Téma:

echinocer. engelmnnii boyce thompsonii SB 520



echinocer. engelmannii v. fasciculatus DJF 900.26

Včera jsem se dal na chatě po mnoha letech do přesazování echinocereusů a tak jsem při té příležitosti
nafotil svých 5 zástupců položek echinocereusů engelelmanni.

echinocer. engelmanni v. variegatus GL 518

echinocer. engelmannii v. variegatus SB 481

Přidám nějaké foto ze zimování, Filip mě navnadil. E.engelmanii ze dvou lokalit, poslední dvě E.arizonicus.

Tak a teď abych to zakončil, tak pár fotek engelmannů z cesty mezi Ensenadou a San Felipe, který tu rostou spolu s Ferocactus acanthodes, bude to ze tří po sobě jdoucích lokalit postupně od západu k východu:


Na téhle lokalitě převládaly rostliny světlého vzhledu se zlatohnědými trny. Bylo tam jen pár tmavších ale o to víc kytek ještě trochu světlejších, které působily už hodně bělavě.

Ty ostatně byly zastoupemy i na další lokalitě směrem na východ.


Byly tu tak půl na půl s rostlinami s takovými medovými ostny. Tady byly kolikrát i fakt velký trsy. Tenhle byl obzvláště ňamkovej, úplná potěcha pro nás milovníky trsových kytek


Co tu bylo zajímavý, jak tu engelmani využívali krytu velkých F. acanthodes spolu se semenáči acanthodesů, kolikrát to byla úplná kytková chumelenice


Na další lokalitě mi došla karta a musel jsem pro ní do auta, takže tu moc fotek nemám, nicméně tady byla pro změnu velká populace vysloveně tmavých rostlin, které tu tvořily větší část, nicméně i tady byly světlejší rostliny jako na předchozí lokalitě.


Ty kytky tu byly takový hrubší, těla míň zakrytý ostny.


A jak jsem sliboval něco pekelnýho, tak to je tohle:

Rostlo to úplně dole pod kopcem a kdybych nevěděl, že tam jinej echinocereus neroste, tak bych ani neřekl, že to je engelmann. Jestli se na něj vykadila kráva, nebo si střihnul nějakej chromozom s něčím jiným netuším (myslíte, že se můžou křížit echinocereusy s ferákama? ), nicméně to bylo zajímavý teda...

Takže z toho názorně vidíte, že variabilita E. engelmannii na nalezištích je velikánská

A taky už víte, že jsou to krásný rostliny, kterých potřebujete mět ve sbírce mnohem víc než máte teďko ...

krásne rastliny

Když už jsem v tom, tak přidám ještě pár dalších obrázků na téma variability E. engelmannii (to nejšílenější si nechám ovšem na další příspěvek ať vás nezahltím)

Kytky na Baja California mě přišly víc uniformní, nicméně i tu byly docela rozdíly.

Začnu s tím co je nejobvyklejší vzhled co jsem na BC viděl (kytka kus od Chapaly):



detail


Někdy se povedl i velkej trs vidět:



Kus severněji směrem na Santa Ynes převládal taky tenhle typ, nicméně byly tu v menšině i tmavší kytky

K tej variabilitě třebas tu mám fotku z NP Joshua Tree, kde je převaha tmavých rostlin, takových těch co známe nejčastěji u nás ve sbírkách.



Jsou tu i světle otrněné rostliny ale víceméně na všech místech kde jsme je v Joshua Tree viděli převládala ta tmavě otrněná forma. Nicméně to berte s rezervou, park je velikej a to tak, že se vegetace v jeho různých částech poměrně dost liší, takže bych z toho nedělal žádný přehnaný závěry ...

Ostatně kus severnějc od Joshua Tree jsme na čůrací zastávce viděli krásnou zrzavou populaci:



Tady ještě detail otrnění..



Engelmanni určitě kvetou nádherně, nicméně já si u nich především cením překrásnýho otrnění. Ty by byly krásný i kdyby měly květ jak Euphorbie obesa ..

Sclerák napsal: ... Což o to trs je opravdu pěknej ale vidět takových trsů stovky a navíc v květu to je zážitek na celej život. Doporučuji pro lepší náladu prohlídnout stránku 14 ...

No je to skutečně paráda kucííí A k tomu ještě ty nádherný placatý šutry okolo ... moc pěkná polopoušť Rovnou sem dávám odkaz na zmiňovanou stránku

www.kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/71-echinocereusy?start=390

Co mě při tom nejvíc uvádí v úžas na tomhle náderným kaktusovým Božím díle je to, že koukám na jedno a koukám na druhý ... a neumím se rozhodnout, co se mi líbí víc ...

