Téma:

Jestlipak víš, kdy je ta kopulace nejlepší????
V pracovní době, máš to placený.
Jo lidi jsou různý, jsou tací, co slezou 8-mi tisícovku a nestyděj se jít na Říp, a tací co slezli před tejdnem dýchavičně pahorek za svou vískou a hned jsou mistry světa v horolezectví a raděj jaký mačky na co a kam. No neva, však oni se taky sklidní až se jim párkrát přerve lano.
No vidíš , s tou mikrochirurgii, na to jsem ani nevzdychl a přitom je to tak jednoduché a prosté, jen mít dobrý oči a nebrebtavý ruce. No a není ani tak velkej problém s veg.kroužkem když ho nevida.Tak mne tak napadá, zkusil bys tak strombáky?
Já nejčko v sobotu viděl pravokořenný strombáče velikosti od špendlíkový-kovový hlavičky po průměr více jak 1 cm a to samý v aztekiich.No a to už je tedy dost velká machrovina.

No aby bylo jasný, nám třem zahradnickejm dětem to jasný je, ale není kopulace jako kopulace Vždy je lepší si vybrat tu správnou ve správnou dobu, i když ve skleníku jde všechno

Už jsem viděl jako kluk, jak nadějný mladý učeň - zahradník po prvním 100% roubování něčeho na echinopsis (rouboval jednu kytku a ona se chytla, pro sto procentní úspěšnost) tvrdil dědovi, jako "už to umím" a pustil se do "zakázky" na roubování pro dobrý kšeft. Skončil i jako zahradnickej učeň neb ho nikdo nechtěl mít na zahradě. Na jednom fóru tu běhá takovej génius, ale necháme ho žít.

Jesvuje ještě něco, co se zatím moc v kaktusech moc nenosí. Teda u nás a v našich končinách. Jako takové "mikroroubování", teda kdo má náladu a chuť ať si vezme žiletku, kopne si dvě štaprdlata na pevnou ruku a odvahu a jde letošní výsevy přeroubovat na letošní výsevy. Proč to dělat? No jsou rostliny, které vegetí a rostou jedna radost a bez problému a jsou rostliny se superchoulostivostí v dětském stádiu. Jako dobrý pokus, kdy to každý zvládne je ještě - semenáček opuncie jako spodek a fik ho pokus je vykonaný. Semenáček na semenáček, bez gumiček a udělátorů a jiných pomůcek. Žiletka, trochu lihu na čistotu a trochu švestek na jistotu.

Jo, a pokud chcete roubovat na pasakány nerbo ty candicansy zde zmiňované, tak sejte tak s tří až čtyřletým předstihem - oni rostou dost pomalu. Ale jak to pak na nich roste - to je pohádka a sen.

Dobrý, jářku ...dobrý,
Ono to chce taky trochu toho umu- udělat kvalitní podložky, dejte nějakýmu astrophylovi semena jusberta a ať z toho uděla várku podnoží jak klobása a jsem zvědav jak to dopadne. Vlastně ani moc né....povětšinou belbě.

