Téma:

Bude to asi tak. Kaktusu to nijak jinak nevadí, roste, kvete dál akorát různě odnožuje a má chycený střed se všemi následky, nakonec je to vidět na fotkách. Protože jsem nevěděl co to je, tak jsem tam do tý díry občas stříknul technický líh a jinak jsem s tím nic nedělal. Nechám ho. Budou odnože i semena. Díky za názor. Petr.

Přesně tak, mám to samé na G. berchtii, myslím že je to normální bothrytida, která vlivem špatného počasí a nějaké vstupní ranky dostala šanci kaktus napadnout. Po zlepšení podmínek její šance skončila a Gymno to přežílo.

Něco podobnýho mám taky.A vzniklo to od zahnívajícího odkvetlího květu(bylo hodně špatný jaro,jestli si vzpomínáš).Většina kaktusů by odešla,ale gymna se stím dokážou vypořádat.A ten kráter vzniká vyschnutím hniloby...aspoň tak to vidím já.

Neví někdo co to je?





Začíná to na vrcholu u středu a prožírá se to dolů.

JanoTV napsal:

Filip Jelínek napsal: Stává se mi to když do kytek zatejká od vrcholu. Měl jsem takový blbý místo v lufťáku a tokud jsem to neošetřil okápkem, kterej jsem tam zbudoval, tak jsem každej rok pravidelně odepsal nějaký rostliny.

Mimochodem echinocereusy na to taktéž trpí velmi. Zajímavý je, že když jsou třeba kytky na skalce tak jsou ok, ale když na ně stejká voda někde ve skleníku nepo lufťáku, tak se objeví takhle černá hnusoba.
Docela by mě zajímalo co jsou u napadení rizikový faktory podporující šíření...

Môj názor k téme „čo prispieva k infekcií“ rastlín:
1. Infekčný tlak /je asi rozdiel či na rastlinu dopadne 10 spór a 1 vyklíči s tou si rastlina v kondícií poradí aj bez našej pomoci, ale ak je 1000 x, alebo 100 000 krát viacej.... /ako na to vplýva prúdenie vzduchu?/
2. Vhodné podmienky NA VYVOJ PATOGENA – správna teplota a vlhko, ale možno stačí ranné orosenie, kt. vo voľnej kultúre tak ospevujeme.../ako dlho to musí byť orosené, aby infekcie prepukla?/
3. Kondícia rastlín - u kaktusov to môžu v súvislosti s „hubami“ byť oba "vodno- režimové" stresujúce faktory – preliatie ale aj prílišné sucho...
Ku kondícii samozrejme prispievajú aj osvetlenie, čo do množstva a kvality a taktiež správna výživa.



Prosím o vaše názory.

Smozřejmě že to, co jsi vyjmenoval, jsou pro houbové infekce věci podstatné.Problém spočívá v tom, že se kaktusy v souvislosti s houbami nikdo nezabývá specializovaně a tak jsme odkázáni na to, odvozovat možné i nemožné příčiny napadení od kulturních plodin či květin, kde se tím fytopatologové či přímo chemické firmy zabývají.Pokud se tím nezačne někdo zabývat oficiálně-a dost pochybuji, že se tak stane-nezbývá, než zkoušet a tápat, někdy s větším, jindy s menším úspěchem.Prevence v podobě tvrdě pěstovaných rostlin ale musí být vždy základem.

Filip Jelínek napsal: Stává se mi to když do kytek zatejká od vrcholu. Měl jsem takový blbý místo v lufťáku a tokud jsem to neošetřil okápkem, kterej jsem tam zbudoval, tak jsem každej rok pravidelně odepsal nějaký rostliny.

Mimochodem echinocereusy na to taktéž trpí velmi. Zajímavý je, že když jsou třeba kytky na skalce tak jsou ok, ale když na ně stejká voda někde ve skleníku nepo lufťáku, tak se objeví takhle černá hnusoba.
Docela by mě zajímalo co jsou u napadení rizikový faktory podporující šíření...

Môj názor k téme „čo prispieva k infekcií“ rastlín:
1. Infekčný tlak /je asi rozdiel či na rastlinu dopadne 10 spór a 1 vyklíči s tou si rastlina v kondícií poradí aj bez našej pomoci, ale ak je 1000 x, alebo 100 000 krát viacej.... /ako na to vplýva prúdenie vzduchu?/
2. Vhodné podmienky NA VYVOJ PATOGENA – správna teplota a vlhko, ale možno stačí ranné orosenie, kt. vo voľnej kultúre tak ospevujeme.../ako dlho to musí byť orosené, aby infekcie prepukla?/
3. Kondícia rastlín - u kaktusov to môžu v súvislosti s „hubami“ byť oba "vodno- režimové" stresujúce faktory – preliatie ale aj prílišné sucho...
Ku kondícii samozrejme prispievajú aj osvetlenie, čo do množstva a kvality a taktiež správna výživa.



