Téma:

Pro trpělivé je tu metoda vydlabání z 10 cm hrubých desek

Kdysi jsem lepil a to herkulesem. Docela to drželo, ale při stálé vlhkosti podle mě povolí, ikdyž inzerují, že je vodostálý. Každé lepidlo, které "žere" polystyrén je nevhodné. Myslím, že nejlepší bude lepidlo, co se používá na fysádní systémy, ale nezkoušel jsem. Ono je to taky na bázi disperze ředitelné vodou. Používal jsem lepidlo na akvaria a tím to docela šlo.

A čím pak ten polystyren lepíš.Ty 2cm je taky docela šířka,to musí zabrat hrozně místa Ale za zkoušku to stojí

Polystyrénové krabice nemají chybu a postupně na ně přecházím na úkor plechových a plastových krabic. Mnohé výhody popsal kolega přesně. Další výhodou je možnost slepit si krabici/truhlík libovolných rozměrů dle potřeby. Používám 2cm fasádní polystyrén. Nevýhodou je rychlejší stárnutí polystyrenu ve volné kultuře (asi přímý vliv UV záření), ve skleníku to je OK. A také již zmíněná tlustostěnnost a tedy větší nároky na místo. Tvořící se řasy ve skleníku nepozoruji (asi je to dáno intenzitou zálivky) a navíc si myslím, že až tak něškodí. Výhody zdaleka převažují nad negativy, můžu jen doporučit.

Láďa napsal: Kdysi jsem viděl velkou sbírku kaktusů celou v polystyrenových krabicích. Má s tím někdo zkušenost ? Mám na ně zdroj, ale nevím, jestli je to dobrá volba.

Polystyrénky mám již vyzkoušené. Pro semenáčky a menší rostliny jsou dobrá volba. Stěny jsou propustné pro vzduch a kořenům se izolační vlastnosti docela zamlouvají, u stěn se nepřehřívají. Při šetrném zacházení vydrží řadu let. Malá nevýhoda je, že polystyrén je průsvitný a u stěn se trochu tvoří řasa. Také některé agresivněji kořenící druhy prorůstají dnem.

Polystyrénové krabice budou určitě vynikající. Asi zaberou trošku víc místa. myslím vzhledem k síle stěny. Kdybych na ně měl zdroj..neváhal bych.

Míla Hájek tuším má výsevy v polystyrenových krabkách, jestli mě neklame paměť. ten by mohl poradit.

Kdysi jsem viděl velkou sbírku kaktusů celou v polystyrenových krabicích. Má s tím někdo zkušenost ? Mám na ně zdroj, ale nevím, jestli je to dobrá volba.

Byla tady řeč o miskách ze surové pálené hlíny. Myslím, že by nebyl problém vyrábět je jednodušeji z umělého pískovce, resp. z lehčeného betonu. Odpadá vypalování. Je zkušenost ?

Neni to tak, že nejsou. Jen je nemaj všude, chce to jen oběhnout víc krámů.

Navíc jdou sehnat i na netu, namátkou jsem zadal do seznamu minipařeniště a vyjelo mě hned několik obchodů co je maji.

Tyhle pařníčky jsem určitě viděl v obchodech, ale teď je na to blbá doba, mají všechno schované a vytáhnou to až na jaře. Ale jako alternativu bych viděl nějaké starší zářivkové těleso Na šroťáku jich bude dost.

Jj,už jsem taky hledal a dá se najít,jen se bojím v jakém stavu to poštou přijde,přeci jen je to takovej slabej plastík.

A sákryš,tak to jsem nahranej,to nevím do čeho letos vyseju,už vidím jak mi pošlou 2 nebo 3 kousky minipařeniště

Tyhle pařeniště jsou v Hronbachu či jiném velkoobchodě,vždy z jara ted už je tam neseženeš,jedině snad na adrese o 2 posty výše.

Ja som to kupoval v Hornbachu.

Podle obrázku se jedná o minipařeniště,které vyrábí firma Fima Brno,bližší je na webové stránce www.fima-brno.cz.

