Téma:

Míla napsal: Ariáci pomalu dokvétají, tak ještě pár obrázků z dní minulých:

A. scapharostrus hrubá forma

A. scapharostrus suchá forma (RS 695 Rayones, NL)

Ta hrubá a suchá forma skafíků - to je ustálené na jednotlivých lokalitách nebo je to jen pojmenování podle vzhledu a na lokalitě se to mele vše dohromady??

Letos ariákům slunečný říjen velmi prospěl. Květů bylo plno, pohled na sbírku ariáků.

Ariáci pomalu dokvétají, tak ještě pár obrázků z dní minulých:

A. kotschoubeyanus ssp. sladkovskyi f. albiflorus Las Tablas, SLP


A. retusus ssp. scapharostroides Cd. Maiz, SLP


A. scapharostrus hrubá forma


A. scapharostrus suchá forma (RS 695 Rayones, NL)

Taky mám jen jeden "trigonus red" od p.Rysa.





confusus Aramberi

Letos mi udělali radost asi sedmi leté "neogomésky"
A.agavoides Tula


a asi pěti leté "kočky"

O.K., znám ho pod zkratkou MM

MMR je Milan Majer.

Parádní fotka a kytka Mílo, čí to je to MMR19?
Oni ty confusaci obecně mají tu stavbu bradavek trochu jinou než trigonusy, jsou delší,kulatější, někdy úplně kulaté bez hran, a ta špice bývá někdy dost zúžená, i když vyjímka se určitě najde.Zejména zbarvení pokožky je ale jiné, barva spíše šedomodrozelená, od La Escondia jsou ale zelenější a spíše se spletou s trigonusy. Kdo má doma oba druhy, rozdíl uvidí na první pohled.Pár fotek confususů,tvarem bradavek poměrně dost proměnlivá populace, ale ta jejich barva je zřejmá, jsou to spíše retususy.

Vyséval jsem před lety A. trigonus MMR 19 blízko Aramberri. Květy prý tam varírují od žluté do vínově červené. Dochovaly se mě dvě rostliny s růžovým květem, ale asi to bude confusus s užšími
teberkulemi.

Jirka napsal: Fotky tzv.trigonusů "red" má v galerii na svých stránkách pan Rys, co já pamatuji, minimálně 20-25 let, kde k nim přišel, těžko říct stejně tak těžko říct, jaký mají genetický základ.
Kolem těch červenokvětých trigonusů se tenkrát koncem 90tých let strhla debata vyvolaná popisem červenokvětých populací rostlin, dnes značených jako confusus. Jan Říha tenkrát nabízel v časopisu Kaktusy semena červenokvětých trigonusů, které měly být odlišné od confususů označovaných jako červenokvěté trigonusy. S odstupem času musím říct, že měl pravdu, rostliny z jeho semen měly, resp. mají vzhled trigonusů a jsou jak barvou pokožky, tak i /zejména/ stavbou tuberkulí dobře odlišitelné od confususů a pochází údajně někde z oblasti kolem Lampacitos, což je cca 20 km vzdušnou čarou severně od Aramberri.

Kdo si počká, ten se dočká. Tady to pořekadlo padlo na úrodnou půdu v otázce červenokvětého trigonusu v mé sbírce.Jak jsem zmínil v předchozím příspěvku, Jan Říha nabízel v roce 2001 semena z červenokvětých rostlin vyskytujících se v údolí Aramberri, někde kolem Lampacitos, což by měl být jižní okraj výskytu trigonusů.Odkud semena pocházela,zda z kultury či přírody či je od někoho dostal,těžko říct.V každém případě se liší od confususů. Pořídil jsem 20 semen /moc levné to na tehdejší dobu nebylo/, vysel, něco jsem narouboval, něco nechal pravokořenné. Z roubovaných nezůstalo nic,všechny podložky fer.wislizenii postupně odešly i s rouby.Až na jednu rostlinu viz první foto předchozího příspěvku kvetly všechny žlutě.
Ve finále mi zůstaly dvě pravokořenné kytky,vzhledově identické, z nichž jedna kvete již nějaký rok žlutým květem z červeným okrajem,vypadá to velmi efektně, druhá ne a ne kvést. Až do minulého týdne, kdy jsem konečně na ní uviděl poupě,zabarvené do červena stejně jako v případě první rostliny. Jelikož je už venku pěkná zima a v pařeništi se poupěti nějak moc nechtělo se rozvíjet, hodil jsem rostlinu pod zářivky v očekávání,jaká barva se vyklube. Rostlina mě nezklamala - rozvinul se květ červenorůžové barvy , ve středu trochu světlejší.Bohužel se ty dvě rostliny nepotkaly, tak snad příště,uvidíme. Pokud někdo má ve své sbírce rostliny tohoto původu, podělte se tady s ostatními o své zkušenosti

