Téma:

Láďa napsal: V létě jsem v jednom květinářství narazil na veliký trs Ch. silvestrii v zuboženém stavu, tak jsem ho z lítosti koupil, přesadil, vyčistil a už vypadá celkem k světu a trochu i zakvetl. Nechal jsem ho na zimu venku na okenním parapetu, kde je částečně krytý před deštěm, pokud přitom moc nefouká vítr. Jsem zvědavý, jak přečká zimu, zatím je v pohodě. Zítra sem dám fotku.

Tady je slíbená fotka,"květináč" je odpadkový koš z Ikey:

Mamlas napsal: Jako nejtvrdší doporučuju porcelánové případně železobetonové.

Ale jinak máš pravdu Milane ... to bych aspoň pořádně naštval ty pitomý sýkorky, co mi už druhým rokem rozklovaly tenhle Echinocereus ...


Echinocereus reichenbachii var. minor (snímek ze 17.11.2013 - zvětšeno).
Ty malý potvůrky si nejdřív oklovaly ty trny - a kdybych tam včas nedal ty párátka, tak by se pustily do hloubky ... možná tam mají vítaný zdroj vitamínů, či co ...
A tady je fotografie z 5.1.2013 - tedy zhruba před rokem. Ochrana v podobě špejlí přišla Bohužel příliš pozdě - jeden z těch dvou horních už to nerozdejchal ... rozsah poškození toho úplně vpravo dole není z této fotografie zcela zřejmý ... ale vedl k vytvoření druhého vegetačního vrcholu. Statečné kytičky se z toho (až na ten jeden) dostaly ... sníh, mráz, sluníčko a čerstvý vzduch pomohly rány dezinfikovat a zacelit ... ale vůbec bych netušil, že přes ty špejle si ty sýkorky (manželka říká - takový krásný roztomilý ptáčci ) po roce troufnou znovu a to už na mnohem větší kytky

Je pravda, že pod střechou ve srážkovém stínu je pole působnosti dost široké. Ale volně na skalce se výběr dost zužuje. Koukat z okna na kryt nad skalkou celou zimu bych zrovna nemusel. A bez něj se výběr zužuje na opuncie. Ale ty zase jen ve volné půdě ukážou svou krásu. Pokud se obrníte trpělivostí při pletí mezi jejich glochidiemi. Ale třeba taková imbricata je skutečnou dominantou skalky, to nemá chybu. Když majestátně vyčnívá za sněhu na osluněné skalce, tak zapomenete i na problémy s pletím ... teda tak do května

Lokalitu u hradecké dálnice mám 1O minut od baráku. Opuncie se tam drží statečně, to je pravda. Tam je ideální terén na pokusy, nikomu by to tam nemělo vadit. Spíš naopak, protože to je silně erozní svah a kaktusy ho už při tamní hustotě výskytu celkem začínají fixovat. Další introdukce do krajiny za pomoci ptáků nebo myší se ovšem nedá vyloučit.Semen tam bývá požehnaně. Na jaře tam chci zkusit dát pár dalších druhů, tak uvidíme jak dlouho vydrží.

