne
sclero.kak.poz.morče.

Po té, co jsem si znovu vše přečetl trvám na tom, co jsem napsal o zásadách pěstování, aby se nám podobné houby vyhnuly.

Problém u J. Hanzelky může být i v tom, že u rostlin nebyl delší dobu a nemohl tak reagovat na počasí, ... On ten každodenní kontakt s rostlinami, otvírání a zavírání zastřešení podle potřeby je strašně důležitý.
Ta deska z plastu nastálo nad rostlinami brání přístupu přímého slunce, UV záření, které by si možná z houbou poradilo lépe než ten nejlepší fungicid.

Jinak ten přístup houby do rostliny je určitě přes kořeny = zamořený substrát. Na povrchu rostlin by se v suchu delší dobu neudržela.

Obecně vzato, viděl už někdo růst houby na jižní skále :

Zkoušel jsi prosím také zálivku??? Myslíš,že se to možná může držet také v substátu???
Pravda je, že mi to vždycky začalo od vrcholu a většinou bez souvislosti s plody nebo květy.

HonzaC napsal: Mám s touhle potvorou taky neblahé zkušenosti, ráda napadá také sulky a rebucie. I když asi ne tak intenzivně, jednalo se vyloženě o jednotlivé rostliny. Ale znáte to, snad jediným zákonem, který se v této zemi nedá nějak obejít, je zákon schválnosti, takže to bývaly kytky, na kterých mi dost záleželo. Naopak na lobíviích, psech, gymnech, mamilárkách, stejňácích a echinocereusech jsem ji zatím snad nezažil. Poslední dvě sezóny jsem proto ty sulky a rebucie začal ošetřovat chemicky. Loni Ortivou (azoxystrobin), která se dá běžně koupit. Letos, protože dělám v oboru, maloobchodně asi nedostupnou Sférou 535 , která obsahuje trifloxystrobin a cyproconazole. Vzhledem k tomu, že se u mě objevovala choroba až tak od půlky srpna, dělal jsem první postřik preventivně na přelomu červenec - srpen, na konci srpna jsem ho zopakoval. Výsledek? Buď po tyto dvě sezóny nebyl infekční tlak nebo mají postřiky vynikající účinnost (vzhledem k tomu, že je z obilí znám, tak jasně platí druhá možnost), protože jsem tu potvoru nezaznamenal.

Ono bude asi dost záležet, kde ty kaktusy máme. Je rozdíl pěstovat kaktusy na Šumavě, nebo v centru Brna. Někdo má na zahradě ovocné stromy, jiný jehličnany. Jeden má vedle skleníku kompost a hnůj, druhý skalku a terasu ... To jsou věci, které často někdy nebereme v úvahu a pouze posuzujeme podle vlastních podmínek.

souhlas se vším, prevence je nejdůležitější. Nejsem blázen abych nechával vypiplané Sclero běžně na dešti. Držím je v pařnících bez boků vlastně je to deska lexanu cca 30cm nad rostlinami s přesahy tak aby na ně nešel ani šikmý děšť. Problém nastal průšvihem s úplným odtržením desky běhev vichřice s deštěm. Druhé riziko zřejmě podstatně menší je orosení všech rostlin při velkém kolísání teplot, které jim očividně dělá moc dobře do momentu než se odstartuje ta bestie. Mám speciálně Sclero v Jižních Čechách cca 650m/nm, ještě koncem června je v noci běžně 2-3 stupně pod nulou a ve dne tam pere slunce nefiltrované smogem, bohužel během mojí nepřítomnosti filtrované lexanem. Nkolik let to bylo v pohodě ale pak to prásklo naplno.
Má někdo zkušenost i se zálivkou těmi zmíněnými prepráty??? Dr Ondřej myslím tvrdil, že bez prolití substrátu se to nevyhubí. Poslední poznámka- Ten jednorázový úhyn během týdne nesouvisel vůbec s květy a plody.

No ono tahle konkrétní houba nejde od kořenů, takže to se zalitím nemá nic společnýho Cykasi. Ty zásady jsou jako fajn, ale na tuhle chorobu nemají valnej vliv. Když tě to potká, tak ti to pokosí kytky navzdory tomu, jak tvrdej dril si jim dal.

