Téma:

Já už to mám také pár dní ve skleníku, v noci to ohlídá fukar.
Mé poctivé výsevy teláků a astrofit.

Mediolobivie, Neowerdermanie, Cintie a taky Yavie jsem letos nanosil do skleníku v půlce února, jako obvykle. Až tam bude horko, tak půjdou do foliovníku. Tímto postupem se urychlí kvetení, takže se často posune před dobu veder a tedy se dají udělat semena a taky je co fotit. Ve vedrech květy těchto rostlin vydrží jen pár hodin a jsou daleko menší.

Jirko, časy se mění, letos už mám od minulého víkendu skoro všechno ve skleníku = globální oteplování v praxi .

Myslím, že to jsou rozumné termíny, Cykas to tak dělal či dělá, já to tak dělám a spousta dalších - na výročí 17.listopadu domů a na Josefa 19.3. ven.

Já to mám jednoduché ... proto abych si to pamatoval: kaktusy sklízím z venkovních prostor (zakrytované přístřešky) každoročně 17. listopadu a ven je dávám, jakmile vykvete zlatice (Forsythia ssp) tedy už brzy ...

Ja som uz v sobotu 7.3. vyniesol do polykarbonatoveho sklenika-luftaka vsetky rebutie,lobivie,mediolobivie,echinopsisy,sulkorebucie.
Su nasucho,ale rozmyslam ich poliat.Myslim ze nocne mrazy im neublizia.
Jednu zimu boli vonku na balkone do 31.12. a prezili i minus dvanast stupnov,ale suche.

U mě už to taky začíná počet. Kytky jsou celoročně v polykarbonátovníku.
Snad ta poupata budou vidět, je to foceno mobilem.

PetrS napsal: Jirko, ty máš Theláky v malíčku. Je normální, aby nasadili poupata v tuto dobu? Pravděpodobně na tom bude podobně i hexaedrophorus, i když tam to zatím není tak úplně jistý. Ale nějaký náznak vypadá, že tam je.
Většinou se uvádí doba kvetení konec jara a léto. Když se podívám na své fotky, tak jsou většinou z května a června. Počátek února ale není konec jara. I když letošní rok . . . . Kdo ví.

Řekl bych Petře, že to je normální vzhledem k nenormálnímu počasí, ty kytky se tomu prostě přizpůsobují jako v přírodě. Je na ně prostě moc teplo. A pokud to máš ve skleníku, tak obzvlášť. Je známé, že zahájení vegetace a růst poupat jsou úměrné prodlužujícímu se dni a zvyšující se teplotě. V těch sklenících jsou dnes teploty při slunečním svitu určitě k 30ti °C, v druhé půlce února pokvetou všechny jarní druhy, někomu už to kvete teď.
I když je venku tak teplo, mám kytky ve sklepě se stabilní teplotou v rozmezí 10-12°C a zatím kytky klidně spí. Má to tu výhodu, že rostliny potom kvetou v pozdním jaru a létě, pyl je zralý..... Kdyby tam bylo 17-18°C, tak mnohé pojedou už teď,ani světlo k tomu nepotřebují.
Petře Z., nemyslel jsem, abys všechny své příspěvky smazal, ale opravil

Zimuju ve skleníku, kde se přitápí jen když teplota klesne pod 0. V současnosti už se objevují první poupata - Brasilicactus haselbergii, některé Echinofosulocactusy, i Thelocactusy už nasazují(mimochodem mi tyhle 2 rody připadají velice geneticky blízko sebe podle poupat a celkové charakteristiky). Thelocactusy mi kvetou jak pampelišky, na jaře začnou a pak furt až do konce sezony. Echinofosulocactusy na to jdou většinou koncem února, v březnu sou odkvetlé a pak během roku občas nějaký květ vytlačí. Tady je první letošní nedočkavec.


