Téma:

Co se týká semen s hrubší testou, tak mám vyzkoušeno, že 10% koncentrace není problém, ba ani 15%. Ale u jemnějších a "prachových" bych byl obezřetný, tam už by to mohl být problém.

Možno to tu je, no nenašiel som diskusiu ohľadom používania vyšších koncentrácií peroxidu vodíka.
Jedinú dezinfekciu semien, ktorú robím je postriekanie povrchu výsevu 3% peroxidom vodíka, no niekedy to nestačí. Máte niekto skúsenosti s dezinfekciou semien pomocou viac percentého H2O2 (5% alebo 10%)? Nepoškodia vyššie koncentrácie semená s tenším osemením (Frailea, "prachové" semená)?

Pro Jaro 1212- rád bych odpověděl, ale bohužel se mi nezobrazuje to, na co jste se asi ptal, není tam obrázek. O co přesně jde?

PROSIM TA PERI TOTO  tym peroxidom funguje a je učinne aj na austrocactusy a pod.

Díky informace je úplná, složení substrátu a houba. Teď už záleží na každém pro co se rozhodne, přitom mnohem důležitější než v čem pěstuje, je jak pěstuje. Už jsem zkoušel ve sterilní rašelině, semínka mořená Herylem podnože pro roubování zavíčkované v Omnia zavařovačce a kytky rostly jako z vody. Radek

Tady to jsem našel, snad to pomůže

Pěkný kytky. Tento substrát je veden pod číslem produktu 14 680. Obsahuje asi polovinu rašeliny (bílé), jednu šestinu kokosového vlákna a jednu třetinu perlitu, trochu minerální složky. Jaké jsou tam houby jsem nenašel. Radek

Takhle vypadají semenačky po půl roce, pikyrovani bude příští rok

Přidám fotku pytle

Jaký je komerční název substrátu, který používáš rád si o něm více počtu na stránkách výrobce. Mně zajímá zda se hodí také pro rod Opuntia.

vysejvám stylem na prasaka, bez moření a bez jakýkoliv jiných sraček.
vysejvám do supresivního substrátu který obsahuje houby a ty si s plísní poradí, vloni vyseto na 450 misek a ani v jedné nebyla plíseň, jen v pár miskách mech ale ten nevadí, po otevření zmizel ,
používám kulatý misky 210ml, vysoké 68mm, průměr 78mm, substrát od gramofloru

Už jste někdo zkoušeli jako dezinfekci semen chlordioxid ?

Já se z toho picnu, v jednom políčku začaly semínka dokličovat, otevření sadbovače a snížení teploty jim pomohlo na svět. Dekl jsem dal zpět a otevřel ventylační okénko. Plíseň zatím není. Radek

Trochu z mojí kuchařky: Prohlížel jsem si pod lupou ten chuchvalec co jsem vytrhl a vypadalo to spíš na pavoučka než plíseň. Kápl jsem na to peroxid a začalo to pěnit, hlavně na těch vláknech. Substrát který mám v sadbovači jsem na druhý sled boje s plísní připravil. Třikrát po sobě jsem povrch postříkal manganistanem draselným světle fialovým roztokem. Na povrchu substrátu tak zůstal burel (kysličník manganičitý), který působí na peroxid jako katalyzátor rozkladu. Lokalně mohu kápnout na ohnisko, bez nebezpečí poškození blízkého semenáčku. Postupuji tedy dál, jako by tam plíseň byla a po měsíci od výsevu spočítám přeživší. Radek

Poznámka: Začínám schromažďovat materiál na srovnávací pokus. Previcur energy ve správné dávce a moření semínek na sucho. Mám k dispozici váhu do 100 g s váživosti 0,01 g. Roztok Precuru a naředění suchého přípravku tak bude provedeno přesně.