Ono , šmrdlat to do nekonečna totiž taky nejde, nějak porád ty podložky ubejvaj. Nakonec přijde čas, kdy s hrůzou zjistíte, že tu svou převzácnou a milou Grandifloru nandasralu jste svým pěstitelským uměním připravili o kořeny a jako z udělání nemáte nic po ruce, na co by jste jí pro záchranu Ducha i Těla dali.Jo to je pak dilema, změnit milenku a nebo přijít k rozumu a začít se o roubování zajímat.Mimochodem jeden ze způsobů roubování se jmenuje ,,Kopulace,,, a tož tady se ukáže kdo je jaký borec.
Nezbejvá tak jak výše uvedeno Mírou s mírou vysévat.No a jelikož, ODKLAD NEPŘÍTEL ÚSPĚCHU, vyset hned , alébržto, ono to panáčkové taky chvilku trvá. Prvním rokem ze semínka máte jen jakousi mrňavou žoužel a když to nepochcípá, tak teprve v půli druhého roku nejdříve na tom uděláte první seříznutí a v našich podmínkách to bude trvat ještě minimálně 2 roky, než ty pověstný klobásy naděláte. Tedy pokud se jusberta týče. Selen vyjde o něco rychleji a pes taky...možná....někdy.
Jo na gymno jsem už viděl roubovat, stejně tak jako na noťáky, a ani oreocereus není špatná podložka, to je jen otázka vkusu, kdo si čeho jak cení, jakej je kdo estét a kolik toho kdo má . Je fakt, že na aztékia bych tedy echinopsis nedával, i když naopak se to dělá velmi často, no a Mam. gracilis je též dobrá pod některý mrňouse. Nic není nemožné....
Trochu to tu vyznívá jako sněm tří sadistickejch kaktusářů co se ukájej nad šťávami zbrocenými tělíčky vámi milovanejch pidižvejků. Ale považte, vy co máte zahrádky, máte tam nějaký ovocný stromek?? Asi ano, a jak myslíte, že byl vypěstován- zásadně člověkem s chytrou hlavou a s kudlou v ruce, a jak si myslíte, že uděláte na něm kvalitní ovoce??? Jen s chytrou hlavou a nožem, příp. pilkou v ruce. Jinak to ani neznám a pokud někdo ohýbá, může, ale kudle se stejně nevyhne.
Ano, můžete se spokojit s pěstováním určitejch kytek, co se ani snad roubovat nemusí a nebo se to nevyplatí, ale kdo chce zkusit víc a dostat se dál a dosáhnout vyšší mety , kudle se nevyhne a čím bude ostřejší, tím lépe.
To máte jako s tou kopulací, kdo to nedělal, těžko poznal život.
/i kaktusáře/.

No oba jste to napsali moc krásně. A já si trošku dovolím přidat.

Často na nějakých těch akcích stojí kaktusář nad prodávajícím a říká mu, že on ty chilensise co maj už hezkejch deset čísel a jsou pořádně tlustý nechce pěstovat, že on to chce koupit jako podložku. Tak ať prodávající bere na to ohled a sundá cenu. Vedle u stolku potom sedí další prodávající a ten prodává jenom podložky. Jako cenu od souseda sundá o pár drobných, ale ten materiál co tam má nestojí ani tu cenu co má. No dvě extrémní nabídky? Osobně považuji roubování za nutné zlo, když už nemám jak zachránit a nebo dostanu chcíplinku odnož. Mě osobně je líto říznout do krásné kytky, kterou mnozí ze svého postavení pěstováné kytky chtějí odsunout na úroveň "podnož".

Vrátím se k těm prodávajícím - ty chilencici jsou zdravotně na 1A+ (teda nejde zrovna o krevní skupinu) a ty podnože u prodávajícího vedle? Tak tam to je asi těžko uhádnout. I když jestli to má opravdu semenáčky (pro ty co neví jak to poznat, prohlídněte si pořádně krček semenáčku a potom u zakořeněné odnože to místo. kde by jinač byl krček), a jsou dobré zdravé, tak snad koupit. Ale jestli to jsou nalámané a zakořeněné odnože (často se to dělá u Echinopsis a Lobivieň tam už neznáme zdravotní stav materiálu. A nejhorší je kupovat neznámé zakořeněné vršky jusberta a nebo myrtillocactusu, ale i selenicereusu a jiných takových. Potom si často doneseme virózu domu, a nedodržením sterilního nože si to naflákáme jedna radost do vlastního materiálu. Jak tady postupovat? No jde to úplně jednoduše. Někde i ten největší specialista si najde kousek místa a tam si vypěstuje vlastní kaktusy, které potom může říznout. Pěkně výsevem a postupným dopěstováním vlastního zdravého materiálu (nebo jestli má někoho se zdravím materiálem - získá základ tam). Protože ale chce mít stále připravené záchranné podnože, vysévá stále a stále něco dělá a tak se i kaktusář udržuje v kondici. A má stále v ˇšuplíku" pŕipravenou pomoc. Tím se nechci nikoho dotknout, že je nepřipraven. Když by přípravu neměl, asi by neříznul do kytky. Jenom ta kytka někdy překvapí.

