Téma:

Takže, kdo má tyto rostliny, může se s tím popasovat.
Já mám přepsáno, ale nikomu to nevnucuji.

Kolega gymnofil, napsal dotaz Tomášovi:
Ahoj Tome,
předpokládám, že si mohu přepsat jmenovku G. shmidianum subsp. nova Tom 09-529/1 na G. schmidianum subsp. asperum Tom 09-529/1.
A dostal tuto odpověď:
Ahoj,
ano jestli chceš můžeš přepsat
zdraví Tom ( př. Kulhánek )

Ale, kamarád Google mi v tom pomůže. Je to docela k přečtení, což se o některých jiných stránkách říci nedá.

Taky jsem se chtěl začíst, ale zůstalo jen u obrázků. Kolik řečí neznáš, tolik stránek si nepřečteš.

Morčáku, pěkné stránky, už jsem se do nich začetl.

Tak sem šmejdil po stránce www.facebook.com/Gymnofil má ji tam odkaz na pěknou stránku o gymnech www.gymnocalycium.fr/poz.morče. :)

Máš pravdu. Taky se mi to nezdálo, protože jsem ho měl chované za většími kytkami.

Já bych to posadil do rašeliny a dal do míst, kde jsou výše uvedené podmínky (parno, vlhko a pokud možno jen rozptýlené světlo) a čekal. Takhle se snažím kořenit i odnože, které občas moje friedrichii udělají. Je to úplně bez kořenů a dám to na verandu posazený do rašeliny do zakrytého množáku jen se švírou na větrání. Držím vlhko a čekám na první kořeny, pak sadím. Trvá to dýl, ale převážně to vychází. Tohle bych aplikoval na ty nerosty a uvidí se, jestli pustí nové kořeny. Jen místo verandy, kde je problém s teplotou bych to dal někam na spodní polici skleníku, kdybych nějaký měl.

Petr napsal: Přesně opačně. Pokud zezelenalo, tak mu bylo dobře.



Jasně tak je to správně. Nicméně moje otázka byla jestli má někdo zkušenost se znovu zakořeňováním nerostů co mají špatný kořenový systém u těchto druhů.

martin5791 napsal: Mám Taky jedno, je asi v průměru 3-4 cm. Původně bylo také červené, ale po čase skoro celé zezelenalo. Bylo mi řečeno, že má moc slunce a že když ho dám do většího stínu, tak zase zčervená. Se semenáčky nemám zkušenosti
Pěstoval jsem ho ve skleníčku za oknem. Letos bych ho chtěl dát před barák do skleníku.

Přesně opačně. Pokud zezelenalo, tak mu bylo dobře. Už jsem psal, jak pomalu každý rok zkouším jiné místo. Loni jsem je speciálně stínil, ale i to bylo moc. Moje semenáče, pokud byly pod venkovním stolem ze tří stran zakapotované polykarbonátem jen s rozptýleným světlem, tak byly dobré zelené a dobře rostly. Jak dostanou víc přímého světla, tak červenají a daří se jim hůř. Letos půjdou na verandu, kde dostanou jen při západu trochu přímého slunce. Vedle nich bude kropítko a vždycky, když půjdu okolo a nebude zima, tak dostanou mlhu. Hledám už pár let správné místo na zahradě. Skleník nemám. Možná to tu už bylo, ale pro ilustraci. Rostou dobře, kvetou dobře, ale jsou moc červený a mohly by se mít líp.

Hodně tepla a v sezoně hodně vody klidně nechat stát i dva dny.

mam podobne skusenosti, nie su to tak lahko pestovatelne gymna, ako vacsina ostatnych zastupcov rodu... niekde na nete som cital navod na uspesne pestovanie - pan ich pestuje v skleniku a v nom ich ma este umiestnene v uzavretom akvariu s trvalou pritomnostou maleho mnozstva vody... vysledkom je vysoka vzdusna vlhkost a stabilna teplota...

Jiří napsal:

hasi napsal: Pustil jsem se do přesazování Gymen. Ve skupině mihanovichii (friedrichii) je několik letitých nerostů s průměrem cca 3 cm, u kterých jak je vidět na fotce není dobrý kořenový systém.
Slyšel jsem kdysi, že tyto druhy nerady zakořeňují.
Máte někdo obdobnou zkušenost?