Když budou ty po letech vyselektovaný klony celoročně venku na šterku a kamení, skalách apod. Tak jim bude sukulence stále velkým plus jako našim rozchodníkům a netřeskům rostoucím na takových místech taky. Jen by potom takový klony zamotaly hlavu našim ochránco botanikům. Když si představím, jak u nás v Českým středohoří z čedičových a znělcových sutí a skalek a kamenitých návrší kopců čučí vedle koberců rozchodníků a sem tam netřesků semtam kaktus, tak nevím nevím. Snad už nějaká Opuncie přeskočila na kopec nad Litoměřicema. Lokalita u hradecký dálnice je udržována hlavně uměle. Nemáte někdo pár zbylých Opuncií (hlavně imbricata by tam svítila jak pěst na oko a brzo by ji asi někdo ukrad) a Echnocereusů z volný kultury? Hlásím, že JZ svahy R7 z Prahy do Chomutova jsou samej kámen a hlavně opuka nebo písek místy bez trávy nebo jen se zbytky. A ty svahy jsou větší než u lokality u hradecký dálnice. Ale mě do toho netahejte.
Jaj:
ceskestredohori.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy-chko/monitoring-a-vyzkum/
"Zvláštností je monitoring populace druhu opuncie hnědoostná (Opuntia phaeacantha) na Lovoši a Kalichu."
Vítejte v Českém středohoří
www.svon.cz/picture/cactus/cervenec_27.jpg
Vítejte na Dívčích hradech na Pálavě:
jovibarba.svon.cz/picture/foto/gallery/species/opuntia_phaeacantha_04_max.jpg
Vítejte na lokalitě U křížku
imageshack.us/photo/my-images/705/dsc0018am.jpg/
Vítejte u Mohelna:
www.svon.cz/picture/cactus/mohelno_op01.jpg
Vítejte na na dálnici do Hradce:
www.parfotek.estranky.cz/img/original/731/-7.-cervna--06-.jpg (dle fot co jsem na netu viděl jsem vytipoval, že je to asi toto místo: mapy.cz/#!x=14.800682&y=50.133187&z=17&l=15 )
Vítejte v Praze "Dalejské a Prokopské údolí"
www.svon.cz/picture/cactus/opuntia_du01.jpg
Vítejte ve volné kultuře zimovzdroných kaktusů v botanické zahradě v Praze, kde kromě imbricat, Echinocereusů (na fotu vidíte volné semenáče kolem rostliny vpravo a mírně doleva nahoru od rostlin vlevo) apod. na vás čučí květy, plody a semenáči i nějaký ty Escobarie/Coryphanthy:






Koukám, že se podívám kukátkem z hradeb pozorně na skalky a skálu pod Vyšehradem jestli tam na nějakýho Šemíka nevystrkuje nějakej kaktus taky osten!

To vypadá jako bychom si měli zvykat, že až někde polezeme po skalkách a stepních stráních, tak nás už může do voka nebo zadnice píchnout nějakej naštvanej kaktus, kterýmu budeme zaclánět ve Slunci.

Inspirace (zdroj internet):

Já myslím, že zdejší počasí v posledních letech se vymyká čemukoliv, co kaktusy znají ze svých domovin. Takže když je zkoušíme pěstovat celoročně venku bez krytu, tak jdeme dost daleko za to, k čemu jsou od přírody vybaveny. Příklad - na Silvestra u nás byl v noci mráz -9°C a včera, o dva dny později, jarní teplo a docela dlouho a hustě pršelo. Takže je to asi spíš o tom kolik extrémů který kaktus vydrží než zahyne, než aby se dalo doufat v nějaké dlouhodobé úspěšné pěstování v takových podmínkách. I když se asi nedá vyloučit, že někdo hodně trpělivý by po mnoha letech a generacích vyselektoval klony, které by se našemu podnebí přizpůsobily. A když to dotáhnu do extrému ad absurdum, tak už by to byl skoro evoluční skok a potom by asi takové kaktusy mohly přestat být kaktusy, protože by u nich sukulence byla poněkud zbytečná.

To brzo s těma CHAMAECERUSEAMa pánové. Mám objednáná semena a i doma už něco i mám 2 barevných variant + základu, ale protože jich mám malinko více, tak to snad geneticky bude trochu aspoň něco pomíchaný. Rostlinu základní typ si nechám na příští rok. Ale ty semena Chamáků jsou nějak drahý, teda vybraných barev.

Souhlasím ... ono se to slovo tvrdý k těm kytičkám vůbec nehodí Oni mají v sobě spíš takovou nějakou vnitřní křehkost a chytrost nebo přizpůsobivost nebo důmyslnost a statečnost ... prostě něco v sobě mají, co na nich hrozně moc obdivuju ... a myslím, že by měly dostat šanci ukázat, co v nich je ... Mnohé přitom ve své vlasti zvládnou nejen větší nebo srovnatelný mráz ve srovnání s našimi podmínkami, ale i větší půrměrné roční srážky. Navíc u nás v Praze máme přece jenom o dost tepleji a míň deště než u vás v Plzni. A já se v rámci týhle debaty jenom snažím získat co nejvíc zkušeností a přitom se jim snažím víc porozumět - některé věci můžou být skryté v naprostých detailech

Ota napsal: Pokud chci ale jít úplně mimo kryt ... a nic jiného už mi kvůli místu nezbývá ... tak chci vybrat jenom ty nejtvrdší druhy a i v rámci nich pokud možno jen ty nejtvrdší klony .. a pak se uvidí, co v těch kytičkých je ...

