Téma:

Variegátní ariáky svého času prodával jeden španěl na: www.aztekia.com Nevím jestli je ještě nabízí:)

Jara www.kaktusy-adenia.wz.cz

Chtěl bych se zeptat, těch kdo vysévají ariáky, objevují se vám ve výsevech variegátní rostlinky ? Ať již celé bez chlorofylu a nebo jen částečně ?

A.furfuraceus a agavoides, pravokořenné.

První letošní květ.

Květy z tohoto týdne.



Roubovaný. Jeden z mála, které mám.

Kde by mě napadlo,že budu začátkem července otevírat ryze podzimní téma s ariáky. Ale dnes jsem k mému údivu zjistil, že se mi zbláznil jeden mých hintoňáků a uráčil se v tuto dobu vykvésti. Zjistil jsem to ráno, tak jsem ho postavil na sluníčko, aby se květy rozvily a já to mohl nafotit a podělit se o to s vámi.

po půlhodině na sluníčku

N. agavoides

Uploaded with ImageShack.us
Encephalocarpus strobiliformis

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Teda myslím, že tady jim bude nejlíp. Jsou to tak malý rody, že se mi nikam jinam nehodí a k Ariákům to nemají taky daleko.

Dostal jsem nabídku :

Měl bych tu 3x Ariocarpus furfuraceus, La Luz, 9cm každý, celkem 1500 Kč.

nebo 3x Ariocarpus retusus, sv. Matehuala, 10cm každý, taky celkem 1500 Kč.

adresu sdělím na SZ, nechci dělat reklamu, a omlouvám se, je to mimo téma, ale zase je to více na očích, do inzerce se možná tolik nekoukáme, soudím tak podle sebe, teda....

děkuji za reakce, mám na to velice podobný názor

Vladimír napsal: Údajne Ariocarpus fissuratus sa dá zimovať aj pri mraze do -10°C. Skúšali ste to a s akým úspechom? www.desert-tropicals.com/Plants/Cactaceae/Ariocarpus_fissuratus.html Ak sa to darí tak či pri pravokorenných alebo na zmrazuvzdornej podložke?

Ešte doplním:
Big Bend National Park v Texase www.washington-dc.cactus-society.org/Gallery.html

Vono je dobrý se podívat na zeměpisnou šířku a pak taky na počet slunečných dnů v roce. Snadno zjistíš, že lednový slunce je tam tak intenzivní jako naše červnový a v zimě svítí každej den. Většina kaktusů ti při teplotním režimu -10 ráno/+30 odpoledne přezimuje v pohodě, protože je to průměrná teplota +10. A ohřát kaktus na +30 při příkonu 1000 W/m2 slunce dokáže, i když teplota vzduchu bude kolem 0.

Daník napsal: Aby tady nevznikal zbytečný flame, jestli mají ariáky dlouhé či krátké kořeny, musím podotknout, že můj dotaz nesměřoval k vyřešení této napůl filosofické otázky, nýbrž jsem se chtěl obecně dotázat, jak obvykle řešíte přesazování takové kytky - zda zkracujete, nebo volíte hlubší a hlubší.
Nevím, zda na tomto fóru nebo kaktusari.eu doporučovali kluci pro některé kytky (Theláky) misky s tím, že lépe vysychají. Misky jsem viděl i zde u ariáků a to mě vede k zamyšlení nad výše uvedenou otázkou. Pokud vyndám starší kytku z květináče hlubokého 8-12 cm, většinou bude mít na dně smotané dost silné kořeny a potenciální miska bude mělčí o nějaké 2-4cm - takže buď musím kořeny brutálněji seřezat, nebo ohnout, nebo již zůstat u hlubších nádob.PS - pokud by snad zase vznikly pochyby, zkusím na jaře nějakou takovou spleť kořenů nafotit