Z 5.2.2020

Jirko, ty máš Theláky v malíčku. Je normální, aby nasadili poupata v tuto dobu? Pravděpodobně na tom bude podobně i hexaedrophorus, i když tam to zatím není tak úplně jistý. Ale nějaký náznak vypadá, že tam je.
Většinou se uvádí doba kvetení konec jara a léto. Když se podívám na své fotky, tak jsou většinou z května a června. Počátek února ale není konec jara. I když letošní rok . . . . Kdo ví.

pemexx napsal: Pro Jirku-kaktusy vyberam koncom brezna.Ale u nas je pocasie vpohode.Sice su nocne mrazy,ale cez den uz to je ok.Aspon teda na tom balkone to tak bolo.Ved prave preto som sa rozpisal,teraz v skleniku sice mozu byt mrazy nocne silnejsie,ale cez den to snad cez ten lexan prehreje skor.Slnko tam svieti hned a cely den.Na balkone su sice mensie nocne mrazy,ale vzhladom na Slnko,ktore sa tam dostane az poobede(balkon na zapad),je mozne ze rastliny su na tom horsie,ako tie v skleniku na silnejsom nocnom mraze,ale teplejsom dni.
Aj na to som chcel odpoved…....

Ten druhý případ se skleníkem je určitě pro rostliny lepší pemexxi, i když je přes noc nižší teplota jako na balkoně, přes den se rostliny dostatečně prohřejí.Je to tak i v přírodě, tam moc kytek, kde na ně svítí jen odpoledne a k večeru, nenajdeš.
Myslím si, že na jaře jsou rostliny proti tomu chladu odolnější než k podzimu, zato tady ale bývá problém s popálením, takže je asi dobré, než se rostliny napijí a začnou vegetovat, přistínit. Na podzim, myslím konec září, říjen, se sice stínit nemusí, ale rostliny jsou náchylnější k promrznutí, protože se nestačily zbavit přebytečných tekutin. To byl případ loňského podzimu, kdy přišel někdy v tomto období jednorázový mrazík -8°C a odnesly to nejen teplomilné rostliny, ale i některé rostliny, kterým na jaře tento jednorázový pokles nevadí. Toť má zkušenost.
Ke slohovkám Petra Z. - aspoň si to prosím po sobě přečti, trhá mi to oči Dík.

Tak jsem byl ve skleníku a vypadá to, že už asi žádná zima nebude.





Ta Pelecyphora (Turbinicarpus) mně kvete v tuto dobu celkem pravidelně, ale u toho bicoloru mně to úplně normální nepřijde.

Nasiel som tu diskusiu o tych trnoch.Je to tu na strane 39 v teme Astrophytum

Pro Petr.Z :
Nemyslel som vzdialenosti areol a teda vzdialenosti medzi skupinami trnov.To je jasne ze stare ornata ich maju na rebre v suvislom pase.A mlade daleko od seba.
Myslel som rozlozenie trnov v jednej areole.Niekto tu pisal(neviem to najst) teoriu,ze tie nachladnute maju trne v areole blizsie ku sebe-ze tie trne netvoria tak otvoreny kruh.
Pre ostatnych ohladom latispinusov-ta teoria rozneho povodu ma zmysel.Latispinus ma velky areal vyskytu a tam sa klimaticke pomery roznia.

peri napsal: Tudíž jsem začal pochybovat, ale je klidně možné, že u těchto kaktusů může hrát rozhodnou roli i stanoviště, odkud pocházejí.

Peri, rozhodnou roli můžu potvrdit, nicméně delší a tužší mrazík, nebo především hodně chladné zimování (pod 7-8 stupňů) poškodí všechny latispinusy bez vyjímky. V čem je rozdíl mezi jednotlivými lokalitami je ta míra citlivosti. Jsou některý lokality výrazný hajsínci který zflekatí jen se o ně něco otře a pak jsou takový rozumnější...
Mám poměrně široku paletu lokalit jejich, takže snad to můžu takhle říct (jakkoli je to pořád ve stádiu pokusů a očasných omylů..)