Jako nejtvrdší doporučuju porcelánové případně železobetonové.

ILPAZK napsal: Dovolím si malý komentář. Praha je teplá a Trója obzvláště. Záleží na tom, kde bydlíte. Některé rostliny (na skalce zkouším opuntie) vydrží třeba i 5 zim, než uhynou. V podstatě u mě přežily vše, dlouhodobě -22°C, oblevy i zimní plískanice, kalamity sněhové i dešťové, dokonce i povodeň, která nás zasáhla (ačkoli jsme na kopci) z přívalových dešťů. Ale předminulou zimu přišlo dlouhé období velmi silných mrazů pod -20°C následované 3 týdny vysokých teplot na přelomu leden - únor. Koncem února zase asi 2 týdny mrzlo - ne moc, jen kolem -7°C, ale předchozí tepla zřejmě vyvolala dojem jara - zmrzlo u nás v kraji kde co - kamarádovi i velký, asi dvacetiletý himalájský cedr. Proto mimo opuntií expoerimentuji pouze s mrazuvzdorností v netopeném skleníku, tam problémy nejsou.
Pokud jde o výše zmiňované Gymnocalycium bruchii, získal jsem dost rostlin od kolegy, šlo o import odnoží z oblasti Argentina - Córdoba - Tanti, 896 m n.m., někdy v osmdesátých letech. Bylo celkem v pořádku do teploty klesající k -10°C, při dalším poklesu teplot uhynulo.

Děkuji za poznámku a za zkušenost V Praze máme skutečně poměrně příhodné podmínky - ale vždycky může přijít blbá zima jak píšeš - a pak můžou být ztráty opravdu velké ... s tím se asi musí v našich podmínkách počítat, pokud do toho člověk chce jít. Ale pokud rozumím dobře debatě, kterou zmiňuji, tak problémem může být i hodně vlhké léto ... nebo přechod mezi jarem a létem ... Na okně pod převisem střechy to mám prakticky jako v nevytápněném skleníku ... a občas trochu sněhu jen tak pro parádu ... Podle mě velice dobré podmínky, jak jsem za ty necelé dva roky zjistil. Pokud chci ale jít úplně mimo kryt ... a nic jiného už mi kvůli místu nezbývá ... tak chci vybrat jenom ty nejtvrdší druhy a i v rámci nich pokud možno jen ty nejtvrdší klony .. a pak se uvidí, co v těch kytičkých je ...

basarek napsal: já to myslel spíš jako myšlenku co by stálo za to vyzkoušet
jinak by to měly bejt minima co některý tolerujou, ale jde i o to jakej kterej klon a to tam není. ale to je problém obecně. někdo si přečte že třeba ta a ta kytka se sběrovkou vydrží -20, ale je třeba si uvědomit, že jestli jde o několikátou generaci pěstovanou už v teplejších podmínkách, tak už to nemusí platit

To máš pravdu ... ale může to být u těch sběrových čísel i naopak. Pokud se někdo zaměřuje na pěstování zimovzdorných klonů, tak už jsem viděl, že u konkrétních sběrových čísel dochází i k posouvání hodnot směrem do větší mrazuvzdornosti ...

já to myslel spíš jako myšlenku co by stálo za to vyzkoušet
jinak by to měly bejt minima co některý tolerujou, ale jde i o to jakej kterej klon a to tam není. ale to je problém obecně. někdo si přečte že třeba ta a ta kytka se sběrovkou vydrží -20, ale je třeba si uvědomit, že jestli jde o několikátou generaci pěstovanou už v teplejších podmínkách, tak už to nemusí platit

basarek napsal: oto, našel jsem zajímavou stránku. skus se na ní podívat, je tam mrazuvzdornost různejch kytek i když ne zimovzdornost digilander.libero.it

Děkuji za tip ... to jsou každopádně zajímavé stránky ... nicméně u těch taliánů bych byl opatrnej ... tam mají dost jiné klima. Navíc u takovýchto seznamů (a bohužel takových je hodně) - není jasné, zda se tím míní celodenní teploty a v jak dlouhém trvání, nebo jestli to jsou jenom třeba noční minima ... na rozdíl od toho v tom seznamu od Tomáše Bíby v knize Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách jsou uvedené teploty, které kaktusy přečkají po dobu několika dnů až týdnů a navíc v našich podmínkách. I tak to podle mě lze brát do značné míry pouze orientačně ...