No a o vlastní afinitě u kaktusů raději psát nebudu, protože každý má "to svoje" a těžko budu gymnochlapa utvrzovat, že pořádné patnácticentimetrové gymno je to pravé ořechové jako podložka. Stejně jak to mezi náma děvčata frčí, onehdá se roubovalo na pár druhů a dneska? Dneska lítaj jusberti až po mammillarie. Jo jenom to gymno jako podložka, už to někdo dělal?
Mám v okolí i kluky, co mají nádherné echinocereusy, kvetoucí nádheru a přitom to dělají jenom pro podložky. Tak že co dodat, není snad špatného kaktusu, nebo ošklivého, jsou jenom špatně pěstovaný a pokaždé to zmrší kaktusář. Ale i to je jenom věc názoru, protože nakonec "venku" i ten největší estét (co doma má jenom super vybrané kousky) lapá po dechu nad populací fakt ostnatým gymnem nebo chlupatých lofofor a vůbec mu nevadí, že tam řádila koza a pořádně jimdala na prdel.

Jojo, Rozkošníče, s tím chči máš pravdu, ale s tou anestézí jsi to přehnal, aspoň co já jsem kde v roubovacích nocích zažil. Pamatuji akce, kdy zařvalo anestéze pěknejch pár litrů a občas byl chirurg přistižen s připitomělým ksichtem a rozříznutým palcem precizně přigumičkovaným k jusbertovi ( to se ještě tenkrát řezaly ty komolý kužele....), no a to bylo právě vlivem anestéze a sterilizačních procesů....a to antiseptický prostředí se tam začalo vytvářet v 9 hodin večír a operovalo se klidně do 5 - 6 do rána, když anesteziolog prohlásil : Chlapé, došla, tož dem chrápat. Ráno, přistiženi ve skleníku na čumendě jsme byli poněkud zaskočeni jaksi nepřítomnou otázkou : Kurva, vy jste tady ještě furt nebo už zase????

Jo Pavle trefils hřebíček na hlavičku, musí na to bejt ten správnej den, jak správně nahazuješ, ta správná vlhkost , správný klima a správný vnější podmínky, ale co je ještě nutnějšího????
Naprosto a finálně rozhodující je ta správná pohoda a vyladění řezmana. Jak se to dělá jen z donucení, vždycky to blbě dopadne, pokud tedy vůbec něco roste, tak si přinejmenším uříznete vedle ostudy taky palec u samého ramene.Jsou dny, kdy by bylo lépe než brát do ruky životanebezpečné pomůcky/nože/, zalíst pod kanape a doufat, že na vás nespadne, prostě den Blbec. Tehdy neradno ani otvírat oči, radit manželce co si má vzít na sebe, vyjadřovat se k inteligenci jejích dětí, otírat se o její maminku a nesklápět prkýnko na hajzlíku. A už proboha vůbec v tento den neberte do ruky něco tak strašného jako je sebelíp nabroušená kudla, žiletky a skalpel.Radím zalíst do špajzu a doufat, že vás nenajdou jak se cpete uzeným a proléváte slivkou..
Jinak doopravdy, než něco uchvátat, radši to nepáchat. V klidu přijít do svýho pěstária, s kytkama se pozdravit, projít se kol nich a s každou navázat přinejmenším oční kontakt a pak s velkou pokorou před matkou přírodou a kaktibohem teprve s omluvou přistoupit k důkladné rozvaze co a proč a na co a kolik a jak a kam pak s tím .... No a když po těchto obřadech získáte tu vyladěnost svého čchi, pak teprve započnětež.
Kdo zná roubování týdenních semenáčků na peiráky, jistě pochopí o čem jsem výše psal. Ani vrcholový sportovec neláme každej den světové výkony.
Pokud děláte s nožem jen jednu kytku jako záchranu, no když se nezadaří, vždycky se to dá nějak okecat, když ale děláte roubování ve stovkových porcích za den, to si to musíte sakra rozmyslet.
A to se forma a klima ještě měněj i během dne.
O něco dříve jsem tu popisoval, jak se mi pobrečely peiráky, že to z nich stříkalo jak z malýho haranta, když mu seberou dudel. Ano , nebyl vhodnej den na to to páchat, tlak šel dolů a moje kytky se poch.... stejně jako některé jiné co se chovaj obdobně aniž by jste je museli fiknout. Jsou takové okolostojíčnosti a měli bychom to respektovat.
Jo a neméně důležitá je taky následná péče o ty naše operanty. Vemte to tak, že vlastně provádíte v naprosto nevhodnejch hygienickejch podmínkách vrcholné chirurgické výkony. Vždyť je to normální transplantace, tak jak to dělaj naši MUDr.šamani v sterilním prostředí svých obětišť s celým týmem přisluhovačů. Vy to pácháte bez anesteziologa, instrumentářů a jiných odborníků v naprosto nehygienickejch podmínkách a to ještě někteří u toho bez roušky... funěj. Sami a odkázáni na to co umíte a nebo se snažíte naučit.Tak bych se alespoň přimlouval za to nejmenší co pro své pacoše můžete udělat, staňte se jim psychologem a hlavně rehabilitačním pracovníkem a poskytněte jim ty nejlepší podmínky na své JIP-ce. Dejte si s tím tu práci, dejte je po zákroku do stínu ,vzdušného chládku , ale né aby tam lítaly ve vzduchu spóry hub, hledejte místečko, kde budou spokojeni a pokusí se tu vaší řezničinu ustát.Chvilku to trvá, ale vyplatí se.
Jinak technika, výběr kombinací a výšky, výběr vázacího materiálu či jiné techniky upevnění roubu... to záleží už na citu a zkušenostech každýho, to je těžko přenositelné.
Tož se hlavně nepřeřízněte. R.K.