Tak se objevila plíseň nebo pavučina. Vzal jsem pinzetu, ohřal ji nad hořákem (vařím na plynu) a pavučinku horkou pinzetou vytrhl. Do ohniska jsem kápl jednu kapku peroxidu. Do sadbovače přidal 100 ml Želivky. Říční voda obsahuje mikroorganismi, které plísně používají jako substrát. Od teď bude výsev otevřený do vyschnutí, pak přidám 400 ml destilky a proces se bude opakovat. Od výsevu uplynulo 20 dní. Semenáčci již mají dobře viditelný kořínek několik mm a budou muset za vodou hlouběji. To je již nezabije ale posílí. Radek

Pokusím se vzít Previcur Energy na milost. Někdo mi řekl, že Previcur Energy odbourávájí mikroorganismy žijící ve vodě. Přidal jsem do každého sadbovače 100 ml filtrované Želivky (pitná voda) a od 13. dne semenáčci začínají přežívat (snad).

Tady na webu jsem se díval na istruktážní video na výsev na půdě pod střešním oknem, kde instruktor lil Previcur Energy jako z vodovodu tj. 1/3 15 ml lahvičky do kbelíku živného roztoku. V návodu chybí parametr plochy u košťálové zeleniny. Zbytek je moje blbost. Radek

Radomil napsal: Všechno je jed, toliko množství je příčinou jedovatosti. Chyba je v celkové dávce. Na 100 m2 se doporučuje postřik z 25 ml Previcuru. To je na sadbovač 6 dm2: 0,015 ml přípravku a asi 6ml postřiku. Já tam dal pulitr s 0,5 ml přípravku. LD100 pro semenáčky. Tak se vrátím ke svým kořenům naředím nějaky suchý a sypký fungicid v třecí misce bentonitem 1:10, pak špičkou nože nasypu na přeložený papír v papírovém korýtku obalím semínka a vyseji a jsem si jist, že doporučení na 1 ha nepřekročím. Merpan 80WG 9mg na sadbovač 20x30cm, Ridomil Gold 15 mg na sadbovač. Obalením semínek dostanu fungicid na povrch semínek a jak pustí semínka kořínek, bude již přípravek bezpečně naředěný. V minulem století jsem používal takle Heryl a s padáním semenáčků jsem neměl problémy. Radek

Upřímně řečeno, Radomile, pokud bys dodržel dávku 0,015ml, bylo by to OK. By mě zajímalo, proč jsi tedy volil těch 0,5 a překročil to 33x?

Všechno je jed, toliko množství je příčinou jedovatosti. Chyba je v celkové dávce. Na 100 m2 se doporučuje postřik z 25 ml Previcuru. To je na sadbovač 6 dm2: 0,015 ml přípravku a asi 6ml postřiku. Já tam dal pulitr s 0,5 ml přípravku. LD100 pro semenáčky. Tak se vrátím ke svým kořenům naředím nějaky suchý a sypký fungicid v třecí misce bentonitem 1:10, pak špičkou nože nasypu na přeložený papír v papírovém korýtku obalím semínka a vyseji a jsem si jist, že doporučení na 1 ha nepřekročím. Merpan 80WG 9mg na sadbovač 20x30cm, Ridomil Gold 15 mg na sadbovač. Obalením semínek dostanu fungicid na povrch semínek a jak pustí semínka kořínek, bude již přípravek bezpečně naředěný. V minulem století jsem používal takle Heryl a s padáním semenáčků jsem neměl problémy. Radek

V Previcuru chyba nebude.

Použil jsem Previcur Energy podle návodu na tomto webu. Semínka neplesnivěla pěkně klíčila a jak hodila kořínek, tak chcípla. Jinými slovy poslal jsem semínka ve dvou sadbovačích 48 porcí do kopru vysokou dávkou najivity. Musím se vrátit ke svým zkušenostem a semínka mořit nasucho a správně. Do zvládnutí technologie výsevu padá budování kultivátoru. Škoda že jsem vloni nebyl v Plzni na přednáškách o výsevech. Radek

A já semínka nemořím ničím, teda když nepočítám to, že je osobně mořím. Pokud je napadnuté embrio, nic už nepomůže. A pro povrch stačí jen hypermangan a nebo peroxid. No a na toaleťáky bachacha ... dneska jsou po různu navoňené a napoštěné kde čím. Raději použít filtrační papír z labáku (dá se lacino koupin na netu) a nebo filtr papír na kafe.

peri napsal: Popíšu desinfekci semen, jak ji provádím já - nic převratného, ale jen pro případnou inspiraci. Připravím si 15% roztok peroxidu vodíku a naleju ho do nádobky z plastu.Semena, která mají být desinfikována, nasypu do malých papírových pytlíčků, popíšu propisovačkou a uzavřu.Nyní pytlíky ponořím do roztoku peroxidu a nechám v něm tak dlouho, až je pytlík úplně promočený.Pak ho vytáhnu , položím na předem připravené noviny a nechám do druhého dne do úplného vyschnutí.Dále následuje kontinuální vysetí na zeolit.Není to žádná převratná metoda, ale velice šetří čas, není pracná a v případě kvalitních semen účinná.