Já vím Josefe, nebo lépe řečeno, jsem s tím vnitřně smířený . Jen na vysvětlenou, proč to zkouším- moje neochvějné přesvědčení o nutnosti tepla silně nabourala návštěva jedné nejmenované sbírky na jihu Čech. Latispinusy v dešti v zimě venku a v podstatě bez skvrn, a ve velikosti, jakou jsem nikde neviděl. Pravda, bylo jich jen pět, ale stály za to. Tudíž jsem začal pochybovat, ale je klidně možné, že u těchto kaktusů může hrát rozhodnou roli i stanoviště, odkud pocházejí.

peri napsal: Já třeba momentálně zkouším,co vydrží F.latispinus. Tak nějak nejsem vnitřně přesvědčen, že ty skvrny, co se na nich tvoří, jsou způsobeny chladem, tudíž jsem je mordoval až do konce listopadu venku a v polou března půjdou znovu ven. Ale jsou pěstovány od semenáčů a v tom třeba může být ten klíč a nebo se stanu mistrem slepých uliček.

Peri, obávám se, že ti přibyde bioodpad. Také jsem zkoušel latispinusy pěstovat jako ostatní "normální" kaktusy, ale výsledkem je, že už mi zbyl jen jeden a ten pokorně zimuju v bytě spolu s melokaktusy .
Oni to zvládají jen do nějaké velikosti a když jsou větší, jsou s nimi problémy, tvoří se na nich rezavé fleky,...

.......................................................................................

Co se týká první zálivky na jaře, myslím, že není kam pospíchat. Asi to většina rostlin zvládne, hlavně pokud nebyly zimované v chladu a ve tmě. Ty nějaký ten čas, aby si zvykly a byly připravené k vegetaci potřebují. Navíc si nedovedu představit, jak budou vypadat rostliny, které se zalijí hned po přenesení do skleníku a současně se musí na nějakou dobu zastínit, aby je nespálilo slunce.

Nabízí se otázka, proč zalévat co nejdříve, kam pospíchat? Stěhuju někdy kolem poloviny března, zastíním a čekám. První zálivka kolem 10. dubna. Časná zálivka v době, kdy je ještě málo světla vede k tomu, že se rostliny vytahují do výšky. Nejlépe je to vidět na echinofossulokaktusech, kdy předčasná a častá zálivka způsobí, že starší rostliny neodpovídají vzhledem těm z přírody. Zjednodušeně řečeno, jejich výška je větší než průměr těla .

