Téma:

Tak mi
vykvetlo gymnocalycium tilcarense. Nevím jestli je název správný. Co vy na to?

Tome,
2000 vzorků je skvělý soubor dat. Na to by byl potřeba grant. Získání několika genů z každé rostliny pro analýzu by stálo docela dost. Ohledně systematiky to beru z pohledu mého profesního oboru v botanice, což jsou nižší rostliny. Analýza DNA rozsekala rody, které vypadaly naprosto nerozdělitelně z pohledu klasické morfologie. Myslím, že tohle do kaktusů přijde jednou taky. Co jsem se díval na odborné články, tak kaktusy teprve nastupují, proto je i poměrně "málo" vhodných záznamů DNA v genové bance. Ale i tak si myslím, že se to jednou dostane i sem. Jednou by se prý měly druhy identifikovat pomocí tzv. DNA barcodingu. Strčím to do stroje a ono to něco vyplivne. Jak se rozvíjí technika, bude to stále levnější a jednodušší.

Jen k těm pár odstavcům nademnou bych chtěl dodat, že je to věc zajímavá , ale zcela neuplná a v tom grafu není snad ani 20 druhů Gymen.Kdyby se tomu někdo věnoval ve velkém a měl by Přes 2000 vzorků kvalitního rostliného materiálu už by to bylo velmi zajímavé a záslužné.....ale...
Jinak za mě, gymna jako rod jsou nedělitelná, protože to je to všeobecně chápáno jako velkorod s podrody.Je jich tak asi 50 až 100 druhů, to podle toho čím a možná i kým(podle kterého botanika) se kaktusář řídí.

Petr napsal:

Scorpion napsal: Petře,
zatím jsem kaktusářské embryo. Sbírku si teprve stavím. Gymnocalycia se mi moc líbí. Něco jsem loni koupil a teď si s nima chodím povídat do skleníku. Něco mi mezi ostatními rody roste ve výsevu.
No nic, když jsem se díval do ...... To mám až u sebe v počítači.

No tohle by mohla být revoluce nebo alespoň vodítko pro ty, co se v rodu stále nemůžou dohodnout a konečně zavést jakýs takýs pořádek. Nemyslím si ale, že by to akceptovali, protože jejich často celoživotní práce by byla v p..... Asi by ses měl na to podívat podrobněji, pokud budeš dělat gymna a máš čas. Jestli jsi začátečník nebo znalec v tomto případě nehraje roli. Jde o exaktní záležitost bez ohledu na zkoumané, a současné názory. Nezkušenost možná je lepší, protože člověk není zatížen současnými názory. Nakonec kaktusáři to stejně budou dělat podle sebe, ale může to být dobré vodítko.

Vkládám návrh dělení systému podle Demaio et al (2011). Oproti Martinu Tvrdíkovi jsou tam změny s návrhem podrodu Scabrosemineum. Je to založeno na poměrně dobrém kusu DNA. Podle mého názoru by z těch větviček A,B,C,D mohly být samostatné rody.

G. mihanovichii

G. damsi evae

Nejucelenější článek kolem rostlin bruchii co jsem zatím četl se dá najít na www.schuetziana.org/ ....jen pokud člověk nezvládá dost angličtinu,tak je třeba použít nějaký online překladač a je to ok.
Konkrétně se jedná o 43 stránkový ,,dokumet,,
www.schuetziana.org/downloads/Schuetziana_3_2012_2_low.pdf
a pak 26 stránkový
www.schuetziana.org/downloads/Schuetziana_4_2013_1_low.pdf
Ten druhý se mě zdá pěknější a jsou tam udávána veškerá synonyma.

Chtěl jsem původně založit nové téma, ale to by asi nebylo to ořechové - už delší dobu přemýšlím o tom , že bych si pořídil takovou kolekci variability v rámci okruhu Gymnocalycium Bruchii - Lafaldense. Chtěl bych poprosit odborníky na Gymna, aby mě troch osvětlili celý tento okruh kolem těchto rostlin.
Zároveň bych chtěl poprosit všechny kolegy kteří mají nějaké odnože, semenáče hledaných rostlin, ať mi dají vědět do SZ,

Variabilita druhu Gymnocalycium bruchii, lafaldense a jim příbuzné taxony z tohoto okruhu

Očekávání prvního květu, co mi vykvete. Člověk je jak na trní.
G. damsii var. torulosum

[/quote]
No tohle by mohla být revoluce nebo alespoň vodítko pro ty, co se v rodu stále nemůžou dohodnout a konečně zavést jakýs takýs pořádek. Nemyslím si ale, že by to akceptovali, protože jejich často celoživotní práce by byla v p..... Asi by ses měl na to podívat podrobněji, pokud budeš dělat gymna a máš čas. Jestli jsi začátečník nebo znalec v tomto případě nehraje roli. Jde o exaktní záležitost bez ohledu na zkoumané, a současné názory. Nezkušenost možná je lepší, protože člověk není zatížen současnými názory. Nakonec kaktusáři to stejně budou dělat podle sebe, ale může to být dobré vodítko.[/quote]

