Téma:

To mi teď ještě připomnělo tento článek: cact.cz/noviny/2014/04/stineni.htm

Našel jsem na jaře bílou netkanou textilii a jsem s ní vcelku spokojen. Má oproti zelené stínovce tu výhodu, že když nesvítí slunce je ve skleníku vcelku světlo. Přemýšlel jsem několik let o zelené stínovce, navlečené na lanku, abych ji mohl při slabém slunce svitu odhrnout na bok, či naopak nahustit nařasením k sobě, ale mám problém se zastíněním vršku, kde je slunce polední.
Článek př. Naxery znám. On však má tu výhodu, že má ocelové nosníky zabetonované a může tedy napínat bez obav, že se mu dřevěná konstrukce vlivem vlhkosti a změn teploty zdeformuje.
Já chtěl na každý trám v plasťáku o rozteči 1m umístit háček, abych mohl odhrnout stínovku i přes trám tím, že bych lanko vyhákl, síťovku protáhl a lanko zase nasadil. Díky háčkům na každém trámu by boční síla na krajní nosník nebyla tak velká, ale rozložila by se na jednotlivé trámy.

wolfstone napsal: Dobrý večer.
Pročítám různá kaktusářská fora a nyní řeším dilema .

Jak rozptýlit sluneční světlo ?
Mám skla zabílit nebo použít kašírovanou fólii?

Vše provedeno zevnitř skleníku.

A pokud kaširovanou folii.
Mám vybrat čirou nebo transparentní ?

Čirou

Transparentní

Hmm. Na fotkách vypadají podobně .

Zvenčí dám stínící tkaninu (rašlový úplet) 30 nebo 50 % .
To to vše pro případ velkých veder.

Rád si nechám poradit.

Jaké máte zkušenosti?

Úplně nejlepší zkušenost jsem měl s transparentní kašírovanou folii píchnutou připínáky na pootevřené dřevěné víko pařeniště, nikdy se mi nic nespálilo a kytky krásně vytrňovaly. Po letošních parných dnech se k tomu asi vrátím

Používám Stínící rašlový úplet - 35% koupený www.raslovyuplet.cz/, zatím se nic nepřipeklo.

Sundej záclonu v obýváku a máš hotovou stíňovku. Doma potom všem říkej, že záclony držej prach a roztoče a jsou nemoderní a je třeba šlapat s dobou.

Mezi kaktusy nemám nic světoborného . Většinou Mammilarie, Echinopsis, GYMNOCALYCIUM, Ferocactus glaucens. Vesměs druhy co přežijí zimování v tmavem sklepě při teplotě kolem 10 °C.

Kaktusařím teprve dva měsíce.
Takže sháním informace.


Koupím nejdřív stínovku a uvidí se.

Dost záleží na tom, co pěstuješ. Obecně se dá říct, že zastínit se dá i starou záclonou a jsou použitelné všechny tebou uvedené možnosti. Já bych nejdřív zjistil, jaké podmínky mají mnou pěstované kaktusy v domovině. Jako příklad G. friedrichii mám červené, ať stíním jak stíním. Semenáče cca už 4 cm pod stoly, kde mají jen světlo ze stran a nepřímé, teprve mají to správnou nazelenalou barvu.

Dej tam tu stínovku a už nemusíš nic řešit.
Zabílení má nevýhodu, že se nedá rychle sundat.
Folie ti udělá druhou stěnu a budeš tam mít ještě tepleji, potřebuješ hlavně větrat.

Dobrý večer.
Pročítám různá kaktusářská fora a nyní řeším dilema .

Jak rozptýlit sluneční světlo ?
Mám skla zabílit nebo použít kašírovanou fólii?

Vše provedeno zevnitř skleníku.

A pokud kaširovanou folii.
Mám vybrat čirou nebo transparentní ?

Čirou


Transparentní


Hmm. Na fotkách vypadají podobně .

Zvenčí dám stínící tkaninu (rašlový úplet) 30 nebo 50 % .
To to vše pro případ velkých veder.

Rád si nechám poradit.

Jaké máte zkušenosti?

Já letos pálím o sto šest. Stačí chvíle nepozornosti nebo špatně nastavené stínění a i ve venkovních otevřených stolech se to spálí. No snad to odroste. Pálí se i taková gymna, kde bych to vůbec nečekal. Taky to co je venku "mezi bramborama" úplně na volno se peče a nejen gymna.

Myslel jsem ten stav, v jakém jsou. Mám úplně podobnej květník. Akorát, že to asi nebude číslo 193...

Já už ji nemám

Čéče, tu 193 mám taky.

Člověk se nemůže pořád jen vychvalovat jak mu to hezky roste, tak přidávám kombinaci nenatřené sklo vápnem, teplota pod stolem 42°, ventilátor naplno, nicméně to neutáhnul.
Výsledek...

aivenhov napsal:

wolfstone napsal: Poradíte kolika procentní stínovku bych si měl koupit ?