Pro Jirku-kaktusy vyberam koncom brezna.Ale u nas je pocasie vpohode.Sice su nocne mrazy,ale cez den uz to je ok.Aspon teda na tom balkone to tak bolo.Ved prave preto som sa rozpisal,teraz v skleniku sice mozu byt mrazy nocne silnejsie,ale cez den to snad cez ten lexan prehreje skor.Slnko tam svieti hned a cely den.Na balkone su sice mensie nocne mrazy,ale vzhladom na Slnko,ktore sa tam dostane az poobede(balkon na zapad),je mozne ze rastliny su na tom horsie,ako tie v skleniku na silnejsom nocnom mraze,ale teplejsom dni.
Aj na to som chcel odpoved.
Foxx-dik za nazor.Asi mas pravdu ze nejak to chce spolahnut sa na vlastny cit.A ak to nepokazim svojou herezou,budu dalsie ratlinky.Vydarili sa napr.strombace.
Peri-ja si vazim staru i mladu skolu.Hlavne je nebyt dogmaticky.Zaujalo ma to o tych latispinusoch.Ja som ich totiz tiez
cele roky(10-15) daval na letne stanovisko spolu s ostatnymi,na zimne tiez.Potrapili ich mrazy a nemyslim si ze by to poskodenie sposoboval len chlad. Raz som niekde vyjadril domnienku,ze to moze byt vzlynanie vody z humozneho substratu a nasledne korkovatenie,pripadne flaky sposobene kombinaciou chladu a humozneho substratu.A ako si aj ty poznamenal,mineralny substrat je prevencia voci nevhodnej zalievke.Zaroven moze byt i prevenciou voci flakom od zimy.Nevravim ze moje rastliny maju pokozku na baze tela ako male dietatko,ale nie je to ani strasne.
Len ked vsade citam o tych ornatach a latispinusoch,posledne asi dva-tri roky som ich az tak mrazom nevystavoval.
Petr.Z- ja kaktusy cez sezonu rosim i polievam cele telo.samozrejme s mierou.Ja osobne mam rad ked vyzeraju ako v prirode a prehnane mnozsvo vaty mi priam vadi.Ariaky a koryfanty su potom ako Barbie v ruzovom.To je ale vec nazoru a vkusu.
Ale budem opatrny s castym rosenim ariakov.Pretoze po zime v tom temene zostavaju zbytky kvetov a plodov a mohlo by to byt nebezpecne.Ked uz je leto a plody davno prec,tak ich temena silnym prudom vymyjem.Prebytocna vata je prec a zostane jej tolko co v prirode.
Este raz prosim,mate niekto fotky ornat poskodene mrazom,chladom? cital som tu na foru nazor,ze maju napriklad trne viac stesnane ku sebe,menej otvorene na tych areolach.Ale chcel by som vidiet i tie flaky.

Pemexx šel s kůží na trh a dostal trochu za uši . Já osobně si cením toho, že se nebál rozvířit pro mnohé jasné a uzavřené téma. Co se týká otázky přímého zalití hned po vytažení, také bych to nedělal a nedělám, ale to vůbec neznamená, že to za jistých podmínek není možné. Klíčem pro použití takovéhoto přístupu k zálivce je podle mě čistě minerální substrát a pokud jsem dobře četl, Pemexx to také zmiňuje. V takovém substrátu voda jen proletí. V substrátech, které obsahují organickou příměs, už může tento postup způsobit zkázu. Jenže celá ta věc má jedno zásadní ale- a to, že takovýto postup nelze zevšeobecnit. Pozvolné probuzení rostlin je jistý, generacemi vyzkoušený postup a v tom neshledávám nic staromilského. Ale pokud to Pemexxovi funguje, není důvod, aby to měnil, pouze musí vzít v úvahu jiné podmínky balkonové a pařeništní kultury.Je žádoucí pořád zkoušet, i za cenu občasných ztrát- samozřejmě ne fatálních.Já třeba momentálně zkouším,co vydrží F.latispinus. Tak nějak nejsem vnitřně přesvědčen, že ty skvrny, co se na nich tvoří, jsou způsobeny chladem, tudíž jsem je mordoval až do konce listopadu venku a v polou března půjdou znovu ven. Ale jsou pěstovány od semenáčů a v tom třeba může být ten klíč a nebo se stanu mistrem slepých uliček.

Pemexx,
můj dlouho propagovaný postoj je "hlavně se z toho neposrat". Chápu, že se člověk snaží minimalizovat rizika, ale přehnaná úzkostlivost není na místě. Příroda se s nimi taky moc nemaže a díky tomu jsou takové, jaké jsou. Probuzení nedělám hned po vynesení, ale ani nečekám na vegetaci. Až mám pocit ,že už jsou chvíli venku a že je teplo, tak zaliju. Akorát první zálivku dělám skromnější. Tedy to je vlastně minulost. Letos zimuju poprvé ve skleníku a jsem zase na začátku. A než o tom dlouze diskutovat s lidmi, které neznám a kteří mi předloží 10 variant navzájem se popírajících, tak se spolehnu zase na svůj cit, snad z toho nebude masová poprava
Co se týká těch choulostivých kytek... mám řadu teplomilných meláků, ubelek, diskáčů. Už je doma nemám kde zimovat aniž bych tím štval ženu. Navíc se mi do nich loni na vysoké skříni bez dohledu pustila nechutným způsobem vlnatka. Rozhodl jsem se tedy že vlastně dělám hlavně Mexico, a že přežijou jen silné kusy. Nechal jsem je ve skleníku s ostatními. Dal jsem je pod výdech topení - klimatizace, ať se sem tam ohřejí. Je teprve únor, ale vypadá to, že tuhle zimu zvládnou všichni a místo Mexiku ještě neuvolní.

