Téma:

Radomil napsal: Fakt jednoduše a dobře. Je to síla. Radek

Jo, jo. Ono to jde i bez vědeckých výpočtů, když se k tomu nepřistoupí filozoficky, ale čistě prakticky .

Tak ať se daří Stando

Představuji svůj kultivátor, který jsem vyrobil téměř přesně podle PetraS (Petře, ještě jednou díky moc!)

Použito zářivkové svítidlo, zářivky 2 x 18W studená bílá 840 - 4000K,to položeno na bedně, police na pojezdech. Stěny jsou polepeny zrcadlovou páskou. Spínací hodiny jsou nastaveny na režim 12/12hod. Kultivátor je umístěn v komoře, nejnižší teploty v noci : 15°C, nejvyšší 30-34°C.

Zatím vysety čtyři misky (Pavlíček) další dvě přibudou v následujícím týdnu.

Henry, díky za jasnou zprávu!!! Konečně někdo pochopil jádro věci. Hodlám výsevní aparát umístit k oknu a částečně využívat denního světla.

bonanza:
Ad 1 a 3 je špatně. Rostliny pro svůj správný růst a fotosyntézu potřebují střídání světla a tmy. Co se týče délky osvětlení, nechal jsem si poradit od ženy, která pracovala na katedře fyziologie rostlin. Údajně se běžně používá 16 h světlo a 8 h tma. To odpovídá letnímu průměru. Jestli to má někdo v kultivátoru, tak je asi jedno, kdy bude svítit a kdy ne. Někdo svítí přes noc, protože má noční proud a chce ušetřit. Já svítím přes den, protože mám výsev u okna a využívám částečně přirozeného světla. v době, kdy už přes okno svítí více sluníčko (koncem zimy), tak se může v určitých hodinách osvětlení vypnout.

bonanza napsal: No, pánové ctím Vaše názory a zkušenosti! Dotaz na načasování osvětlení výsevů spínacími hodinami nikdo z Vás nezodpověděl vůbec. Tak tedy znovu pro ty pozornější a vnímavější - co je z toho správně (a prosím o info opravdu jenom ty zasvěcené, na rozdíl ode mne):
1. svítit 12-14 hod přes noc a pak pouze denní světlo?
2. svítit 12-14 hod přes den a v noci zachovat přirozený noční vegetační klid?
3. svítit non stop 24 hod?
Díky předem!!!

Myslím, že už jsem to tady taky někde psal, ale tedy ještě jednou. A podotýkám, že je to moje nastavení a neřeším, jestli je to správné nebo ne .
Používám interval 12/12, svítím ve dne. Myslím si, že v noci může být nižší teplota v okolí kultivátoru a že tedy tímto způsobem možná mohu docílit většího rozdílu v kolísání teplot.

bonanza napsal: No, pánové ctím Vaše názory a zkušenosti! Dotaz na načasování osvětlení výsevů spínacími hodinami nikdo z Vás nezodpověděl vůbec. Tak tedy znovu pro ty pozornější a vnímavější - co je z toho správně (a prosím o info opravdu jenom ty zasvěcené, na rozdíl ode mne):
1. svítit 12-14 hod přes noc a pak pouze denní světlo?
2. svítit 12-14 hod přes den a v noci zachovat přirozený noční vegetační klid?
3. svítit non stop 24 hod?
Díky předem!!!

Já tedy zasvěcený určitě nejsem, přesto si dovolím ještě jednu poznámku k otázce. Kaktusy pochází z přírody. Ten jediný (ev. "to" jediné) skutečně zasvěcený je ten ("to"), který tu přírodu stvořil. Z nějakých důvodů to zařídil tak, že je den a potom je noc. Kdyby to bylo pro život lepší jinak, určitě by to bylo zařízené jinak. Některé věci jsou překvapivě prosté, když je člověk pozornější a vnímavější spíš k přírodě, než k internetu...
(Ale opět - když chce někdo pochybovat a pokusničit, nic proti tomu. Je spousta cest k cíli a často je ta cesta zábavnější, než ten cíl.)
A prakticky : stupeň fotosenzitivity semen kaktusů se může značně lišit podle rodu a druhu, podle stupně zralosti semen a podle řady dalších faktorů, takže jednoduché a jednoznačné odpovědi myslím neexistují a je to obrovské pole pro systematické studium a pokusy. Proto ty protichůdné informace na internetu, které byly zmíněny v otázce. V té základní a nejobecnější rovině je tedy za mě nejlepší odpověď č.2 - svítit 12-14 hod přes den a v noci zachovat přirozený noční "vegetační klid".

