Téma:

Technická poznámka. Já znám několik lidí, který perfektně uměj na peiráky roubovat. Ale většina co vim to dělá ve skleníku a ne pod zářivkou.

Kdo z vás má dobrou zkušenost s roubováním na peiráky pod zářivkou? Myslím tím, komu to jde líp, než na jiný podnože, ne že to už dělali někdy a chytlo se něco ...
Ptám se hlavně protože já to neumim a to roubuju fest pod zářivkou, ale na všechno možný jiný...

Jo to všechno známe, jako zahradníci jsme se s tím už nejednou potkali. Ale pro pejraky jsem uvažoval pro naši kaktuspotřebu něco jednoduché-lacniné-dostupné. Jde tu i o to dostupné, rašelinové válečky a zakořeňovače ... všechno až moc pŕedaržené dejme tomu že toho potřebuje jeden jeno tak do 500 kusů. Já spíš hledal nějakou punčošku ... jako příklad uvedu opletení žehličkový šňůry, tak takovoi punčošku, tak do 2 cm v průměru. Prostě tak, aby pejrák dobře prokořenil ale byl i dobře "přenosný" a výška té punčošky tak 5-6 cm. Krásně by to v nich prokořenilo.

Ale pánové, zpátky na zem. Bavíme se o pěstování podložek pro pár českých kaktusářů, kteří raději než na podložky věnují své plochy na něco jiného. Čili o maximální kapacitě cca 10 000 podložek cereoidních či podobných a něco toho množitelského masakru jako peirák a seleňáky. Na to není potřeba ani automatizace, ani složitá pěstitelská zařízení - jen kudla, vychytaný hnojení a trochu toho místa. A samozřejmě slušná matečnice. Pokud se tohle sejde na jednom místě se zajištěnými dodávkami kvalitně napěstovaného materiálu, pak nevěřím tomu, že se nebude odbyt postupně zvyšovat, neb jest pro každého lepší vždy levně koupit, než sám přicházet o plochu. I kdybych potřeboval ročně jen 300 jusbertů, pak raději plochu věnuji na sbírkové kytky či matečnici v případě komerčního pěstění, budu - li moci ty jusberty lacino, v dobrém stavu a kondici dostat tehdy, kdy bude potřeba. Už jsem se něco podložek napěstoval a vím, že jen velmi málokdy se sejde čas na roubování, dostatek potřebných podložek a dobře rozjetá matečnice v jeden čas, má - li člověk i jiné straosti, než jen roubení...

V profi sféře se používají různé možnost, ale všechny jsou pro naše použití příliš drahé. Jsou různé malé rašelinové (Jiffy) květináčky ve stylu sadbovačů. Nebo Jiffy round pot. Různé plastové košíčky, které se plní substrátem. Asi nejvhodnější a nejjednodušší by bylo použít malé Grodan Rockwolle kostičky cca 2,5cmm. Ta prokořeněná kostička se dále zasadí do květináče dle potřeby. Firmy které množí velké množsví malých řízků mají specialní stroj, který jim vyrábí rašelinové válečky obalené specialním papírem o průměru a délce jak se stroj nastaví a řízky zakořenělé v těchto válečcích se dále hrnkují do květináčů patřičného průměru.

Už hledám tágo na šťochanec



... no už ho držím. Dneska jsem byl na procházce s vnučkou a tak jsem měl času plno a tak mě napadlo, pejráky by se ale nejraděj měli rovnou sadit do něčeho vysokého, ale tenkého, aby dobře zakořenili a zároveď hned nezabrala hrst pejráků m9sto na celou kolekci Parodia. Tak mě napadlo, nejsou v profesionální sféře nějaké "punčošky" z materiálu jako je netkaná textílie (teda ne hned stříhat rukavoce po babce, že jo, jedny rukavice to máme osum punčošek - palce neberu, jsou moc hrubé), naspat perlitem, píchnou řízek, strčit do šuplíku ...... distribuce rostlin na kořeni už rovnou na roubnutí.

