Téma:

Tak tuhle kytičku jsem si kdysi poctivě ukradl
Jako malí kluci jsme chodili kolem jedný zahrady ze školy, a tam byla tahle opuncka
No nenapadlo nás nic chytřejšího než skočit přes plot a uloupnout si odnožku a schovat si ji do kapsy u bundy. Nemusím vám asi říkat, jak vypadala kapsa No ruku už jsem si do ní snad nikdy nestrčil, i tak bylo těch trnů v ruce nepočítaně. Myslím, že jsme se tenkrát dost vytrestali . Opuncii to samozřejmě nijak neuškodilo .
Nedávno jsem šel kolem té zahrady a ona tam roste dodnes.
Ta moje odnožka přežila všechna své útrapy a po přesazení na novou skalku v roce 2009 se jí daří skvěle - kvetly více než 20 květy najednou. Bohužel fotku mám jenom s poupaty .

Kdyby ji snad někdo dokázal pojmenovat , nezlobil bych se


By jmusil at 2011-02-19

Moje skalka vypadá v zimě takhle:



Ze sněhu vyčuhují jen Cylindropuntia imbricata a občas i whipplei. Rostliny chrání uměle vytvořené jižní svahy a jejich vrozená vitalita, kterou si přivezly z domoviny. Pohled z jiné doby:


Nevadí jim ani oblevy a s nimi přicházející plískanice a inverze:


V létě to pak vypadá lépe:


A ještě blíže:

Parádní kytky. Když se to takhle pěkně rozroste, tak to nemá chybu. Pracuju už taky na skalce, ale sem zatim těžce na začátku...

Přihodím sem jednu mrazuvzdornou opuncku, kero jsem si kdysi přivezl ze zájezdu a bohužel bez jmenovky. Za ty roky se ukázala bejt opravdovým držákem, vydrží naše zimy naprosto bravurně, podobně jako třeba O. bernichiana, kterou Laabus vokázal.
A kvete parádně.

Detail kvítku..

Taky detail ale vida článek tu je...

A placka vypadá takdlenc...

Kdyby měl někdo tip co by to mohlo bejt, tak bych si to poznamenal do deníčku...

zajímavý pohled na hromadu kamení osazenou opuncii moc inspiratyvní .hi hi připadá mi to jak hrobeček moc heské morče.

Také pěstuju mrazuvzdorné opuncie na skalce - už asi 10 let - možná spíš déle. Moje skalka je asi 4 metry dlouhá (po prodloužení) a široká asi metr (kvůli snadnému přístupu k rostlinám). Vespodu je drenáž z rozdrcených tašek (po rekonstrukci domu - znouzectnost), ty jsou přikryty černou mulčovací folií, na kterou je nasypán substrát z půdy a písku, je co nejvíce obložena kameny - abych eliminoval prostor pro plevel. Skalka je tak akorát veliká, abych z ní měl radost. Vídám ji tak jednou za čtrnáct dní až za měsíc, žije si vlastním životem. Pouze ji pleju za pomoci pinzety, peánu a někdy i lopatky, když to dělám pokaždé, co se k ní dostanu, tak plevel nemá moc šancí uchytit se a vyrůst, no a já si pěkně zarelaxuji. Trvá mi to pokaždé tak 10 až 15 minut (pak už se jenom kochám), jenom ty trny v rukou, ale na to si člověk zvykne. V létě, když je moc dlouho sucho, ji někdy i zaleju, ale není to nutné. Na zimu ji přikrývám stříškou. Trápí mne jenom bramborovka a zrzka, tak na jaře občas vykopávám některé poškozené či shnilé rostliny a nahrazuji je rostlinami ze zálohy, kterou mám v truhlících na jiném místě. Přidám pár fotek z mojí skalky:

skalka v zimě - přikrytá stříškou

jiná zima - ty plody tam raději nenechávejte, v popředí Opuntia Phaeacantha var. salmonela

jaro

léto

napravo vepředu Opuntia Phaeacantha var. salmonela (červený květ), nalevo vepředu Opuntia Compressa, žlutě kvete Opuntia Bernichiana

jiné léto

Následuje několik rostlin v květu, píšu jména pod kterými jsem je dostal.
Opuntia Bernichiana

Opuntia Bernichiana se včelou

Opuntia Salmonela

Opuntia Arcansana

Opuntia Polyacantha var. missouriensis

Opuntia sp. Kůrka (asi - není vidět celou placku tak váhám)

Záloha mojí skalky na výstavě Klubu kaktusářů Plzeň

naše výstava jiný rok

podzim - plody Opuntia Bernichiana a za ní Opuntia sp. Kůrka (červené)

vepředu vlevo Opuntia Compressa, za ní Opuntia Salmonela


Pokud by měl někdo zájem, můžeme si vyměnit řízky zimovzdorných opuncií. Všechny odvážné pěstitele placek zdraví Laabus.

Když jsem před lety nemohl najít jiné temperované zimoviště, než jedno okno ve verandě, vrhl jsem se ze zoufalství na opuncie. Když jsem zimoviště našel, převedl jsem je na skalku a nelitoval jsem. Hned první rok po výsadbě zdvojnásobily objem. Moje nejoblíbenější je asi Opuntia phaeacantha comanchica albispina nebo Opuntia albispina nebo Opuntia comanchica albispina - vyberte si název dle libosti. Rostlinu jsem získal v roce 2004 od Ing. Richterové, od roku 2005 je na skalce a fascinuje mě svými květy, které během 3 dnů mění barvu ze žluté na oranžovou - viz snímky téže rostliny doleji:

Před pár lety jsem pěstoval i nemalé množství mrazuvzdorných opuncek. Bohužel to rostlo až moc dobře, takže i když to krásně kvetlo, tak jsem se zbavil všeho, co bylo "bez čísla či lokality". Z chyb jsem se poučil, takže někdy si zase založím pořádný kytky, teď to dusím v desítkách kontejnerech jakožto matečnice. Ale narazil jsem na několik málo fotek z experimentálních výsadeb do volné půdy.

Například na fotku opravdu ZIMOVZDORNÉ opuncky, asi phaeacantha, bez lokality, žlutý květ. Roste na tachovsku, nadmořská výška kolem 530 metrů nad mořem.

Asi ta samá kytka, o 3 kilometry západně od té první, nadmořská výška 450 metrů, údolí Kosího potoka. Je evidentní, že opuncky potřebují vodu, jinak nenarostou.

Nelze se divit, že ta opuncka neroste, když i to Sedum je takové bídné

Až najdu další fotky, tak je sem dám...