Svítím 13 h, 11 hodin tma.
Ale slyšel jsem i historku o kaktusáři, který svítil 24 hodin, ale po dvanácti hodinách měnil pod zářívkami výsevy

Svítit 24 hodin sukulentním rostlinám je podle mne blbost. Rostliny ve dne vytvaří metabolity a v noci prodýchávají a vážou do tkání oxid uhličitý. Sukuletní rostliny nejsou okurky, které prodýchávají oxid uhličitý průběžně, za cenu vysoké spotřeby vody. Radek

No, pánové ctím Vaše názory a zkušenosti! Dotaz na načasování osvětlení výsevů spínacími hodinami nikdo z Vás nezodpověděl vůbec. Tak tedy znovu pro ty pozornější a vnímavější - co je z toho správně (a prosím o info opravdu jenom ty zasvěcené, na rozdíl ode mne):
1. svítit 12-14 hod přes noc a pak pouze denní světlo?
2. svítit 12-14 hod přes den a v noci zachovat přirozený noční vegetační klid?
3. svítit non stop 24 hod?
Díky předem!!!

Radomil napsal: Pokut pěstuješ kopřivy, sviť si jak chceš? Kaktusům a sukulentům sviť podle meterologických tabulek ze země původu. Radek

Odpověď je příliš stručná a může se zdát nezdvořilá. Pěstitelé zeleniny buď zkracují den a noc na 8 hodin pro urychlení stárnutí rostlin a potom při plodnost dělají léto a 12 až 14 hodin svítí denně. Krátký a dlouhý den je správně.

U rovníkových rostlin se nic nezíská a tak je nejednoduší 12 a 12 hodin. U rostlin kde je rozdíl mezi létem a zimou, můžeš vysét na podzim a v lednu uděláš léto 12 až 14 hodin svítíš. Koncem února vegetační klid. A pak je probudíš teplem a světlem a z roku a půl máš dvě vegetační období a na podzim dvouletý dorost. Radek

Láďa napsal:

Radomil napsal: Až to převedeš na jaře ven, tak to sluníčko srovná. Radek

Ano, Radku, to jsi uhodil hlavičku na hřebíček. Přesně na to ten "aparát" mám a používám. Aby to vyklíčilo a do jara získalo nějaký náskok v růstu. A taky na to, abych se v zimě nenudil. Dám si kafčo nebo dvojku červenýho, dělám si na pc a přitom poslouchám muziku a čučím do semenáčků. Pohoda...
A nějak moc tedy neřeším detaily. Sluníčko a venkovní prostředí už si to potom na jaře dořeší samo. Ale kdo si chce hrát s luxama, teplotou světla, složením spektra, s technikou, atd., tak nic proti tomu. Taky je to pěkná hra, když to člověka baví. Je spousta cest k cíli. Dík za nabídku pomoci, jsi hodnej, ale mně to fakt takhle vyhovuje.

Nádherně řečené, co k tomu dodat dělám to přesně tak

Radomil napsal: Až to převedeš na jaře ven, tak to sluníčko srovná. Radek

Ano, Radku, to jsi uhodil hlavičku na hřebíček. Přesně na to ten "aparát" mám a používám. Aby to vyklíčilo a do jara získalo nějaký náskok v růstu. A taky na to, abych se v zimě nenudil. Dám si kafčo nebo dvojku červenýho, dělám si na pc a přitom poslouchám muziku a čučím do semenáčků. Pohoda...
A nějak moc tedy neřeším detaily. Sluníčko a venkovní prostředí už si to potom na jaře dořeší samo. Ale kdo si chce hrát s luxama, teplotou světla, složením spektra, s technikou, atd., tak nic proti tomu. Taky je to pěkná hra, když to člověka baví. Je spousta cest k cíli. Dík za nabídku pomoci, jsi hodnej, ale mně to fakt takhle vyhovuje.