Množárenské technologie v zahradnictvích jsou dnes vysoce propracované a není problém něco takto vypěstovat,rozhodně větší problém je to pak prodat.Vzhledem k tomu,že zrovna Peireskiopsis a jeho množení není nutno přesně termínovat na konkrétní datum, jako třebas ty zmíněné karafiáty, chryzantémy, kosatce... kvůli květu, tak v čem by měl být problém. Vše již bylo vyřešeno a peirák není zase taková specialita, aby se vyzkoušené metody a technologie nadaly použít.O kvalitě se bavit nebudu. Ta byla vždy u mě na prvním místě a o nějaký tzv.,,remitendě,,tedy rozhodně ne, To patří do hnoje a né na jakoukoliv recyklaci. Sakra ta remitenda mne teda nastrala. No klid, uklidním se a vydejchám.
Jen tedy to Milane beruc od tebe, ale jen od tebe,neb se známe, jako přátelský štulec. Jiným bych taký rýpanec nedoporučoval.Zejména, když neví, jak jsem se vyspal.

No mířil jsem tím na ty co vysejvaj v zimě a chteli by to hned šoupat na něco.Rozhodně by to nebyla ale jak ty píšeš remitenda, to není mým zvykem a k tomu bych své jméno tedy rozhodně nepropůjčil. Nemám toho zapotřebí..Byly by to výpěstky dělané v obdobném režimu jako se dělají velkovýrobně např, sazenice karafiátů a nebo termínovaných chryzantém. Jinak samozřejmě je možnost to udělat za těchto podmínek na jakýkoliv termín. S tím bych tak velkej problém neměl.Pokud by se měly dělat tímto systémem podnože, tak je jasné, že se to musí přizpůsobit ,,technologickým,, termínům výsevů jakožto hlavnímu smyslu odběru.. Jde o to, že spíše je nutné mít nějaký časový prostor na množárně a jelikož se jedná o první nabídku, dal jsem delší dodací lhůtu. Pokud by se to rozjelo a fungovalo, dodací lhůta by se podstatně zkrátila, už by to nebylo o měsících ale toliko týdnech, a možná i dnech. A to už by bylo jistě zajímavější.Jenomže zakládat takové matečné porosty to musí být i o určité stabilitě odbytu. No a jelikož jsi zatím jedinej, kdo na tu mou nabídku nějak-jakkoliv reagoval, tak je zatím nereálné takové porosty zakládat, natož dávat dohromady technologii/dosvětlování, topný režim, závlahové a výživové poměry, pěstební medium...../ Mám naprosto jasnou představu co vše by tato záležitost vyžadovala a mám i představu o nákladech a celkové ,,rentabilitě,,.

Rozkošné Kaktusy napsal: Schválně, jsem ochoten nadělat pro zájemce Peireskiopsis. Dejte si sem požadavek kdo , kolik, jak velký. K odběru od listopadu 2012. Závazná veřejná objednávka tu a do konce července. Cena pro začátek 2-5 kč dle velikosti.K expedici rostlina s kořeny.
Velikosti:3cm-2 kč,.,4-7cm -4Kč,.,8-12cm -5 Kč, nad 12 cm+1cm -2 Kč.Minimum 50 rostlin
Odběr osobně a nebo zásilka poštou dle počasí, nebo dohodou.

Tak a to jsem zvědav.

ROzkošníče, peiráky v listopadu? U tiskovin se takovýmu zboží říká remitenda. Peiráky lidi potřebujou v dubnu, nejpozději v květnu. Proto se na ně taky roubuje jen málokde.

Teda vyznávám dvě zásady:1 Odklad nepřítel úspěchu. 2 Štěstí přeje připravenejm.
Pan Rajtmajer vždy mi tloukl do hlavy, že podložek není niky dost a tak i dnes ve svých skromných podmínkách se snažím nejen svůj stav v tomto udržet , ale i rozvinout. Takže když jsem dával před časem sem přání., že potřebuji selenicereusy a nikdo mi vážnou nabídku nedal, tak jsem krájel a řezal a dnes již mám matečný základ, to samé mám v Epsis subdenudátách, však jste je tu na fóru mohli vidět a semen už mám taky hromadu, myrtiláky mám už seřezaný semenáče z loňska a matek se zdá taky dost a to mám ještě plato u Pavla H,echinopsy ostatní poctivě obírám co se kde vyskytne, už mám i nějaký macrogonus, spachianus, spousta huascha, pasacany, tlačím se do jusbertů a matečnici peiráků mám taky už v dobrým stavu. Mám i semena toho křížení subdenudataxkermezina z obou stran a to bude pokusničina a výběry co se z toho urodí. Takže snad základ nějaký už mám. Ale dělat to ve velkým, to je taky o jiných parametrech než množství.To je prakticky o celoročním vaření a to tak, aby to byl kvalitní materiál. A to je o nemalých nákladech a místě.