Takže to co píšeš o tý minimální šanci je daný jen tím, že si s tímhle svinstvem neměl zatím tu čest. Ono, to že se ti něco nesttalo, neznamená, že to neexistuje.

Mě to jeden rok vykosilo půlku echinocereusů, který jsem měl venku. A byly to zrovna ty kytky, který měly nejtvrdší režim.

Filip Jelínek napsal: Cykasi, promiň ale to jsou rady ve stylu, jezte mrkev a neumřete na rakovinu. Zajímalo by mě jestli ti někdy umřela nějaká kytka když to dodržuješ...

Podle mě ty rady u kaktusů fungují, u mrkve si nejsem jistý
Nevím, co chceš slyšet, samozřejmě že ANO. Vždycky to ale bylo mojí blbostí spojenou s nevhodným zalitím.
Pokud se dodrží zásady správného pěstování, tak je úhyn minimální, v desetinách % (myslím dospělé rostliny), což je zanedbatelné množství. V tom příspěvku bylo psáno o masivním úhynu a rozšíření houby, která má při zachování uvedených zásad minimální šanci.

U těch rajčat je to podobné. Na záhoně plíseň přijde každou sezónu v srpnu po dešti v nevhodnou dobu. Pod přístřeškem u jižní stěny, kde se dá závlaha regulovat, je plné slunce, dost světla, ochrana proti dešti, ... zničí rajčata až říjnový mráz.
To je vše.

CENÍK VELKÉ CHEMIE E-AGRO.Fandango 5 l ,1349 Kč bez DPH

jirihanzelka napsal: je to všecko francouzsky, což neovládám, ale je tam jasně napsáno Myclobutanil 45G/l.
pokud chápu dobře text tak je to se systemovým účinkem vyrobeno zejména pro růže.
ještě jsem slyšel o preparátu Fandango, který jsem nikdy neviděl, neměl možnost použít, cena je údajněndost drsná, ale mělo by to zabírat velmi široké spektrum včetně fusarii????????!!!!!!!!! a hlavně by to teoreticky nemělo inhybovat růst. Podle mých velmi povrchních informací se dá koupit jen velké balení za cca 7000,- a udajně se to používá hlavně v zemědělství proti Fusariím. Možná by to mohlo pro nás blázny znemenat přínos předem neodhadnutelný. Já bych do toho určitě šel pokud by se našlo několik dalších zájemců tak aby to bylo finančně únosné, asi bych to i sehnal přes rostlinolékařskou správu, ale byl bych raději, kdyby to zařídil kdokoliv jíný. Mám špatnou zkušenost s osočením z obchodních aktivit slušně řečeno. Pro obchod jsem, jednoznačně ale ne v láskách typu kaktusy, pes, tenis atd.

A jsme doma-myclobutanil je látka typu triazolů, používaná v ovocnářství a ne pro polní plodiny, proto mi to nic neříkalo.Pro zájemce-obsahují ji přípravky SYSTHANE 12 EC a TALENT, nejspíše by se daly v malém množství sehnat v nějakém ovocnářském podniku,nevím, zda je má maloobchod.Ale upřímně řečeno, já se kloním k tomu, co zde psal HonzaC-specielně na tuto chorobu je třeba použít přípravky, které jsou kombinací alespoň azolu se strobilurinem, čistý azol dle mého moc fungovat nebude, i když i v nich jsou rozdíly a záleží, co je cílem účinné molekuly látky v metabolismu rostliny.Dále jsem přesvědčen, že rozhodující význam má prevence,totiž nenechávat rostliny bezhlavě skrápět deštěm a už vůbec ne v době květu-přechd patogenu přes bliznu bývá rychlý a fatální-je to podle mě něco podobného jako moniliový úžeh nebo klasová fusaria.Léčba již napadených rostlin bude VŽDY problematická, protože ono je něco jiného zaléčit praporcový list na pšenici anebo napadený kaktus,již z hlediska estetického.Tudíž nejlacinější a nejúčinnější bude vždy a jako ve všem-PREVENCE.A ještě malá poznámka na konec-v současné době neexistuje přípravek s vysokou-a to je přátelé min.95-96% účinností na fusaria.Seriozní prameny uvádějí pouze tak okolo 83%,a to se to ještě musí vychytat.Honza C mě možná upřesní,ale asi se moc nepletu.A to se jedná o polní plodiny,bohužel v kaktech jsme odkázáni na prošlapání vlastních cestiček.