Ten výsevník je dobrej, ve svém druhém kaktusařském životě jsem měl taky takový. Podle mně jsou kytky daleko od trubic, vlož tam polici a kytky zvedni.

Pokud mi napíšeš rozměry výsevníku, délku trubic (jen to co svítí/ celková délka bez kolíčků) a jejich rozteč v ose trubic a vzdálenost od kaktusů, spočítám ti, kolik tam máš lux a v kterém místě.

A co získáš ,když tam dáš led trubici s poloviční spotřebou, ale svítící jen dolu. Výkon v lm vezmu podle trubic, které jsou teď v prodeji.

Myslím si že tam máš málo modrého světla, protože kytky jsou zelené jako mladý salát. U výsevů při denním světle jsem měl vždy kytky vic do červena, tedy tmavě zelené. Až to převedeš na jaře ven, tak to sluníčko srovná. Radek

Láďo, perfektní . Naprosto souhlasím.
Už jsem tady jednou psal, že v jednoduchosti je síla. Funguje to? Funguje. A to je podstatný.
Já jsem to před léty vyřešil podobně. Ze starýho nábytku jsem si udělal bedničku, na ní položil zářivkový těleso s nějakýma dvěma trubicema, zapnul to přes mechanický blbuvzdorný časový spínač . . . . a funguje to.
Tak proč bych měl řešit něco jako jestli mám dát o 10% víc červený nebo modrý, nebo o 500 luxů víc světla . Neřeším, nemám na to ani čas, ani chuť.

No tak jak si tohle vlákno pročítám, začínám skoro mít mindrák, že jsem takový ignorant a dělám to tak primitivně. Možná bych měl popřemýšlet, jak to udělat nějak složitější a sofistikovanější. Ale ono mně to v tom klíčí a roste tak jak to je, takže u toho asi zůstanu.

Na fotce je můj pracovní stůl = "výsevní aparát". Zářivkové těleso ze stavebního bazaru za Kč 100.- i s trubicemi 2x36W, zavěšené na dřevěné lati (ze sklepa), která spojuje dva kusy lamina desky (ze sklepa) a celé to stojí volně na stole. Čili celkové náklady Kč 100.-. Svítí to 12 hodin denně, nepřetržitě už několik let a vyrostlo pod tím několik generací výsevů. Co to je za trubice (teplota světla) a kolik je tam luxů, to bohužel neposloužím, neb to nevím. Ten černý hadr tam visí proto, aby mě světlo od zářivek netlouklo do očí, když koukám do pc a čtu si plzeňské fórum.
Na dalších fotkách je pohled "za oponu". Kdysi jsem v tom změřil i teplotu, myslím, že se tam drželo něco kolem 25-30°C při svícení. Zezadu je od stěny mezera cca 10cm, takže to celkem dost větrá.

Pokut pěstuješ kopřivy, sviť si jak chceš? Kaktusům a sukulentům sviť podle meterologických tabulek ze země původu. Radek

Zdravím všechny odborníky na výsevy pod umělým světlem!!!
Jsem v tomto oboru úplný začátečník a teprve studuji návody na provoz výsevního aparátu. Jeho stavbu i systém osvětlení mám už prostudováno, ovšem velmi matoucí jsou různé pokyny na Internetu ohledně naprogramování svícení s použitím spínacích hodin.Literaturu nato nemám. Poradí někdo, která z těchto tří uváděných osvětlovacích technik je nejvhodnější pro výsevní aparát - bedna 65x35 cm,vylepená reflexní termofolií za radiátory, dvě zářivky zn. OSRAM 24W, 6.500 K, barva denní bílá:
1. svítit 12-15 hod přes den, v noci tma?
2. svítit 12-15 hod v noci, přes den přirozené denní světlo (bedna umístěna u okna)?
3. svitit "furt" tj. non stop 24 hod?
Vysévám kultivary astrofyt, pelecyfory, mamilárky, prostě dost běžný materiál. Poradí někdo nebo doporučí ještě něco lepšího???
Předem díky všem, kteří mně dají nějaké info!!!!!