Prosím o vaše názory.

Myslím, že to bolo v r 08 alebo 09, kultiváciu som nedal robiť a mykológ nie som. Podľa bieleho, ako keby vatového povlaku na napadnutých rastlinách a optickej zhode bieleho mycélia na skladovanom kalerábe /kedlubne a za pomoci googla som si to dovolil určiť.
Priebeh choroby bol dosť progresívny. Máločo z napadnutých misiek žije dodnes. Časť rastlín sa ako keby podarilo zachrániť, ale postupne odchádzajú. Ako postrek som použil niečo na ochranu viniča po odkvete, myslím že to bolo Zato + „ešte niečo“. Práve som totiž striekal hrozno.

Fuzárium to nebolo a botrytída tiež nie , tie žiaľ poznám...

Jano TV,ty máš se sclerotiniovou hnilobou u semenáčů vlastní zkušenosti nebo z doslechu? Ne že bych po ní toužil, ale zatím jsem se s ní v souvislosti s kaktusy nesetkal.

A mám další důvod být na politiky nas..

Petr napsal: Jen malá poznámka. Před nákazou z obilí nás v ČR chrání energetická politika státu. Já neviděl na poli obilí (u nás okolo Teplic) už dlouho, ale řepky habaděj. Ta je všude. Když zaprší, tak jsou louže žluté od pylu. Usazuje se to všude. Mám toho plný sudy s dešťovkou, tak tím zalejvám i kaktusy.

repka prináša kalamitne novú pliagu tzv. bielu hnilobu - pôvodca Sclerotinia sclerotiorum
a dozrievajúca slnečnica v "správnom" roku priam kalamitný výskyt pliesne sivej/ak máš správne "po vetre" umiestnené lány týchto plodín, kde sa ani náhodou nedodržiava osevný postup...
Na obe sú extrémne citlivé hlavne semenáče a semenáče a. asterias obzvlášť.

Jen malá poznámka. Před nákazou z obilí nás v ČR chrání energetická politika státu. Já neviděl na poli obilí (u nás okolo Teplic) už dlouho, ale řepky habaděj. Ta je všude. Když zaprší, tak jsou louže žluté od pylu. Usazuje se to všude. Mám toho plný sudy s dešťovkou, tak tím zalejvám i kaktusy.

S hrdinským vyjadreniami mňa sa to netýka, lebo ja to robím inak... by som bol veľmi opatrný.

Ako už viackrát v tejto diskusií zaznelo, že patogény sa vyvíjajú veľmi progresívne...

Sám môžem uviesť niekoľko príkladov :
1. Pleseň na uhorkách, pamätám si polovicu 80-tých rokov kedy to svinstvo dorazilo do SR. Predtým bolo uhoriek na jeseň toľko, že už to ani prasatá nechceli žrať. Po príchode plesne sme začali robiť opatrenia- redší spon, opatrné zavlažovanie, no napriek tomu choroba bola každý rok rýchlejšia o pár dní ... Teraz sa prvé príznaky v poľnej kultúre u nás objavujú už začiatkom 6 mesiaca. Výsledok: ak chcem uhorky striekam preventívne.
2. Tá istá situácia je aj pri rajčiakoch a zemiakoch -fytoftóra rajčiakov alebo pleseň zemiaková. Dlhé roky som to úspešne eliminoval všetkými dostupnými opatreniami napr. odroda, spon u kolíkových rajčiakov 1mx1m, hnojenie, zálievka, čistota porastu, vhodná poloha.... Všemožne som sa vyhýbal postrekom. A roky sa darilo. Ale keď za 3 dni doslova „zhoreli“ zemiaky na poli aj rajčiaky vo fólií pochopil som, že sa niečo deje... Ak Vás raz navštívi zmutovaný patogén pochopíte sami... Výsledok: striekam preventívne.
3. Cez 20 rokov som choval králiky / 50 až 100 ks ročne/. Problém kokcidiozy som vždy považoval za okrajový, kt. sa dá eliminovať vhodnými opatreniami./čistota, pozvoľna zmena kŕmenia, preventívne preliečenie chovných kusov pred sezónou, znížené pH vody... . A šlo to pri jatočných zvieratách bez antibiotík. Ale čo sa nestalo, náš región navštívila nová forma toho svinstva. Jej priebeh bol perakútny -agresívne napadala črevá aj pečeň a kapali na ňu aj chovné kusy v široko - ďalekom okolí.
4. Ale aby to nebolo až také pesimistické napríklad v prípade králičieho moru /hemoragická horúčka/ kt. je tu už cez 20 rokov, badať pokles virulencie.

