Téma:

Tak já přispěji fotkami semenáčků G.baldianum a blízkých příbuzných.
CH 1379 past Portezuelo, Catamarca, Arg., 1611m

Jo 339,Sierra de Ancasti, near Anquincilla, Arg.

RF 906, klesání na El Alto...tyto rostliny by měly mít světlí květ, ale bohužel asi né zrovna ty moje

CH 1118, NE od Cuesta de la Chilca, Catamarca, Arg. Tento sběr si J.Chvastek určil jako sanguiniflorum. Velmi zajímavé rostliny, určitě si je zkuste vysít.



VG 185 Aqua de las Palomas Catam 1830 m

plzeňská lokalita 9/09,Ancasti,Catamarca,ARG,IS

v.albiflorum, BKS 111 El Desmonte. Tento sběr je šířený někdy jako G.rosae

x heidiae GN 96-925/3028, Humaya ...přírodní hybrid baldiana a ..? Rozsah barvy květu je od bílé po červenou.

G. baldianum - dorost







G.carminanthum - dorost



G. carminanthum

Mé zatím v šestkách
stellatum v.kleinianum, JBE 317.1 za Caminiaga

stellatum fa.minimum RF358,Alta Gracia-La Falda

trošku ježatější stellatum v.obductum RF 348,Quilino Cor.

Tady si můžete pěkně porovnat jak pomalu tyto rostliny rostou, pokud to nepěstujete pod stínovkou.
Jedenáctileté stellatum v.zantnerianum, Tom 06-17\1 ,La Toma,Cordoba,672 m

Další hezká gymnokalycia. G.quehlianum



G.quehlianum var. kleinianum




G.stellatum



G.stellatum



G.stellatum STO 116A (1



G.stellatum STO 116A (2



G.stellatum STO 116A (3



G.stellatum-STO 417

Já mám G. esperanzae jen 2 semenáčky. Koupil jsem si je vloni ve Dvoře Králové od Tomáše Kulhánka. Je to jeho sběrovka Tom 09-436/1.

Gymnocalycium saglionis - v roce 2013 pořízeny 3 kulturní rostliny - dodavatele jsem si nepoznamenal (!!! ). Rostou pomalu, stejnoměrně. Tomu na obrázku v roce 2016 slimák vyžral střed. V roce 2017 "hodil" odnož a protože se asi cítil hodně ohrožen, tak "pro jistotu" taky květ. Další 2 nic. Květináček 8-ka. Květ jsem si bohužel nevychutnal, byli jsme na dovolené .

10ník napsal: Seříznout a zakořenit se dají, ale chce to před tím 2x zalít Kristalonem Gold-kořen a květ.

Jo jo chystám se na to, ale jako pojistku chci počkat až se mě potkají a udělám semínka, pak budu řezat.

Přesně 10níku

Hezká nadílka, teď ještě to jaro aby už přišlo.

Tak jsem si včera od pane Strejce z Krupky přivezl nová gymna....

Gymnocalycium esperanzae mám jen tyhle, od Nueva Esperanza. Lépe je mít na vlastních kořenech, roubované přerůstají a to zvlášť na malých podložkách. Seříznout a zakořenit se dají, ale chce to před tím 2x zalít Kristalonem Gold-kořen a květ.

Když se tu pořád zmiňuje to G. esperanzae, tak jsem pohledal nějakou tu fotku.
Tom 09-436/1 mám dvě tyto rostliny. Jedna má tmavší trny a druhá je spíše do blond. Bohužel jsou obě rostliny naroubovaný a mám strach to zpravokořenit.

Ta více blond

ale patina je pěkná

a tady je pravokořené RER 259, Nueva Esperanza s krásnými trny.

Velmi zajímavá teorie, dokonce bych tomu věřil, dává to logiku Musím si to v létě zkusit.

Tyto hybridy nelze považovat vysloveně jako samosprašné, jsou cizosprašné a samosprašnost mají jen jako „vedlejšák“ . Trvalá samosprašnost by vedla jen k degeneraci. Rostou-li a kvetou společně, jsou cizosprašné. K samoopylení dojde tehdy, když se rostlina ocitne sama. Jestli je tedy chcete vyzkoušet, musíte je umístit dál od jejich příbuzných. Stačí jednu rostlinu dát domu na okno. Například G. denudatum CV Jan Šuba ve skupince odkvete, květy uvadnou a zaschnou. K samoopylení dojde zpravidla jen u květu posledního, který kvetl opožděně. Zdá se, že když kvetou společně, vylučují chemikálií (feromon), kterou navzájem cítí a chtějí být opyleny cizím pylem. Kvete-li jen jedna rostlina, nedostane tento impuls a dochází k samoopylení, a to tak, že pyl a blizna zrají současně. Pokusně jsem křížil G. uruguayense x G. neuhuberi. Plod byl poloviční velikosti a semínek málo. Klíčivost nic moc. Dojde-li v přírodě k hybridizaci vzdáleně příbuzných gymnocalycií, kolik semenáčů vyklíčí z několika málo semen a kolik jich může dorůst do dospělosti. I tyto hybridy mají zakódovaný zákon přežít a rozmnožit se za každou cenu. Jestliže se ocitne v přírodě jen jeden takovýto semenáč tak si vypomůže samosprašností.
Jinak Štefane sdílím s tebou stejný názor : jsou to prostě pro mě většinou hodně atraktivní druhy. V žádném případě jsem nechtěl svými příspěvky říct hoďte je na kompost. Stačí se podívat na G. platygonum, řekl bych, že jsou echtovní a udělají hodně parády. Mne prostě zajímá, jak tyto hybridy vzniknou, jak se rozmnožují, že jsou velmi variabilní a využívají informace obou rodičů což jim umožňuje výborně se přizpůsobovat, viz G. esperanzae. Určovat některé druhy v přírodě nemusí být vždy jednoduché, i u nás ve skleníku si se vším neporadíme hned. Chtěl jsem jen dát ukázku, zda je to způsobeno právě hybridizací.