jirihanzelka napsal: je to všecko francouzsky, což neovládám, ale je tam jasně napsáno Myclobutanil 45G/l.
pokud chápu dobře text tak je to se systemovým účinkem vyrobeno zejména pro růže.
ještě jsem slyšel o preparátu Fandango, který jsem nikdy neviděl, neměl možnost použít, cena je údajněndost drsná, ale mělo by to zabírat velmi široké spektrum včetně fusarii????????!!!!!!!!! a hlavně by to teoreticky nemělo inhybovat růst. Podle mých velmi povrchních informací se dá koupit jen velké balení za cca 7000,- a udajně se to používá hlavně v zemědělství proti Fusariím. Možná by to mohlo pro nás blázny znemenat přínos předem neodhadnutelný. Já bych do toho určitě šel pokud by se našlo několik dalších zájemců tak aby to bylo finančně únosné, asi bych to i sehnal přes rostlinolékařskou správu, ale byl bych raději, kdyby to zařídil kdokoliv jíný. Mám špatnou zkušenost s osočením z obchodních aktivit slušně řečeno. Pro obchod jsem, jednoznačně ale ne v láskách typu kaktusy, pes, tenis atd.

Fandango obsahuje dost podobné složky jako mnou uvedená Sféra 535, tedy jednu azolovou a druhou strobilurinovou. Obojí se dá nahradit dvěma přípravky, které se dají v malém balení koupit v drogeriích. Strobilurinovou složku (azoxystrobin) obsahuje rovněž uvedená Ortiva, azolovou (tebuconazole) Horizon. Jsou k mání i v balení 10 ml. Obojí proti DTR v obilí funguje, takže proti té naší helmintosporioze by měly fungovat rovněž. No a kdyby to chtěl někdo mermomocí vyzkoušet, tak mě ta chemie přímo živí.

je to všecko francouzsky, což neovládám, ale je tam jasně napsáno Myclobutanil 45G/l.
pokud chápu dobře text tak je to se systemovým účinkem vyrobeno zejména pro růže.
ještě jsem slyšel o preparátu Fandango, který jsem nikdy neviděl, neměl možnost použít, cena je údajněndost drsná, ale mělo by to zabírat velmi široké spektrum včetně fusarii????????!!!!!!!!! a hlavně by to teoreticky nemělo inhybovat růst. Podle mých velmi povrchních informací se dá koupit jen velké balení za cca 7000,- a udajně se to používá hlavně v zemědělství proti Fusariím. Možná by to mohlo pro nás blázny znemenat přínos předem neodhadnutelný. Já bych do toho určitě šel pokud by se našlo několik dalších zájemců tak aby to bylo finančně únosné, asi bych to i sehnal přes rostlinolékařskou správu, ale byl bych raději, kdyby to zařídil kdokoliv jíný. Mám špatnou zkušenost s osočením z obchodních aktivit slušně řečeno. Pro obchod jsem, jednoznačně ale ne v láskách typu kaktusy, pes, tenis atd.

Známý dělá v Teplicích králíky. Furt je očkuje proti všemu a pak byl připustit samici o pár kilometrů dál, ale podstatně výš v Mikulově v Krušných horách a ptal se kdy očkuje a tak. Odpověď proč? Tydy většina chorob nemá šanci, tady všecho vymrzne a chovy jsou izolované. Na zahradě udělá sousedka brambory, kašle na ně a všichni okolo jsou v p... i kdyby stříkali jak blázni.

souhlasím,že minerální substrát je určitě v této situaci vhodný, protože výskyt je obecně myslím spojován s klasickými substráty. N ic proti ním nemám a používám je, růst je proti čisté drti učitě lepší. To je ale otázka do pranice, protože hezčí kytky než u pan Hájka v čisté drti prostě neznám a jen mi vadí, že to taky neumím.

naprostý souhlas o promoření našeho prostředí patogeny jsem rovněž přesědčen. Zkušenost nekaktusovou mám s rajčaty, která pěstuji asim20 let. V Praze 6 Vokovice nemají bez postřiku proti plísním vůbec žádnou šanci a na venkově poblíž hranic s Rakouskem skoro nikdy nestříkám. Výsledek je stejný

Cykasi, promiň ale to jsou rady ve stylu, jezte mrkev a neumřete na rakovinu. Zajímalo by mě jestli ti někdy umřela nějaká kytka když to dodržuješ...

