Téma:

Sclerák napsal: Pár fotek z návštěvy u kamaráda Honzy. Echinocereusům se ve volné kultuře velmi daří.

Než vyroste plevel je to paráda, potom pakárna

Z nedělní návštěvy u Petra v Teplicích. Pěkní krasavci.

HonzaC napsal:

Kolínek napsal: Díky opravuji, něco se spletlo...při cestě ke mně

pak se přidal první palmeráček

No a když se tahle kytička spráší Echc. gentrii vznikne tohle:


Tento kříženec by zpočátku naprosto sterilní, ale loni se mi ho podařilo něčím sprášit. Bohužel jksem semínka někde založil (anebo bohudík).

HonzaC - Echinocereus subinermis tayopensis.

Mně by se ta Tvoje kombinace také líbila více, ale je-li tam L095, tak se tam subinermis dostal asi chybným přepisováním nebo to někdo „opravil“, ale zůstal nepodpořen.

Čelákovice napsal: HonzaC - Echinocereus subinermis var. tayopensis.

Zajímavá kombinace, ale pokud vím nikdy nebyla oficiálně přijata. Pravdou je, že po popisu E. tayopensis bylo konstatatováno, že patří do okruhu stoloniferus, subinermis a ochoterenae. Tyto druhy jsou dobře odlišitelné a mají své areály rozšíření. Když N. P. Taylor a G. Pichler tayopensis degradovali na var., pak subsp. (stoloniferus tayopensis) nesetkalo se to s všeobecným uznáním. Proč právě tato kombinace, tayopensis třeba nětvoří stolony. My jsme to vyřešili tak, že v databási vedeme Echinocereus tayopensis W. T. Marshall 1956 in Saguaroland Bull. 10: 78 a ostatní kombinace jako synonyma. Možná existuje formální problém s Marshalovým popisem a kombinací stolonifereus tayopensis se to vyřešilo. Je podezřelé na kolik pokusů byla zlegalizována. Nám je to jedno, píšeme to pro kaktusáře. Botanici ať si řeší typy, herbáře, basionyma atd. Stejně se to řeší dohodami, kdyby se někdo šťoural třeba i Backebergových jménech bylo by jich asi dost napadnutelných.

To je tím, že když získám něco z okruhu, kterým se hloubějc nezabývám, tak nechám jmenovku, jak byla. Zvlášť když je na ní ještě L 095. Takže díky za upozornění, dávám jako samostatný druh. K tomu stoloniferusu mi to jde ještě hůř než k subinermis.

HonzaC - Echinocereus subinermis var. tayopensis.

Zajímavá kombinace, ale pokud vím nikdy nebyla oficiálně přijata. Pravdou je, že po popisu E. tayopensis bylo konstatatováno, že patří do okruhu stoloniferus, subinermis a ochoterenae. Tyto druhy jsou dobře odlišitelné a mají své areály rozšíření. Když N. P. Taylor a G. Pichler tayopensis degradovali na var., pak subsp. (stoloniferus tayopensis) nesetkalo se to s všeobecným uznáním. Proč právě tato kombinace, tayopensis třeba nětvoří stolony. My jsme to vyřešili tak, že v databási vedeme Echinocereus tayopensis W. T. Marshall 1956 in Saguaroland Bull. 10: 78 a ostatní kombinace jako synonyma. Možná existuje formální problém s Marshalovým popisem a kombinací stolonifereus tayopensis se to vyřešilo. Je podezřelé na kolik pokusů byla zlegalizována. Nám je to jedno, píšeme to pro kaktusáře. Botanici ať si řeší typy, herbáře, basionyma atd. Stejně se to řeší dohodami, kdyby se někdo šťoural třeba i Backebergových jménech bylo by jich asi dost napadnutelných.

Kolínek napsal: Díky opravuji, něco se spletlo...při cestě ke mně

Možná díky tomu, že E. palmeri má u Bracka číslo SB 184 a z té osmičky se stala trojka...
U mě bylo pořadí květů opačné. Začal E. subinermis a jeho varieta tayopensis


pak se přidal první palmeráček


následovaný po cca 10 dnech druhým. Ten svoje dva květy nemohl ani unést, chudák


ale květy krásné

Díky opravuji, něco se spletlo...při cestě ke mně

Ten růžový je E. palmeri. Chloranthus kvete zeleně

sobota
Echc chlorantus startuje


neděle Echc subinermis se přidává a stahuje náskok

To je nadělení
Zřejmě nadržený během minulých dešťů to na dnešním slunku rozbalil naplno.

Jedním z později kvetoucích Echinocereusů je Sonorský Echinocereus bristolii, SB 463.

Pro ty co nemají pocit, že je třeba mít poze mrazuvzdorné Echinocereusy je to dobrá volba, protože navazuje později na kvetení na jaře kvetoucích Echinocereusů.
Je to moc pěknej tmavě otrněnej pektinátní Echinocereus, kterej jsem si, co ho mám, opravdu oblíbil.



Ještě trochu květ v detailu, aby vyniklo ňamkózní vybarvení

Jo,,když má někdo místo.....

Pár fotek z návštěvy u kamaráda Honzy. Echinocereusům se ve volné kultuře velmi daří.

