Téma:

Gymnopriatelia, prosím, nájde sa tu niekto, kto mi pomôže určiť túto rastlinku? Lepšiu fotku žiaľ nemám. Vďaka!

jvinar napsal: Já mám rostlinu stejného jména. Fotil jsem ji v roce 2004. Květ je stejnej jako u té tvé, ale řekl bych že moje je v otrnění bělejší.

Moc pěkná je, už je to solidní trs. Mám rád trsy.
Ono to otrnění není jen bělejší ale celkově takový "vlasatější". Je to taková rokoková forma
Protože se mi tyhle kytky líbí, tak jsem v průběhu let sehnal i jiné kulturní G. albispinum, a mám jednu, která svým habitem je velmi podobná tvojí rostlině.

Rado napsal: Moje bruchii - fotené vo februári/únor 2008 (obr. s pukmi) a v apríli/duben 2010 (obr. s kvetmi). Tie rastliny mám snáď 20 rokov, pôvod bude Chrudim alebo p.Kudela z Ostravy. V každom prípade sú veľmi vďačné, kvitnú vždy na MDŽ .

Fakt parádní kytky Rado. Způsobil si mi lehkou formu závisti

Moje bruchii - fotené vo februári/únor 2008 (obr. s pukmi) a v apríli/duben 2010 (obr. s kvetmi). Tie rastliny mám snáď 20 rokov, pôvod bude Chrudim alebo p.Kudela z Ostravy. V každom prípade sú veľmi vďačné, kvitnú vždy na MDŽ .





Moja skúsenosť je, že keď dosiahnu istú veľkosť, asi tak 2cm v priemere, začnú odnožovať.

Ako vidieť, kvet je u bruchii oveľa menší ako G.Calochlorum. Existuje aj verzia bruchii so žltými kvetmi, ak mi tento rok rozkvitne, pridám foto.

Filip Jelínek napsal: Když jsem začal kaktusařit v roce 1988, tak jsem získal, jako jednu z mých úplně prvních rostlin, jeden exemplář Gymnocalycia okruhu bruchii, které neslo hrdý název Gymnocalycium albispinum.

Já mám rostlinu stejného jména. Fotil jsem ji v roce 2004. Květ je stejnej jako u té tvé, ale řekl bych že moje je v otrnění bělejší.

Uploaded with ImageShack.us

Přímo v Tanti sme kaktusy nehledali, ale kousek je Villa Carlos Paz a tam je calochlorum taky, někdy málo odnozující, někdy velké polštáře. Bez květu nebo plodu se od bruchii nedají poznat.V kultuře většinou odnožují, ale vliv má způsob pěstování.

Dost podobné G. bruchii je Gymnocalycium calochlorum. Tuhle rostlinu jsem získal ze stejného místa (Tanti - Argentina, prov. Cordoba), ale měla by mít dle mého zdroje 25 - 30 let. U mě je 5 let a zvolna začíná odnožovat. Zřejmě ji předchozí majitel odnože odstraňoval - nebo roste tak dlouho soliterně?

ILPAZK napsal: Tohle je nádherná velká rostlina. Je to vše z jednoho základního stonku?

Jo je to jedna rostlina.

Tohle je nádherná velká rostlina. Je to vše z jednoho základního stonku? Ty moje zatím odnožují minimálně (mají v průměru asi 5 let). Když o tom tak přemýšlím, tak ty na mém fotu jsou 5 - 6 let staré odnože z asi 25 let starých, kdysi kolegou importovaných rostlin a odnožují minimálně (zato kvetení, i když jen okrajově, ještě opakují). Ty, co jsem vysel ze semen získaných z těch samých rostlin darem, mají 3 roky, kvetou jako blázen a některé mají kolem sebe už řadu odnoží. Kvetou ale zatím jen jednou, i když velice dlouho.

Když jsem začal kaktusařit v roce 1988, tak jsem získal, jako jednu z mých úplně prvních rostlin, jeden exemplář Gymnocalycia okruhu bruchii, které neslo hrdý název Gymnocalycium albispinum.

Je to krásná kytka, ke který chovám naprosto sentimentální vztah, za který se mi celkem odvděčuje.... a taky trochu povyrostla, takže jí to jde líp..

A protože sem si jí zrovna loni pěkně vyfotil v květu, tak se podělím a možná pochopíte proč jí mám rád.

nejdřív kvítek...ňam

zákoutí s gymnocalyciem....

celkový přehled situace...

Mám rád Gymna bruchii....