Ak sa tento patogén Drechslera na obilí znova masívnejšie vyskytuje, potom je predpoklad, že po čase a patričnom zmutovaní/ prekrížení si nájde cestu aj do našich zbierok.

Naozaj neviem akým mechanizmom preniká do rastlín, ale podľa toho čo pozorujem mohlo by to byť práve prieduchmi. Napadnuté rastliny patrili k tým naj – najrýchlejšie rástli, mali najviac kvetov, najkrajšie ostne... Tieto rastliny určite dýchali najintenzívnejšie... A aj pre tých najtvrdších „odporcov“ zálievky platí, že musíme rastliny aspoň raz za čas zaliať.

Citujem z webu:
www.agris.cz/zemedelstvi/vynosy-obili-v-kralovehradeckem-i-pardubickem-kraji-jsou-nizsi-?id_a=175717
DTR kolonizuje rostliny velmi rychle . DTR má velmi krátkou inkubační dobu a za příznivých povětrnostních podmínek může během krátké doby osídlit celou rostlinu. Symptomy jsou zřetelné přibližně tři až pět dnů po infekci. Počáteční infekci podporuje teplé a vlhké počasí. Pro napadení jsou příznivé především teploty okolo 20 °C.

Tento problém s Bipolaris cactivora /,Drechslera cactivora, Helminthosporum cactivorum/ je tu už dlhšiu dobu www.cact.cz/noviny/2003/10/houba.htm

Věčný spor na téma co bylo dřív. Slepice nebo vejce.

Filip Jelínek napsal: Tos mě normálně rozesmál, ty máš dálkově ovládaný větrání rodičema....to je teda rarita

No. Myslim, že dobře větranej lufťák se stříškou je dostatečně dobrý zařízení. Pokud je dobře orientovanej tak tam je světla dostatek než abys musel zaměstnávat celou rodinu.

A prosimtě nebudem se tu spořit o to tvoje nefiltrovaný pi...vlastně světlo, to je fakt kapitola sama pro sebe to bychom se museli přesunout do úplně jinýho tématu.


PS: A mimochodem i klasický skleníky fungujou samozřejmě velmi dobře. Podívej se třeba u Pana Slaby abych třeba vybral jeden takovej překrásnej příklad. Myslíš že má kytky, který jsou horší než tvoje, protože je pěstuje ve skleníku?
Já bych řek, že ne, takže tím to asi nebude.

O větrání není v tom příspěvku ani zmínky, mám otevřené boky a čelo celou sezónu. To je u kaktusů základ .

Psal jsem o několika mimořádných situacích, kdy vyjímečně nevyjde předpověď počasí, viděl bych to tak 3 - 5x za sezónu, pokud chceš přepočet na minuty, je to asi tak nejvýše 15 minut za rok (i s cestou tam a zpátky).
Pokud vím od kolegů, fungují jim známí, manželky, rodiče a podobní pomocníci mnohonásobně častěji. Prostě proto, že jsou situace, kdy to jinak nejde. Takže si jako rarita nepřipadám .

No já si myslím, že v případě HonzyC promluvil odborník. Když jsem psal o katastrofických scénářích, tak jsem měl na mysli ptačí chřipku, nemoc šílených krav, v současné době konec světa.....Pokud to není opravdu věc, která likviduje sbírky, je o tom potřeba mluvit s rezervou a zachovat klid. Kdo je pro katastrofické scénáře může zlikvidovat celou sbírku včetně pěstebních zařízaní a začít o začátku. Podle mě mu to bude stejně hovno platné. Jako informace a názory je to dobré a nechci se opakovat s tím Kartágem, ale prevence je základ a víc už se nedá dělat. Já rozhodně ale nebudu dělat preventivní zásahy proti houbám (plísním) chemií, ale přirozeně tak, abych jim nedal, pokud možno šanci.