Ja používam tieniaci úplet s cca 35% tienením. Nemyslím si žeby bol menej pevný. Nakoniec veď jeho účelom je tienenie a nie nejaká fyzická nosnosť.

Používám 30 %. Mám kusy šířky cca 1 m, délky cca 1,5 - 2,0 m, které jsou na konci sevřené do dvou latěk. Dají se srolovat na ty latě. Ty dávám buď na zavřená víka stolů, nebo přes otevřená zavěsím. Pokud je to málo, tak dám dvě na sebe. Jinak ve stolech mám přes ne zcela zašroubované texi šrouby nataženou asi 70 % stínovku zevnitř na víku (viz moje stoly). Bohužel i takovéhle stínění někdy nepomáhá. Friedrichii jsou červené, jen přírustky mezi žebry jsou chvíli do zelena a ostatní se stejně občas trochu spálí. Ta stínovka vevnitř je jen nad friedrichii a ostatních, které nemají rády přímé slunce a chtějí hlavně rozptýlené světlo a parno. To dodávám mlžením, když se k tomu dostanu.

wolfstone napsal: Poradíte kolika procentní stínovku bych si měl koupit ?

Ja používam tieniaci úplet s cca 35% tienením. Nemyslím si žeby bol menej pevný. Nakoniec veď jeho účelom je tienenie a nie nejaká fyzická nosnosť.

Henry napsal:

1. duben, květen plné slunce a pravidelná závlaha pokut neprší.

No nevím, já stíním nejvíc právě v tom dubnu, když to vynesu ven.

To není rada, jen úvaha.
Já je nestíním, jelikož je mám na světle, a když z jara je vynáším ven na sluníčko, a v tu dobu není ve stínu 35 stupňů cel. : POZ. MORČE.

1. duben, květen plné slunce a pravidelná závlaha pokut neprší.

No nevím, já stíním nejvíc právě v tom dubnu, když to vynesu ven.

wolfstone napsal: Poradíte kolika procentní stínovku bych si měl koupit ?

Mě přijde nejlepší 50%, vyšší už je moc a nižší není zas tak pevná.

Poradíte kolika procentní stínovku bych si měl koupit ?

Calipso napsal: Filip napsal:

Nejdůležitější je větrání. Pokud je dobře odvětráno, tak se nebezpečí popálení významně sníží a není třeba stínovka.

Mých 10 hustě otrněných Rebucek hozené ven pod šiřé nebe by s tebou nesouhlasily
Necht je jim popelnice lehká

ALESPON MÁTE MÍSTO NA NOVÉ PŘÍRUSTKY. Já je též usmažil teplota 35 stupňů ve stínu a vzduch se ani nepohnul, příště stáhnout do stínu a pořádně zalít. Pěstování těchto rostlinek asi takhle.
1. duben, květen plné slunce a pravidelná závlaha pokut neprší.
2. červen, červenec, srpen, skrýt do stínu stromů nebo jen raní slunce, na odpolední a než se setmí se vysrat. s prominutím.
3.zaří a říjen, plné slunce poslední pořádná závlaha.
4. listopad a prosinec spaní a čekání na duben a těšit se co upečeme příště.
poz.morče.

Calipso napsal: Filip napsal:

Nejdůležitější je větrání. Pokud je dobře odvětráno, tak se nebezpečí popálení významně sníží a není třeba stínovka.

Mých 10 hustě otrněných Rebucek hozené ven pod šiřé nebe by s tebou nesouhlasily
Necht je jim popelnice lehká

No jo, pěstování pod širákem je trochu jiná kategorie

Filip napsal:

Nejdůležitější je větrání. Pokud je dobře odvětráno, tak se nebezpečí popálení významně sníží a není třeba stínovka.

Mých 10 hustě otrněných Rebucek hozené ven pod šiřé nebe by s tebou nesouhlasily
Necht je jim popelnice lehká

Nejdůležitější je větrání. Pokud je dobře odvětráno, tak se nebezpečí popálení významně sníží a není třeba stínovka.

wolfstone napsal: Díky za podněty . Asi pořídím stínící síť. Během veder 30°C a víc je to ve skleníku neúnosné.