Zatím jsem se nesetkal .
Pokud se jedná o nějakou houbu, zaměřil bych se na podmínky, které obecně houbám nesvědčí.
Tedy:
střídavý zálivkový režim (cca 4 - 5 dostatečných zálivek v sezóně)
generativně množené rostliny
neroubovat
přímé slunce, UV záření, světlo
pohyb vzduchu
minerální substrát
Pochybuju, že v těchto podmínkách se někumu podaří nějakou tu houbu nebo plíseň vypěstovat

to jirihanzelka- dobrý článok, skutočne na tom niečo bude, že latentným zdrojom choroby Drechslera cactivorum/Helmintospora cactivorum je aj "pasakana". Toho roku odišli 4 rastliny /2x frailea, 1x pediocactus a 1x Mammillaria hernandezii a jediné čo mali spoločné - sú semenáče podložky. Boli na rôznych miestach sklenníka, určite do nich nepršalo ani nezatekalo. Neboli prehnojené a prepolievané.

ďakujem za vysvetlenie záhady
jano

Stává se mi to když do kytek zatejká od vrcholu. Měl jsem takový blbý místo v lufťáku a tokud jsem to neošetřil okápkem, kterej jsem tam zbudoval, tak jsem každej rok pravidelně odepsal nějaký rostliny.

Mimochodem echinocereusy na to taktéž trpí velmi. Zajímavý je, že když jsou třeba kytky na skalce tak jsou ok, ale když na ně stejká voda někde ve skleníku nepo lufťáku, tak se objeví takhle černá hnusoba.
Docela by mě zajímalo co jsou u napadení rizikový faktory podporující šíření...

Mě něco podobného zlikvidovalo bednu weingartií- začalo to tím že jsem je neopatrný přenosem popíchal o sebeí. Pak jsem si všiml černání v místech vpichu. Tychtýř až do středu rostliny. U těch co jsem určitě nechtěl ztrati jsem to vyřezal,a le nepomohlo to. Celá rostlina zčernala. Nutno dodat, že byly v suchu, nezalité a na luftu. Zbylé jsem pak sesadil přímo do nízké bedýnky (kopené v bauhausu), kterou jsem vystlal geotextilií. takhle se aspoň nepopíchaj.

Letos mi tohle udělala jedna parodie. Na první pohled rostlina pouze žloutla, tak jsem měl spíš podezření na nějakou chlorózu. Když jsem ale vzal odvahu a rostlinu rozřízl napůl, byla tahle hniloba uvnitř vrcholu hezky vidět. A příčina? Kytka byla ve skleníku v místě kde na ní kapalo. Takže kdo nechává kytky na dešti nebo je hojně kropí, musí s tím asi počítat.

Mám s touhle potvorou taky neblahé zkušenosti, ráda napadá také sulky a rebucie. I když asi ne tak intenzivně, jednalo se vyloženě o jednotlivé rostliny. Ale znáte to, snad jediným zákonem, který se v této zemi nedá nějak obejít, je zákon schválnosti, takže to bývaly kytky, na kterých mi dost záleželo. Naopak na lobíviích, psech, gymnech, mamilárkách, stejňácích a echinocereusech jsem ji zatím snad nezažil. Poslední dvě sezóny jsem proto ty sulky a rebucie začal ošetřovat chemicky. Loni Ortivou (azoxystrobin), která se dá běžně koupit. Letos, protože dělám v oboru, maloobchodně asi nedostupnou Sférou 535 , která obsahuje trifloxystrobin a cyproconazole. Vzhledem k tomu, že se u mě objevovala choroba až tak od půlky srpna, dělal jsem první postřik preventivně na přelomu červenec - srpen, na konci srpna jsem ho zopakoval. Výsledek? Buď po tyto dvě sezóny nebyl infekční tlak nebo mají postřiky vynikající účinnost (vzhledem k tomu, že je z obilí znám, tak jasně platí druhá možnost), protože jsem tu potvoru nezaznamenal.