Tos mě normálně rozesmál, ty máš dálkově ovládaný větrání rodičema....to je teda rarita

No. Myslim, že dobře větranej lufťák se stříškou je dostatečně dobrý zařízení. Pokud je dobře orientovanej tak tam je světla dostatek než abys musel zaměstnávat celou rodinu.

A prosimtě nebudem se tu spořit o to tvoje nefiltrovaný pi...vlastně světlo, to je fakt kapitola sama pro sebe to bychom se museli přesunout do úplně jinýho tématu.


PS: A mimochodem i klasický skleníky fungujou samozřejmě velmi dobře. Podívej se třeba u Pana Slaby abych třeba vybral jeden takovej překrásnej příklad. Myslíš že má kytky, který jsou horší než tvoje, protože je pěstuje ve skleníku?
Já bych řek, že ne, takže tím to asi nebude.

Filipe, díky za tvůj poslední příspěvek, sice krátký, ale vyjasňuje, proč se (opět ) v tomto tématu neshodneme.

S tou "bezúdržbou" byl to viděl jako potenciální problém. Je to něco jako komunismus. Sice ideál, ale v praxi nesplnitelný sen.

Neumím si takové zařízení představit.
1. Buď máš skleník a bude tam málo světla, slunce, rosy a deště v době, když jsou pro rostliny potřeba. Ráno musíš otevřít větrání, někteří i !!!zastínit!!!, protože nevíš, jestli se rostliny neuvaří. Pak může přijít povětří, bouřka, ...

2. Nebo máš zařízení, kde jde otevřít střecha, tam je sice výše zmíněných jevů dostatek, ale co při změně počasí?

Používám jednoduchou věc (pokud ráno neodhadnu počasí a neotevřu (nezavřu) střechu a to je mobil. Rodiče, známí,...během chvíle zavřou (otevřou střechu). Moc často to není, protože předpověď počasí vychází skoro na 100%.

Ty příklady s pšenicí, to je podle mě dost nepodobná plodina, která je na poli volně a houby mají možnost působit pokud je "houbové počasí".

Zálivka u kaktusů by měla být svátek, dělat se přesně a cíleně s ohledem na předpověď počasí. Když je vhodné počasí, zalévám rostliny opakovaně několik hodin. No a pak je sucho, dlouho sucho. Totéž rosa, mlha,...

Nikdo mi nevymluví, že pak houby nemají šanci (myslím u kaktusů, ne u pšenice) .

morče napsal: Filip Jelínek Máš pravdu ve všem ale, pokud vím tak tyhle ty rostliny se dokážou vypořádat se vším, co na ně nachystáme i když potřebuju pomoct třeba, že nemají rády naší zimu. A tancovat kolem nich celý den taky nemohu, jelikož musím makat, abych se uživil .s pozž.morče.

No jasně a právě proto pěstuješ právě tyhle kytky, protože si vzájemně spolu vyhovíte, oni jsou spokojený s tim co jim dáváš a ty z nich máš zas radost
Já jsem na tom s tou obživou dost podobně, takže taky potřebuju řešení který je v jistých momentech bezúdržbový

Filip Jelínek napsal: No morče ber v úvahu, že každej pěstuje dost jinej okruh rostlin. Ty máš Lobívky a Jižní Ameriku, která má přeci jen jiný požadavky než Mexiko, respektive kytky z USA. Takže u tebe budou Lobky bez krytu ok i když na ně bude třeba pršet.

A máš pravdu s tim stanovištěm, to je samozřejmě aspekt o kterým moc nemluvíme, ale může bejt naprosto klíčovej.
Už jen poloha třeba u baráku znamená, že máš kytky ve srážkovým stínu obzvlášť když to je na stranu odkud nefouká.

Nebo třeba blízkost stromů odkud tě padá bordel, listí, kape z nich voda...

A to už vůbec nemluvím o nadmořský výšce, nebo o srážkovým úhrnu na lokalitě.
je toho hodně co může bejt předěl mezi funguje/nefunguje.

Taky třeba je důležitý jestli okolo kytek můžeš běhat jako někteří, co je zakrývají při každým deštíčku, nebo jestli to musíš nechat osudu, protože prostě nejsi schopen tak pružně reagovat...

Ale to už je trochu na jiný téma....

Filip Jelínek Máš pravdu ve všem ale, pokud vím tak tyhle ty rostliny se dokážou vypořádat se vším, co na ně nachystáme i když potřebuju pomoct třeba, že nemají rády naší zimu. A tancovat kolem nich celý den taky nemohu, jelikož musím makat, abych se uživil .s pozž.morče.