U mě také tato Gymnocalycia neprosperují. Jako semenáčky rostou dobře, ale po čase odejdou. Projevuje se to právě zčervenáním a ztrátou kořenů. Řekl bych, že je to způsobeno právě podmínkami při pěstování, kdy tyto druhy vyžadují zcela jiný než kaktusový skleník. Měly by se pěstovat v horku a vlhku při zastínění. Letos je chci zkusit takto pěstovat a uvidím zda se jejich kondice zlepší. Pokud budou mít optimální podmínky, myslím si, že zakoření a porostou dobře.

Mám jenom jeden druh z tohoto okruhu. Také u mně tyto rostliny chytaly bronzovou barvu, Loni jsem je dal ke stěně stolov. pařeniště a překryl dvojitou bílou netk. textilií. Oddělával jsem ji jenom při zálivce. Dařilo se jim dobře, epidermis zůstala po celou sezonu zelená a pěkně přirostly. Zálivku jsem dělal častěji než u jiných rostlin, a to 1x za14 dnů v plné sezoně, včetně srpna. Jsou to rostliny, které rostou ve stínu keřů, stromů a spadaného listí. jestli si dobře pamatuji, psal A.V.F. že je objevil náhodou, když se brodili zatopeným územím a šlápl na rostlinu.

Mám Taky jedno, je asi v průměru 3-4 cm. Původně bylo také červené, ale po čase skoro celé zezelenalo. Bylo mi řečeno, že má moc slunce a že když ho dám do většího stínu, tak zase zčervená. Se semenáčky nemám zkušenosti
Pěstoval jsem ho ve skleníčku za oknem. Letos bych ho chtěl dát před barák do skleníku.

hasi napsal: Pustil jsem se do přesazování Gymen. Ve skupině mihanovichii (friedrichii) je několik letitých nerostů s průměrem cca 3 cm, u kterých jak je vidět na fotce není dobrý kořenový systém.
Slyšel jsem kdysi, že tyto druhy nerady zakořeňují.
Máte někdo obdobnou zkušenost?

U mě také tato Gymnocalycia neprosperují. Jako semenáčky rostou dobře, ale po čase odejdou. Projevuje se to právě zčervenáním a ztrátou kořenů. Řekl bych, že je to způsobeno právě podmínkami při pěstování, kdy tyto druhy vyžadují zcela jiný než kaktusový skleník. Měly by se pěstovat v horku a vlhku při zastínění. Letos je chci zkusit takto pěstovat a uvidím zda se jejich kondice zlepší. Pokud budou mít optimální podmínky, myslím si, že zakoření a porostou dobře.

Pustil jsem se do přesazování Gymen. Ve skupině mihanovichii (friedrichii) je několik letitých nerostů s průměrem cca 3 cm, u kterých jak je vidět na fotce není dobrý kořenový systém.

pro srovnání jeden s kořeny , druhý bez


Slyšel jsem kdysi, že tyto druhy nerady zakořeňují.
Máte někdo obdobnou zkušenost?

Zajímavý odkaz

Tom napsal: Teď jsem se díval na letošní nabídku semen od LF,kterou jsem dostal mailem.A doopravdy i on změnil LF 97 na G.gertii.
Takhle u mě vypadají zazimovaný 3letý semenáčky LF 97.

Včera jsem si stáhl první dílko ze Schütziany a to Schütziana Vol. 1, Issue 1.
Velmi zajímavé počteníčko a to hlavně, ...dalo mě to odpověď na rostliny G.papschii a rostliny z okolí lokality Loma Bola což je dnes G.gertii.

A krom toho jsou tam i pěkný fotky G.parvulum z různých lokalit i s mapkou,což mě taky pomohlo v orientaci v této lokalitě.
Tady je odkaz,kdyby jste to náhodou neznali:
www.schuetziana.org/index.php/downloads/downloads-2010

Berte to tak, že určení je jisté, pokud souhlasí rostlina i naleziště. Taninga je na úpatí Sierra Grande a La Mudana v Sierra de Pocho. Jsou od sebe tak hodinu autem. Rostliny taky nesouhlasí - Jícen květu žlutavý versus jícen květu čevenavý. Přitom tělem jsou si velice podobné. Mnohokrát jsem už zdůraznil, že určení sběratelem není nic jistého a pěstitelům je dovoleno užívat vlastní rozum aby své rostliny zařadili správně.
Region je velice bohatý na malé populace drobných gymnokalycií podrodu Gymnocalycium a zároveň díky hojným trnitým dřevinám těžko prostupný. Sběry od La Mudana jsou jiná populace než ty od Taninga, ale vlastně nic nebrání rozšířit popis G. taningaense a do druhu je zahrnout. Typické G. taningaense je na Petrově fotce.

