Téma:

Dobrej typ, ty petky, těma mi nikdo auto neumeje. Teď už jenom kde jich vzít tři tisíce a kde je skladovat:-)

Filip Jelínek napsal: No, řeknu myšlenku se kerou možná nebudou mnozí souhlasit, ale podle mě je zálivka podmokem u sbírkových rostlin zlo. A nepřesvědčí mě o opaku ani vata v temenech ani nic jinýho...

Tak Filipe, s tím naprosto souhlasím. Zalévat podmokem je logicky blbost, protože tam chybí možnost zbavit se toho, co do substrátu už nepaří (říkám tomu "jedy", jsou to látky, které kořeny vylučují, nespotřebované minerální soli, ...)

Pokud to nezvládne déšť, zalévám z normálních plastových lahví, ve kterých mám pěkně zahřátou dešťovou vodu, v ní umělé hnojivo, ...Vaty v temenech se to tedy netýká.

Uploaded with ImageShack.us

Voda se ohřívá na sluníčku, nekazí se ani po několika měsících

Filip Jelínek napsal: No, řeknu myšlenku se kerou možná nebudou mnozí souhlasit, ale podle mě je zálivka podmokem u sbírkových rostlin zlo. A nepřesvědčí mě o opaku ani vata v temenech ani nic jinýho...

A tož to je na velkú polemikú.

No, řeknu myšlenku se kerou možná nebudou mnozí souhlasit, ale podle mě je zálivka podmokem u sbírkových rostlin zlo. A nepřesvědčí mě o opaku ani vata v temenech ani nic jinýho...

Já mám vodu za střechy svedenou do bývalého septiku, vejde se jí tam cca 5 m3. Jenže používám ji doma obecně na zálivku zahrady, mytí auta apod, takže i plná nádrž je na jaře a v létě tak na dva měsíce. Pokud je zima a jaro suché jako vloni, je suchá i nádrž. Nechtěl jsem brát vodovodní vodu kvůli chloru, ale ta ze studně byla snad ještě horší. Navíc, i když se zalévá podmokem, tak co jednou do namáčecích mi naleješ, to tam zůstane na věky, tam neni šance vlouhovat přebytečné minerály zálivkou měkkou vodou horem.

Ok, je zajímavé, že je nás tu online 10!. To už se dlouho nestalo.

Ve 13. 30 hod:evil:

(večer to smažu)

Trochu jsem moderoval abychom to tématicky přiřadili z Jarního stěhování k Zálivce, kam to spíš patří a taky aby informace tu obsažené byly dohledatelné i v budoucnu.

No vycházím z toho co jsem viděl na vlastní voči.
Předvedli mi naši vodu a vodu, která prošla přístrojem.
To, že někdo něco nabízí za něco, je sice zajímavé, ale nicnevypovídající...
Přístroj který mám na odstranění tvrdosti ve sklepě stál kolem 6 000,-Kč, takže nevěřím, že něco za 1 600,- může být účinější.
A to by tedy mělo být, co se účinnosti týká, minimálně o řád výš.
Tedy i cenově.
Ještě pro upřesnění- můj stávající přístroj odstraňuje tvrdost, ale nevychází z něj pitná voda.
Srovnávám pak s přístrojem, jenž pitnou vodu dokáže vytvořit.
Pitnou ale chudou!

Zdendo, jestli jsi koukal na ty přiložené odkazy, tak tam je snad nejlevnější RO za 1590,- www.filtracevody.cz/store/goods-02-9-1reverzni-osmoza-75-gpd-standart.html

Henry- no 40 tisíc není zas tak malá investice.
Obohacení prvky, potřebnými k životu člověka, bylo na mizerné úrovni.
Prochází-li pak takováto chudá voda organizmem dokáže jej od minerálů čistit, namísto, aby mu je dodávala.
Mícháním s původní vodou pak zase dodáváme zpět jakousi tvrdost.