Jirka napsal:

papan napsal: Ahoj.
Z boku je vypinač. Musí být v poloze dole. Zkontrolovat. Po zasunutí do zásuvky musí být slyšet jak vrčí motorek nebo co je uvnitř. Je to z blízka dobře slyšitelné. Jestli toto jde, tak musí být časový spínač funkční. Se zapojením to nemá nic společné, pokud to svítí napřímo v zásuvce.

Díky za rady, ten boční vypínač je samozřejmně dole a spínání v jiné zásuvce u jiného přístroje funguje. Obávám se, že Radomil může mít pravdu a bude nezbytné modernizovat nebo zapínat a vypínat ručně

Tak se zabývám vlastním projektem a doma jsem vyhrabal jedno těleso na 60 cm zářivku 18 W. Je tam jen tlumivka bez kondenzátoru a starteru. A na tý tlumivce je napsáno electronic ballast a to je ten návod k modernizaci. A teď máš dvě cesty: A) Koupíš Led trubici s předřadníkem v jednom balení, nebo Koupíš led trubici s předřadníkem v trubici a podle obrázku zapojíš z vypínače fázi na předřadník u trubice nebo v trubici, nulák na druhý fous z druhé patice T 8 odmontuješ všechny dráty včetně elektronického ballastu, který odevzdáš do sběrného dvora (tlumivku, kondenzátor, starter, elektronický předřadník). Pro krytí IP 20 to zvládne učeň v prvním ročníku.

Na samotné výsevy stačí fakt slabší osvětlení, jeden starší kultivátor než jsem ho předělal na ledkovej měl tuším 3 zářivky a taky to v tom rostlo. Byl to dárek od Pepy z Ondřejova, jestli ho někdo znáte. Kontakty a kabely i celkově vše už však bylo staršího data a moc jsem tomu nevěřil a proto jsem přešel na ledky.
Ledky jsou rozdělený na dva obvody, takže není problém půlku osvětlení vypnout.
teď už jen čekám na semínka jestli teda vůbec ještě dorazí, abych kultík zaplnil úplně

Stačí přidat vypínač a svítit podle potřeb. Každou třetí páskou na jeden vypínač, dvě třetiny na druhý vypínač a máš na výběr 11600 lx pro klubající se embria nebo 23300 lx pro vynechání vegetačního klidu u semenáčků nebo celý výkon pro roubování nebo stresování kytek pro květ. Kdo to má? ............ Já tedy ne. Radek

Podle mých zkušeností pro výsevy stačí o řád nižší intenzita osvětlení než má Jirka. Můj kultivátor má jednu 120 cm zářivkovou trubici 36W. Dělal jsem ho někdy v polovině 90. let a tak má ještě tlumivku a proto bere cca 50 W. Dávám do něj 7 až 8 krabic 20x14 cm s květináčky s výsevy.
Jirka ale v tom svém supersvětelném tunelu může dělat i mnohé jiné věci než jen vysévat. Hodí se třeba ke kultivaci a množení kytek, které se u nás nedaří, protože máme v zimě hroznou tmu, řek bych, že taková Whitesloanea crassa bez podobného zařízení jsou vyloženě vyhozené peníze.

Jirkaktus napsal: Ahoj přátelé, Stěny jsou olepený zrcadlovou tapetou a alu páskou, ledky jsou samolepící a jsou na desce s hliníkovým plechem pro lepší rozvod tepla.

K semínkům letí světlo 18cm a svítím 15hodin.