No Pavlíku, uvidíme, jaká bude odezva na tu mou nabídku na Peiráky. Ono není problém vyrobit - vypěstovat cokoliv, problém je to pak ne se strátou prodat.Na tohle už dojelo spousta pěstitelů čehokoliv.
Když jsem ještě školkařil jako vedoucí školky, tak v roce 1991 jsem přebíral školku cca 15 ha. No a položila se tehdy Sempra, začly restituce, začaly se rozebírat družstva a rázem nikdo neměl na sázení stromků nejen peníze, ale i náladu. No a nezbylo, než likvidovat. Já tehdy musel spálit stromků: 10 000 třešní, 10 000 Ptáčnice k roubování, 60 000 myrobalánu zaočkovaného švestkami,30 000 jabloní, 10 000 keřových růži. Dva roky na to jsem musel zlikvidovat 2ha angreštovny na drátěnce a 40 000 keřů okrasných. Takže s tím mám bohaté zkušenosti a nechtěl bych si již vlastní zásluhou toto prožívat. To tě pak ani život nebaví. Tehdy skončilo spousta školek a zahradnictví.Já tehdy ještě to ustál, ale jiní...Byli i tací co si hodili kšandu, jenomže o tom se ani tehdy, ani dnes již nemluví. V Chuchli ve velkým skleníkovým areálu skladovali nábytek atd atd. No a já ve skleníku musel zrušit porost růží k řezu, neb na to nebyl odbyt. Naši obchodníci radši dovezli řezanici z Holandska, než aby podpořili domácí zahradníky. A tak jsme si sami podřízli větev. Takoví jsme my Češi ,,vlastenci,,.
A to bych mohl jmenovat další obory, kde zvítězil dovoz šuntu z ciziny a nebo reexport nad zájmy našich výrobců a pěstitelů. A trvá to dodnes. Jenomže to bych tu vypěnil a skončil bych nejspíše na ARU ve špitále.Jo jak jde o peníze, jde vlastenectví stranou. A tak jsme vyměnili možnost mít po celý rok banány, melouny a jahody za naši dřívější samostatnost ve výrobě potravin a dnes je zemědělství na huntě. Jenomže s tím se svezly i další obory a odvětví, které pro zemědělství dělaly.
No radši budu končit, kaktusaření je snad ještě trochu apolitická činnost, i když: .......Vše souvisí se v ším.
Takže jak jsem psal, pokud se najde někdo kdo si objedná...udělám a uvidíme.

Já taky...Z tý ekonomiky bych až tak strach neměl neb:
1. deste velkejch jusbertů a dvacet velkejch subdenudat a máš jednak semena jusbertů a druhak semenáčky subdenudat. Stovka matek těch myrtiláků a daj se sehnat semena, kde toho nadělám za dva roky jak hloupej. Jenže - řízneš, dáš zakořenit a síla podložky je někde jinde, že ano. Pasakány a glaucescensy jedině z výsevu, peiráku nadělám za rok z dvaceti matek x set a víc a seleňáky totéž děleno dvěma. Hlavně to chce králíky a porád žrát králičí maso, aby jich muselo bejt hodně - to pak by byl vedlejší produkt té ekonomiky. No a myslím, že za solidní cenu 8 - 10 Kč prodávat elitní podložky cereusovité a pod není sen. Jeden Pavlův import na tom nic nezmění. K tomu nějaký chloranthusy a viridiflorusy taky ze semena tam je obrovská produktivita, takže taky bez obav. Jen to místo mně chybí...a teď i mnohé další...