A.kotschoubeyanus, VH285, Etronque Huizache

Fotky tzv.trigonusů "red" má v galerii na svých stránkách pan Rys, co já pamatuji, minimálně 20-25 let, kde k nim přišel, těžko říct stejně tak těžko říct, jaký mají genetický základ.
Kolem těch červenokvětých trigonusů se tenkrát koncem 90tých let strhla debata vyvolaná popisem červenokvětých populací rostlin, dnes značených jako confusus. Jan Říha tenkrát nabízel v časopisu Kaktusy semena červenokvětých trigonusů, které měly být odlišné od confususů označovaných jako červenokvěté trigonusy. S odstupem času musím říct, že měl pravdu, rostliny z jeho semen měly, resp. mají vzhled trigonusů a jsou jak barvou pokožky, tak i /zejména/ stavbou tuberkulí dobře odlišitelné od confususů a pochází údajně někde z oblasti kolem Lampacitos, což je cca 20 km vzdušnou čarou severně od Arramberi.

Koupila jsem tento kaktus dva roky nazpět u pana Rysa z Nouzova. Barva květů mě také překvapila, tak jsem trochu pátrala a našla v Galerii kaktusů na webu pana Pavlíčka toto:V literatuře byla též popsána zajímavá odchylka - rostliny s červeným květem, vzácně se vyskytující v údolí Aramberri, Nuevo Leon. Fakt je, že barva není tak úplně červená, spíš růžovofialová. Já to nafotím lépe a přidám sem.

Sedmi napsal: Klobouk dolů, máte to všichni nádherné exempláře. Z mé trojice ariokarpusů zakvetly dva. U trigonusu jsem měla podezření delší dobu, avšak místo očekávaného jednoho květu přišly postupně tři. Kotschoubeyanus vystrčil poupě poté, co jsem ho odnesla domů po prudkém zářijovém ochlazení. Mám z nich radost

Jsi si jistá, že je to trigonus? Trigonus má žlutý či žlutobílý květ, na confusus to taky nevypadá. Ty tuberkule nejsou dobře vidět, ale typnul bych to podle té kýlovité tuberkule vpravo na nějaký hybrid se skafíkem. Chtělo by to lepší foto.

omlouvám se za nižší kvalitu fotek....

Kvetou stále jak zběsilí.














tato kytička má jen 1,5 cm a je na svých kořenech. Nejvíce mě překvapila.

Ariocarpus confusus Marmolejo dnes

Klobouk dolů, máte to všichni nádherné exempláře. Z mé trojice ariokarpusů zakvetly dva. U trigonusu jsem měla podezření delší dobu, avšak místo očekávaného jednoho květu přišly postupně tři. Kotschoubeyanus vystrčil poupě poté, co jsem ho odnesla domů po prudkém zářijovém ochlazení. Mám z nich radost.

Taky mi udělali dnes radost

kvety

Zajímavý retusus od Míly s mohutnými tuberkulemi. Už by snesly přesadit.

Tak zase jeden agavoides a jeden retusus SB 68, původem od Míly Hájka.

Mám i některé malé druhy, zde Ariocarpus scapharostrus, suchý typ. Semenáčky přinesl nejmenovaný kaktusář na shůzi KKP někdy v letech 1993-4 a prodával je za cenu nižší než symbolickou. Řadu let mi nerostly skoro vůbec, teď v substrátu bez země je to lepší, ale žádnej fofr. Chyt jsem ho poslední den kvetení, tak květ vypadá hrozně velikej. Miska je 13 cm v průměru, dal jsem ho do ní předloni a řepa ani nesahá na dno.

A. lloydii - letošní druhá vlna kvetení, první vlna vyšla na pracovní dny. Mám je od Míly, rostou dost pomalu, nejpomaleji z velkých druhů. I po 20 letech misky max. 15 cm.

Pár fotek ze 30.9.2018

Dnes jsem se také potěšil s A.agavoides. Je malej, ale šikovnej.

Pěkné slunečné dny tohoto týdne "vytáhly" i květy agavoidesů, na které jsem ještě čekal



a ještě budou i nějaké další

Je to prostě nadhera. Jen aby v téhle kose nenastydly od květů...

Ariocarpus scapharostrus RS 695 Rayones, NL

Ten květ vystřelí z vaty ze dne na den. Abys byl na to psychicky připraven, musíš občas prsty prošmátrat vatu na temeni, rostoucí poupata jdou dobře nahmatat

Tak už i do SČ dorazil podzim, bohužel.

A. retusus mne dnes velmi mile překvapil svým poupětem a poté květem, přitom vůbec nic nenasvědčovalo, že by něco takového chystal.