Téma:

(Digito)Rebutia euanthema, jeden za semenáčků, které jsem tu ukazoval při přesazování v zimě.

/Digito)Rebutia ritteri, nad Pampa Rodeo

Tuhletu vedu jako Rebutia senilis, protože mně nic jiného nenapadlo. Pochází ze semen starší rostliny s mnoha odnožemi, která se ke mně dostala z pozůstalosti od kolegyně. Rostlina kvetla každým rokem desítkami květů a protože byla samosprašná, měla taky spoustu semen, které jsem nesbíral, protože nač? ... jedna mi stačí. Jenomže po jedné zimě jsem ze sklepa vytáhl pouze mumii. Tuto jsem rozpitval a získal stovky semen rozličného stáří. Ty jsem vysel ... a nic, tak jsem vysel znovu a znovu ... no nakonec mi vyklíčily 2 semínka, jeden klíčenec pošel záhy a druhá rostlinka tak nějak přežívala bez větší pozornosti. Letos, v pěti letech a 2,5 cm v průměru poprvé nasadila poupata.



První 3 květy mě minuly, ale druhou vlnu (1 květ) jsem minulý víkend nepropásl.



Na rostlině jsou vidět i plody z první vlny - ty jsem po focení odstranil, protože v té době kvetly i jiné příbuzné rostliny, teď nekvete z příbuzenstva nic, takže pokud se vyvine plod, pár semínek vyseju. Co kdyby ?

Přidávám poslední dvě aylosterky z výsevu na podzim 2017 od p. Šibala, které se již letos rozhodly zakvést:
A. heliosa KK844:




A. robustispina R88:

Aylostera tamboensis

Jak kvete klasická Rebutia marsoneri všichni víme.

Kytky na fotkách mají cca 20 let a spolehlivě každoročně kvetou sytě žloutkově žlutými květy.


Přirozená zvědavost mě dokopala vyset na zkoušku (možná 8 a více let nazpět) semena Rebutia mersoneri s oranžovým květem a má zvědavost se vyplatila. Zda to je nějaká varieta či forma mě nechává v klidu, ale kupodivu je to kytka v těle i v květech jednotná s myslím i pohledná.



a když už jsme v té oranžové tak jsem dnes ještě vyfotil dvě patnáctileté "stařenky"
obě jsou tak, jak jsem je tenkrát jako semenáčky zasadil do misek, dosud nepřesazené
a jak vidno, nic moc neschází - jen 1-2x za rok dostanou svou dávku Kristalonu.

Rebutia jujuyana WR 220


Rebutia archibuingiana

Jsem rád, že se mi nepotvrzuje obecně sdílený názor, že rebutie jsou krátkověké kytky,
ale asi dost záleží na způsobu pěstování a přece jen u nás ve skleníku se, proti
přírodě, mají jako v bavlnce.

Před třemi lety jsem vysel několik druhů ayloster ze semen od p. Šibala, letos už dávají první květy.
A. fusca SE 66



A. buiningiana R 511



A. albipilosa KK 839



A. narvaecensis KK 1150

sobjo napsal: Chci se zeptat, jaký je správný název?
Koupil jsem Mediolobivia atrovirens v. haeffneriana KK 973, ale podle čísla to má být ML.eunanthema v. oculata.
Dále jsem pořídil Aylostera densipectinata FR 758, ale zase podle čísla to je A.albopectinata.

Ve všech nabídkových seznamech se ale objevuje u obou rostlin to první značení.
Co je tedy správně?

Tento příspěvek skvěle ilustruje spolehlivost pojmenování a číslování rostlin v komerčních nabídkách. Je nutno používat vlastní smysly a rozum a určení si ověřit.
Je tu drobná obtíž v tom, že špatně určených fotek je plný internet včetně tohoto vlákna. Ke zjištění, jak daný druh vypadá, se používá originální publikace případně materiál z typového sběru ! Pokud ale není materiál typového sběru přímo od autora popisu, tak to stejně musíš napřed porovnat s originální publikací, protože už mohlo dojít k záměně.

Chci se zeptat, jaký je správný název?
Koupil jsem Mediolobivia atrovirens v. haeffneriana KK 973, ale podle čísla to má být ML.eunanthema v. oculata.
Dále jsem pořídil Aylostera densipectinata FR 758, ale zase podle čísla to je A.albopectinata.

Ve všech nabídkových seznamech se ale objevuje u obou rostlin to první značení.
Co je tedy správně?