Možná by nebylo marné,založit téma nádoby pro výsevy,sic se tu o tom někde v nějakém tématu určitě už psalo,ale jako samostatné téma to stojí za úvahu Kort v téhle blížící se době výsevů A proč o tom píšu?scháním se po tomhle skleníčku,kupoval jsem ho v obíčku a jaksi na něj teď už nemohu kápnout.Neví někdo,kde by se dal sehnat? Pro mě zatím to nej do čeho jsem vyséval

Na jaře budu potřebovat asi 600 ks květináčů 7,5 cm průměr.Na internetu jsem našel jediného dodavatele a to v barvě Terakota,ale baleno po 3500 ks.Kus vychází necelá koruna za kus.Jsou to polotvrdé s dírov.dnem.Kdyby měl někdo zájem,mohli bychom se domluvit a podělit.

Zdar tyto misky kupuju v OBI v Ceských Budějovicích mají je tam za 40Kč.Pa magor

Zdenda napsal: No tak to promiňte, že jsem si dovolil rozvinout svoji teorii.

Promiň, Zdendo, já nerad, ale já si to fakt zkusil představit ve stylu kreslených filmů od Waltra Disneye a vyšlo mi to i s těma ksichtama a všelijakejma citoslovcema...už se zase chechtám....

To JanoTV : ty astra jsou nádhernýýý a v sadbovačích to roste super...

Mausi, plně s tebou souhlasím, obal je druhořadý /což neznamená, že není důležitý, jen druhořadý/, hlavní je v jakým substrátu a za jakých podmínek to má růst. Ale to už jsme tu propírali mnohokráte i v jiných vláknech.Samozřejmě je rozdíl mezi plasťákem a hliněným květníčkem, ale on je rozdíl i mezi plasťákem a plasťákem. Nevidím jako příliš šťastné, když narostlou kytkou v tvrdým plastovým květníku, navíc jen s jednou niternou dírkou ve dně musíte všelijak manipulovat aby jste ji mohli přesadit. Ťuknout odráceně dnem vzhůru o hranu si tedy ne vždy možno dovolit a tak se to všelijak morduje jen aby se nahňácaný kořenový systém z tý těsný pevný klece dostal. Plasťáčku z měkýho plastu když už ho kytka roztrhne mi líto není a pokud to ještě nestihla a je nutno přesto přesadit, jemným zmáčknutím u dna kořenový bal vytlačíte. No a hliněnej se často když už nebylo zbytí rozklepnul a střepy se využily na zakrytí otvoru ve dně v jiným hrnku. Na hliněným hrnku bylo na boku vidět vedle různých map solí i to je-li v substrátu ještě vlhko a nebo je již vyschlo, hliněný květníček se mohl klidně i s kytkou zapustit v pařníku a nebo záhoně a bylo to takřka jako volně vysazený, neb vlhko mohlo pronikat skrz stěnu a kořenový bal dýchal, v plastu je to sice lehčí na váhu, nemá to většinou mapy na bokách, ale taky to nedýchá a když se to ulije, problém vzniká daleko dřív. Viděl jsem za svou karieru daleko víc kytek shnilejch v plastu jak v hliněným. Ano je to jiný způsob pěstění v hliněnejch. Kořenový bal v plastovým na sluníčku bývá daleko víc teplejší než v hliněným, jež pokud je v substrátu vlhko bal odpařováním ochlazuje. V plastu se to spíše zapaří. Je fakt, že kořeny šly často v hliněným za vlhkem ku stěnám a tam to mohlo i tzv. plstnatět, to ale i byla známka o vhodnosti přesazení.Plastové květníčky se u nás zaváděly v 70-tých letech jako spíše módní záležitost, neb vadily zejména ty mapy na stěnách hliněnejch. Tehdy se také objevily ty všeliké plastové či glazované okrasné futrály na květníky, aby to nehyzdilo na sekretáři.. Z NDR k nám dováželi i šestihranné šestky. Vypadalo to srovnané jako voština včel a dobře se to skládalo, jen ten vzduch tam nebyl.Pan Rajtmajer dělal tehdy zásadně vše do hliněnejch květníčků, kytky od pana Kundelia z Brna byly většinou v plastu. Ty v tom plastu byly prodejnější, což ale nehovoří o tom, bylo-li taky v plastu kytkám líp jak v pálený hlíně. Osobně si myslím, že smíšená kultura něco v plastech a něco v hliněnejch hrnkách je cesta do pekel a jelikož dnes kvalitní, ale květník z pálený hlíny ve kterém by to dýchalo je dost velká vzácnost, tak nám nezbývá než se podřídit a jet v plastu. Nemyslím si ale, že je to správný pro kytky.Pokud bych si mohl vybrat /těžko/, šel bych zpátky do hliněných a to i misek.Ale bez glazury a hlazení.Prostě surová pálená hlína.To co se prodává v nejmenovaných marketech s Bobrem ve znaku , ale i jinde jako hliněný má do toho ,co já znám jako hliněný a hlavně vhodný, hodně daleko. Rozdíl mezi nimi je tak velký jako mezi cihlou zvonivkou a cihlou obyčejnou, obojí je cihla, ale obyčejná stará cihla je na něco jiného než zvonivka. Jiný materiál, jiný zpracování a jiný vypalování a použití.Já pro moje potřeby jsem pro obyčejnou a levnější variantu. Stejně jednou od těch plasťáků odejdem už kvůli ceně ropy a ekologii.

