Téma:

Mne tiež deti raz pomohli s pestovaním lithopsov. Keď som bol v práci tak ich na balkóne napichovali na kliniec vytiahli zo substrátu a cez medzery na zábradlí ich vyhadzovali.Keď som išiel z práce len som kukal čo sú to za divné smeti na asfalte pred vchodom.
A ešte príhoda kamaráta Mitanu: ten do druhej hodiny v noci samozrejme v kuchyni pykíroval semenáče a keď už to mal krásne hotové s pocitom dobre vykonanej práce kabicu s nimi vykladal na chladničku. Lenže on je krpatý a chladnička vysoká tak sa mu ich podarilo vysypať všetky za chladničku a semenáčiky boli pekne povešané na výparníku. Najhoršie na tom vraj bolo, že nemohol ani poriadne nadávať aby uprostred noci celý barak nezobudil.

Koukám, že co kaktusář to nějakej malér ...

No a nejhorší je, když si to rozsypete sami, to pak nemáte komu vynadat, a sobě to nějak nefunguje
jako já letos vynášel ze sklepa semenáče , uklouzl jsem na schodech a nadělení bylo hotové . 10 položek loňskejch výsevů na jedné hromadě. No něco jsem dalo dohromady, ale něco jsem musel vyhodit, páč bych to nidy správně nepoznal ..

Ale věřte, něktěří občas dopadnou i hůř , viď Milane ( Mamlas)

Tak to znám.Když se kemně nastěhovala moje maminka,vzala sebou svého psa.ten blb vletěl do skleníku a vysypal bednu semenáčků.Abych to nepoznal,chtěli je s tou moji zasadit.V tom spěchu byli ovšem některé kořeny nahoru.Jara

Tož to je ouplně normální, někomu roba, někomu to popřesázej děti nebo vnoučata, někomu do toho naserou kočky, .... to je takové to kaktusové "křtění", vitaj v klube chlope

A jeje. Tak to není příjemné. Chudáci kaktusy U mě si včera skleníček vyzkoušel nápor vychřice s vydatnou dekou z deště - okna na balkoně byly mokrý až do vrchu. Naštěstí to přežil i pootevřenej a jen to krajní trochu zalilo

Co se mi včera při tom mém kaktusaření nestalo...jsem málem svoji robu poslal do ...
Na balkóně mi shodila při zcela zbytečném úklidu ze stolu celý šuplík se 40 kaktusama. No děs, všechno se pomíchalo, vysypalo, jmenovky jsem hledal pod balkonem asi hodinu a teď babo raď, která varieta stejného druhu semenáčů je která. poupata polámané, i ostny, u větších se trochu potrhaly kořeny. No máme tichou domácnost a vyhlášen zákaz přiblížení ke stolu na metr, nejradši bych jí zakázal vstup úplně. Tož tak.

Jirka napsal: Nejkvalitnější literaturou jsou zkušenosti ostatních ...

A já bych ještě doplnil zkušenosti vlastní, protože to co funguje jednomu nemusí nutně fungovat druhému. Je třeba prostě mít oči a uši otevřený a zkoušet.

I ty už sám víš mnohé, co ti tam a jak jde. Takže nevěš hlavu, s ohledem na tvé kytky co jsem viděl rozhodně nemusíš truchlit

ü

Mamlas napsal: Navrhuju třeba:
P.Pavlíček: kaktusářem snadno a rychle
Fleischer-Schütz: pěstování kaktusů
Josef Jelínek: O kaktusech
ale relevantní rady jsou v každé české knize, pokud autorem je kaktusář. Zdůrazňuju v české, ne v překladové, v překladové jsou patrně taky relevantní rady ale pro místo, kde autor kaktusy pěstuje.

Hele eště Kaktusy od Pažouta si zapoměl! To je třetí zásadní kniha mýho mládí vedle Jelínka a Flesicheta-Schütze (mimochodem miro pravej alt a klávesa = (to vedle é/nuly) )

K té balkónové kultuře,mona se tam kniha hodí, protože kafíčko s knihou a kaktusama je dobrá. Ano literatura co se běžně prodává v knihkupectví je většinou populárněnepoužitelnonepoučná a tak tu teda ne. Dobrá literatura=dobrý autor-kaktusář-praktik-specialista. Autoři jsou naši i zahraniční, jde o zvládnutí jazyka. A jak mamlas píše, to ano, a pŕidal bych ješté Sádovský-Schutz (neumím to dvojtečkové U) Rod Astrophytum, nakladatelství Květen

Navrhuju třeba:
P.Pavlíček: kaktusářem snadno a rychle
Fleischer-Schütz: pěstování kaktusů
Josef Jelínek: O kaktusech
ale relevantní rady jsou v každé české knize, pokud autorem je kaktusář. Zdůrazňuju v české, ne v překladové, v překladové jsou patrně taky relevantní rady ale pro místo, kde autor kaktusy pěstuje.

marek.sykora napsal: Sakra ty kaktusy jsou ale odolny kytky! Ja mlzim vsechno od dubna do zari... udelam si jeden truhlik jenom astrofyta a nebudu je vubec mlzit. NO jeste ze jsem se poradne zeptal. Ktere jine kytky chteji zalevat do horka? Nezijou spolu s astrofyty na jednem lokalite i jiny mexikani jako treba lofky, ariaci, telaci, jak ty se zalevaji?