Pavel je prodával za 6 kaček kus co kus. No uvážíš-li co stála doprava, a na kolik pak vyšla nákupní cena na Kanárech, vezmeš-li v úvahu i nutnou jakousi ziskovost všech na kontraktu zainteresovaných, tak se obávám , že odhadem za 2,5-3 kč v našich podmínkách takový myrtiláky neudělám, nebo je tu už za tuto částku někdo někde nabízel?No a ve finále ti z toho Kalous ještě 20% sebere, neboť vzhledem k pořizovacím nákladům pěstária spadneš chca-nechca do plátců DPH. No a to už vůbec nevíme co bude za rok, dva, tři.No a v této situaci do něčeho strkej vlastní peníze.
Schválně, jsem ochoten nadělat pro zájemce Peireskiopsis. Dejte si sem požadavek kdo , kolik, jak velký. K odběru od listopadu 2012. Závazná veřejná objednávka tu a do konce července. Cena pro začátek 2-5 kč dle velikosti.K expedici rostlina s kořeny.
Velikosti:3cm-2 kč,.,4-7cm -4Kč,.,8-12cm -5 Kč, nad 12 cm+1cm -2 Kč.Minimum 50 rostlin
Odběr osobně a nebo zásilka poštou dle počasí, nebo dohodou.

Tak a to jsem zvědav.

No nejsem si tak jistej, mrkni co lidí je proti roubování, za kolik se to dá dovést,každej kdo roubuje si stejně nějaký dokáže udělat. Tohle by mělo smysl dělat hlavně pro zdravotní stav a jako jakýsi výzkum afinity. Dělal jsem dlouho ve školkařině-ovocné a jako jedny z prvních klekly školky podnožové a to si vem to, že ovocná školkařina je vyhražená činnost, je nutná licence, podléhá velmi přísnému dohledu ÚKZÚZ a SRS, takže producen pěstitel stromků má jen 3 možnosti jak k podnožím se dostat a bez nich stromek dle zákona neudělá. 1/Nákup od produkčních podnožových školek a nebo výzkumáků, 2/vlastní produkce podnoží za zmíněného přísného dohledu,
3/ dovozem uznané sadby z ciziny.
Tento režim mezi kaktusáři je nemyslitelný a i v současnosti nemožný a tak si každej šmrdlá co chce. To, že Pavel dovezl ty Myrtiláky, je sice možno považovat jako chválihodné, ale obávám se , že to stav v našem podnožovém kaktusářství výrazně nezlepší.
Založit podnožové kultury není zrovna nejlevnější záležitost, tam bych už doopravdy předpokládal vytápěné skleníky, získat výchozí zdravý materiál taky něco bude stát,testace není taky nejlevnější a těžko se bude konkurovat cenou těm dováženým z daleko příznivějších klimatických podmínek. Ekonomika je neúprosná.

Viděl jsem jich u Pavla pěkný kvantum, vypadá to, že s nima zachrání sezonu, byť i je dával lacino. K tomu poznámka, kdyby se objevil člověk, který by pěstoval na kšeft jen podložky v cca 10 druzích, myslím, že by to byl první kaktusový milionář v této republice.....

Rozkošné Kaktusy napsal: Jsem toho názoru , že takovéto semenáče je skoro škoda hned roubničit. Ono se to mrská jak krávě ocas a s gumičkama se to přetahuje. Nechal bych to fakt jako matečnice do budoucna a zakořeňoval bych vršky. To v substrátu daleko líp drží a mívá to i větší kořenivo. teď nedávno dotáhl kolegam Heřtus nějaký geometrizány. Viděl jsem je na vlastní kuk a musím přiznat, že je to velice dobrý materiál za velmi příznivou cenu.Semenáče. Sice prý z Kanárů, ale jako matečné by mohly být vynikající.

Podľa mojej skúsenosti tie "holandské" alebo z "kanárov"semenáče, vyzerajú lepšie- sú široké už zdola, vrúbe na nich lepšie rastú /pokiaľ majú vodu a veľa tepla/, ale - práve to sú tie myrtiláky citlivé na chlad.

Celkom mi zapadajú do šuflíka Myrtillocactus geometrizans var. grandiareolatus. Majú väčšie areoly, trne sú dlhšie, skôr sa prirodzene rozvetvujú.... a hlavne sú citlivejšie na chlad.

Zopár ich mám aj ja.



rozlišujúci znak v teple vytvárajú také zobákovité výrastky



PS:ak prídem ešte za svetla domov nafotím aj iné

ďakujem, všetkým za cenné rady.