Aylostera heliosa v.teresae SE 227 Taria de Condor, 2080m, Bolivia

Rebutia krainziana

Dobrý den,

nemáte někdo na prodej Aylostera spec. NL 186 , rád bych jí měl ve své sbírce.Budu rád za každé info. Petr

K Honzovu údivu: Jeho sbírka je třetí kromě mojí, kde jsem R. mixticolor viděl. Podobně jako crassa, ani mixticolor není samosprašná,tudíž ani nabídky semen se jí nehemží. Pravděpodobně všechny, co jsem viděl, byly FR1108. Mixticolor je největší ze všech mediolobivií, klidně s hlavami přes 6 cm v průměru a květy jsou k nim přiměřeně velké.
Ta csadova Mdl. je ještě moc malá, aby šla poznat, ale elegantula to není určitě, snad pallida.
FR 1118 je sběr. podle něhož byla Mdl. gracilispina popsána. Gracilispiny z Rinconada se začínají z Plzně šířit, ale co vím, tak je tam nikdo před námi nenašel a až dosud byly mezi lidmi ty Ritterovy.
Violascens je posána podle jiného FR sběru, snad 352, ale neberte mě za slovo, já na numerologii nikdy nebyl.
čerstvě vykvetlá R. mixticolor v devítce květináči

Mamlas napsal: Zkusme Honzovu směs začít třídit: číslování obrázků beru od Honzova textu dolu.
na druhé fotce je R. pygmaea, mohla být pojmenována i jako atrovirens případně některá z jejích variet.
Týž druh jiná provenience je i na fotce č. 4.
Na fotce č. 3 je mimořádně skvěle vyvinutá R. eos - jen pohleďte na ty úžasné černé středové trny!
Obrázek č. 6 je pravděpodobně R. christinae.
Na obrázku č. 9 je R. canacruzensis.
Na obrázku 10 jsou opět R. eos, tentokrát juvenilní.
Obrázek 11 je R. orurensis.
Obr. 12 jsou pravděpodobně juvenilní R. mixticolor- pravý poklad a vzácnost.

Doufám, že jsem se nesplet v počítání obrázků, příště bych dal přednost menším dávkám......

Milane, rovněž velký dík. Ta R. mixticolor to je určitě. Podle záznamu jsem ji tehdy sel, s prvními květy jich pár dal do jednoho květináče (což jsem se snažil i u ostatních) a podle jedné staré rostliny, kterou jsem měl a bohužel už nemám, ji identifikoval. Proto je tam zlomená cedulka s osmičkou a půlkou nuly. Jednalo se o číslo FR 1108, což má R. mixticolor opravdu být. Netušil jsem, že je tak vzácná. Chceš?

Diky Mamlas,jsou si opravdu podobne. To FR cislo ma ta druha,spatne jsem to napsal,mel jsem ten text oddelit.
Mohla by tohle byt elegantula ?

Ještě k csad:
na jeho prvním snímku je pravděpodobně R. gracilispina. Takhle vypadá moje, není to ani FR 1118, ani z Bolivie, ale z Rinconada v Jujuy.

Zkusme Honzovu směs začít třídit: číslování obrázků beru od Honzova textu dolu.
na druhé fotce je R. pygmaea, mohla být pojmenována i jako atrovirens případně některá z jejích variet.
Týž druh jiná provenience je i na fotce č. 4.
Na fotce č. 3 je mimořádně skvěle vyvinutá R. eos - jen pohleďte na ty úžasné černé středové trny!
Obrázek č. 6 je pravděpodobně R. christinae.
Na obrázku č. 9 je R. canacruzensis.
Na obrázku 10 jsou opět R. eos, tentokrát juvenilní.
Obrázek 11 je R. orurensis.
Obr. 12 jsou pravděpodobně juvenilní R. mixticolor- pravý poklad a vzácnost.

Doufám, že jsem se nesplet v počítání obrázků, příště bych dal přednost menším dávkám......

Já říkám nádhera! K čertu s cedulkama?. Nejkrasnější jsou ty se zelenou bliznou. Jako smaragdy?. Já teprve čekám na svůj první mediol. květ. Už vystrkuje bliznu z poupěte. Ale bohužel hnípu celý víkend v práci.

Pridam jednu barvicku,

take beze jmena. Ani nevim,kde jsem k ni prisel,na rozdil od Honzy. Ten ma aspon sp.Sisi. puvod jasny.
Tahle ma na jmenovce voilascens,dokonce i FR,ale ponevadz nechci Mamlase po ranu "zvednout ze zidle",( uz jsem polepsenej),jmeno k obrazku neuvadim. Ikdyz mozna je to opravdu ona...

Mamlas napsal: Na Honzových fotkách jsou buď samé R. pygmaea, to v případě, že přijmeme názor autora popisu z r. 1905, že všechny dnešní mediolobivie jsou Echinopsis pygmaea.
Nebo tam není ani jedna R. pygmaea, to v případě, že připustíme existenci více druhů mediolobivií a pak za R. pygmaea můžeme považovat jen ten druh, který odpovídá popisu Echinopsis pygmaea.
Pokud tedy připustíme existenci více druhů mediolobivií, tak rostliny s hrubým otrněním a růžovými květy na první a třetí fotce jsou Rebutia crassa. Nedávno jsem byl u jednoho dlouholetého specialisty na Rebucie a ten měl svou první crassu až ode mě - crassy nejsou samosprašné a tím i vzácné.