Nemyslel jsem to jako polemiku. jak přesazuju je tu popsáno už dříve, tedy kytky, které už byly jednotlivě s celým balem. Ty,co se přesazují ze společných misek nebo koupené jako vyhrabané semenáče,pak odstanit včechny tenké kořeny až na řepu a počkat až to pustí samo. Pokud sázím z květníku do misky, používám ty polské a ty jsou dosti hluboké. Stačí tak hluboká jak byl květináč, kořeny se rozlezou do šířky. Samozřejmě tzv. zplstnatělé kořeny se musí odstranit, ale nikdy jsem se s tím u ariáků nesetkal, ani u těch co roztrhly květináče a skoro je otočily naruby. Pokud ti rostly v hlubokým květináči, tak ve stejně hluboké misce budou vysychat snáz díky větší odpařovací ploše.
Ariokarpusy jsou poměrně náročné na vodu, chtějí zalévat hodně, zhruba jako A. myriostigma, jenom ne v horku.

Podívejte se na to, jak jsou v přírodě. Většinou skoro zasypaný a koukaj jen špičky nebo úplně zatažený v díře. My je děláme moc venku. A i když se nám to nemusí líbit, tak to je jejich způsob přežití. No a hlavní je, že my preferujeme to co je vidět, jenže oni vlastně mají to nejdůježitější nevidět. Holt jako mrkev.

Souhlas, ono je dost velký rozdíl v teplotě vzduchu a teplotě půdy v kořenech. U nás to má většina v nějakých jakýchsi nádobách a tam promrznutí v kořenech hrozí akutně. No a něco je ktátký pokles teploty na pár hodin a něco jiného je, když je to ve dne v noci. Ale ani tak bych to neriskoval. Hodnota kytky není úměrná riziku ztráty.

Teplota vzduchu tam může na pár hodin takhle klesnout, ariáci jsou ale zavrtáni většinou svého objemu ve vyhřáté půdě.

Vladimír napsal: Údajne Ariocarpus fissuratus sa dá zimovať aj pri mraze do -10°C. Skúšali ste to a s akým úspechom? www.desert-tropicals.com/Plants/Cactaceae/Ariocarpus_fissuratus.html Ak sa to darí tak či pri pravokorenných alebo na zmrazuvzdornej podložke?

Možná i při mínus pětadvaceti,ale jenom jednou. Chtěl bych vidět,jestli to už někdo riskl.Je otázkou jak dlouho by těch -9,44444 C vydržel

Údajne Ariocarpus fissuratus sa dá zimovať aj pri mraze do -10°C. Skúšali ste to a s akým úspechom? www.desert-tropicals.com/Plants/Cactaceae/Ariocarpus_fissuratus.html Ak sa to darí tak či pri pravokorenných alebo na zmrazuvzdornej podložke?

Ešte doplním:
Big Bend National Park v Texase www.washington-dc.cactus-society.org/Gallery.html

Pokud ariáky přesazuji, tak většinou z toho důvodu, že trhají květináče. Tudíž dostávají květináč větší a tím i o málo hlubší. Tzn kořeny u větších rostlin nezkracuji, pouze větší květináč dosypu hrubší drenáží. Takže bych volil u větších kytek to co píše Míla, tzn. přesazení do nižších misek za cenu zkracování bych nedoporučoval.
Něco jiného je u přesazování semenáčů v miskách, tam jsem se skracováním kořínků až k malé řepě neměl nikdy problém a semenáče velmi rychle začaly růst. Má to i jednu výhodu - kořeny a někdy i řepa se začnou větvit a již nedorůstají takové délky.

Řepovité kořeny bych nezkracoval. Pouští pak rosolovitou hmotu, která v substrátu ráda zahnívá. Volil bych květináče hlubší a hlubší, tak jak již psal Miro.