Což o to trs je opravdu pěknej ale vidět takových trsů stovky a navíc v květu to je zážitek na celej život. Doporučuji pro lepší náladu prohlídnout stránku 14.

Filip Jelínek napsal: Oto já sem si málem ucvrnknul do trenek, když sem ho viděl. Viděl jsem pár parádních trsů engelmannů ale tenhle je v top 5 co jsem kde viděl. Na téhle lokalitě každopádně byly fakt hezký rostliny.
A jinak teda engelmanny jsou kytky velkýho areálu a velký variability, takže u nich má smysl mět rostliny z víc lokalit ...

Mimochodem, engelmanníky považuju za jeden z nejkrásnějších echinocereusů vůbec a jsem jejich velkej fanoušek

Oto já sem si málem ucvrnknul do trenek, když sem ho viděl. Viděl jsem pár parádních trsů engelmannů ale tenhle je v top 5 co jsem kde viděl. Na téhle lokalitě každopádně byly fakt hezký rostliny.
A jinak teda engelmanny jsou kytky velkýho areálu a velký variability, takže u nich má smysl mět rostliny z víc lokalit ...

Mimochodem, engelmanníky považuju za jeden z nejkrásnějších echinocereusů vůbec a jsem jejich velkej fanoušek

Moc hezká kytička Filipe Člověk by málem zapomněl, jak vypadá pořádně vytrněný kaktus v drsných přírodních podmínkách ... jestli je takhle v plným růstu, tak jak teprv vypadá, když se scvrkne v období sucha ... ... No, v žádným případě bych si na něj nechtěl sednout

To je ale parádní trs.Ty trny,to je špica.

Mě se zas líběj Echinocereusy v plným růstu!

Jako tenhle E. engelmannii nedealeko Helendale, USA

Tak zvaný ,,samovýsev děj se vůle boží´´.

Musíš ty plody včas utrhnout a napíchnout na trn k dozrání. plíseň sežere postupně plod a pokud nemusím semena prát, tak během pár let se semena uvolní a vyklíčí kolem rostliny.

Semenůn nevím, ale roslinám ano, takle jsem přišel o celý trs.
Byl v nevytápěnném stolovém pěstebníku, a od těch semeníků uhnil. Ostatní byly v pořádku.

To je pleseň cukrofilná, tá semenám neublíži.

Milane co to tam máš za mumifikovalé plody? To dost velké riziko pro infekci semen po případě i samotné kytky.

To, že jsou hezčí kaktusy (nejen E. triglochidiatus) v zimě než během sozóny je jasná věc .

Některé E. triglochidiatus jsou hezčí v zimě než v létě. Zajímavé je, že nejsou stočené ani všechny stonky v trsu.

Filip Jelínek napsal: SB211 mám já Kiowa Co.
A jinak ty severoamerický opravdu zimovzdorný kytky si regulujou v zimě příjem vody bez ohledu na okolní vlhkost. Můžou klidně bejt v substrátu, co je jako houba a budou scvrklý. To je právě ta adaptace na zimu, která u nich je a která většině jiných kaktusů chybí. Ty se ti klidně napijou uprostřed zimy, takže je musíš pečlivě sušit, pokud chceš aby přežily zimu.

Tohle skutečně mohu z těchto konkrétních zkušeností potvrdit, jak ukazují jednak zcela "promáčené", ale vzorně "scvrklé" Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211, stejně jako Escobaria vivipara a missouriensis, které mám plně na dešti i sněhu. Stejně tak se z roztátého sněhu nenapily ani Echinocereusy reichenbachii SB 941 (na obrázku z dneška) a ani další zimovzdorné kytičky, co mám pod částečným krytem přesahující střechy. Spíš se ještě o něco více "scvrkly" a "zplacatěly", jakoby si řekly, že teď už jde opravdu do tuhého a je potřeba ještě víc "zkoncentrovat šťávy" na pořádnou zimu

Děkuji všem za reakci a na základě této odborné konzultace jsem se rozhodl opravit jmenovku zmíněné kytičky na Echinocereus reichenbachii v. baileyi SB 211 Quartz Mountains, Kiowa Co. Oklahoma, viz např. tento seznam polních čísel:
cludwigfr.dyndns.org/genres.asp?genres=echinocereus&LstColl=53&page=200&OrderBy=Species
Zatímco číslo SB 241 má Echinocereus rigidissimus SB 241 Hidalgo Co. NM jak rovněž uvádí Filip a jak se každý též může v seznamu PČ přesvědčit Dá se usoudit, že chyba patrně nastala někde v chybném přepisu (rukou psaná 1 se snadno může zaměnit za 4) .... a pak si už jmenovka žije svým životem
V zájmu napravení této chybky bych asi dopodručil učinit opravu jmenovky všem, co si stejně jako já tyto hezké kytičky koupili letos na výstavě kaktusů v Pražské botanické zahradě v Tróji (viz mé dokumentační foto), či případně jinde