U jedný kytky nebo dvaceti se to nechá pořešit bez problému. Jak pravím, ten problém nastane tam, kde se roubuje masivně a divoce. V komunále jsem denně rouboval kolem 600 - 700 podložek a to pak musí bejt ono, jinak máš za rok o dost větší kompost a moc práce s přehazováním.

Nějak z toho začínám mít pocit, že až zase budu něco zachraňovat musím ukecat chcíplinu ať ještě nechcípá.
Že ještě není ta správná vlhkost,bo co.

Vážení, pročetl jsem i toto vlákno od strany 1 až sem a přestože je tu hafo praktiků a umělců, jedna věc tu tuším až na velmi obecné Mirovo psaníčko nezazněla : pokud máte v pořádku připravené rouby a podložky a dáte se do řezby, můžete vyčichnout v obrovském procentu, pokud před započetím práce nenasajete vzduch čenichem a neřeknete si : Teď je to správné ,, roubovací" klima. A tu na rovinu pravím : všichni víme, že roubování žádá nějakou vlhkost vzduchu, nějakou teplotunějaké cosi jiného, ale blbě se to všechno měří. Jerden z lidí, kteří mě tuhle práci učili, vždycky vlezl do skleníku, kde řezba měla proběhnout ( resp, kde měly být roubovance umístěny) a řekl : dneska je dobrej den, jdeme na to. A sedlo se a roubovalo do úplnýho zblbnutí.
I dělal jsem chytrýho, přijel do svýho, nasál vzduch a pravil : a jde se na to. A opravdu mi z pěti beden chytlo asi 30 roubů. A to, co v tom čumáku musí bejt, aby to bylo ono, jsem se učil asi 5 let. Tohle se dá hlídat jenom tam, kde se roubuje pár kusů a tedy si to klima nějakým akvárkem vyšidíte. Ale má - li se roubovat 2 - 3000 podložek, pak prostě akvárko nefunguje.
Miro psal o třešni. Ano, u pana Fleischera se roubovalo pod třešní hodně a někdy celou noc, nebo do vyčerpání demižonu vína. Ale nosilo se to do skleníku s orchidejemi a strkalo na dolní polici pod stůl, aby k tomu nemohlo slunce.

Rado napsal: Zdendo, matky na peirakoch nerobim, nemam ani jednu.

Pretoze sa zial necham uniest prirastkami na peiraku casto sa stane ze sa peirak dosane zhruba do tretiny az polovice vrubla.

Jasně, dovedu si ten přepad roubu přes pejrák představit.Mnohokrát jsem to i viděl.

Zdendo, matky na peirakoch nerobim, nemam ani jednu.

Pretoze sa zial necham uniest prirastkami na peiraku casto sa stane ze sa peirak dosane zhruba do tretiny az polovice vrubla. Preto mi neostava nic ine len siroka podlozka. Najlepsie je to rezat este skor ked vrubel nezacne zhora "obliehat" peirak.

