Téma:

Poznámku ohledně nosnosti střechy jsem už psal dříve. Bude to chtít opravdu hodně přemýšlení a i odborných konzultací, zda to střecha unese.
Sklon + odplavování. Také je nutné vyřešit. Celkově bude nutné vyřešit i pořádný odtok vody, že. Na šikmé střeše dojde k odplavení nějakého substrátu tak jako tak.

Ohledně výsadby. Je nutné si uvědomit, co bychom na střeše chtěli mít. Zda chceme něco botanicky hodnotnějšího, nebo zda chceme, aby rostliny povrch substrátu na střeše zarostly. Od toho se bude hodně moc odvíjet i výsadba. A plevelem se může stát ve své podstatě na střeše každá kytka, které se tam bude líbit. To znamená, že tam má vhodné podmínky. Svým způsobem jsou plevelem i netřesky, rozchodníky, mateřídoušky, přírodní česneky...

Na šikmý střechy jsou taky fígle, jsou na to odborníci.

Spíše pokud má někdo vodorovnou střechu např. na sloupech s podjeezdem pro auta (benzínka), která promrzá i odspodu a nemá ji udělanou zcela OK. Tak v zimě při kombinaci sněhu a mrznoucího deště se vytvoři nepropustná ledová vrstva i na suchomilné střeše. Pak když na to prší, tak se vytvoří z větší části ledová bažina z které koukají nad mělké louže vody s ledem vespod vyvýšená místa štěrku, rozchodníků a stébla trav.
To by pro kaktusy nebylo zcela OK, pokud má střecha tento problém.

EDIT:
Tak koukám, že bych začal do měsi okruhu netřesků a rozchodníků prsknout jako první Opuntia fragilis. Klub ve DV. Kr., ale i jinde nabízí články i s udáním naleziště. Má i různé brvy květu dle lokality. Trsíky prodávají i některé skalničkové eshopy.
livingroofs.org/world-green-roofs/322-dbg-green-and-living-roof

My ostatní můžeme v menším potešít psí miláčky.

Jako další problém vidím "udržení substrátu na střeše". Při velkých deštích než kořeny prorostou substrátem se bude zemina odplavovat. Fotografie je sice hezká, ale všimněte si zvýšeného okraje, tvořeného obvodovou stěnou. Já mám na terase zámkovou dlažbu a pod ní jemný písek. Protože má terasa sklon - kvůli odtoku vody - v nejnižším místě mám jako zábranu děrovaný nerezový plech. Přesto je ale písek odplavován. Nevím jestli by to vyřešily otvory v plechu jen nahoře.

Zelená střecha je určitě hezká a zajímavá. Jenom si matně vzpomínám na přívaly sněhu před pár lety. To pod tíhou sněhu padaly střechy. Pokud by do takové střechy napršelo, přimrzlo a napadal na to těžký, mokrý sníh, tak si dovedu představit, co z takové střechy a domečku zůstane.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Nejodolnější Opuncie - nějaký ty fragilis + některý Echninocereusy zelenokvetoucí nebo trichlochidiaty, + severní Coryp. vivipary z vlhčích oblastí by tam prsknout moh. Echinocerusy okruh reichenbachii - SB211 by mohla vydržetvětší šoky na kořeny - dle mých testů volně venku (ovšem né na střeše, která má zespodu fičák i v zimě) kde albi forma je někde s poškozeným vrškem, tak 211 jsou furt stejný a v kuse. Nejsou to žádný špeky za tisíce € a uvidí zda mu to ve skupinách rozchodníků a netřesků pojede i v jeho podmínkách. Když vím v jakých podmínkách rostou nějaké fragilisy i v blbém menším korytě na mokro ve vlhku v zimě. Nebo co mají lidi v obyčejným plastovým truhlíku celoročně venu. Komplet promrzlý skrz naskrz i v zemině, tak takto udělaná střecha je proti tomu o fous lepší flek. A zimu kdy by mu napadlo 20 čísel sněhu, pak to zmrzlo až na led a pak neprodyšná krusta roztála za 2 a více měsíců by měly problém rozdejchat i někteří sukulentní našinci.

Mě by taky zajímalo, jako dominantní zajímavost, jak by na takový střeše rostl odolnější klon O imbricata. I když by to působilo, kdyby rostl, drobet jak pěst na kuří očičko a kdyby to rostlo tak by to hrozilo vyvrádením při větru.