Jinak kytičky pro tuhle plně volnou kulturu jsem vybíral - podle všech předpokladů i dostupné literatury skutečně ty nejtvrdší z nejtvrdších (uváděných v kategoriii zimovzdorné) ... které by měly mít šanci přežít nejen tyto zimní plískanice a případně i silné mrazy, ale také letní rychlé střídání deštíků a sluneční zapářky a úpalu ... viz rovněž dobrá debata na těchto stránkách
kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/30391-smazeni-a-vareni-kaktusu-letni-stagnace-vedro-a-dalsi-letni-problematika?start=40
... takže uvidíme ... Ještě jednou všem děkuji za cenné poznámky a odborné rady.

Právě tímhle zjistí který jsou opravdu zimovzdorný a který jen mrazuvzdorný. Ale koukám, že mu to asi přežijou skoro všechny dle toho co tam má.

Oto zcela jistě tam má být SB 211. Oto přečti si ode mě SZ.

SB211 mám já Kiowa Co.

241 to nebude
Field number : SB 241
Collector : Steven (Steve) Brack
Species : Echinocereus rigidissimus
Locality : USA : New Mexico (Hidalgo County)

A jinak ty severoamerický opravdu zimovzdorný kytky si regulujou v zimě příjem vody bez ohledu na okolní vlhkost. Můžou klidně bejt v substrátu, co je jako houba a budou scvrklý. To je právě ta adaptace na zimu, která u nich je a která většině jiných kaktusů chybí. Ty se ti klidně napijou uprostřed zimy, takže je musíš pečlivě sušit, pokud chceš aby přežily zimu.

Calipso napsal: Ota napsal

Dneska už je sníh pryč a zbylo na nich jen pár kapiček. Nezdá se, že by jim vlhkost v téhle zimě vadila.

Druhý den to nepoznáš
Pokud budou na jaře v pořádku,tak potom si řekni,že jim opravdu vlhkost nevadila

Děkuji za poznámku a rozumím samozřejmě tomu, co píšeš. Proto i já ve svém příspěvku píšu, že tyhle, co jsou venku i bez částečného krytu přesahující střechy mám takto na zkoušku. Na druhou stranu vycházám z toho, že kaktusy, které jsem koupil se jmenovkou Echinocereus baileyi SB241 Kiowa Co., OK ...(mimochodem nemá tam být správné číslo SB211 ...???) ... tak že tyhle kaktusy by geneticky z Kiowy v Oklahomě měly být zvyklé na nějakých 720 až 750 mm dešťových srážek v průměru za rok a z toho 30 mm jenom v prosinci, což je o dost více než u mě v Praze (cca 530 až 560 mm za rok, v samotném prosinci zhruba stejně) Přitom prosincová průměrná denní minima jsou v Kiowě v Oklahomě mínus 2 stupně Celsia (přičemž v průměru alespoň ve dvou letech z deseti dosahují v prosinci tato průměrná denní minima mínus 15 stupňů Celsia a naměřený celkový teplotní extrém v rámci sledovaných 30 let je mínus 22 stupňů Celsia) a průměrně tam za rok napadne 13 až 17 cm sněhu ... takže ty kytky (aspoň z hlediska genetické výbavy) by měly vědět i to, jak vypadá sníh ... Osobně mi připadá, alespoň na základě loňské zimy a dvou letních obdobích, co zimovzorné kaktusy pěstuji, že poměrně dobře snáší vlhko a chlad ... aspoň pokud jsou venku na čerstvém vzduchu ... a pokud jsou dobře scvrklé, tak dobře snáší i mráz (i když zatím v loňské zimě neklesla teplota pod mínus 15 stupňů) ... a zdá se mi, že spíš pro ně může být naopak nebezpečné vlhko a zároveň horko ... ale jak jsem uvedl již v předchozím příspěvku tak se teprve těm kytičkám snažím porozumět, takže jakoukoli poznámku, myšlenkovou úvahu či diskusní příspěvek a sdílení zkušeností na toto téma vítám a jsem za ně moc a moc vděčný
Přikládám pro srovnání měsíční srážkové průměry v Praze za rok 2011

a měsíční teplotní průměry v Praze

Ota napsal

Dneska už je sníh pryč a zbylo na nich jen pár kapiček. Nezdá se, že by jim vlhkost v téhle zimě vadila.