Mimochodem, na tohle stačí i poměrně malá plocha střechy, aby se nastřádalo dostatek vody.
Já mám sbírku tak 35m2 a stačí mě na to 3 klasický sudy spojený hadicí principem spojených nádob a stejká tam voda okapem ze střechy boudy, kerá má tak 2,5x2,5 metru rozměr. V pohodě mám vodu na zálivku celej rok.

Fakt je, že teď chci přidat ještě jeden sud, pač to je na knop už a musim někdy dát poslední konve vodou z potoka.

Listí jsem nikdy neřešil, je tam tu a tam pár lístků v prvnim sudu, ale pokud by to vadilo, tak stačí brát vodu z ostatních sudů.

Jsem asi 25 let akvarista, tak jsem použil stejný způsob, jako při odkalování akvárka. Sudy jsou na severní straně garáže (a některé uvnitř, pro mrznoucí období a aby nebyly vidět, o něco výše, než skleník. Jsou propojené hadicema 0,5 - 1", které jsou ponořené na obou stranách skoro ke dnu. Z hadic odstraním proudem vody vzduch a vše funguje na principu spojených nádob. Jednu hadici mám vyvedenou do skleníku a zakončenou kohoutkem - stačí otočit a čepovat ... Jak voda v posledním sudu klesá, doplňuje se propojovacíma hadicema z ostatních. A při dešti stoupá ve všech současně. Zároveň se nekazí, protože se pořád obměňuje. Na zimu vyleju ty venkovní a jen při dlouhodobých mrazech pod 20°C i vnitřní sudy. Ale po odzkoušení preferuji alespoň 3/4 průměr, nemusíš pak čekat ...

Zdenda – to už jsem slyšel, že některé mineralizátory jsou slabé. Na úpravu pitné vody bych asi osobně použil jiný způsob než RO. Kromě toho se voda z RO může míchat s původní na požadovanou hodnotu. Pro kytky bych ale neviděl takový problém, když se přidá to hnojivo. Otázka ceny je diskutabilní. Když vidím, kolik jsou někteří kaktusáři schopni utratit za svůj koníček, tak je cena přijatelná, především pro velké letité sbírky. Samozřejmě jsou tu ještě jiné (levnější) alternativy, katexy, elektromagnetické ad. Když jsem začínal kaktusařit, tak jsem vodu převařoval, teď už požívám dešťovku nebo upravuji chemicky. Každopádně pokud jsou následky přesolení viditelné na rostlinách, jak píše Mamlas, tak to už asi stojí za úvahu.

Pavle, jakým způsobem dostáváš vodu z těch sudů, aby jsi s ní mohl zalévat?

Také jsem to řešil, nakonec jsem dospěl k tomu, že vodu mám svedenou do sudu 250 l a z něj širokou hadicí samospádem rozvedenou do dalších sudů (ukrytých, aby to nerušilo). Je to na principu odkalování akvárií. Vodu si odebírám ve skleníku a ona mi samospádem stále dotéká - a čistá. Lístky a pod. se usazují v první nádrži. Jen se nesmí v té první nádrži dát nasávací hadice až ke dnu, aby se neucpala.

Pavel a Miro:
Myslel jsem vodu v zimě, v létě problém nemám, ale první výsevy dělám koncem září a ty už teď musím pikýrovat - semenáčky mi rvou květníky.
Takže vodu potřebuji celou zimu.

Henry - ty mineralizátory jsou velmi slabé a protékající vodu nestačí obohacovat.
Takže cosi tam dodají, ale je to velmi chabé.
Samozřejmě bavím se o lidském organizmu.
Pořizovat si něco tak drahého pro rostliny, to už je na diagnózu!

Zdendo, tyhle systémy jsou určeny pro úpravu pitné vody v domácnosti a jak všichni víme, člověk destilovanou vodu pít nemůže, proto je na konci soustavy ještě mineralizátor. V našem případě bych rovnou přidával nějakém kvalitní hnojivo. Jde hlavně o to snížit tvrdost a pH.