To Láďa - zdá se, že okenní parapet je velmi vhodné místo pro pěstování zimovzdorných katusů Má jenom jednu nevýhodu - a tou je omezený prostor

Dovolím si malý komentář. Praha je teplá a Trója obzvláště. Záleží na tom, kde bydlíte. Některé rostliny (na skalce zkouším opuntie) vydrží třeba i 5 zim, než uhynou. V podstatě u mě přežily vše, dlouhodobě -22°C, oblevy i zimní plískanice, kalamity sněhové i dešťové, dokonce i povodeň, která nás zasáhla (ačkoli jsme na kopci) z přívalových dešťů. Ale předminulou zimu přišlo dlouhé období velmi silných mrazů pod -20°C následované 3 týdny vysokých teplot na přelomu leden - únor. Koncem února zase asi 2 týdny mrzlo - ne moc, jen kolem -7°C, ale předchozí tepla zřejmě vyvolala dojem jara - zmrzlo u nás v kraji kde co - kamarádovi i velký, asi dvacetiletý himalájský cedr. Proto mimo opuntií expoerimentuji pouze s mrazuvzdorností v netopeném skleníku, tam problémy nejsou.
Pokud jde o výše zmiňované Gymnocalycium bruchii, získal jsem dost rostlin od kolegy, šlo o import odnoží z oblasti Argentina - Córdoba - Tanti, 896 m n.m., někdy v osmdesátých letech. Bylo celkem v pořádku do teploty klesající k -10°C, při dalším poklesu teplot uhynulo.

oto, našel jsem zajímavou stránku. skus se na ní podívat, je tam mrazuvzdornost různejch kytek i když ne zimovzdornost digilander.libero.it

V létě jsem v jednom květinářství narazil na veliký trs Ch. silvestrii v zuboženém stavu, tak jsem ho z lítosti koupil, přesadil, vyčistil a už vypadá celkem k světu a trochu i zakvetl. Nechal jsem ho na zimu venku na okenním parapetu, kde je částečně krytý před deštěm, pokud přitom moc nefouká vítr. Jsem zvědavý, jak přečká zimu, zatím je v pohodě. Zítra sem dám fotku.

Velkou výhodouje, že trs se při přesazování nebo hrubší manipulaci rozpadá a je spousta odnoží k pokusnictví. Je fakt lepší si sehnat odnože.

Kluci, jen tak na okraj, že vás přerušuju s tím co probíráte. Ten Ch. silvestrii nezkoušejte ze semen, ale sežeňte si odnož toho původního oranžovýho. Ten se množí vegetativně a to co je ze semen už jsou hybridy, který obvykle právě mrazuvzdorný nejsou.
Ch. silvestrii nikdo v přírodě neví kde roste/rostl, takže se množil leta letoucí jen vegetativně, protože šel prakticky sprášit jen s něčím jiným.
Neříkám, že nějaká hybrida nemůže bejt mrazuvzdorná (pokusnictví se meze nekladou ), ale co jsem tak slyšel zkušenosti, tak právě ten klasickej je nejspolehlivější ...

vladt napsal: Na ja, ale tohle byl seznam, kde to bylo rozlišený a je mezi těmi nejodolnějšími. A pak v druhé části spolu s marazuvzdornými. Ten seznam mám už delší dobu a je součástí mého vlastního seznamu, ale všimnul jsem si toho až včera.
www.yuccaland.cz/web/zajimavosti/mrazuvzdornost/prehled_kaktusu.htm