Druhý den to nepoznáš
Pokud budou na jaře v pořádku,tak potom si řekni,že jim opravdu vlhkost nevadila

vladt napsal: Oto nechceše si založit téma o tom co amáš a jak pěstuješ? Astriful má už taky svoje téma. U tebe to vidím se zaměřením na zimovzdorný nebo na mrazuvzdorný, pokud máš nějake další kaktus na marazu, ale co se musí přes zimu zakrýt proti vodě.

Myslím, že na samostatný téma mé "mikrosbírky" to není ... ale plánuju víc zase přispět do už založenýho tématu mrazuvzdornejch, kde se podle mě už vede kvalitní diskuse na tohle téma
Zatím aspoň pár fotek z dnešní soboty v rámci mrazuvzdorňáků ...viz odkaz:
kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/10566-pestovani-mrazuvzdornych-kaktusu?start=280#32023

Jinak, co se týče ochrany proti dešti - tak všechny tyhle kaktusy pěstuju venku před oknem krytým přesahem střechy, takže zmoknou opravdu výjimečně, když hodně fouká vítr ze strany ... jinak tam občas jenom sem tam něco stříkne na kraj. Co se týče sněhu, tak taky jenom když ho nafouká vítr, jako to bylo právě teď.

Jedinou výjimku (na zkoušku) zatím tvoří tyhlety, co mám v misce před domem mimo dosah střechy ... a tam do nich prší, co to dá ... Na obrázku jsou Echinocereus baileyi SB211 a v pozadí Escobaria missouriensis var. similis. Včera byly pod sněhem, že nebyly ani vidět, tak jsem je nefotil. Dneska už je sníh pryč a zbylo na nich jen pár kapiček. Nezdá se, že by jim vlhkost v téhle zimě vadila. I u těch před oknem jsem rád, že dostaly trochu přirozené vláhy ... zároveň se ještě víc scvrkly a obrnily proti mrazům

Oto nechceše si založit téma o tom co amáš a jak pěstuješ? Astriful má už taky svoje téma. U tebe to vidím se zaměřením na zimovzdorný nebo na mrazuvzdorný, pokud máš nějake další kaktus na marazu, ale co se musí přes zimu zakrýt proti vodě.

Ota napsal: Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi "albispinus". Podle dodavatele mrazuvzdorný do mínus 25 stupňů ... podle jiných pramenů dokonce až do mínus 30. Čerstvý vzduch a přímé nefiltrované slunce mu evidentně dělají dobře. Průměr květu 6 cm.

Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi forma se žlutavými trny. Z hlediska mrazuvzdornosti jsou pro něj udávány stejné hodnoty jako pro "albispinus". Pár jsem jich pořídil letos v půlce února a hned začátkem března jsem je vysadil ven do truhlíku, abych je doma ve vytápěném bytě zbytečně nemršil ... Zdá se, že jim letošní studenější březen nikterak neuškodil ani při tom přesazení P.S. Nutno poznamenat, že i když březnové mrazíky byly o něco delší, tak tady v Praze teplota v průběhu celého měsíce neklesla ani v noci pod mínus 15 stupňů a přes den se vždycky vyšplhala aspoň kousek nad nulu ... Průměr květu 6 cm

Někdy skutečně váhám, jestli je ta kytka krásnější v létě nebo v zimě ... obojí k ní prostě patří ... a já ji navíc o ten zážitek, který by podle dostupných pramenů (alespoň v podobě genetických dispozic) měla znát i ze své vlasti nechci připravit. Podle mě má na něj určité právo ... i když nic není pochopitelně bez rizika, ale tohle riziko není ani nadměrné, ani nesmyslné, ani hloupé ... i když v našich podmínkách vždycky půjde o aklimatizaci a přízpůsobení a pravděpodobně v jistém smyslu o krajní podmínky ... tyhle kytky to mají v sobě, byly pro to stvořeny a pro to rostou ... takhle se na to dívám a je to samozřejmě i o určité filosofii pěstování, kteru nikomu nechci nutit a sám ji postupně teprve hledám a sbírám zkušenosti a snažím se těm kytičkám porozumět ...
Tyhle mám od února a tady přes celou zimu teprve první rok. Letos zatím zde u mě v Praze noční mrazíky do mínus 7 stupňů a přes den aspoň chvíli vždy nad nulou.
To je ten horní Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi "albispinus"

A tohle jsou zase spodní ty Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi forma se žlutavými trny.