HonzaC napsal: Konečně jsem se dnes dostal k počítači, všechno to přečetl a když dovolíte, budu dělat chytrýho. Trošku na to ale právo mám, živím se polními pokusy, ve kterých mimo jiné zkoušíme nové pesticidy z různých hledisek, ale především účinnost a také jejich fytotoxicitu. Často jsou to pokusy provokační, kdy nejdříve aplikujeme patogena a teprve následně pesticid. Takže:
Drechslera sice může přežívat v půdě, ale do rostlin vstupuje výhradně přes zelené části rostlin, buď nejmladší nebo nějak mechanicky poškozené. Čili i napadení kaktusů se děje "nahoře", nejčastěji v blízkosti vegetačního vrcholu nebo třeba v místech, kde sál nějaký škůdce. ke svému vývoji houba potřebuje teplo a vlhko, ideální je bouřkové počasí. Z UV záření našeho slunce si nedělá vůbec nic. Z toho zároveň vyplývá, že v suchém skleníku je riziko napadení mnohem menší než ve skleníku se zalévanými okurkami nebo venku, ať už zcela na volno nebo pod přístřeškem. Nezáleží ani na tom, jak moc tvrdě jsou kaktusy pěstovány. Pokud kaktus roste a tvoří mladé tkáně, je prakticky jedno, jestli je to skleníkový choulostivec nebo větry ošlehaný tvrďák. Oba zkrátka mají tkáně, kterými choroba dokáže vlézt dovnitř. Přežívat je schopná na různých rostlinách a šíří se spórami vzduchem, takže pokud se vyskytla ve vzdálenosti cca 5 - 7 km od vaší sbírky, nemůžete si být na 100 % jisti, že ji u vá nezaznamenáte. Naštěstí zatím pro propuknutí choroby ve větší míře jsou potřebné dost specifické podmínky, které ale zatím nejsou úplně probádané ani u obilí, natož u kaktusů, takže výskyt je celkem nahodilý. Toto všechno ale píšu ne po zkušenostech a pokusech na kaktusech, ale na různých zemědělských plodinách, v různých podmínkách, různé kondici plodiny a s různými Drechslerami, hlavně onou DTR. Takto se tyto houby chovají a proto předpokládám, že se bude chovat i Drechslera cactivora na kaktusech.Kdo chce mít jistotu (tedy spíše pravděpodobnost blížící se jistotě), sáhne po preventivnímu postřiku, jak už jsme tu psali. Tedy momentálně kombinace strobilurin a azol.
Byl tu dotaz na zálivku těmito přípravky. Před tou varuji. Speciálně azoly mají i morforegulační účinky, jichž se v zemědělství dost často využívá. Je ale nutné přesně dodržet hektarové dávky, pokud se to přežene, dochází k deformacím a jiným fytotoxickým projevům. Při zálivce bohužel dodržet předepsanou dávku účinné látky na objem květináče (tedy nikoliv na objem zálivkové vody!)je mnohem složitější než při plošném postřiku. Navíc pokud se zaleje po období sucha, mají kořeny kaktusů tendenci do sebe nasát i to, co se do kytky ani nevejde. Slabší fytotoxicita u kaktusů se pak zpravidla projevuje deformacemi trnů, při silnější se často trny přestávají vyvíjet a tvoří se různé patvary.Takže těmito přípravky raději nezalévat, ale stříkat a to preventivně, jak už to tu také bylo zmíněno. Jak zjistit dávku přípravku? Na obalu se dočtete dávku na hektar, např. 2 litry. Množství vody pro běžné aplikace jsou 200 - 400 litrů, snaha bývá spíš ta nižší hranice, tedy 200 l. Z toho plyne, že ředění přípravku bude v poměru 2 : 200, tedy 1 : 100 neboli 10 ml na 1 litr vody. A postřik tak, aby rostliny byly celé ovlhčené, ale postřik z nich nesmí stékat. Vypadá to možná složitě, ale není, ono při tom postřiku je těch rizik mmnohem méně než v tomto případě u zálivky. Tak a pokud si ještě na něco vzpomenu, doplním. Hlavně se z toho teďka nepotento, on zatím výskyt této potvory opravdu není plošný a většinou to odkašlou jen jednotlivé rostliny.