Milan má samozřejmě pravdu, napsal jsem to dost zjednodušeně a tím i trochu blbě. Mělo být třeba lobívie pygmaea a haagei podle Rausche 1985. To už je ale fuk. To hlavní je fakt, že se jedná o bezejmenné mediolobívie v mé sbírce. Vznikly jednoduše. Výsev do krabiček od nanukáčů, v jedné nějaké rebucky FR, WR a KK plus mnoho dalšího, v druhé rebucky LF a RH a šup s nimi na parapet. A pak takhle jednou přijdu domů, na parapetu trůní náš černý miláček - kočička Sisinka, dej jí Pán Bůh věčnou slávu, a jen mě zmerčila, začala žalostně mňoukat a usilovně hledat úkryt, neboť věděla, že má průšvih velkého kalibru. Pod parapetem hromádka substrátu a v něm všechny ty FR a WR na jedné kupě i s cedulkami a rázem bylo po FR, WR i KK. Nejdřív jsem myslel, že vezmu Sísu lopatou, ale naštěstí mi došlo, že následně bych tou lopatou dostal i já, napočítal jsem asi do 562, což mě dovedlo ke smíření s faktem, že nadále budu pěstovat Rebutia (tedy u mě spíš Mediolobivia) směs FR-WR-KK a budu se kochat barvičkami jejich květů a taky bude co rozdávat dětem a do tomboly. No, a pak jsem k té směsce přidal ještě rostlinky ze semínek, co vypadaly po dozrání do květináčků a díky tomu mám svoji krásnou zahrádku toho, čemu soukromě říkám pygmejky. Teď z ní tedy vyřadím to, co mi Milan určil jako crassa (Díky vřele!), anžto ta v tom výsevu tehdy byla s označením WR501. Jinak se o identifikaci nesnažím, protože v rebličkách se vyznám asi stejně jako v ženskejch, což znamená, že se mi líběj, a to je tak všechno.
Dosud napsané je i důvodem, proč do tohoto vlákna přispívám jen značně sporadicky, protože koho by bezejmenné kaktusy zajímaly. Teď tedy udělám výjimku a tady jich máte přehršel:



























To by mohlo stačit, co říkáte?

Na Honzových fotkách jsou buď samé R. pygmaea, to v případě, že přijmeme názor autora popisu z r. 1905, že všechny dnešní mediolobivie jsou Echinopsis pygmaea.
Nebo tam není ani jedna R. pygmaea, to v případě, že připustíme existenci více druhů mediolobivií a pak za R. pygmaea můžeme považovat jen ten druh, který odpovídá popisu Echinopsis pygmaea.
Pokud tedy připustíme existenci více druhů mediolobivií, tak rostliny s hrubým otrněním a růžovými květy na první a třetí fotce jsou Rebutia crassa. Nedávno jsem byl u jednoho dlouholetého specialisty na Rebucie a ten měl svou první crassu až ode mě - crassy nejsou samosprašné a tím i vzácné.

Ayl.heliosa v.solisioides SE155



Mdl.canacruzensis



MDL.Leucanthema LF310

Mrňouskové s krásnými květy, to mám rád. R. pygmaea v různých podobách, něco s čísly, něco bez, taky třeba kříženci ze samovýsevů, všechno má u mě místo:






Tahle má číslo RH931A:


Pro změnu RH 1090, květy bílé a oranžové:


R. tarvitaensis FR773:


R. diersiana minor WR 630, malý semenáček:


Rovněž mladičké R. fischeriana LF54:

Těším se, rád vám dám taky ty moje sběry, mám celkem tři, které podle mě patří k tomuto druhu.

Chtel jsem tam jeste dopsat takove jako P.S. pro Mamlase,ze cekam Vasi reakci,pak jsem to prehodnotil.
Hlavne proto jsem ji od pana Šibala chtel,aby bylo neco malo k porovnani. Kytky jsou hodne podobne,i velikosti. Kvety ma ta ex Hlinecky o polovinu vetsi a barevně, jak to rict,vyraznejsi. Seminka nevim,ty jsem nesrovnaval,nemam na to zadne takove zarizeni. Pouze okem to nedokazu ani kdyz si vezmu brejle.
Ja mam tu ex Hlinecky jako coloreu a tuhle jako gawazii. Koukam na ne a radost z nich mam z obou stejnou.
Kdyz to nekdy vyjde,rad s Vami Mamlas tuto otazku proberu osobne,treba nekde u piva.

Snad jen, vloni jsme se tu shodli, že se to platně jmenuje colorea a gavazi je synonymum. Ne, že by mě tento stav těšil, jako colorea jsme měli WR 660, to je jiný, velice pěkný druh, pro který nyní nemáme jméno.

Mdl.gawazii od Frantiska Šibala

Mediolobivia (nebo Rebutia) steinmannii, JO 575, Yunchara, Bol.


Med. orurensis, Oruro, Bol., JO 558

Konečně snad i u mě

začíná život: Aylostera lateritia

Mediolobivia canacruzensis RH 298A