Aby tady nevznikal zbytečný flame, jestli mají ariáky dlouhé či krátké kořeny, musím podotknout, že můj dotaz nesměřoval k vyřešení této napůl filosofické otázky, nýbrž jsem se chtěl obecně dotázat, jak obvykle řešíte přesazování takové kytky - zda zkracujete, nebo volíte hlubší a hlubší.
Nevím, zda na tomto fóru nebo kaktusari.eu doporučovali kluci pro některé kytky (Theláky) misky s tím, že lépe vysychají. Misky jsem viděl i zde u ariáků a to mě vede k zamyšlení nad výše uvedenou otázkou. Pokud vyndám starší kytku z květináče hlubokého 8-12 cm, většinou bude mít na dně smotané dost silné kořeny a potenciální miska bude mělčí o nějaké 2-4cm - takže buď musím kořeny brutálněji seřezat, nebo ohnout, nebo již zůstat u hlubších nádob.PS - pokud by snad zase vznikly pochyby, zkusím na jaře nějakou takovou spleť kořenů nafotit

Teda docela bych nějaký dlouhý řepovitý kožen Ariocarpusu vidět. Má někdo fotku?
Ty moje mají řepy docela krátké.

No do nižších misek, než dosud rostly, bych to moc necpal. Kořeny se zkrátit sice dají, ale musí se nechat pořádně zaschnout, ale pořádně, měsíc, lépe více. Pořád je zde ale zvýšené riziko hniloby. Lépe je jim nedávat více místa na výšku, ale na šířku. Podle Mirova návodu bys je musel dávat do PET lahví s uřízlým vrchem nebo do novodurových trubek potřebné výšky. Pořiť si nejlépe kulaté plastové květináče /hliněné ti okamžitě prasknou/ o stejné výšce,ve kterých máš dnes rostliny, no a pak je jen přesazuješ do o číslo větších, když už ten původní je zakulacený.

Vždyť Ti to Miro jasně píše. vysoký a široký květník, teda dle velikosti rostliny.
vím, Ty si nutíš použití misek, tak to ber jako že to není vhodné, a dost mě udivuje tvůj dotaz ohledně materiálu ? na světě se vyrábí misky ze všech snad možných a nemožných materiálů a jak máme vědět, které misky máš na mysli ???

měl jsem na mysli, jak dostat do misky dlouhé řepovité kořeny (nebo obecně dlouhé), které rostly předtím v hlubokém květníku? řezat? kroutit?

Řepovitý kořen jasně naznačuje, co chce, když je pokroucený tak asi měl malou hlobku květináče a když květináč trhá, tak to chce siroké kvétináče. Nesmíš se dát unést "estetikou", kytkám musíš dát to, co potřebují. Teda nemusíš, ale potom co budeš za mučitele

Mám dotaz k pěstování v miskách:

1.co děláte při přesazení z běžného květináče s dlouhými řepovitými kořeny? U Ariáků jsou většinou smotané tlusté kořeny na dně květináče, takže jsem zatím automaticky sahal po květníku hlubším a končil u vysokých
2.z jakého materiálu jsou misky, případně kde je sehnat za příznivou cenu?

Zkusil jsem to dvakrát z roubovanců, krerým chcípla podložka. Zakořenily 2 mamle z 9 A. retusus a nic z A. fissuratus. Jedna mamle A. retusus začala po pěti letech růst, ale po dvou letech to chcíplo. Druhá zakořeněná mamle chcípla třetí rok. Z mého pohledu je výsev semen asi 10x rychlejší, nehledě na daleko větší odolnost semenáčů, které nemají řeznou plochu.

Podle hledání se asi neopakuji. Máte někdo zkušenost se zakořeňováním bradavek ariáků? viděl jsem u p. Rysa. On si může vzhledem k tomu, kolik jich má dovolit. Otázka : jak na to?

ariocarpus fissuratus SNL 157

ar. fissur. SNL 157/2

ar. fissur. SNL 157/3

Dobrý den, mám takové zvláštní přání. Našel jsem zbytek inzerátu, kde pan kaktusář z Vyškova nabízel kolekci Ariokarpusů, bohužel inzerát je již neplatný, resp.se tam nezobrazují kontaktní informace. Ale byly tam dvě fotky, snad ty rostliny poznáte a třeba mi dáte v SZ vědět, kdo je nabízel ?

Ariocarpus kotschoubeyanus v. albiflorus PP 411

Ariocarpus trigonus v. elongatus

Kdysi jsem dostal tohoto křížence Ario. retusus x fissuratus

obě rostliny vedle sebe

Ario. furfuraceus v. rostratus