No jo, ale jak asi vznikla ta "kráná krajina" (nebo jak píše Zdenda ), pršelo a pršelo a se usazovalo a usazovalo .... no tak tam prší vápenatá voda no

Jo jasné, vodu chytat, Zdenda si určitě místo najde, teda nemá to tam moc široké. No já vodu chytám, ale stále řeším smetí a lístky ze stromů a keříků. Když jsem začal dávat cedník tak se to zlepšilo. Ale jenom než se ucpal. V Talianech jsem už okoukal nádrž nad nadrží, něco měl měl mezi, jako kdyby válece a dole měl vodičku jak z křišťálové studánka. Ale vyhnal mě pes, tak jsem víc nestačil okoukat. Jo a před rokama jeden Podtatranec pŕed jarem obrátil laminátové nádrže, vzal lopatu a naházel a ušlapal sníh. A tím potom zaléval. Nádrž mám a sníh .. a k tomu čistej, tak to snad jenom z Tuzexu.

Zdendo, na jiném místě píšeš, že máš na střeše skleník 40 m2. Proč nechytáš vodu do nádrže? Já mám u garáže soustavu nádob na cca 1000 l a stačí to (pro skleník 15 m2). Kdyby ne, svedl jsem vodu ze střechy domku do betonového jezírka, kam se vejde víc dle hesla "ani kapka nezmar" ...

Henry - osmóza vody z ní dělá v podstatě destilovanou, takže nevím zda je pro kaktusy tím nejlepším.
Pro člověka potřebný vápník a hořčík, kterým má být obohacována dodatečně, nestojí za řeč.

Rád bych pochytil nějaké vaše zkušenosti.
Sám mám vodu krasovou, tedy nejtvrdší možnou.
Ve sklepě přístroj na změkčení vody, ale přístroj na osmózu vody jsem dealerovi odmítl.

Vodou ze studny? No to se asi kaktusům moc líbit nebude. Upravujete ji nějak? Chápu, že při velikosti Vaši sbírky, je asi problém sehnat dostatek kvalitní vody. Nezvažoval jste nějaký aparát na úpravu, např. reverzní osmózu, nebo třeba katex? www.filtracevody.cz/store/goods-03-11-1system-reverzni-osmoza-fro-5.html
www.upravyvody.cz/280-zmekceni-vody-lokalni-zmekcovaci-atlas-filtr-10-katex.html

Pěkná diskuze, její výhoda je v tom, že i z ní každý může vzít to, co uzná za vhodné.

I když to vypadá, že si příspěvky pod jménem JIRKA píšu sám, kdo byl v Chrudimi, ví že jsme dva (dokonce jsme se do té doby nikdy neviděli- bydlíme od sebe tak 250 km. Je to škoda, protože způsob jeho pěstování i sortiment druhů se mi líbí)!

Můj příspěvek o zálivce možná někdo špatně pochopil, ale můžu vás ubezpečit, že úhyn mám minimální (důvodem jsou dlouhá období bez zálivky a pohyb vzduchu = nevhodné podmínky pro šíření hub, plísní, ...
No a kaktusy mi dokonce rostou a přibývají!

Milane, M. senilis normálně pěstuju a je dokonce podmíněně mrazuvzdorný (dokonale vysušené rostliny na zimu,...). Mam. saboae, ani M. theresae nemám, jsou pro mě příliš malé, nic mi neříkají. A lupu si kvůli nim na kaktusy pořizovat nehodlám.

Moc jsem nepochopil tuto část tvého textu:
Na druhé straně, zálivka za horka vede k zapaření a hnilobě a tím i lepšímu odbytu. Přitom horko je pro různé druhy kaktusů různá teplota. Cykasův sortiment ve volně stojících květináčích pod stříškou horka nedosahuje, zatímco třeba Mam. saboae nebo M. theresae či M.senilis už ano (když se teda omezíme na Cykasovo správné kaktusy pocházející z Mexika). Sice méně často než třeba neobesseye ale i tak je už sběratelé nápadně často potřebují.

Tak to jsi mě opravdu potěšil. Děkuji.