Základem bych dal rozchodníky a netřeskovitý a k tomu ve skupinách nebo trsech kaktusy sem tam. K tomu nějakou tu sucholistou trávu pro kompozici. Jen ta tráva nesmí jít moc do vlhka aby se z ní nestal plevel. On pěkný plevel je i okruh nějakého typu pažitky, když se na takovou střechu dostane a je na ní o něco vlhčeji než bylo zamýšleno. Mám poblíž benzínku, kde je z jedný strany možno dobře se dostat na úroveň suchý zelený střechy nad ní. To víte že mě už napadlo jim tam hodit semeno SB211 co mám nyní drobet zbytek. Ale není to moje, peču na to a výsledek by nebyl hned poznat.

Se schválně poptám.

Hledej je mezi místními rozchodníky a netřesky. Největší komplikaci vidím v tom, že otevřené stání promrzá i zespodu, takže kořeny rostlin budou daleko více vystaveny mrazu než v zemi či na skále nebo nad vytápěnou stavbou. Zkusil bych Sedum acre a album, případně v kombinaci s Jovibarba.
Druhou možností je umístit tam sbírku méně náročných drobných kaktusů v nádobách, které na podzim zazimuješ třeba ve sklepě.

1MIREK napsal: Zdravim všechny pěstitele a prosím o radu.
Postavil jsem u baràku zapušténý skleník 9x3 m,kde màm dostatek slunce pro kaktusy, které pěstuji.Na straně, kde mi svítí jen v dopoledních hodinách mám zastřešené venkovní stàní stejných rozmérů, střechu chci použít pro pěstování sukulentů. Myslíte si, že se najdou vhodné rostliny pro tuto střechu? Jakou v tomto případě použít vrstvu substrátu / zeminy /, nebo se mám s touto myšlenkou rozloučit. Je vúbec vhodná nějaká rostlina pro pěstovàní na této střeše? Přivítám v§echny rady.
Děkuji
1Mirek

Výkresová dokumentace je podstata všeho. A základy jsou v jakém stavu, hm ?
Pokud není dostatečná praxe (20let) s konstruováním všemožných staveb - opravy chatek, podezdívání, dřevostavby, opláštění budov zevnitř, zvenku, zespodu... tak nedoporučuji se do toho pouštět...

Zdravím, pár postřehů z praxe zahr. architektky Pokud je na střeše izolace a spol. a 10 cm zeminy, tak na tom klidně můžete pěstovat rozchodníky, netřesky i skalničky, bez obavy z vymrznutí. Rozchodníky zvládnou v pohodě i 6 cm. Na obrázku je střecha na cca 10cm substrátu po 7 letech od založení, složení je směs rozchodníků+trvalky typu mateřídouška, zvonky a nízké trávy.
Snad to pomůže, pokud je to ještě aktuální

milanek napsal: 1MIRKU
udělej to jak si myslíš že to bude nejlepší. A pak nás poinformuj. Rádi se poučíme, chyby někoho jiného nám ukážou další možnosti. Příště to už bude snazší.
Osobně si myslím, že u sukulentních střech bude problém i s odplavováním a odfoukáváním při extrémním počasí.

Co se týká odplavovánì substrátu, tak proti je položená na podlaze jemná geotextilie a ve spodnì části střechy je instalovan 10 cm vysoký pozinkovaný perforovaný plech, který umožňuje odtok přebytečné vody.
Faktem je, že to bude asi z mé strany pokus-omyl, ale nakonec se určité k néjakému uspokojivému výsledku dopracuji. Proto jsem rád za každý názor.
1Mirek

1MIRKU
udělej to jak si myslíš že to bude nejlepší. A pak nás poinformuj. Rádi se poučíme, chyby někoho jiného nám ukážou další možnosti. Příště to už bude snazší.
Osobně si myslím, že u sukulentních střech bude problém i s odplavováním a odfoukáváním při extrémním počasí.

Amen.

Slyšeli jsme slovo Boží

1MIREK napsal: Ano,přesně tak. Mám střechu zaizolovanou, řádně odvodněnou, možno mít až 10 cm vrstvu substrátu, jehož strukturu namíchám podle toho jaké rostlinky budu pěstovat a to celoročné.Protože pěstuji kaktusy, tak bych to potřeboval osadit nějakými podobnými rostlinani, např. netřesky a jinými podobnými. Màm však obavy z toho, že je zde málo sluníčka. Svítí jen do 12.oo hodin!!
Díky
1Mirek

Pár takových střech jsem už viděl a jednu takovou dělal. Existuje na to speciální substrát, který je lehký, dobře izoluje, odvádí vodu a je vhodný pro zimovzdorné sukulenty a kaktusy (či trvalky). Výběr rostlin je ale omezený, to je dáno tím, že nelze použít příliš bujné kaktusy jako opuncie apod. Není třeba laborovat a vymýšlet vymyšlené, jsou na to zpracovány i architektonické studie, projekty, literatura... Pokud je zájem, více info v SZ nebo lépe na email.