Doporuci mi nekdo nejakou kvalitni literaturu?

Nejkvalitnější literaturou jsou zkušenosti ostatních, protože autoři knih většinou citují ty předešlé. O zálivce je to pořád dokola.Podle mě záleží na konkrétních podmínkách, kde se rostliny pěstují. V každém případě platí pořád opakující se pravidlo - čím méně,tím lépe. Ve skleníku to vysychá mnohem pomaleji než v otevřeném pařeništi. A i když se zdá, že jsou rostliny na suchu a potřebovaly by vodu, tak dole v květináči mají vlhkosti pořád dost. Zalévám od května do půlky září 1-2x do měsíce, podle počasí,jen když je přes den nejlépe zataženo a teplo, ale ne nad 25-26;C. Když prší kl tomu prší,tak kytky "táhnou " vodu nejlépe. Rostliny mám v otevřených z vrchu přikrytých pařeništích, zalévám všechno stejně /astrophyta,fosuláky,ariáky,theláky, horizonťáky a zbytek/, a to vrchem, tak 10 l na m2. Když jsou letní vedra, tak jen mlžím, a to výhradně večer, protože přes noc kytky "žijí", tzn. asimilují,ráno jsou kytky ještě mokré a usychají až v průběhu dne. Prospívá jim to, i astrophytům. Ráno v horku se rostliny zatáhnou,uzavřou průduchy, čímž se brání odpařování vody, tím pádem té vlhkosti z ranního mlžení moc nevyužijí. No trochu jsem se rozbásnil, tak už končím.

Kvalitní literatura, no v prvním bych si sehnal všechny ročníky časopisu Kaktusy, potom Cactaceae etc. a potom monografie co tu letěli a teď letí, například poslední Gřegořova o Telo. Literatury jsou dva habadéje a to jak v českoslovenštině, tak i v jiných jazycích jako je japonština, norština, fínština a taky je něco v němčině a angličtině, samozřejmě španělština a italština. Včera jsem držel a listoval krásnou knihu ve větnamštině, teda moc jsem si nepočet.

Sakra ty kaktusy jsou ale odolny kytky! Ja mlzim vsechno od dubna do zari... udelam si jeden truhlik jenom astrofyta a nebudu je vubec mlzit. NO jeste ze jsem se poradne zeptal. Ktere jine kytky chteji zalevat do horka? Nezijou spolu s astrofyty na jednem lokalite i jiny mexikani jako treba lofky, ariaci, telaci, jak ty se zalevaji?

Doporuci mi nekdo nejakou kvalitni literaturu?

Mamlas napsal:

Farrael-Sama napsal: Takže nemlžit vůbec? Nebo to jemné orosení těla rostliny, jako kdyby padla rosa, nevadí?

Nemusí to vadit, když tělo hned uschne. Ale když to zůstane pár hodin mokrý, tak to je pozvánka pro houby, aby v kapkách vyklíčily jejich spory a vlezly do kaktusu průduchama. Některý kaktusy jsou na mlžení dobře přizpůsobený, třeba Rhipsalis, Schlumbergera, Wittia a podobně. Ale kulovitý kaktusy opravdu ne, ani ty které v přírodě z mlhy částečně žijou. Tam je totiž tak sucho, že houby nejsou.

Aha tak je to v pohodě rosím tak, aby to pak rychle uschlo. Sluníčko na ně pak dost praží jak jsem psal výše, takže by to problém být neměl.

Milan mě předběhl, nedával jsem pozor na nové příspěvky ....

Marku, ale to je vody a vody, občasně 10 litrů a denně 2 litry na čtvereční metr sbírky, i když ve formě mlžení ... myslím, že tolik vody moje kytky nemají, i když do nich každý týden naprší průtrž mračen. Není to tenhle problém s vysycháním?

Farrael-Sama napsal: Takže nemlžit vůbec? Nebo to jemné orosení těla rostliny, jako kdyby padla rosa, nevadí?

Nemusí to vadit, když tělo hned uschne. Ale když to zůstane pár hodin mokrý, tak to je pozvánka pro houby, aby v kapkách vyklíčily jejich spory a vlezly do kaktusu průduchama. Některý kaktusy jsou na mlžení dobře přizpůsobený, třeba Rhipsalis, Schlumbergera, Wittia a podobně. Ale kulovitý kaktusy opravdu ne, ani ty které v přírodě z mlhy částečně žijou. Tam je totiž tak sucho, že houby nejsou.