Podle mě to záleží na tom, jak interpretuješ tuto definici: "...Pojem zimovzdorný znamená že snáší naše vlhké zimy vcelku bez problémů s minimální ochranou : , ovšem také je nutno dodržet několik základních pravidel tj. dobrá drenáž, slunné místo, svah či skalka (nikdy nesázíme do jamek a prohlubní) Těchto otužilých druhů není mnoho ale přesto je jich dost abychom si dopřáli pěstování těchto zajímavých rostlin pod širým nebem bez složité ochrany : , ( přesto bych ale doporučil, umístnit nad rostliny skleněnou tabulku a přihrnout suchým listím v zimním období)... " ... konec citace
Podíval jsem se do výrazně užší nabídky kytek na těchto stránkách a vysvětlil jsem si to po svém ... ... nicméně právě ty čtyři vivipary, co mám venku úplně bez krytu mám zrovna odtamtud - koupil jsem je na výstavě v Tróji a jako zdroji kytek mu věřím ... Tak uvidíme - jedno náročné období - léto s vedry střídajícími se s občasnými dešti přečkaly dobře ... a na zimu se připravily vzorně
Takže záleží na tom, jestli sháníš kytky, co vydrží venku bez jakékoli ochrany ... nebo Ti stačí třeba nějaký rozumný kompromis ... Ale inspiroval jsi mě ... zavolám mu, abych se ho zeptal na zkušenosti s těmi ostatními druhy ... třeba může mít nějaké dobré rady a tipy

Zkus rozvířit debatu na Facebooku s Američanama ve skupině Cold hardi cacti. Admin to uzamknul už, aby mu tam nelezli lidi s neustálým "WAU, bjůtyfl" s následnou fotkou smrdutky a jiných sukulentů s tím jak mají supr kaktusy. Na požádání tě pustí. Dá se tam rozvířit debata o klimatu u nich na nalezištích, občas tam jeden domácí z Oklahomy dává fota z nalezišť a i odbornější lidi tam jsou. nejen typy WAU bůtifl s fotem psa, kočky a pod ním perfektního kaktusu - netřesku.
Jen pozor už jsem jim tam psal, že v EU rozlišujeme dle mě cold hardi na Winter hardi bez krytu a frost hardi s krytem. celkem pochopili. Lidem z Německa to bylo jasný hned.
Jo a upozornili mě, že nejsou tak tupí, že už taky znají °C, takže jim tam mnou udávané teploty můžu dávat ve °C a nemusím to přepočítávat na °F.

Ota napsal: Jinak myslím, že by k tomu pěstování bez krytu na balkóně nebo na skalce mohli daleko více ze svých zkušeností říci například Miroslav Varček a další klucí ze Slovenska, od nás jenom namátkově třeba Sclerák, Mamlas, Filip ... a řada dalších ... mimo jiné například Jiří Kolařík, kteří se tím zabývají už léta ... a hodně od nich čerpám ... :

Tady jsem doufal, že nám toho řeknou trochu víc kluci, co už to pěstují léta ... ale asi jsem tu otázku položil příliš obecně ... mě třeba ještě víc než to, zda ty kytičky vydrží mráz a zimní plískanice ... přináší starosti to, jak zvládnou velkou vlhkost a mokro v průběhu léta, spojenou s horkem a pařákem ... viz například tato debata:
"... Mohu se zeptat, jak si s letošním dost studeným a deštivým létem poradily rostliny venku "pod širákem"? A máš některé úspěšně celoročně volně na skalce, jak se to na sousedním webu propaguje? .."
"... Volně na dešti nemám nic, už jsem ověřil, že hnijou od vrcholů..."
"... Letos jsem sám zkusil vystavit do tolik propagované volné kultury několik květináčů z různých rodů a zkušenosti jsou spíš záporné. Někdo řekne, že je nestandartní rok, ale dle meteorologů bylo nestandartních těch pár teplých za náma. Tak raději zůstanu pod střechou..."
" ... já mám s tím letos taky dost špatný zkušenosti . Mám Ec třetím rokem na volno na skalce a letos možná polovina zahnila od vrcholu a to to s nima vypadalo doposud docela dobře.
Střecha je střecha , prostě tyhle deštivý léta hned tak nějakej kaktus nezvládne..."
°... Skoro bych řek, že ten kryt je důležitější v létě než v zimě. Nerostoucí kaktusy mají zavřené průduchy a jsou proto před plísněmi képe chráněné... "
Celá debata zde:
kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/71-echinocereusy?start=210
Další debata k podobnému tématu tady:
kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/30391-smazeni-a-vareni-kaktusu-letni-stagnace-vedro-a-dalsi-letni-problematika
Týkají se tyhle problémy například jenom E. triglochidiatus a E. coccineus, který jsou přeci jenom ze sušších oblastí nebo i jiných Echinocereusů a taky Escobárií ... ??? Já jsem si zatím troufl vystrčit úplně pod širák bez krytu jenom ty kytky, co si myslím, že jsou nejvíce vodě odolný ... Jaké s tím máte kdo zkušenosti ... ??? Pokud se jedná o bilanci mých dosavadních ztrát ... tak mně osobně například odešlo víc kytek, když bylo teplo než když byla zima ...