PS, kytkám od tebe se daří, měly dobrý základ! Ještě jednou děkuji.

No pointa bola v tom,ze mne sa za cele roky pestovania kaktusov(mam hlavne mexicke) vzdy,az na malicko vynimiek,hned po jarnej zalievke(bez predchadzajuceho rosenia ci inym signalom,ako im povedat ze ich chcem poliat) vzdy napili a hned rastli.
Aj ked na vacsine neboli pritomne v tom case(case zalievky) ziadne priznaky prebudzania sa. A takato forma zalievky nemala ziaden negativy dopad.Tak som sa chcel spytat aj inych,ci maju take skusenosti.
A este to,ake su skusenosti s vacsimi nocnymi mrazmi pri zemi ako na balkone.Je rozdiel v tom ze v skleniku(aj ked tunelovom) sa po rane teplota splha rychlejsie hore ako na balkone(orientovanom na zapad),kde slnecne luce prehreju ovela neskor.
V sucasnosti(oproti starym kniham) je totiz z pozorovani v prirode zname,ze kaktusy v domovine casto premocene zazivaju dost silne mrazy a zimu.
Nemienim ich preorientovat na zimu ci mrazuvzdorne,akceptujem prirodu.Ale vedomosti a skusenosti su trosku ine ako pred desiatkami rokov.
Proste som chcel radu od tych,co maju skusenost,ci mi moj model pestovania na balkone bude ok i v otvorenom skleniku.
Nevedel som ze som tak blby.
Ale kazdy pestuje inak.Napriklad ked je mne proti srsti cumiet na rastliny v zatienenych mokrych,vlhkych sklenikoch,vytiahnute a slabe.Ale praktizovalo sa to podla starych knih,kde je vsetko svate...kde sa vrubloval echinopsis na echinopsis,lobivia na echinopsis,rebutia tiez...kde strombocactus vyzera ako cereus,ale hlavne ze je vedla neho samovysev...
Proste vysledky sa menia a co platilo kedysi,teraz nemusi.
OK,nemusim vystavovat vlhku a mrazu Astro. ornatum ci Fero.latispinus. Lenze touto formou,mne nezbytocnej diskusie,mozeme vyselektovat napriklad dalsie taketo rastliny .A naopak,tie co sa zdali chulostive mozu byt odolne.Ale opakujem,nemienim ich trapit.

Karjan má pravdu, je to pořád dokola. Chápu ale i pemexxe, že se blíží jaro a je celý natěšený a chce o tom diskutovat pořád dokola Teorie už byla popsána u různých typů zimování. Já kdybych to vytáhl v polovině března ze studeného sklepa ven a při cestě to důkladně hadicí prolil, tak počítám, že bych mohl přinejlepším cca 30-40 % v průběhu sezony vyhodit, malé hned, ostatní později,protože v půli března není pro pěstování v pařeništích ještě dlouhou dobu počasí na to, abych to takto udělal. Takže je to opravdu o každém kaktusáři, jaké podmínky svým kytkám vytvoří přes zimu a kdy a kam je na jaře přemístí. Když je budeš mít celoročně ve skleníku, nebude Tě z toho tak bolet hlava,tady si myslím, že je to rozhodování o zálivce o poznání jednodušší.