Ted k tomuto tematu vysla velka dvojdilna kniha od Joel Lode - Taxonomy of the Cactaceae, je dost draha, tak doufam, ze nejaky dobrodinec ji hodi casem na web. Jak se rody a druhy klasifikovaly drive, dnes ma trhliny na zaklade analyz DNA. Dival jsem se na web Martina Tvrdika o Gymnocaliciich, ktere rozdeluje do nekolika podrodu. Je mozne, ze nekdo z botaniku vyssich rostlin, ktery se tim zabyva, jednou rekne, budou to samostatne rody. Pak staci vec radne opublikovat v ramci mezinarodnich pravidel botanickeho kodu a je to. Je jasne, ze klasicky botanik bude prosazovat morfologicky pristup, ale jak vidim situaci v botanice, je mozne, ze i u kaktusu zacnou se dit zmeny. Staci nadsenec, ktery ma grant a muze se vesele zkoumat. Zkusim se podivat pres svuj pristup z prace na nejake odborne clanky, jestli k tomu vysly. Svym zpusobem to je kytkam jedno, jak se jmenuji a do jake skupiny patri. Hlavne ze kvetou a jsou hezke.

Scorpion napsal: Petře,
zatím jsem kaktusářské embryo. Sbírku si teprve stavím. Gymnocalycia se mi moc líbí. Něco jsem loni koupil a teď si s nima chodím povídat do skleníku. Něco mi mezi ostatními rody roste ve výsevu.
No nic, když jsem se díval do ...... To mám až u sebe v počítači.

No tohle by mohla být revoluce nebo alespoň vodítko pro ty, co se v rodu stále nemůžou dohodnout a konečně zavést jakýs takýs pořádek. Nemyslím si ale, že by to akceptovali, protože jejich často celoživotní práce by byla v p..... Asi by ses měl na to podívat podrobněji, pokud budeš dělat gymna a máš čas. Jestli jsi začátečník nebo znalec v tomto případě nehraje roli. Jde o exaktní záležitost bez ohledu na zkoumané, a současné názory. Nezkušenost možná je lepší, protože člověk není zatížen současnými názory. Nakonec kaktusáři to stejně budou dělat podle sebe, ale může to být dobré vodítko.

Gymnocalycium marsoneri

Gymnocalycium tillianum

Tom napsal:

PetrS napsal: První květy G. mihanovichii, Bahia Negra, Paraguay.
Rostliny z výsevu z roku 2012, semena pochází z Chrudimi od př. Pavlíčka (kat.č. 1868.60). Bohužel bez udání polního čísla.
Nicméně jsem rád, že jde o zelenokvěté rostliny. Zase trochu změny ve skleníku


Moc pěkný, ale ty semenáče se mě zdají být starší než z roku 2012... A nebo si dobrý pěstitel

Děkuji Tome, ale že bych byl nějak dobrý pěstitel, to si opravdu nemyslím.
Nicméně jsou opravdu z výsevu v roce 2012 (leden). Je fakt ale, že oproti ostatním pěti, které z toho výsevu ještě mám, jsou tyto "echt" aktivní. Jsou v pětkách květináčkách, zatím co zbytek se v pohodě vejde do chrudimáckých čtyřek. Čím to je, skutečně netuším. Asi mají nějakou enormní chuť k životu.

Petře,
zatím jsem kaktusářské embryo. Sbírku si teprve stavím. Gymnocalycia se mi moc líbí. Něco jsem loni koupil a teď si s nima chodím povídat do skleníku. Něco mi mezi ostatními rody roste ve výsevu.
No nic, když jsem se díval do literatur a různě po webech, připadlo mi, že mnohé druhy jsou si dosti podobné. Tak mě to nějak vrtalo hlavou a tak jsem navšívil genovou banku a stáhnul jsem si záznamy DNA pro geny z Gymnocalicií, které jsem otestoval. V podstatě jde o to, že program v počítači využívá určité algoritmy při hledání shod a podobností mezi záznamy DNA testovaných jedinců. Dokážeš tak přesně identifikovat jedotlivé druhy nebo dokonce poznáš i konkrátní populaci, pokud víš, jaké oblasti DNA jsou náchylné ke změnám pro studovaný oragnizmus. Ten program, který je založen na složitých výpočtech, ti pak vyplyvne takový grafík. Pak se koukneš na druhy, které jsou ve stejném shluku (na jedné větvi) a ty jsou nejpodobnější. Pak si ve výsledku statistického hodnocení DNA najdeš míru podobnosti a na základě obecně stanovených kriterií klasifikace konkrétních genů pro danou skupinu rozhodneš, jestli daná podobnost nebo rozdílnost je daná na úrodni druhu, rodu, nebo i nižších taxonomických celků.
V tom grafíku je asi 55 druhů Gymen a vypadá to, že by z nich šly klidně udělat 4 rody. Zajímavé je, že některé druhy naopak vykazují identitu pro dané geny, to by znamenalo, že by t měl být v realu jeden druh.
Dál z takových grafíků lze vyčíst i evoluce. Kdybych tam dal zástupce různých rodů, mohl bych říci, který z nich je vývojově starší, popř. který rod se vyvinul později z jiného. Dokonce lze v rámci rodu odhadovat vývoj druhů, morfologické změny nebo říct, v jaké době došlo k vývojovým změnám.
To je asi tak zjednodušeně k molekulární analýze.
Ten grafík je v originálu větší, ale po uploadu se to nějak zmanšilo. Druhy začínaji "G" jako Gymno a pakk par pismen z druhových jmen, variety mi v pojmenování program odsekl, pač to má jen na 10 písmen. To mám až u sebe v počítači.