Mají hlavní období květu, kdy pod nimi nejsou vidět (jedna z fotek), ale kvetení už menším množstvím květů ještě opakují v létě.

Paráda. Rozumim dobře, že ti v létě kvetou opakovaně? Moje brucháči kvetou jenom jednou zjara...

Pro milovníky rostlin s původem bych měl malou kolekci Gymnocalycium bruchii. Nádherné, velkou část letní sezóny kvetoucí rostliny. Všechny pocházejí z rostlin, které kdysi (asi před 25 lety) dovezl jeden kolega z okolí vesnice Tanti (Argentina, prov. Cordoba, 896 m n.m.). Dle jeho slov tam všechny níže vyobrazené barvy květů kvetly ve velkých polštářích, jako u nás pampelišky na jaře. Mám jich asi 25, ale umím si představit tu nádheru v přírodě ...

Petře, jsem si skoro jistej, že oenanthemum bylo importováno jen jednou a to tak, že ho sbíral Fechser, který rostliny v B.A. prodal Backebergovi a ten je popsal a přivezl. Schützovy kytky byly pravděpodobně importy, jsou u Odehnala, docela velký a opravdu moc nekvetou.

Já mám pod G.oenanthemum kytku pocházející od pana Odehnala. Pamatuji si, že jsem ji dostal den před státnicema v roce 1988 (Byl jsem se rozptýlit po intenzivním učení). Myslím, že pochází z importních semen, ale bohužel tenkrát jsem na lokality příliš nedbal. Třeba by si pan Odehnal vzpomněl.


Mezi výsevem tilián ze semen od Jirky M. jsem si vybral moc pěkný kytky.

Sierra de Ambato je docela velké pohoří, kytky se tam vyskytují nad hranicí lesa a autem přístupných lokalit je málo, přestože oblast výskytu velká. Proto je dost pravděpodobné, že by se Jirkovy rostliny mohlo povést ztotožnit někdy v budoucnu, až si někdo dá práci a naučí se jezdit na mule a touto čiností stráví v pohoří pár týdnů. Třeba G. tilianum bylo známé jen nad Pománem, desítky let po Rauschovi tam nikdo nebyl, a naše lokalita nad Mutquinem je teprve druhá známá.

Otázka oenanthemum a carminanthum se v r. 2005 v Eugendorfu vyřešila tak, že se neví co to je a proto jméno se nadále nebude používat. Tehdy zhruba 80 letý pan Till byl toho názoru, že G. carminanthum je pozdější synonymum pro G. oeanthemum a proto by Backebergovo jméno mělo mít prioritu. Tím se dostal do několikahodinového sporu s jinými odborníky, kteří navrhovali jméno G. oeanthemum odmítnout pro zjevně nesprávně udané naleziště a tím nemožnost identifikace s některým ze současně známých taxonů. Spor byl chvílemi tak vehementní, že jsme se s P. Česalem obávali, že jeho strany budou vědeckou pravdu obhajovat v pěstní bitce.
Obrázek G. oeanthemum je tuším na obálce čas. Kaktusy 1979 a v přiloženém článku JUDr. Schütz zdůrazňuje zejména pomalé dospívání a neochotu kvést. Schützova G. oeanthemum jsou ve sbírce p. Odehnala.

Dík za vysvětlení, ještě tu pak kolují rostliny pod jménem G.oenanthemum, já mám pod tímto názvem tyto rostliny
Je to jenom synonymum jedné z výše uvedených nebo jde o odlišnou rostlinu ? Přijde mi její epidermis šedavá oproti tilianům a carminanthum ale to může být jen náhoda

Dle usnesení rakouských gymnofilů v Eugendorfu 2005, G. tilianum a G. carminanthum se liší semeny. Tiliána, která jsme viděli nad městečkem Mutquin, měla přilehlé trny, proti carminanthům byla větší, květy malé a spíš rumělkové. To ale ne vždy je případ brněnských tilián. Typovou rostlinu G. tilianum jsem viděl u p. Procházky v Doubravníku, má odstálé trny jako ta tvoje a neni ani moc velká.

Já mám takovéto tilianum, je až nezvykle vytrněné , má hodně odtávající trny .
Je to kulturní kytička ze semen od pana Drápely
Jaký je vůbec charakterický rozdíl mezi carminanthum a tilianum krom toho, že rostou na druhém svahu stejného pohoří ?