Co se týká netřesků, na střeše vydrží. Aby kytky hezky vypadaly, nemusí mít tolik slunce. Jen v některých případech nebude tak syté vybarvení (kultivary).
U pěstování záleží na hloubce substrátu, velikosti nádoby (pěstebního zařízení). Každopádně pokud zmrne jak růžice, tak úplně celé kořeny růžice netřesku, růžice nepřežije. Jde o to, aby střecha zespodu neměla rychlé teplotní výkyvy (aby rychle nepromzla třeba při chladném větru anebo aby rychle se neohřála při slunci).
Na přírodních stanovištích netřesků se mnohdy divíte, kde ty kytky najdete. Co se týká S. pittonii, tak lze kytky nalézt nejen v lese, ale i na skalách, ve škvírách skal, mezi kameny, atd. Avšak většinou drží pravidlo, že rostou na jižně, jihovýchodně, jihozápadně, méně na západně nebo východně orientovaných místech.

Pomalu se dostávám z deprese a to díky předcházejícím příspěvkům.
1Mirek

Určitě by tam rostli netřeskovce (Jovibarba),netřesky (Sempervivum) v práci je mám zasazené v hromadě kamenů v neckách na které dopadá v létě přímé slunko maximálně 2 hodiny a v zimě je to ještě horší a kvetou a promrzání nevadí.Některé Lomikameny (Saxifraga) ,rozchodníky (Sedum )jsou ještě nenáročnější na světlo.Z kaktusů bych určitě šel do Opuntia Fragilis v přírodě roste často i v trávě.Hlevně pořádnou drenáž a zkoušet .Prvně menší druhy a pak postupně když to poroste tak větší.Určitě bych tam dal ze začátku méně rostlin aby bylo více prostoru a kombinoval i ostatní skalničky.Postupně se to rozrůstá a dělá trsy.Mě se hodně líbí když je okolo kytek prostor a volný štěrk a větší kameny.První venkovní skalku jsem posázel moc nahusto a pak to byl mazec vyplet a něco jsem musel i vyhodit což byla škoda.

O netřeskách toho moc nevím,tak jen dva postřehy co se týče světelných nároků. Kdo se byl podívat na lokalitě Sempervivum pittonii, tak nemohl přehlédnout, že roste v řídkém borovém lese na protilehlých prudkých svazích, takže logicky minimálně na jedné straně údolí přímého slunce moc neuvidí. Přesto jsou na obou stranách stejně pěkné rostliny.

Na zdi mé chalupy, obrácené k východu, ale z větší části zastíněné sousední budovou (zastíněné před sluncem, ale ne před deštěm) si v pohodě bez mého přičinění dlouhá léta rostou tři různí zástupci těhle tlustolistých kytek.

Dik za upozornění na to promrzání. Je jasné, že to v zimě může opakovaně promrzat a rozmrzat. Pokud by to působilo problémy rostinkám , tak mám možnost od spodu strop přiteplit. Uvidíme. Ale právé zkušenosti a názory ostatních pěstitelů mi určitě mohou pomoci předejít některým přehmatům, kterých bych se mohl dopustit za cenu velkých ztrát.
Díky za názor.
1Mirek

Zkus ještě měřit a pozorovat:
1) slunce během roku
2) teplota na střeše

Ono se řekne, že netřesky jsou vcelku nenáročný kytky, ale také chtějí svoje. Hodně z nich nerozdejchá úplné promrznutí (včetně kořenů). Proto jsem psal, že 10 cm se mi zdá málo - s ohledem na kořeny rostlin. Pokud se střecha v zimě rozehřeje (i substrát) a následně zmrzne, budou ztráty. U střechy domu by snad tohle nemělo nastat, ale jeden nikdy neví.
Dále je nutným předpokladem to, že střecha kila navíc vydrží.

Vladimír Todt napsal: 1MIREK: To bylo myšleno na mira.