Echinocereus pulchelus letošní květy

Henry napsal: Teda já žasnu, jak ten Honza vždy dokáže z ošklivé kytky udělat hezkou Ten by si měl zařídit něco jako "Kaktusářský salon krásy". Po zaslání "popelničáku" by se za pár let vrátila excelentní kytka

Tak tos mě teda kvalitně rozesmál. Moc rád bych něco takového uměl. Bohužel zatím je to tak, že sice občas nějaký popelničák zachráním, ale mnohem častěji z krásné kytky udělám popelničáka, který už zachránit nejde.

Pár mých rigidissimusů. Jsou to bráškové z jednoho výsevu, rostliny asi 25 let staré, výška kolem 13 - 15 cm, tloušťku odhadnete podle květináče 8 cm. Letos byly jedněmi z mála kaktusů, které se rozhodly kvést v době naší výstavy, takže jsem dva fotil ještě v přepravce. Jinak nebyl čas.




No a k nim patří obligátní rubispinus L088:

Jedenácté přikázání: Nenaroubuješ na E. moricalii, jinak ti upadne ruka.

oficiální jméno není, jen jsem našel poznámku v echinocereus special issue - Echinocereus pectinatus var. sonorensis (Kaktusy 1973 podle Evanich 1989:111)

Teda já žasnu, jak ten Honza vždy dokáže z ošklivé kytky udělat hezkou Ten by si měl zařídit něco jako "Kaktusářský salon krásy". Po zaslání "popelničáku" by se za pár let vrátila excelentní kytka

juniperbushman napsal:

Mamlas napsal: Nejlíp podle naleziště. Rigidissimus je ze sonorské pouště, ponejvíce Arizona, Pectinatus je z pouště Chihahua. Tvoje kytka je rigidissimus, Jarovy jsou var. rubrispinus.

No jo, ale po Čechách kdysi kolovala semínka s označením Echcer. sonorensis, z nichž vyrostly naprosto typické pektinátusy!?

To můžu potvrdit. V roce 1985 jsem na hradecké výstavě koupil za 25 Kčs asi 25 cm vysoký, štíhlý echinocereus s označením E. pectinatus var. sonorensis. Měl dvě malé odnože. Ten původní sloupek se postupně vyklonil do strany, dal další dvě odnože, zmenšil výšku (dnes má asi 22 cm) a zesílil. Holt jiné podmínky. Celý trs teď vypadá takto:

Později se pod ním objevil malý pejsek a já zjistil, že na Echinopsis je ten Echinocereus naroubovaný. Že to přežil a dokonce vyhnal odnož, která od nějakých 3 cm průměru kvete, to mi hlava nebere. Každopádně vegetují spokojeně pospolu a nevypadají, že by to chtěli zabalit.
Oficiální jméno variety sonorensis jsem nikde nenašel, ale nijak mi to nevadí. Kvete krásně, oproti běžným pectinatus a rigidissimus má květy hodně světlé, zvlášť když dokvétají.

Mamlas napsal: Nejlíp podle naleziště. Rigidissimus je ze sonorské pouště, ponejvíce Arizona, Pectinatus je z pouště Chihahua. Tvoje kytka je rigidissimus, Jarovy jsou var. rubrispinus.

No jo, ale po Čechách kdysi kolovala semínka s označením Echcer. sonorensis, z nichž vyrostly naprosto typické pektinátusy!?

Tak tomu říkám růžová zahrádka (Y)

Tři týdny zpět to rozbalily Echinocereus moricalii, SB940, Monterrey, Nuevo Leon, Mexico. Vždycky se na to těším pač to je kopice krásy a navíc jsou to svým způsobem zvláštní trsíky.



Mimochodem, když jsme byli rok zpět u pana Myšiny v Berouně, tak jsem si všiml, že na ně roubuje a tak jsem se ho ptal jak je s tím spokojen a pochvaloval si je ...

Je to nádhera.

Letos mi taky vykvetl Echc.pulchellus v.wienbergii.

Radek Lučan napsal:

Jara napsal: Nevím, nemášli fotku špatně naexponovanou, ale podle mně to rigidissimus není. Vypadá to na pektinátus, ale formu nepoznám.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

A jak se ty dva druhy od sebe vlastně poznají?

Nejlíp podle naleziště. Rigidissimus je ze sonorské pouště, ponejvíce Arizona, Pectinatus je z pouště Chihahua. Tvoje kytka je rigidissimus, Jarovy jsou var. rubrispinus.

Jirka napsal: Tělo rostliny tak 3 cm, průměr trsu tak do 30 cm, lokalita je u fotky, Las Crucitas, NL

Kouk sem bo Bluma a na polní čísla, kde to roste a to by celkem sedělo.

taky sem kouk sem www.cact.cz/galerie_test/detail2.php?id=584 a celkem bych řekl, že by i tohle mohlo odpovídat. Tak budem vidět až na to kouknou větší znalci než já estli jsem to trefil.

Tělo rostliny tak 3 cm, průměr trsu tak do 30 cm, lokalita je u fotky, Las Crucitas, NL

Jirka napsal: Něco z loňské cesty, v přírodě mají ty kytky své kouzlo. Jméno neznám, tak snad někdo napoví.

Nad trsy echinocereusů kvetly nádherně tady ty tilandsie

Nešlo by zadat lokalitu? Pomohlo by to.

Jak velký to byly kytky? Tak mě přijde to něco jako E. parkeri ssp. gonzalezii, nebo něco z toho okruhu, ale to je taková ta první myšlenka...