Trichocereusy jsou docela velké a proto je v nich velká rezerva vody. Tedy aby svraštěly, musí ztratit celkem dost vody. Žádné kaktusy nepřijímají přímo vzdušnou vlhkost, i na těch, které žijí převážně z ní, jako třeba Eulychnie v mlžné zoně v Chile, musí voda napřed zkondenzovat a skápnout ke kořenům. Že se ti scvrkávají je jen známka suchého zimování. Já zimuju trichocereusy ve vlhkém sklepě a dávám je tam vlhké - i když letos málo kvůli suchému podzimu. Proto se moje trichocereusy nescvrknou ani do jara, ale to není nic, co by vyžadovaly, jenom to snáší. Tvoje, které scvrkávají jako správné kaktusy, pravděpodobně snáz a dříve pokvetou.

Máš Pavle naprostou pravdu, obecná tvrzení jsou pro nejspíše kočku. Nelze je brát jako návod jak se to či ono má pěstovat. vždy to jen vypovídá o určité zkušenosti s určitými kytkami v určitém prostředí. je jen na každém odskouši-li si to ve svých podmínkách, Třebas to jednou vyjde a příště zas ne. celej život se učíme a nevím doopravdy o nikom kdo by snědl Šalamounovo h......., že jsou sběratelé, kteří mají krásné kytky, to je pravda, ale svědčí to ponejprv o tom , že to VE SVÝCH podmínkách uměj, mohou to zvládnout i v jiných podmínkách, ale to už není o receptu, ale o umění odhadu a znalostech konkrétní kultury.
K těm trichiocereusům, to svraštění je dle mého zcela jistě známka toho, že po vysušení substrátu se zasušuje a koncentruje i obsah kytek, což je dle mého zase zcela běžný jev i u jiných rodů, že se zatahujou. Nic mimo realitu, nic neobvyklého.

Zajímavá informace Milane, tyto druhy opravdu nemám. Je mnohem lepší mluvit o konkrétních podmínkách, člověk si z toho může odnést pro sebe nový poznatek (jak psal Filip). Z obecných tvrzení si odnesu ... houby s octem, a to ještě v tom lepším případě.
Ale měl bych jinou poznámku. Letos jsem naposled zalil 13.9.2011. Ve skleníku byly rostliny v poměrně teplém a dobře větraném prostředí až do poloviny listopadu. Ale třeba Trichocereusy vypadaly pořád svěže, mammillárky (některé) i kvetly. I když jsem se díval do substrátu, žádnou vlhkost jsem nenašel, byl vzorně zasušený. Ale už za 2 týdny na zimovišti při asi +8°C se začaly Trichocereusy vraštit a připomínat, že přišla zima. Je možné, že čerpaly ve skleníku vlhkost ze vzduchu (u nás byl dost inverzní průběh počasí, sice bez deště, ale žádné úpaly) v silně větraném skleníku?

Jirka napsal: Způsob zálivky uvedený Cykasem je určitě přijatelnější pro většinu pěstovaných rostlin ve sbírkách a nemyslím si, že by byl důvodem pro selekci pěstovaných rodů kaktusů. Jsou samozřejmě rody, které pravidelný přísun vody potřebují, taktéž potřebují teplé a vlhké skleníky. Kolik je takových ve sbírkách? Pak jsou samozřejmě rody, o kterých si pěstitelé pouze myslí, že potřebují pravidelný přísun vody. Otázka je, co je to pravidelný přísun vody. Já myslím, že pro vhodnou zálivku je třeba mít určitý cit. Ale v každém případě kvantum rostlin ve sbírkách odešlo díky hnilobě z důvodu nevhodné zálivky, nikoliv sucha.
Když se vrátím k tematu stagnace, tak bych řekl, že tu v létě potřebují převážně jihoamerické kaktusy??? Zkušeností s nimi ale moc nemám.