Moje oblíbená gymna jsou ta z mokrých alpinských poloh. Vedle G. monvilei je to třeba G. carminanthum, na obrázku je můj sběr z typové lokality Cuesta de Los Angeles. Výsev je z vánoc 2005, obrázek ze září 2010. Podobně jako třeba G. tilianum, rostoucí jen přes hory na západní straně Srra. de Ambato, kvetou celé vegetační období.

Uploaded with ImageShack.us

Bať,bať

No nemyslel jsem to konkrétně na tvoje kytky, ale přijde mi zbytečný se dohadovat nad starou špatně určenou kytkou, co že jiného to asi bude. Nejspíš to bude pojmenované podle rostliny, ze které se sklidily semena.

To Filip
No docela jsi mě pobavil, pár let už ty kytky mám. Do té mísy jsem je zasadil asi před pěti lety z 12 květníku, kterej už jim byl malej. Bneska mají průměr přes žebra cca 18 cm, takže to zase takový klády nejsou. ,,pikýrovat" je zatím nebudu.

To Mamlas
Tyhle kytky nepocházejí z plzeńska. Semena jse v 84 zakoupil od pana Valy. Tuším že to byl Liberec, ale možná se pletu. Nabízel na tehdejší dobu slušnou kolekci importních semen a to i gymen. Zrovna saglionů se to ovšem netýkalo. Jedná se tedy o kulturní kytku, čímž nechci říct, že by mi byla méně milá, případně že bych jí považoval za bastarda. ,,Krejčikián" jsem se dávno zbavil a spoustě čistokrevných laiků jsem s nima udělal radost.

U starejch kulturních gymen je tu poněkud průšvih s hybridizací, způsobený heslem starých bardů, který na Plzeňsku znělo "Gymna se nekříží" a které o něco zastřeněji vyjádřili Fleischer a Schütz v doporučení opylit jedinou kvetoucí kytku pylem G. saglionis, že se tím stimuluje samoopylení.
Prostě starý kulturní gymna jsou krásné okrasné rostliny, ale jména jim dávat je až na výjimky zbytečné, respektive procento hybrid se limitně blíží stovce.

jvinar napsal: Taky si přisadím se svejma saglionama. Už pár let je mám v miskách -spíš krabicích- o rozměrech 30 x 40cm. Výška je 6cm ...a líbí se jim to.Jsou to samozřejmě květuschopné rostliny, ale kupodivu s květem jsem je nefotil.

Teda Jirko jak tak seděj v tej misce, tak mě to připomíná takový to, jak máš v misce semenáčky a uplyne par let a zůstanou jen ty největší. Jako ti orlí co vytlačujou ostatní vylíhnutý mláďata z hnízda až tam zůstanou jen dva který se uživí. Já vim, že to tak není ale přitom jak vidím takový macky v tý misce, navíc nepravidelně zasazený, tak sem se fakt musel při tý myšlence smát...
Ale jinak to sou už pořádný kousky, kolik maj v průměru přes žebra tak?

Taky si přisadím se svejma saglionama. Už pár let je mám v miskách -spíš krabicích- o rozměrech 30 x 40cm. Výška je 6cm ...a líbí se jim to.Jsou to samozřejmě květuschopné rostliny, ale kupodivu s květem jsem je nefotil.

Uploaded with ImageShack.us

to jmusil: Su cely rok v skleniku. V zime je termostat nastaveny na 5 stupnov, ale prezili uz aj 3 dnovy vypadok kurenia a vtedy bolo v noci minus 5 az 10...

jmusil napsal: Pamatuju si na ten tvůj výsev a myslím, že mám od tebe i nějakou tu kytičku. Taky si pamatuju že byly variabilní od silnějších světlých trnů až po takové řidčí rostliny s trny s nádechem do červena.

Tak sem hledal a hledal a zjistil sem, že málo fotim. A tak pěkný sou...

Mám tam tak tři typy rostlin, dvě tmavý a jednu světlou. Výhledově to nafotím a hodím to sem, celkem je to zajímavý ta variabiita....

zdravým ty sagliona sou malý, dorůstají i věčích rozměrů ve zbírkách až 50cm v prumeru .v jedné zbírce sem vyděl 30 květinači a už přětíkaly přes okraj jak byly velký a kvetly jak blázni a mají rady jak slunce tak polostín a pravidelnou závlahu. morče.

Úplně jiný kytky
Ta voda dělá strašně moc, hezký .
Tak jako říkal Pavel, po zalití se trny zbarví do červené i zde je vidět velká proměna.
A propo k tématu pěstování, kde je máš umístěný ?
J.