Este je alternativa ako mi to radil Miro zrezat peirak asi 2 cm pod vrublom, zakorenit a skryt v kvetinaci. To s tymi vlasovymi korenmi, sa mi stalo tiez, nielen na eriosyce a selenakoch ale aj na mammillopsis senilis. Po zime sa selenicereus asi neprebral a vrubel zacal zhora spustat cakacie korene. Ked dosiahli dlzku asi 7 cm, tak som si ich vsimol a prisiel som na to, ze podlozka v mieste zrastu uz nefunguje. Tomu hovorim spolupraca, vrubel narastol kolko mal, sam sa oddelil a pustil aj cakacky, tak to ma byt, ziadny rez

Díky za odpověď.
Kermesinu mám, ale jsou ještě malé - asi 4cm v průměru.
Zdá se mi ale, že rostliny na ní nemají tak bohatou vatu v areolách.
To ale nemusí být tak docela pravda.
Mammilosu si teď nedokážu vybavit.

Zdenda napsal: Chlapi, zkuste se ještě jednou mrknout na moji otázku.
Jsem rád, že se mnou komunikujete, to jo.
Ale nevěděl by někdo na co se ptám ?

: Okruh rostlin s velkým kroužkem v poměru k velikosti těla .
A okruh rostlin s malým kroužkem v poměru k velikosti těla.:

Jako podnož se širokým cévním svazkem doporučuji vyzkoušet Echinopsis mamillosu nebo kermesinu. Rostliny na ní rostou hezky do šířky a je to dost trvanlivá podnož, která téměř neobráží.

Ján sundaval eriosyce ze selenicereusu. Prostě mi selenicereus zmznul. Tak jsem to vyškrabával ven, ale asi tam kousek zůstalo, protože to je na sucho a ze spodku eriosyc teď lezou takové ty vláskovité kořínky jako má selenicereus. Tak jsem zajásal, že asi to půjde zakořenit jedna radost.

Ten schikedantzii je opravdu výborná podložka.
Teď zkouším i chilensis, ale rostlina obrovská proti roubu a kroužek poloviční.

Můj a asi i tvůj problém je v tom, že řežeme roub v největším průměru.
Já kvůli spáleninám a ty asi kvůli matce, která na pejráku zůstává.

To netusim, Soehrensiu som videl asi 2x nazivo na vystave. Ziadnu nemam.
Matucany mam ale nebrublujem, dobre rastu. Oroya ma tiez siroku cievny zvazok, jednu som vrubloval pred 10 rokmi a to si pamatam, lebo som musel hladat najvacsi echinopsis aby som ju dobre umiestnil. To ze sa to podarilo je niekde ine na fore, daval som tu niekde foto kvitnucej O. Peruviana.

Mexicania su rozne pripady. Astrophyta, turbinaky, lophophory maju skor uzke cievne zvazky. Ostatne ako thelaky, mamce, fosulace, emastusy a pod. neviem. Ale ved su tu aj ini na fore, co z casu nacas nieco pre zachranu navrubluju.

Na margo podloziek, este je velmi dobry Trichocereus schickedantzii, v zime som nan navrbloval jednu sulku, krora sa mi nezdala, chytila sa tento rok uz aj kvitla. Napriek tomu, ze boli obe rastliny scvrknute, podarilo sa.

No nevím, jako velká široká kytka snad, ale taky asi až když má víc jak 10 čísel v pase. Když jsem řezal podsaditý a široký trichocereus, jsem čekal šířku, ale také nic moc.

No a teď mě zastřel za blbost co mě napadla, a co to roubnout fakt na opuncku, ale tak že "svážeš" dvé až tři "uši" k sobě na placato a potom to naroubovat jako na jednu podnož. Teda asi pěkná blbost - a jestli ne, uplatňuji si patent Jako bylo by tam víc styčných bodů na cévní svazek copky.

Rado napsal: Co sa rastlin tyka, tak copiapoe, ale aj neoporterie, pyrrhocactusy, eriosyce maju tie cievne kruzky dost velke. Cez vikend som prevrublovaval z peirakov prave tieto rastliny a zarazilo ma to rovnako. K inym sa neviem vyjadrit, lebo ked vrublujem nefotim a ked nefotim tak si nepamatam

To je přesně můj případ.Přitom na stetsonie jsem už rouboval - nepamatuji se!
A co soehrensie?

Ono v zasade ide o to, ze tych podloziek s velkym priemerom tiez vela nebude. Jusberty, myrtilaky, echinopsisy maju vsetky priemer tak do 1 cm. Vacsie som teda zatial nerezal. Mimo hry su selenicereusy, hylaky a peireskie, kde vzdy ide o priemer tak 3-4-5 mm max.