Preto preco som to napisal.
V skleniku,na zemskom povrchu budem len druhu sezonu.A po 25rocnom kaktusareni som hlupy.
Okrem toho prezitky zo starych knih a staromilskych pestovatelov(so vsetkou uctou) uz tak neplatia.
To by sme este nemali plne zbierky nevrublovanych,vtedy za narocne povazovanych,druhov a rodov.Pestovali by sme len v hline a zabednenych vlhkych sklenikoch a pod. ....
Forum mam precitane,aj toto vlakno.Ale mna proste bavi o kaktusoch diskutovat a poznavat nazory a skusenosti inych.
Nemate niekto poruke fotky nachladnutych ornat? Chcel by som vidiet ako vypadaju,pripadne skvrny od zimy.

Ja roky praktizujem komletnu sprchu a preliatie celeho substratu bez predchadzajuceho mlzenia a postrekovania.Proste rovno cestou zo zimoviska ich komplet sprchou(pokial to dovoli substrat) prelejem.A postavim na letne stanovisko.Alebo prenesiem a hned polejem.Viem ze podla starych knih je to hereza,ale nepamatam,ze by to niektorej rastline uskodilo.Ak sa aj nenapije,zalievka jej neuskodi a pri druhej zalievke sa uz nastartuje.Vynasam vacsinou koncom marca(brezna) na nevykurovane miesto.

Na fóru jsou desítky návodů a komentářů k první jarní zálivce. Nevím, proč potřebuješ, aby Ti někdo vyvracel či snad potvrzoval takovou hloupost.

Este jedna vec-dole je sice nocny mraz silnejsi ako hore na balkone,ale celkovo sa tam ovela rychlejsie otepli.Na balkon my Slnko svietilo az na obed,ale na sklenik hned.Takze utesujem sa tymto.Rastliny su otuzovane,dali i skoro -7 stupnovy nocny mraz.Vtedy som schoval len Feroc.latispinus a Astro. ornatum.Ale aj tie byvali kazdorocne par dni na nocnych mrazikoch.Na jar i na jesen.Na jesen suche,na jar i vlhke.

Nadviazem na nedavno preberane presadzanie v zime a kedze ochvilu mame zaciatok sezony,chcem sa spytat ako kto zalievate.
Myslim prvu zalievku.Ja roky praktizujem komletnu sprchu a preliatie celeho substratu bez predchadzajuceho mlzenia a postrekovania.Proste rovno cestou zo zimoviska ich komplet sprchou(pokial to dovoli substrat) prelejem.A postavim na letne stanovisko.Alebo prenesiem a hned polejem.Viem ze podla starych knih je to hereza,ale nepamatam,ze by to niektorej rastline uskodilo.Ak sa aj nenapije,zalievka jej neuskodi a pri druhej zalievke sa uz nastartuje.Vynasam vacsinou koncom marca(brezna) na nevykurovane miesto.Vacsinou mexicke.
Substrat(cisto mineralny) vyschne tak rychlo,ze niektore este o dva dni prelejem znova.Potom sa uz len modlim aby mraz prisiel po preschnuti
Ale cely zivot bola zbierka na parapetoch okien a na balkone,na siedmom poschodi,kde je teplota pocas pripadnych jarnych mrazikov vyssia.
Od vlanajsej sezony(tiez koniec marca) su v skleniku z polykarbonatu,system tunel-neuzavrety.Tam tie mraziky predsalen budu castejsie a vacsie.
Dakujem
Este sa opravim-komplet nezalejem.Lophophora fricii len mierne,lebo sa nachlascu a prasknu.

Je nějaký opožděný, vloni kvetl v zimě, letos na podzim a včíl.

Kvést notocactus na jaře jsem ještě neviděl. Purpureus by měl kvést někdy na podzim. Patrně je to nějaký opožděný květ.

První letošní odvážlivci : E. tricuspidatus

a N. purpureus

Foceno 22.2.

Mamky.

Stenokaktusy