Na ja, ale tohle byl seznam, kde to bylo rozlišený a je mezi těmi nejodolnějšími. A pak v druhé části spolu s marazuvzdornými. Ten seznam mám už delší dobu a je součástí mého vlastního seznamu, ale všimnul jsem si toho až včera.
www.yuccaland.cz/web/zajimavosti/mrazuvzdornost/prehled_kaktusu.htm

O G. bruchhi jsme se tady myslím už bavili. Osobně jsem zimovzdornost zpochybnil u G. gibbosum, ale mrazuvzdornost u něj obhajuju.

Já bych u toho Chamaecereus silvestrii byl rovněž opatrnější ... především se v různých textech ne úplně jednoznačně rozlišuje zimovzdornost a mrazuvzdornost. Viděl jsem například nabízet klony Chamaecereus silvestrii se zimovzdorností mínus 15 stupňů Celsia, ale s požadavkem krytu proti dešti a sněhu ... Milan Kůrka například uvádí dokonce teplotu pod – 20°C, ale v nevytápěném skleníku ... taky bych řekl, že když pokus tak až se semenáči z výsevu ...

OTA: Ano, pane, zapomněl jsem na SZ jako na starý semeno v mrazáku.

Vážení víte o tom, že se v některých seznamech objevuje jako ZIMOVZDORNÝ, nikoli jen mrazuvzdorný i Chamaecereus silvestrii? Sice mám 3 barevný klony na test, ale i jako šílenec na moření kaktusů přes zimu mrazem s tím nějak moc nesouhlasím. Přiobjednám ještě semena a uvidíme co z toho bude.

To vladt: To jsou príma zprávy. Přečti si prosím ode mě soukromou zprávu, abychom prodebatovali společný postup.

To Assay: Máš moc hezké kytičky, krásně vytrněné

Srdečne zdravím
Kedže sa tiež trochu venujem pestovaniu mrazu-zimuvzdorným kaktusom, hodím sem pár fotiek rastliniek, ktoré som v tomto roku posadil na skalku. Mrazuvzdornoť týchto rastlín mám overenú zimovaním v nevykurovanom skleníku, samozrejme na sucho, ako to však dopadne na skalke bez krytu, uvidím až v jari, určite dam vedieť
E. engelmannii v. variegatus SB 481

Echinocereus purpureus

Echinocereus chloranthus

Echinocereus viridiflorus

E. viridiflorus v. cylindricus SB 258

Escobaria vivipara v. radiosa SB 388 x vivipara arizonica

Escobaria vivipara v. arizonica

Specialista na mrazuvzdorný kyktky v Německu:
prairiebreak.blogspot.cz/2013/12/pinky-and-brain-springtimefor-cactusin.html

OTA: Jo mám tam odtud taky několik fotek, ale chtělo by to odchytit toho, kdo to tam má na starost a vyzpovídat. Echinocereusy tam mají kolem sebe i semenáče ze samovýsevu. Ještě jsou tam ty vzrostlé Cylindroop. imbricaty u těch mladých borovic na okraji?

OTA: Tak mám semena Oreocereusů - celsianus a trollii s lokalitami, ale sakra tedy je o ně takvý zájem, že jsem nezískal tolik semen, kolik jsem chtěl.