No tak to promiňte, že jsem si dovolil rozvinout svoji teorii.

Maus napsal: To je pravda, neb maj kam. Sadbovač by už rozervaly...u mě se jim to párkrát povedlo...

koukni na foto vlevo dole...

To je pravda, neb maj kam. Sadbovač by už rozervaly...u mě se jim to párkrát povedlo...

ale najlepšie rastu u mňa spolu v miske


takto vyzerali pri presadení

Kořeny pachypodií nesnášej ostré rohy proto, že jsou křehké a v tom zlomu se snadno lámou. U agáví neexistuje rozdíl ve tvaru květníku - pokud roste a má dost vody, vyžere za chvíli cokoliv. Co se sadbovačů týče - ideální pro kulturu semenáčků, pokud jste ochotni jim to místo věnovat - potom je nádherné hrnkování z toho. Vážení, vypěstoval jsem bez přehánění desetitisíce kaktusů a pokud jsem nenašel v něčem rozdíl, tak ve vlivu tvaru květníku na růst rostlin. neuvažuji hloubku květináče, která ovlivňuje vysýchání. Ale kytky rostou v kulatejch stejně jako v hranatejch nebo v hranatejch s kulatejma rohama. Zkoušel jsem i sadařskej fór - pěstování v takových tubusech z tenké folie - nemá to dno, jenom stěny a naskládá se to do bedny. Roste to v tom taky. Nejhorší růst jsem zaznamenal v obyčejných květnících z pálené hlíny, ale proč? protože vyžadují trochu jinou kulturu, než plastové. Takže jest to jen záležitostí našeho vidění a estetického cítění....

To Zdenda : úplně jsem se orosil, když jsem si představil tu šlehu, jak ten kořen v tý rychlosti narazí do tý kolmý stěny. No to musí bejt děsná rána. Při větší sbírce by se za období vegetace nedalo ani spát - slyšet by to muselo bejt až domů...

Zdenda napsal: Představ si, Miro, že jedeš v autě po cestě (jako ten kořen tou zeminou) a náhle je před tebou naprosto kolmá zatáčka - bez rádiusu, prostě ostře lomená - tzv pravý úhel a to bez rádiusu.
Projedeš ji jistě pomaleji, než krásný radius R6000 metrů (to jsem vzal z dálnice).
Taky dojedeš do cíle, ale jaksi pomaleji...

súhlas zdenda, citlivé na skutočne ostrý pravý uhol sú hlavne dlho nepresadené Pachypodia,ale aj obyčajné agáve.Tie novšie kvetináče nemajú ten ostrý uhol ako Kromeriž.
Urobil som menší pokus s multipalatom. Po cca roku nevidím rozdiel v raste hranatý- okrúhly.
Iba ak jeden-tie hranaté sú krehkejšie



.

Pálené majú mnohí z nás radi a nielen misky.