Se vším souhlas, jen bych trochu polemizoval ohledně zálivky a postřiku-je pravda, že u zálivky se množství má správně vypočítávat na plochu ,což je pochopitelně problém, ale pokud byla-a správně-zmíněna morforegulační schopnost azolů, tak ta funguje i při postřiku-ty látky mají systémový účinek a k případným změnám může dojít i po postřiku.Silně působí tebuconazol, metconazol,paclobutrazol atd.Dále je známo,že v podstatě každé použití azolu vykazuje jistý prorůstový efekt-a pak již záleží na tom, jak se u kaktusu projeví.Ovšem zásadní otázkou bude,co u pěstitele převáží při rozhodování.Dále, po pročtení reakcí soudím, že na jedné věci se asi shodneme všichni, a tou je nutnost zamezení té nekontrolovatelné dešťové vody.Už to je podle mě dost dobrý posun.A ještě jedna věc mě napadla,a to zajistit nějak protektivitu epidermis a nezralých tkání v kritických fázích jednoduchou MECHANICKOU ochranou-a teď nemyslím žádný papír, ale látky , jejíž vlastnosti zabraňují uchycení spor, případně jejich vyklíčení.Musela by ale vyhovovat pro kaktusy.

No morče ber v úvahu, že každej pěstuje dost jinej okruh rostlin. Ty máš Lobívky a Jižní Ameriku, která má přeci jen jiný požadavky než Mexiko, respektive kytky z USA. Takže u tebe budou Lobky bez krytu ok i když na ně bude třeba pršet.

A máš pravdu s tim stanovištěm, to je samozřejmě aspekt o kterým moc nemluvíme, ale může bejt naprosto klíčovej.
Už jen poloha třeba u baráku znamená, že máš kytky ve srážkovým stínu obzvlášť když to je na stranu odkud nefouká.

Nebo třeba blízkost stromů odkud tě padá bordel, listí, kape z nich voda...

A to už vůbec nemluvím o nadmořský výšce, nebo o srážkovým úhrnu na lokalitě.
je toho hodně co může bejt předěl mezi funguje/nefunguje.

Taky třeba je důležitý jestli okolo kytek můžeš běhat jako někteří, co je zakrývají při každým deštíčku, nebo jestli to musíš nechat osudu, protože prostě nejsi schopen tak pružně reagovat...

Ale to už je trochu na jiný téma....

jirihanzelka napsal:

morče napsal: A možná více čerstvého vzduchu by to chtělo a cykas ovy bych věřil podobně pěstuji, i když ne
sclero.kak.poz.morče.

Trochu mi připadá, že neumíš číst. Jak chceš mít víc čerstvého vzduchu, když je nad rostlinami jen deska proti dešti a nikde žádné boky. Pokud ho tam lze dostat ještě víc, tak prosím o radu. Dík.

Možná číst neumím. Já desku nad rostlinami nemám, a zakrývám jen zjara a na podzim nebo jen když se žene nějaká ulicha nebo kroupy .s poz.morče. p. S. možná je to podmínkami stanoviště. :

Petr napsal: Přípěvky vypadají na "katasrofické" scénáře. Zatím to není běžné. Taky nikdo zatím nedoložil rozborem co to vlastě je opravdu v konkrétních případech. Jen dohady. Těch hub (plísní) je tolik, že podle mě ani odborník bez rozboru si nedovolí určit jak na ně. Jediné, co podle mě je, je obecná prevence, luftovat, zabránit podmínkám pro šíření a doufat v mocnou přírodu. Jo a na to slunce bych věřil. Pokud je to insecta, tak se něco dá dělat, pokud je to fungi, tak je to už (když je to vidět), prolezlé a nic nepomůže, jen bezpečná likvidace.

Samozřejmě jde v různých případech o různé choroby ale:

1/ Já jsem si nechal provést diagnosu v profesionální laboratoři a několi dalších také i když před několika lety

2/ podle dostupné literatury se Drechslera typu cactivorum vyskytuje ve stále větším měřítku minimálně celoevropsky - V Frejusu, kde od Jara do podzimu prčí tak max. 2x to panu Kuentzovi nadělalo stejnou paseku jako mně

3/ Nelaboratorní diagnosa je skoro jistá na podkladě počátku ve vrcholu a bleskovém postupu rostlinou. Udajně jiná houba tyto dva znaky nemá

morče napsal: A možná více čerstvého vzduchu by to chtělo a cykas ovy bych věřil podobně pěstuji, i když ne
sclero.kak.poz.morče.

Trochu mi připadá, že neumíš číst. Jak chceš mít víc čerstvého vzduchu, když je nad rostlinami jen deska proti dešti a nikde žádné boky. Pokud ho tam lze dostat ještě víc, tak prosím o radu. Dík.