To že je toho toľko majú na svedomí semienka- vyklíčili takmer všetky/Koehres, Dohnalík aj Pavlíček/. A "fšeci" na i. fórach radili že je potrebné byť pripravený, ak to na mňa príde /napr. aj nejaký miro z celkom iného fóra/
áno uznávam teplomilnosť tejto podnože - je potrebné to rešpektovať. Aj ja som na ňu dlho zanevrel, ale dal som jej druhú šancu.
To čo nezmrzlo pri jednom nečakanom ochladení a plne otvorenom skleníku žije a rastie spokojne doteraz.- najstaršie štepené rastliny na myrtilák u mňa majú cca 10 rokov.
Seleňaky ten mráz vydržali ale dnes už nežije ani jedna rastlina na nich naštepená.

Skutočne lepšie na trvanlivosť, štart do začiatku sezóny a vôbec udržateľnosť sú semenáče, ale treba rešpektovať režim takmer "vyschnutia" medzi zálievkami/tvoria krásny hľuzovitý koreň/.
Rastliny naštepené na semenáče majú na druhej strane počiatočný rast spomalený oproti kvalitným, zakoreneným rezkom.
S výdržou majú problém narýchlo vyhnané rastliny a u mňa ja odrezky, ktoré na jeseň zasuším príliš skoro. Musím rozlišovať v zálievke semenáč- odrezok.

Praktická poznámka:
Ak rastliny necháme dostatočne nahusto dostanú hnedé korkovité škvrny. Výskyt hnedých škvrn spomaľuje intenzitu metabolizmu a je estetický na "kočku" ale potom nie sú také citlivé na chlad. Asi tu funguje podobný mechanizmus ako pri postreku kuprikolom - dôjde k zhrubnutiu bunkových stien a ...
A zároveň môže začať proces zapúšťania do substrátu.

To je fakt jen deprese. U nás v klubu má vytápěnej skleník jen pár lidí a ostatní zimujou jinak. Takže to jde v pohodě.

Ale jinak to hodnocení geometrizansu si vystihl. Je to produkční podložka, nic víc.

Proč né, a pokud to vydržíš a sejdou se ti, budou k tobě možná příští mladí chodit pro semínka, možná i dříve. Ono je to fakt teplá podložka a je to o problému zimování a trvanlivosti kytky. Jiné necnosti snad nemá a svým ojíněním je i velmi dekorativní a ujímavost roubů a růst je vcelku taky O.K.Tyhle lijány se na zimu blbě stěhují a tak jim vyhovuje vytápěný skleník. Je smutným faktem, že těch co si to budou moci vzhledem k cenám paliv a ostatním omezením /různé revize a pod/ dovolit, bude asi v příštích letech valem ubývat. Kdo si bude moci dovolit mít ve skleníku semene produkční vícemetrový jinak na podložky používaný druhy..?? Obávám se, velmi se obávám, že prázdných skleníků bude přibývat a kaktusaření v dnešním pojetí se stane výsadou majetnějších skupin .Pro pěstitele a hobbisty bez sponzorů zbyde něco těch zimovzdorných a až je to přestane bavit stěhovat 2x ročně semo tamo, nebo až nebudou moci, tak to zanikne.Spíše než nárust členské základny v organizacích je myslím zřetelný úbytek. Dnešní mladí si na kaktusy zajedou mrknout na naleziště, nafotí si to a šmytec. Těch romantiků co snilo nad rozkvetlou kytkou o dalekých krajích bude ubývat. Prostě si tam zajedou, tak proč by to měli mít ještě doma na okně, když to maj v PC. Jsem v nějaký asi depresi, omlouvám se a pro dnešek přestávám šířit blbou náladu.

Akorát, že teda já bych si nechal dva geometrizány na okrasu do skleníku a na roubování bych si pořídil něco míň choulostivýho...

Jsem toho názoru , že takovéto semenáče je skoro škoda hned roubničit. Ono se to mrská jak krávě ocas a s gumičkama se to přetahuje. Nechal bych to fakt jako matečnice do budoucna a zakořeňoval bych vršky. To v substrátu daleko líp drží a mívá to i větší kořenivo. teď nedávno dotáhl kolegam Heřtus nějaký geometrizány. Viděl jsem je na vlastní kuk a musím přiznat, že je to velice dobrý materiál za velmi příznivou cenu.Semenáče. Sice prý z Kanárů, ale jako matečné by mohly být vynikající.