G. mihanovichii - zachránená odnož. Minulý rok mala len puky a kvety sa neotvorili. Tento rok ale potešil. Zatiaľ vôbec neodnožuje.

G. mesopotanicum - myslím že je z Mikulášskej tomboly v klube (6ka kvetináč)
[

PetrS napsal: První květy G. mihanovichii, Bahia Negra, Paraguay.
Rostliny z výsevu z roku 2012, semena pochází z Chrudimi od př. Pavlíčka (kat.č. 1868.60). Bohužel bez udání polního čísla.
Nicméně jsem rád, že jde o zelenokvěté rostliny. Zase trochu změny ve skleníku

Moc pěkný, ale ty semenáče se mě zdají být starší než z roku 2012... A nebo si dobrý pěstitel

První květy G. mihanovichii, Bahia Negra, Paraguay.
Rostliny z výsevu z roku 2012, semena pochází z Chrudimi od př. Pavlíčka (kat.č. 1868.60). Bohužel bez udání polního čísla.
Nicméně jsem rád, že jde o zelenokvěté rostliny. Zase trochu změny ve skleníku

Jedno červenokvětý pro potěchu oka ......

Ten výstup je asi zajímavý, ale nešlo by to "polidštit" a dát trochu komentáře pro neodborníky? No a to .jpg trochu vylepšit? Díky.

Se zaujetím sleduji, co je popsaných nádherných druhů Gymnocalycia,až se mi to nezdálo a udělal jsem jednoduchou molekulární analýzu některých genů rodu, kterých jsem sekvence DNA vytáhl z genové banky. Nevím teď, jestli někdo k tomuto něco podrobnějšího publikoval, ale zdá se, že mnohé druhy se sloučí, naopak se rod rozpadne.

G. saglionis

Gymnocalycium ragonesei

G. Horridispinum

Letitá kytice G.schuetzianum.
Pro ty málo zasvěcené v tomto rodu je to rostlina z příbuzenstva monvillei dovezená Friedrichem Ritterem pod pč FR 430 a znovu v přírodě nenalezena.Takže se i dost uvažuje že je to hybrid monvillei X červenokvětý gymno.

Zatím jsem zkoušel jen semena z vl. sběrů, obě položky málo zralé. Zralejší lok. 49/12 vyšly dobře, málo zralé lok. 50/12 klíčily málo a semenáčky byly slabé, tak mám jen 1. Obě lokalty jsou na Rio Pasaje v Saltě, asi 40 km od sebe. Sel jsem jako Parodie, tedy v porovnání s jinými výsevy do sucha.

Toto bude asi premiéra G.riograndense. Na fóru zatím ještě nebylo Jinak dá se o tomto gymnu říct:
-okruh pflanzi
-má rádo polostín
-v sezóně více vody
-teplé zimování
-a zásadně ho pozná i laik, je to totiž jediná rostlina v podrodu PIRISEMINEUM která má krásně lesklou pokožku, což jde vidět i na fotu.


A když už jsem toto téma nakousl, tak se zeptám jak jste na tom s výsevy těchto rostlin (pflanzii).
Sám za sebe můžu říct, vloni z 3 položek se chytla jen jedna a to millaresii JO 206 Millares, Bolívie.
A letos ze 7 položek 5 a to: riograndense KK 717 Rio Grande, riograndense Lau 343 západně Pucara, riograndense STO 1012 Punte Arce.
A další dvě položky vyklíčily až po 9 měsících když jsem je přesunul v květnu do skleníku a to pflanzii STO 997 Carapari - Palos Blancos a pflanzii ssp argentinense JO 165 Juramento.
Tak jsem celkově zvědavej jestli se mě to podaří udržet ten první kritickej rok.
Kdyby někdo netušil,proč to sem píši.Tak tyto rostliny jsou drobnosemený srovnatelný s parodiema a co se týče klíčení musí se člověk někdy dát i na modlení

Toto krásné G.schroederianum kolovalo dříve (někdy i dnes) jako sp. Entre Ríos.Jsou to moc pěkné rostliny, můžu jen doporučit.

kulturní G.bayrianum

G.stellatum fa.minimum, RF 358,Alta Gracia-La Falda

No a co když to je bicolor, akorát nevypadá jako bicolor, nebo to je achirasense co nevypadá jako achirasense ....... Je v tom trochu nepořádek a nevidím nikde žádnou shodu ani v základech. Holt je nejlepší to opravdu vést podle lokalit.

Stano,
na Cuesta de Portezuelo G. bicolor není, jen nigriareolatum a nahoře taky G. baldianum. K nejbližším bicolorům je to pár set km.