Já dávám porci semen s tvrdší slupkou do krabičky od žvýkaček - té kulaté. Ona má tu výhodu, že se dá vodotěsně uzavřít - to kvůli protřepání. Těžko totiž předpokládat, že semena, která plavou, budou ošetřena i na straně, do kapaliny neponořené. Pak na to naliju trošku silnějšího - podle potřeby - většinou tak 15% - peroxidu a po chvíli ( po naplnění všech krabiček tedy asi 5-10 minut) jej zředím destilkou asi tak na 5%. Přihodím do nádobky jmenovku a po zavření několikrát protřepu. Druhý den pak vyleju do sítka na čaj a vyklopím na toaleťák i s příslušnou jmenovkou vysušit. Vysušená semena protřepu v Ridomilu ve zkumavce, či vršku od lékárenského peroxidu a vysypu na povrch nasátý destilkou s previcurem.
Nakonec semena zatlačím do substrátu a přestříknu tím 3%ním peroxidem.
Jsou však i semena s tenkou slupkou a dobře klíčivá (kupříkladu kopiapoe), kde raději namísto silnějšího peroxidu používám hypermangan. Postup je ale stejný i s tím přestříknutím peroxidem na závěr.
Neskarifikuji, u mnou pěstovaných rostlin to není potřeba. Důležitější pro neklíčící semena je dormance a to nejméně 3 roky.

Letos mám poprvé vlastní semena (Aylostera, Echinopsis subdenudata, Notocactus ottonis). Chci se zeptat, plody jsem nechal seschnout, tolik, že se mi podařilo celkem dobře semena oddrolit. Zdají se mi čistá je potřeba použít dezinfekci ( hypermangan)? Ještě se chci zeptat, mezi semeny mi zbyly malé kousky plodu. Zkoušel jsem je vyfoukat, což nebyl dobrý nápad- chytal jsem semena po celém stole
Jak se těchto zbytků zbavujete?
děkuji a přeji hezký den

Peroxidu nad 12% zvoní hrana...

Petr: A jak jsi to dezinfikoval?

Nevzdávej to, zakopaný pes je v semenech, zeolit za to nemůže.Pokud ta semena jsou ze špatného zdroje,ani sebelepší desinfekce nepomůže.

No, ono ta plíseň může být klidně i v zeolitu (použitý, vlhký), v květináčích, nádobách, apod.

Petr napsal: Výsev do zeolitu:
1. den před výsevem druhá desinfekce
2. výsev
3. hromadné klíčení
4. plíseň
5. během 1-2 dny konec
Někde dělám chybu. Seju do uzavřených krabic od PP,květináče 4x4

Závěr: Zkusím podle posledního návodu v časopise kaktusy v létě na luft. Už se jednou dobře povedlo. Holt to neumím. Nevadí dělám pro radost (a zlost).

Nevzdávej to, zakopaný pes je v semenech, zeolit za to nemůže.Pokud ta semena jsou ze špatného zdroje,ani sebelepší desinfekce nepomůže.

Výsev do zeolitu:
1. den před výsevem druhá desinfekce
2. výsev
3. hromadné klíčení
4. plíseň
5. během 1-2 dny konec
Někde dělám chybu. Seju do uzavřených krabic od PP,květináče 4x4

Závěr: Zkusím podle posledního návodu v časopise kaktusy v létě na luft. Už se jednou dobře povedlo. Holt to neumím. Nevadí dělám pro radost (a zlost).

Na tebe Petře jen tak někdo nemá,ty co slovo to perla,hned se to tu líp pročítá

No a pak, že já strčím v blbnutí podle Muse, Mira a Mause do kabele. Ani náhodou.