No, já mám nazkoušeno, že je -li roubovačno ( strašný slovo), tedy není problémů cca do půlky srpna a přírůstky jsou ještě prostým okem zaznamenatelné. Později už roubuji jen, když musím, ale rohodně né na tyhle dvě podložky...

Maus napsal: Do....prde....le, chlape, ty máš po zahradě rozházený poklady... Popravdě bych to já osobně vyřešil tak, že bych je nasadil, pořádně rozpumpoval a pak požnul tak posledních 10 cm, aby ještě do zimy zakořenili, a dal bych je už do 5 květníků. No a na jaře už budou usazený a po dvou zálivkách se nechaj roubovat...ale máš toho jak hloupej piva....

Souhlasím s Mausem. Škoda, žes je neobjevil dříve. Já bych je teď hned seřezal, možná i trochu hlouběji a spodky použil coby matičky, takže vysázel do nějakejch krabic a nakrmil aby to co nejdříve obrazilo. Vršky co nejrychleji zakořenit-dal bych je do nějakých zase krabic a to hned na stojato vršek nahoru a spodek do suchého jemného perlitu/ ten zednickej/. Možno použít i nějakej stimulátor. No a kontrolovat tvorbu kořínků. Jakmile to začne píchat, vybírat a sázet hned do substrátu a zalejt. No a budeš mít pro jaro podložek habakuk.Jinak roubovat by se na to ještě dalo, jen bude třeba s tím počítat v péči na podzim a rouby už toho příliš neurostou.Záleží na tom , kde to máš, jaké máš možnosti protáhnout vegetaci.

To je všechno hezký, ale já to mít, tak se zblázním, protože neroubuju a bylo by mi líto to vyhodit.

Do....prde....le, chlape, ty máš po zahradě rozházený poklady... Popravdě bych to já osobně vyřešil tak, že bych je nasadil, pořádně rozpumpoval a pak požnul tak posledních 10 cm, aby ještě do zimy zakořenili, a dal bych je už do 5 květníků. No a na jaře už budou usazený a po dvou zálivkách se nechaj roubovat...ale máš toho jak hloupej piva....

DrTom napsal: člověče ty to pěstuješ jak mrkev

to že to mám "porozhadzované" po celej záhrade má svoje dôvody:
1. skleník je beznádejne preplnený
2 maskovací manéver pred rodinou /akože nie je toho až tak veľa.../
3.a čo je najpodstatnejšie takto pestované podnože sa mi zdajú byť otužilejšie

člověče ty to pěstuješ jak mrkev

Maus napsal: Šmankote, chlape, ale tohle je hřích!!! Rozsadit, nahnojit a narvat zpátky pod ten angrešt....a budou jak uherák - pevný stejně tlustý a tvrdý...

Pozitívne nakopnutý od mausa /DAKUJEM/ som sa vybral do záhrady po jusberty, že ich teda presadím.
V paprike som našiel semenáče myrtilákov. Dosť ma prekvapilo ako narástli.Tak som ich hneť vysypal zo spoločných misiek.
Otázka na praktikov: Ak ich teraz presadím, má zmysel na nich štepiť ešte tento rok, alebo je lepšie počkať, kým poriadne zakorenia?
Aké máte skúsenosti ?
Vopred ďakujem za názory



.
Jano

Šmankote, chlape, ale tohle je hřích!!! Rozsadit, nahnojit a narvat zpátky pod ten angrešt....a budou jak uherák - pevný stejně tlustý a tvrdý...

miro napísal:
"Dobrých semínek od jusberta salámového typu není nikdy dost "

tak tak,
opeliť,
nechať dozrieť,
vysiať
presadiť
poroznášať po záhrade a čakať a čakať ....


medzi paprikami

a ešte rastú pod egrešom _/srstka a pod ríbezľou
...takmer ako huby

Jaká je optimální barva kolíčků

Na slovensku máme ještě ten problém, že nemáme kolíčky, ale štipce, to se dá použít také?

Ještě otázka jak dlouho to přirůstá, moje by mě hnala, kdyby nemohla prát