Pořiď si tu stínovku, ta je nejlepší. Jestli ti ale teplota ve skleníku leze k 50°C, tak to budeš muset někde víc větrat, udělat nějaké další okno, vyndat sklo, přidat vetilátor apod.
Kaktus poroste dál, ale skvrny zůstanou. Když ho otočíš skvrnami dozadu, tak si toho skoro nikdo nevšimne, už ale nesmíš podruhé spálit

Díky za podněty . Asi pořídím stínící síť. Během veder 30°C a víc je to ve skleníku neúnosné.

aivenhov napsal: Najprv trochu vlastnej úvahy. Ak použijeme tieniaci úplet (alebo netkanou textilii) z vnútra. Nedôjde len k popáleniu rastlín od priameho slnka. Ak by sa ale použila na skleníku, mohla by mať vplyv aj na výslednú teplotu v skleníku. Ono na riziko popálenia má asi vplyv materiál. Polykarbonát slnečné svetlo rozptyľuje takže v tomto smere je asi vhodnejší. Sklo by som tienil zrejme počas celého leta buď sieťovinou, textíliou alebo náterom z vápna na jar.

Rastliny prežijú. Teda mali by. Popálenie len na časti tela je síce nevzhľadné, ale rastlina porastie ďalej. V takom rozsahu ako máš ty to asi neodrastie a rastliny budú poznačené už nastálo.
Poliať ich kľudne môžeš.

Pokud není zasažený střed (vegetační vrchol), tak to většinou odroste. Je jen otázkou času kdy. Někdy i několik let. Já jsem letos pálil dost.

Najprv trochu vlastnej úvahy. Ak použijeme tieniaci úplet (alebo netkanou textilii) z vnútra. Nedôjde len k popáleniu rastlín od priameho slnka. Ak by sa ale použila na skleníku, mohla by mať vplyv aj na výslednú teplotu v skleníku. Ono na riziko popálenia má asi vplyv materiál. Polykarbonát slnečné svetlo rozptyľuje takže v tomto smere je asi vhodnejší. Sklo by som tienil zrejme počas celého leta buď sieťovinou, textíliou alebo náterom z vápna na jar.

Rastliny prežijú. Teda mali by. Popálenie len na časti tela je síce nevzhľadné, ale rastlina porastie ďalej. V takom rozsahu ako máš ty to asi neodrastie a rastliny budú poznačené už nastálo.
Poliať ich kľudne môžeš.

Dobrý den.
Kaktusy pěstuji ve skleníku, naposled jsem zaléval 4.6.
A stal se mi takový karambol.
Minulý týden během těch veder se mi popálily tři kaktusy .

viz obrázky



Jsem v pěstování kaktusů začátečník, tak se chci zeptat přežijí to ?
Zmizí ty skvrny ?
Zatím jsem popálené kaktusy přemístil do stínu. A váhám se zálivkou.

Po tomto karambolu jsem začal kaktusy stínit, používám takovou bílou netkanou textilii.
Vy googlil jsem, že se dá použít i Kašírovaná folie.

Má s tím někdo zkušenosti?
Rád bych ji použil během největších veder k stínění.
Skleník mi nejde uchladit, teplota se vyšplhá k 50°C.

Ještě bych poprosil o určení kaktusu z první fotky, je to Mammilaria ale jak dál nevím.

Děkuji za odpovědi

Letos je to s tím sluníčkem nějaké divné. Nepěstuji žádné náročnější kaktusy a vždycky byly celý rok duben - říjen venku na plném slunci. Notocactusy, Rebucie a příbuzné rody vydržely, ale líp je jim trochu přistíněné. Jen Gymnocalycia a Frailee zhruba 2 - 5 hodin podle druhu, víc nesnesly. Letos sem musel z přímého slunce odnést i některé Lobivie, které takhle vegetovaly řadu let. Na kaktusech je vidět, jak na slunce reagují. Jak začnou červenat, je to známka že už je to na hranici.
Protože nemám kaktusů moc, mohu s nimi trochu experimentovat a v případě červenání je posouvám po zahradě víc nebo míň do stínu.
Pořídil jsem karbonátník z 16 mm polykarbonátu, v létě má dveře a okna dokořán, nic nestíním, jen ty nejchoulostivější G. anisitzii, damsii, mihanovicii, Echinopsis chacoana apod. stavím za vyšší kaktusy. Řekl bych že to v něm Gymnocalyciím vyhovuje víc jak být krátkou dobu na plném slunci a pak ve stínu.
Stagnaci neznám, pokud venku pršelo, kaktusy to zalilo a nic sem neřešil, pokud nepršelo 2 týdny a dýl v kuse, večer sem zalil a občas přihnojil. Kaktusy jsou celou dobu v růstu a je to vcelku i ochrana proti popálení.

Tak to je smutné počtení. I mně se podařilo v těch vedrech něco popálit. Z výstavy jsem dal na své místo do otev. pařeniště Py. curvispinus a za tři hodinky jsem se nastačil divit. Ještě hůř dopadla diamantina, kterou jsem posunul ve stole o pár dcm dál a pootočil. Ta už se asi z toho nevzpamatuje. No a tři dvocenťákové fulvisety, ty jsou už na tabák.
www.kaktusy-adenia.wz.cz