Tak jsem si dal to pivko a docvaklo mně, že ten prostor je rozšířen pomocí zrcadel dopředu a dozadu a taky v pravo a v levo a na hranách nekončí osvětlený prostor a pokračuje pomocí odraženého světla v plochu 9 výsevníků a tak na hranách a v rozích je stejné osvětlení jako uprostřed. Všude 35000 lx. Ještě, že máme dobré pivo. Radek

To pozvání beru. Jinak to vyplývá z Obecné teorie relativity: Uvnítř piva se vždy prostor zakřivý a je jedno kolik je jich venku nebo uvnitř. Vždycky se vejdou.

Radomil napsal:

Jirkaktus napsal: Příteli, zde není třeba rozvádět takovéto teorie, ale alespoň trochu praktické věci

Asi máš pravdu, když píši k cizímu projektu, hovám se jako opoziční politik. Vydím vše jasněji a lépe. Tak ja se teď na chvíli odmlčím. Vyseji těch pár porcí co mám, posadím to na okení parapet. Pověsím tam par led bodovek a pak provedu rozbor a sebekritiku. Odměním se studeným pivem, nikoho nepotrestám. Navrhnu nový projekt, který propočítám a představím. Radek

Joo, to bych si to pivo dal rád s Tebou a řešili bychom neomezenost prostoru vně a uvnitř až bychom došli k tomu že v tom není rozdíl

Jirkaktus napsal: Příteli, zde není třeba rozvádět takovéto teorie, ale alespoň trochu praktické věci

Asi máš pravdu, když píši k cizímu projektu, hovám se jako opoziční politik. Vidím vše jasněji a lépe. Tak ja se teď na chvíli odmlčím. Vyseji těch pár porcí co mám, posadím to na okení parapet. Pověsím tam par led bodovek a pak provedu rozbor a sebekritiku. Odměním se studeným pivem, nikoho nepotrestám. Navrhnu nový projekt, který propočítám a představím. Radek

Příteli, zde není třeba rozvádět takovéto teorie, ale alespoň trochu praktické věci

Já jsem neřek, že je výsevník špatný. Už jsem ti ho taky oznámkoval: Podíl červeneho světla, modré ho světla a přirozené barvy (R:B:O) =(1:1:1). Tedy třikrát jednička.

Jirka Zatec napsal: pozor porovnáváte lumeny s luxy. Jsou to jiné jednotky.

Lumen, zkratka lm, je hlavní jednotkou světelného toku.
Lux je jednotka intenzity osvětlení.

Omlouvám se, moc myslím a málo píši. U nekonečné roviny je osvětlení pořád stejné, bez ohledu na vzdálenost. Obloha je taky taková nekonečná rovina a tak je osvětlení na Sněžce stejné jako v Peci pod Sněžkou (skoro). Já vezmu nekonečnou rovinu led zdrojů a z ní si vezmu vzorek o ploše 0,85 m x 0,40 m a rovnoběžnou rovinu o stejné ploše. Parametr vzdálenosti se mi zde neuplatní a tak pro každý bod te nekonečné plochy plátí, že může byt středem protože na všechny strany je nekonečno. Osvětlení ve středu je pak přesně pro nekonečnou plochu a přibližně pro konečný výsevník. Intezita světla v lm/ plocha v m čtverečních tedy 12000 lm/ 0,4 x 0,85 = 35294 lx pro nekonečnou plochu což je přibližně pro střed vysevníku. 35000 lx. Teď přes tu nekonečnou plochu vedu jinou plochu, která je tedy taky nekonečná a je na ní kolmá. Vznikne mi tak přímka. Já tu kolmou plochu udělám černou a rozdělím světlo na dva nekonečné zdroje a na přímce tak mám polovinu a pak tam přidám další černou plochu a mám polovinu na další hraně a polovinu z poloviny na rohu tedy čtvrtinu. Je to jen kvalifikovaný odhad, ale bude dost přesný. Radek

Radomile jak si došel k tomu výpočtu luxů?
A samozřejmě vylepšovat to jde všemi směry, já jsem zatím rád za to, že jsem to poskládal alespoň takhle.

Náklady na led pásky a zdroj kolem 1300Kč = za málo pěněz hodně muziky