Teda netušil jsem, jak se dá moje popíchnutí Cykase vyložit a musím to uvést na pravou míru.
Cykas má pravdu zejména v tom, že kaktusy nepotřebují vodu nijak často. A žádný terestrický druh nepotřebuje nic jako pravidelný přísun vody. Pouze některé ho snáší a těm se pak může výrazně urychlit nárůst, což ale nemusí být prospěšné ani pro rostlinu samu, třeba cereusy a velké opuncie dovedou narůst tak tychle, že se rozlámou vlastní vahou. Žádný terestrický kaktus nezahubíme suchem, ani když v Česku vynecháme zálivku celoročně.
Na druhé straně, zálivka za horka vede k zapaření a hnilobě a tím i lepšímu odbytu. Přitom horko je pro různé druhy kaktusů různá teplota. Cykasův sortiment ve volně stojících květináčích pod stříškou horka nedosahuje, zatímco třeba Mam. saboae nebo M. theresae či M.senilis už ano (když se teda omezíme na Cykasovo správné kaktusy pocházející z Mexika). Sice méně často než třeba neobesseye ale i tak je už sběratelé nápadně často potřebují.

Jirka napsal: Způsob zálivky uvedený Cykasem je určitě přijatelnější pro většinu pěstovaných rostlin ve sbírkách a nemyslím si, že by byl důvodem pro selekci pěstovaných rodů kaktusů. Jsou samozřejmě rody, které pravidelný přísun vody potřebují, taktéž potřebují teplé a vlhké skleníky. Kolik je takových ve sbírkách? Pak jsou samozřejmě rody, o kterých si pěstitelé pouze myslí, že potřebují pravidelný přísun vody. Otázka je, co je to pravidelný přísun vody. Já myslím, že pro vhodnou zálivku je třeba mít určitý cit. Ale v každém případě kvantum rostlin ve sbírkách odešlo díky hnilobě z důvodu nevhodné zálivky, nikoliv sucha.
Když se vrátím k tematu stagnace, tak bych řekl, že tu v létě potřebují převážně jihoamerické kaktusy??? Zkušeností s nimi ale moc nemám.

Daleko nejčastěji to je o toleranci kytek k našim přehmatům a to že ty naše hokus pokusy vydrží opakuji VYDRŽÍ, neznamená, že je to pro ně optimální. Ony všeobecně rostliny si toho nechají líbit relativně více jak lidé. Mají nás asi rády. Proto se s nimi zdravím, proto na ně mluvím a kaktusům budu časem i hrát.

Způsob zálivky uvedený Cykasem je určitě přijatelnější pro většinu pěstovaných rostlin ve sbírkách a nemyslím si, že by byl důvodem pro selekci pěstovaných rodů kaktusů. Jsou samozřejmě rody, které pravidelný přísun vody potřebují, taktéž potřebují teplé a vlhké skleníky. Kolik je takových ve sbírkách? Pak jsou samozřejmě rody, o kterých si pěstitelé pouze myslí, že potřebují pravidelný přísun vody. Otázka je, co je to pravidelný přísun vody. Já myslím, že pro vhodnou zálivku je třeba mít určitý cit. Ale v každém případě kvantum rostlin ve sbírkách odešlo díky hnilobě z důvodu nevhodné zálivky, nikoliv sucha.
Když se vrátím k tematu stagnace, tak bych řekl, že tu v létě potřebují převážně jihoamerické kaktusy??? Zkušeností s nimi ale moc nemám.

Tak jsme tu svědky dvou, možná i tří pohledů na problém,
ad1: způsob při kterém se to zalévá bez rozdílu druhů s maximální paušalizací. Může někomu , kdo se s tím nechce moc piplat vyhovovat, ušetří čas a postupně se vyselektujou kytky co to vydrží. Nic proti tomu nemám. Pěstitel to dělá za své peníze a je to jeho způsob řešení. Svoboda.
ad 2: Kdy pěstitel naopak přizpůsobuje své jednání a chování potřebám svých miláčků a to až do rozlišností rodů a druhů. Časově a znalostně velice náročný způsob. Nic proti tomu nemám. Tak jak výše, Pěstitel to dělá ve svém čase a za své chechtáky a je to jeho problém, Svoboda
ad3 něco mezi, kdy pěstitel lavoruje mez těmito dvěma možnostmi a marné hledá všeobecně platný recept. Opakuji: NEEXISTUJE. Vždy budou rozličnosti ve všem a není nutno kytky znásiňovat. Smiřte se s tím..