Takže nemlžit vůbec? Nebo to jemné orosení těla rostliny, jako kdyby padla rosa, nevadí?

marek.sykora napsal: Tak mam opravdu jine podminky, me se kytky napiji i po vydatnejsim mlzeni (10l na 1m2).

A jsme u toho. To nejsou jiný podmínky, to jsou jiné definice pojmů. Mlžením se zpravidla rozumí když se jemně orosí tělo rostliny a zem zůstane suchá. 10 mm vody je normální zálivka, když zaléváš do namáčecích mis tak se to tam sotva vejde. Je to dávka po který menší květníky jsou mokrý durch. Prostě kaktusy je dobrý nechat občas vyschnout, aby vodu chtěly. Jinak se nediv, že hnijou.
Astrofyta zaléváme za horka. Když je naděje, že teploty nad 25°C vydrží alespoň týden. A nemlžit!

Tak jako individuelní přístup k jednotlivým rostlinám, kdy jim dáváš jména, zalejváš je podle dehydratace pokožky, v opilosti jim nabídneš tykání, čechráš jim vatu a leštíš ostny to všechno si můžeš dovolit pokud jich máš tak do padesáti kousků.

Pak už to řešíš všechno blokově je jaro? sou tři tejdny bez vody? nejni smrtelný vedro? zalejt Žádný zkoumání květníků nepadá do úvahy....

Tak mam opravdu jine podminky, me se kytky napiji i po vydatnejsim mlzeni (10l na 1m2). Behem sezony se nescvrkavaji a poradne se napiji az s druhou zalivkou. Jemne mlzim kazde rano a vecer (2l na m2), moc me bavi pozorovat trpyt kapek. Otevru lahvace a pozoruju, jak lidi spechaji do prace. Ja si davam na cas a vychutnavam tu nadheru, vzdyt kvuli tomu ty kyticky mam.

Necham to bejt, zalevani je docela prace, 1x za mesic staci

JO jeste by mi Milan mohl prozradit, jak zalevat astrofyta. A taky nejakou moderni knizku o pesteni, casak Kaktusy uz neodebiram, je tam same cestovani, taxonomie a pestovani zadne.

že se scvrkne.morče.:cheer:a pernička dle velykosti.

Tak to mame podobne s tou intenzitou i obdobim, tez neresim -5st. a mivam casto do listopadu, kytky na sucho to opravdu vydrzi.

OTAZKA: jak poznate, ze mate suchy kvetnik aniz byste jej vysypali? jak poznate, ze kytka chce vodu?

Filip Jelínek napsal: Teda pánové já beru, že starost o uvaření kytek je závažná, ale zase to nežeňte do úplně opačnýho extrému. Voni zas kaktusy něco vydržej.

Vaŕené kaktusy s hovézím? Výborné

P.S. Vzduch a větrat a vzduch a větrat, jiná rada není. Já je mám na balkóně roky a jdou ven v březnu, i když je někdy poŕádných 5 pod nulou ale jsou na sucho a domu jdou v listopadu a někdy až v prosinci, taky na sucho a neřeším pokles teploty do 5 pod nulou. Potom už to schovám. V létě to nevařím, protože jsou zase v suchu. Jak píše Filip, zdravá rostlina to krásně vydrží a snese víc než sám kaktusář. Jo a někdy jsem to zalil až 4x za rok a víc nic. Přežilo všechno, ale základ je vzduch a větrat.

P.S. podruhé - můj substrát je tŕetina antuka, třetina štérk z Váhu nebo jiného potoku či toku, a tŕetina je také minerální mix. Žádná listovka, krtince či trtince

Já jim taky pořád makám na květináče Ale pak si říkám, že s tím stejně nic neudělám. Mám nějaké prostředí a ten panelákovej balkón nepředělám. Z těch málo zkušeností co mám, mi jasně vyplývá, že jestli něco kaktusy nesnášejí, je přílišná péče.

Ok. Mě šlo hlavně o to, aby se jim náhodou neuvařily kořeny.

Teda pánové já beru, že starost o uvaření kytek je závažná, ale zase to nežeňte do úplně opačnýho extrému. Voni zas kaktusy něco vydržej.

Teplotu květináčů neřeším. Teplé jsou, ale to neovlivním. Nemyslím, že by jimm to kdovíjak škodilo.

Jak to tak pozoruji tak koukám, že ten pařák tu má spousta lidí. Je tedy uplně normální, když jsou květináčky teplé - Plast? Nebo je něco špatně? Půlku stíním a půlku nechávám na slunci. Svítí mi to tam od rána - cca od osmi do pěti do půl čtvrté. Osmé patro jih s trochou východu.