Konečně jsem se dnes dostal k počítači, všechno to přečetl a když dovolíte, budu dělat chytrýho. Trošku na to ale právo mám, živím se polními pokusy, ve kterých mimo jiné zkoušíme nové pesticidy z různých hledisek, ale především účinnost a také jejich fytotoxicitu. Často jsou to pokusy provokační, kdy nejdříve aplikujeme patogena a teprve následně pesticid. Takže:
Drechslera sice může přežívat v půdě, ale do rostlin vstupuje výhradně přes zelené části rostlin, buď nejmladší nebo nějak mechanicky poškozené. Čili i napadení kaktusů se děje "nahoře", nejčastěji v blízkosti vegetačního vrcholu nebo třeba v místech, kde sál nějaký škůdce. ke svému vývoji houba potřebuje teplo a vlhko, ideální je bouřkové počasí. Z UV záření našeho slunce si nedělá vůbec nic. Z toho zároveň vyplývá, že v suchém skleníku je riziko napadení mnohem menší než ve skleníku se zalévanými okurkami nebo venku, ať už zcela na volno nebo pod přístřeškem. Nezáleží ani na tom, jak moc tvrdě jsou kaktusy pěstovány. Pokud kaktus roste a tvoří mladé tkáně, je prakticky jedno, jestli je to skleníkový choulostivec nebo větry ošlehaný tvrďák. Oba zkrátka mají tkáně, kterými choroba dokáže vlézt dovnitř. Přežívat je schopná na různých rostlinách a šíří se spórami vzduchem, takže pokud se vyskytla ve vzdálenosti cca 5 - 7 km od vaší sbírky, nemůžete si být na 100 % jisti, že ji u vá nezaznamenáte. Naštěstí zatím pro propuknutí choroby ve větší míře jsou potřebné dost specifické podmínky, které ale zatím nejsou úplně probádané ani u obilí, natož u kaktusů, takže výskyt je celkem nahodilý. Toto všechno ale píšu ne po zkušenostech a pokusech na kaktusech, ale na různých zemědělských plodinách, v různých podmínkách, různé kondici plodiny a s různými Drechslerami, hlavně onou DTR. Takto se tyto houby chovají a proto předpokládám, že se bude chovat i Drechslera cactivora na kaktusech.Kdo chce mít jistotu (tedy spíše pravděpodobnost blížící se jistotě), sáhne po preventivnímu postřiku, jak už jsme tu psali. Tedy momentálně kombinace strobilurin a azol.
Byl tu dotaz na zálivku těmito přípravky. Před tou varuji. Speciálně azoly mají i morforegulační účinky, jichž se v zemědělství dost často využívá. Je ale nutné přesně dodržet hektarové dávky, pokud se to přežene, dochází k deformacím a jiným fytotoxickým projevům. Při zálivce bohužel dodržet předepsanou dávku účinné látky na objem květináče (tedy nikoliv na objem zálivkové vody!)je mnohem složitější než při plošném postřiku. Navíc pokud se zaleje po období sucha, mají kořeny kaktusů tendenci do sebe nasát i to, co se do kytky ani nevejde. Slabší fytotoxicita u kaktusů se pak zpravidla projevuje deformacemi trnů, při silnější se často trny přestávají vyvíjet a tvoří se různé patvary.Takže těmito přípravky raději nezalévat, ale stříkat a to preventivně, jak už to tu také bylo zmíněno. Jak zjistit dávku přípravku? Na obalu se dočtete dávku na hektar, např. 2 litry. Množství vody pro běžné aplikace jsou 200 - 400 litrů, snaha bývá spíš ta nižší hranice, tedy 200 l. Z toho plyne, že ředění přípravku bude v poměru 2 : 200, tedy 1 : 100 neboli 10 ml na 1 litr vody. A postřik tak, aby rostliny byly celé ovlhčené, ale postřik z nich nesmí stékat. Vypadá to možná složitě, ale není, ono při tom postřiku je těch rizik mmnohem méně než v tomto případě u zálivky. Tak a pokud si ještě na něco vzpomenu, doplním. Hlavně se z toho teďka nepotento, on zatím výskyt této potvory opravdu není plošný a většinou to odkašlou jen jednotlivé rostliny.