Co sa rastlin tyka, tak copiapoe, ale aj neoporterie, pyrrhocactusy, eriosyce maju tie cievne kruzky dost velke. Cez vikend som prevrublovaval z peirakov prave tieto rastliny a zarazilo ma to rovnako. K inym sa neviem vyjadrit, lebo ked vrublujem nefotim a ked nefotim tak si nepamatam

Chcelo by zistit ako su na tom podlozky ako feraky glaucescens, echinocereusy, stetsonie a pod.
Opuncie to maju po celom obvode clanku, takze to by mohlo ist pokial mas clanok opuncie dostatocne hruby.

Chlapi, zkuste se ještě jednou mrknout na moji otázku.
Jsem rád, že se mnou komunikujete, to jo.
Ale nevěděl by někdo na co se ptám ?

: Okruh rostlin s velkým kroužkem v poměru k velikosti těla .
A okruh rostlin s malým kroužkem v poměru k velikosti těla.:

No a při roubování mrňavejch semenáčků na peirák to ani jinak netrefíš. Tam kolikrát na tom semenáčku ani žádnej kroužek nevidno a musíš to nějak odhadnout. Pro ten případ nejčastěji volím šikmej řez, čímž se mi poněkud zvýší šance, že něco trefím dokupy . No a přitom peirák má relativně dost velkej kroužek.

Málokdy budeš mít tu kliku, aby velikosti kroužků byly stejné, většinou se musíš trefit jak to jde. Tím , že budeš podnož sesazovat řezem dolů aby ses dostal na velikost kroužku, tak se taky můžeš dostat až tam , kde to už dřevnatí a to by byl zázrak kdyby to pak srostlo.

No je to málo na pořádné vyživení rostliny, je jasné že nejlepší je kroužek na kroužek. Ale vétšina kaktusů nemá až tak velkej ten cévní svazek. Když píšeš, že ta copka má 1,5 cm v průměru, tak potom říznout tak metrovou pasakánu. Teď to zachránit alespoň překřížením cévních svazků a když se néco najde, tak to říznout znova. No ještě tak možná podnož proříznout šikmo, bude to sic "křivej" kruh, ale snad bude víc míst propojených.

To se mi Miro zdá málo.
Tobě ne?

No hlavně protnout cévky, né?

V LADISovi př.Urbánek přirovnal nauku o kaktusech ke studiu obecnému.
Nebylo by od věci po mé dnešní špatné zkušenosti se k roubování dotázat na jednu zásadní věc:
Okruh rostlin s velkým kroužkem v poměru k velikosti těla .
A okruh rostlin s malým kroužkem v poměru k velikosti těla.

Dnes jsem se rozhodl přeroubovat na průměru 4-5cm kopiapoi.
Řízl jsem ji v největším průměru a zděsil jsem se velkého kroužku.
Byl asi 1,5cm velký!
Řezal jsem hlavně pro odstranění spálené spodní části.
Pak jsem vybral větší pasakánu (asi tak průměr 6 a výšku 10cm) a postupným odřezáváním jsem se dostal na maximum 1 cm kroužku.
No je to zkrátka průšvih.
Moje roubovací zkušenosti jsou jak jistě poznáváte velmi mizerné, ale je to dáno tím, že používám roubování výlučně k záchraně.
Pak ale nastávají tyto problémy.
Děkuji za jakoukoli radu ohledně velikosti kroužku, zejména u podnoží.

Rozkošné Kaktusy napsal: Sakra nějak mi to přeházelo fotky, no orientace je možná dle datovky v pravém dolním rohu. Omlouvám se , ale chyba nenastala na mém PC.

Máš stejný problém jako já. Mě to řazení fotek připomíná couvání s vozíkem za autem. Než otočím volantem, tak nad tím musím přemýšlet, kam pojede vozík. Dá se to nacvičit, ale je to na hlavu.

No měl obrovskej tlak, že jsou ty listy poněkud svěšený, taky je to druhej den, t.j cca 20 hod po tom masakru a to se trochu vybrečel. Stejně i tak na těch pod akvárkem byl sem tam kopec vody a roub si čvachtal.To ty co jsem dělal v tom březnu, tam to skoro vůbec nic neronilo a nebyl problém na tom ty malý hejblata udržet. Prostě jsem říznul a přiložil , lehce přimáčkl a drželo a srostlo a roste i nadále. Nejčko se to prostě vybrečelo.No a to jsem to ani ničím před tím nehnojil.