Díky opraveno

Tom – La Mudena, Cordoba

La Mudena se udává jen u Ludwiga Berchta, je to překlep. Ve skutečnosti je to
La Mudana, GPS 31° 19.67'S; 65° 21.52'W, Provincia Pocho, Region Cordoba, Argentina asi 1.200m.
Když někdo udává La Mudana 1000m nebo 2300m už to může být 20km vedle a gymen tam roste více.

Tak jsem se ještě mrknul , LB udává 994a 1003 jako taningaense a 995,996,997 a 1002 jako parvulum ssp. amoenum.Pak nějaký sběrovky nad LB 1003 udává pouze jako Gymnocalycium sp. .
Lokalita La Mudana, Córdoba, Argentina je doopravdy udávaná spousty sběrateli jako lokalita G.parvulum ssp. amoenum.......
LB 1003 je přesněji udávano jako poblíž La Mudana.....
No ,takže na cedulce nechávám taningaense i když to může být jak říkal Mamlas parvulum.

No prostě Gymna

Tak proběhl jsem garáž,vylovil pár kaktusů k tématu taningaense-parvulum ssp. amoenum a vyfotil je.
Takže nahoře G.taningaense P 212,po stranách G.taningaense LB 1003 a dole uprostřed G.parvulum ssp. amoenum LB 995.




G.taningaense LB 1003 a vpravo G.parvulum ssp. amoenum LB 995.

LB 1003 v květu

A ještě jedno foto ze sezóny 2014 LB 995

Tak už můžu jen dodat,na brněnsku jsou šířeny tyto rostliny jako taningaense LB 1003 Cerro Bola, Cordoba.I Milt na svých stránkách udává G.taningaense LB 1003 Cerro Bola, Cordoba.
A zas na druhou stranu jsem mapu nestudoval,ale už jen podle sběrovek budou lokality těchto rostlin hodně blízko....
Úsudek už si může udělat každý sám.

cludwigfr.dyndns.org/fn.asp Tak snad teď. A co s tímhle? Nefunguje, takže natvrdo
Polní číslo : LB 1003
Sběratel : C. A. Ludwig Bercht
Druhy : Gymnocalycium taningaense cactuspro.com
Naleziště : La Mudena, Córdoba, Argentina 1130m

Není.

Ale cludwigfr.dyndns.org/fn.asp?FnId=101512
takže? Už jsem dlouho nedělal odkaz, tak to snad bude dobré.

Snad jen, fotky označené LB1003 nejsou G. taningaense, květy mají slabý červenavý jícen, G. taningaense má jícen žlutavý. Taky jsem si myslel, že jsem je viděl v přírodě, ale bylo to G. parvulum ssp. amoenum.

Mamlas napsal:

Petr napsal: Tak mi alespoň napiš, co si myslíš, že to je. A to neplatí jen pro tebe.

Květ na první Petrovo fotce není G. cardenasianum. Dokonce nemá pyl, to je podle mě v tomto okruhu Gymen znak hybridizace. Jak ho máš douho? Podle mě je mu kolem 20 let, G. armatum tu ještě není ani 10 let.

Původ místní sběratel Teplice 05/2001, takže odhaduji cca 18 let stáří. Podle poznámek v evidenci mám pochyby od samého počátku, jen se mi stále nedaří to někam, nebo aspoň k něčemu zařadit a nepomohlo mi ani, když začal kvést a pak dal semena. Samozřejmě prostřednictvím nějakých opylovačů, protože druhé stejné nemám. Případ bude odložen s jmenovkou gymnocalycium (hybr.) a budu mít pokoj.
Jinak všem velmi děkuji za názory.

Mamlas napsal: 1. nevím
2. G. taningaense
3. květ G. mostii velmi charakteristický červený střed a krátké vnitřní lístky, tělo až tak moc typické není, hlavně moc trnů.

K tomu co napsal Mamlas asi nemůže mít nikdo námitky.Tak přidám jen foto G.taningaense LB 1003.

Takhle vypadá moje G. bayryanum

a G. cardenasianum