Ne, určeno tobě.Já nemám problém se substrátem, ani se stavební skladbou střechy. Já jen vím, že umístění střechy co se týká světelných podmínek není ideální, bohužel to nemohu změnit. Přesto bych zde rád pěstoval převážně netřesky nebo podobné kytky. Předpokládám, že někteří kaktusáři mohou mít zkušenosti s pěstováním jak kaktusů, tak netřesků a proto hledám pomoc od zkušenějších na tomto fóru a jsem vděčný za každý názor. který se týká této problematiky.
Zdravím Vladimíra a všechny na fÓru.
1Mirek

No takovej substrát už máme roky a s radostí ho používáme. Jde o směs minerálních komponentů a učili jsme se u teráristů

1MIREK: To bylo myšleno na mira.

co se týče sluníčka, viděl sem mnoho netřesků i rozchodníků, který měli sluníčko jen pár hodin denně a vypadaly dobře i kvetly - a to i v přírodě. pouze v případě atraktivních barevných rostlin zřejmě přijdeš o to zabarvení. důležitější pro ně byl dostatek světla - i nepřímého a čerstvý vzduch. což by ta střecha měla splňovat.

Vladimír Todt napsal: Až najdeš ideální substrát, který udrží něco vody, když jsou sucha a zároveň propouští vodu když imrvére leje, tak sem dej jak by měl asi vypadat. Protože tohle mě taky zajímá.
Tohle by měli vědět firmy které dělají zelené sukulentní střechy, kde se sází netřesky a rozchodníky. Fotky takových suchomilných střech se sukulenty pro mírný pásmo jsem už na netu viděl. Kaktusy tam zasazený neměli.

Hlavně u zelený střechy pozor na škůdce:!:

Já jsem nikde nenapsal, že hledám néjaký ideální substrát pro ty případy co popisuje§. Toto se řešì správným odvodnéním, strukturou substrátu, případné zálivkou. Můj problém je nedostatek sluníčka, které mi v současné době svìtí na tento přístřešek jen do 12:00 hodin a přesto bych chtěl pěstovat na těto střeše sukulentni rostliny. Od tohoto fóra očekàvám, že se dozvím, zda je tato má představa reàlná a hodí se sem určité rostliny, nebo jsem zcela vedle a musim použít zcela jiné, stínomilné rostliny.

Až najdeš ideální substrát, který udrží něco vody, když jsou sucha a zároveň propouští vodu když imrvére leje, tak sem dej jak by měl asi vypadat. Protože tohle mě taky zajímá.
Tohle by měli vědět firmy které dělají zelené sukulentní střechy, kde se sází netřesky a rozchodníky. Fotky takových suchomilných střech se sukulenty pro mírný pásmo jsem už na netu viděl. Kaktusy tam zasazený neměli.

Hlavně u zelený střechy pozor na škůdce:!:

No když jsem koukal na střechy co jsou "zelená" (zahradnická činnost), všude ta vrstva je pro klasickou výsadbu skalniček a trávníku jenom těch 10-15 čísel. Je pravda, že ze spodu střecha vlastně nepromrzá, ale jak to je s přístřežkem, kde k promrzání asi dojde ..... no jde to obejít. Píše že má dobrou izolaci. Tak že potom stačí dát ještě izolaci jednu ... je recept na "teplý" betón (někde to mám), kde se dává polystyren a dává se toho deset čísel. Je normálně pochozí a je to termoizolace na střechy. A potom už jenom klasickou úpravu jek jsem psal. Ono je třeba zvažovat i složení vrchního substrátu, protože musí udržet něco vody když jsou sucha a musí propouštět vodu když imrvére leje. Nejhorší budou asi první roky než to celé pořádně prokoření.

No, nevím, mně se zdá 10 cm substrátu málo. Obával bych se ztrát během zimního období.

Moc Vám děkuji za upřímnou a dobře miněnou radu.
1Mirek

Jo a může do toho přidat nějaký Delospermy, když bude chtít potom válčit s přebytkem zelený hmoty na střeše.

Sluníčko je jedna véc a světlo druhá věc. Svítí ti tam do 12.00 u v zimě když jde níž? Potom už jeno sklon střechy, ale jinač zatrávňovací kostky z plastu, do toho substrát, přetáhnout dvakrát perlinkou ať se to hned nevymlátí při dešti, zasadíš nějaké půdokryvné věci na kraj (například Cotoneaster dammeri na upevnění okraje) a jedeš skalničkama a zimovzdornýma kaktusama na plný koule.