Ještě pro Jiriho Hanzelku-jakou účinnou látku obsahuje přípravek s obchodním názvem Vilmorin?

Velice zajímavý příspěvek od Jiřího Hanzelky.Věřím, že Drechslera dokáže napáchat veliké zlo, protože i na našich obilovinách její příbuzná, Drechslera tritici-repentis(DTR)patří k nejničivějším listovým skvrnitostem spolu s ramulariovou skvrnitostí,ochrana je dosti problematická, spíše je potřeba zaměřit se na prevenci přípravky na bázi strobilurinů a ještě lépe v kombinaci s azoly.Ale hlavně si myslím, že tento příspěvek je poučný z jednoho důvodu - a ten dle mého spočívá v nutnosti krytí rostlin v případě dešťů. A nemusí se nutně jednat jen o sclero,ono takových citlivějších rostlin bude povícero.Takže mě to jen a pouze utvrzuje v tom, co si myslím již dávno-žádná bezhlavá volná kultura,ono se to může desetkrát povést a po jedenácté šeredně nevyplatit a prdlajs pomůže pocit, že rostliny jsou otužené.V takovýchto případech je nějaká otuženost na draka.Jistě, je určitě spousta rostlin, které jsou odolnější, ale je potřeba mít pořád na mysli,že jsme v ČR a promořenost ovzduší patogeny je podstatně vyšší než v domovině, nemluvě o UV záření a celkovém klimatu.Tento můj názor nemíří proti volné kultuře, ani omylem, ale na základě předchozího článku pouze chci poukázat na nezanedbatelné riziko bezhlavě tvrdého pěstování kaktusů v našich podmínkách.

Těžko odhadnout, ale strašná potvora je Drechslera cactivorum/Helmintospora cactivorum dle RNDr Ondřeje/. Mám s ní opravdu depresivní zkušenosti, během cca 7-10 dnů mi zlikvidovala prakticky kolekci Sclerocactusů, které jsou vůči ní dle literatury mimořádně citlivé. U Sclero je průběh vždy stejný. Při vrcholu se objeví temně hnědá skvrna, neohraničená, prakticky vždy už při jejím zjištění nepomůže seberadikálnější řez, je to při zjištění většinou prorostlé až do podnože. Jen asi u 3 rostlin starších cca10cm výšky se mi podařilo řezem zachránit uplnou bazi rostliny, ale okamžitě jsem řezal při prvním náznaku skvrny velikosti cca nehtu na palci. Vyvolávajícím momentem je dle literatury navlhnutí epidermis, což se u mě potvrdilo, protože rostliny zmokly poté co vítr utrhl makrolonový kryt pařníku. Během několika dní zahynuly 2metry ctvereční Sclero a několik Pedikaktusů. V sousedním pačníku, kde kryt vydržel nezahynula ani jediná rostlina. Léčba již napadené rostliny možná není. Dle RNDr Ondřeje, který se tou potvorou zabýval pomůže PREVENTIVNI zálivka všech kytek Mancozebem+postřik. Dle známěho francouzského pěstitele H Kuentze by měl být velice účinný preparát Vilmorin, který jsem od něj dostal, ale bohužel pozdě. Zkusím preventivně na jaře. Sám se domnívám, že ta potvora může latentně žít ve sbírce několik let pokud nedostane startovací impulz. U mě se v minulosti opakovaně objevila při roubování Sclero odnoží z matek na Pasacany a Echinocereusy. Vše dělalo dojem normálního spojení, ale tak po 2 týdnech se v místech srůstu objevila vždy tmavě narezlá skvrnka a bylo hotovo během dalšího týdne. Tady mohu myslím seriozně doporučit postřik Mancozebem týden před roubováním, problém se tím prakticky omezil na minimum.
Dle literatury se ještě často vyskytuje na Jusbertech a Pasacanách, kde ale nedochází k rychlým ztrátám, jsou zjevně odolnější, ale asi mohou být jakýmsi rezervoarem spor.

Je to možné, jim moc nízké teploty nesvědčí.