To je rozumná řeč i adekvátní reakce pro nás kaktusáře. Osobně si myslím, že na takové svinstvo, které tu bylo popisováno je chemie na nic. Pokud to přijde tak to prostě přijde. Naprostý souhlas s Petrem - prevence, luft a být opatrný při volné kultuře na zakapávání a déšť. Dle mého jsou nějaké letící spory spláchnuty do kytek shora a jde to průduchy, drobným poraněním, zbytky květů, možná poupaty apod.
Já to vidím podobně, jako když jdu kontrolovat jablka do sklípku. Celá bedna dobrá a uprostřed jedno úplně na kaši a černé. Podobně i s kytkama. Najednou kaktus lehne během dne, ani říznout to nestihneš. A je uprostřed misky a okolo další jsou v pohodě. Proto se domnívám, že chemie moc nepomůže.

Přípěvky vypadají na "katasrofické" scénáře. Zatím to není běžné. Taky nikdo zatím nedoložil rozborem co to vlastě je opravdu v konkrétních případech. Jen dohady. Těch hub (plísní) je tolik, že podle mě ani odborník bez rozboru si nedovolí určit jak na ně. Jediné, co podle mě je, je obecná prevence, luftovat, zabránit podmínkám pro šíření a doufat v mocnou přírodu. Jo a na to slunce bych věřil. Pokud je to insecta, tak se něco dá dělat, pokud je to fungi, tak je to už (když je to vidět), prolezlé a nic nepomůže, jen bezpečná likvidace.

jirihanzelka napsal: nemohu souhlasit, že to musí jít skrz kořeny. ....

Naprosto potvrzuju tohle zjištění. Nejde to většinou přes kořeny, ale od těch citlivých částí - vegetační střed, plod, květ, ale taky řez na podnoži. A to že to tak je vím zcela jistě, neb o tom jen neteoretizuju, ale ty kytky jsem si pěkně pokrájel od vrcholu a většinou jsem skončil někde níž ve zdravé tkáni. Takže se mi i dost kytek povedlo zachránit.
To s tim UV je celkem k smíchu, protože tyhle plísně jsou na UV zvyklý, vyskytujou se na venkovních rostlinách, který mají UV co hrdlo ráčí.

A prevence proti tomu jedna je. Nenechat do těch kytek napršet, nebo zatejkat vodu mimo standardní zálivku.

A že by to mělo něco společnýho s tou tvrdou kulturou nemůžu potvrdit, protože třeba matky podnožový, který mám pod pultama a který maj všechno je ne tvrdou kulturu na tuhle hnilobu netrpí.

A jinak souhlas s tím, že přenos je vzduchem, jen je otázka co jsou ty zdroje - hnijící ovoce nebo polní plodiny... čert ví co je nejvíc rizikový.

Peri, dobrý.

3. je pro mě něco jako návod jak se chovat po výbuchu atomové bomby v Evropě, tedy doufám, že nikdy nenastane.

2. si myslím, že nenastane, pokud se lidi budou řídit bodem 1.

1. naprosto souhlasím.

To je pravda, přes kořeny to nemusí jít-ten případ nastává v drtivé většině u semenáčků. Ale myslím, že bychom se měli dobrat nějakého praktického závěru, a tím je dle mého názoru systém opatření k zabránění-nebo alespoň omezení-napadení tímto patogenem.Dal by se, myslím, shrnout do těchto bodů: 1.opatření preventivní- a)pěstovat kaktusy tvrdě, dopřát jim co nejvíce přímého slunečního záření a pohybu vzduchu b)vyvarovat se, pokud to jde, nekontrolovaného smáčení kaktusů deštěm,a to hlavně v letních měsících a hlavně u severoamerických pouštních druhů c)vyvarovat se mechanických poranění těl kaktusů a pokud toto nastane, důsledně rány dezinfikovat
2. opatření přímá- pokud mám pocit, že rostliny jsou a do budoucna budou vystaveny působení patogena, pak provést koncem června první preventivní postřik(zálivku) vhodným fungicidem a tu zhruba po třech nedělích opakovat, pokud možno fungicidem s jiným typem účinné látky, kvůli zabránění vzniku rezistence.Použít opět přednostně u-zřejmě citlivějších-pouštních druhů. Dodržování bodu 1 je automatické.
3.vyskytne-li se již choroba, okamžitě izolovat, pokusit se přeléčit a v případě neúspěchu nekompromisně spálit, i se substrátem a květníkem
Doufám, že jsem vás tímto příspěvkem moc neotrávil, ale situace se může do budoucna dramaticky měnit, jako paralelu to vidím v polních plodinách-a kaktusy nebudou zřejmě tvořit vyjímku.