Přiznám se, že v tom nemám úplně jasno. Chápu to tak, že na základě genové analýzy byly druhy, které tady uvádíte potvrzené jako hybridní. Mě to vcelku netrápí - pokud je vzhled geneticky fixován, tak jsou to prostě pro mě většinou hodně atraktivní druhy. Zajímavá je informace o samosprašnosti. Z těch druhů, které jste tady uváděl jako hybridní a tedy samosprašné mám pouze G. glaucum a to jenom jednu rostlinu. Přiznám se, že mě vůbec nenapadlo zkusit květ opylit vlastním pylem (a k samoopylení nedošlo), takže se docela těším na sezónu, abych to v praxi vyzkoušel .

Gymnocalycium platygonum se objevilo nejprve pod názvem G. pseudoragonesei. Je hybridního původu a samosprašné. H. Till ji zařadil pod G. riojense, ale semínka jsou světle hnědá a do této skupiny nepatří. Vyskytuje se na Salinas Grandes v Catamarce, stejně jako G. ragonesei. Obě jsou velmi hezké a vhodné i pro okynkáře-balkonáře, dosahují menšího vzrůstu. G.platygonum JO 171 (1




G.platygonum JO 171 (2




G.platygonum JO 171 (3




G.ragonesei-1




G.ragonesei-2

Teď není podstatné, že s G. glaucum roste G. riojense, stejně se nezkříží pro rozdílný počet chromozomů. Zajímavé je co roste s G. mucidum, z kterého hybridní G. glaucum vzniklo.

Na tom odkazu spoléhám na to, že viděli semínka. Nemyslím, že by se jen tak snadno spletli.

Jarda ty plody posbíral a není glaucum jako glaucum. Právě proto, že jsou hybridní a umí se výborně přizpůsobovat
tak na jiném stanovišti můžou vypadat zcela jinak.
Stejné je to z G. esperanzae, na stanovišti v Argentině vypadají že patří do podrodu Trichomosemineum a u nás vypěstované semenáče se vracejí zpět na G.castellanosii ( G.castellanosii var. armilatum).

Podle mě tam glaucum není, podívej se na semeník.

V předu je glaucum.

Teda obdivuju zkušené oko. Bylo by možno vysvětlit, jak poznáš, které je glaucum a které riojense? Já to bez plodů neumím.
Prohlédl jsem si fotky na odkazu a možná, že se naše pojetí G. glaucum rozcházejí. Pro mě je to velká šedá rostlina s velkou řepou, modrými kulatými plody a černými kulatými semeny, jako třeba tyto v San Blas de los Sauces:

Ještě tady vložím odkaz na Cactushabitat, protože se mi líbí G. glaucum formy se třemi trny.
www.cactusinhabitat.org/index.php?p=specie&id=186&l=es

Mamlas napsal : Ani já nesouhlasím, že třeba G. glaucum je hybrid. Tvoří velké a jedno druhové populace, ve kterých nejsou jiná gymna, teda místy je vzácně G. saglionis, ale zpravidla ani to ne.
Již několik let se zabývám hybridními gymnocalycií a samozřejmě také jejich výskytem. Areál rozšíření G.glaucum je dosti velký a skutečně se tam vyskytují i jiné druhy. Stačí se podívat na starší články.
Manželé Piltzovi v roce 1976 během své expedice v provincii La Rioja pozorovali G. piltziorum a G. glaucum. Na první pohled byly si oba druhy velmi podobné, až teprve semena ukázala, že se jedná o nového zástupce podrodu Trichomosemineum. (Dr. Shütz, Monografie rodu Gymnocalycium, dodatek, str. 10 a11).
Asi v roce 2010 jsem shlédl přednášku Jaromíra Chvastka, Argentina. Jarda byl tak laskav a věnoval mi obrázky z této přednášky s tím, že s nimi mohu nakládat dle svých potřeb. Díky jeho laskavosti dnes tady s mnohými díky použiji obrázek G. Glaucum + G. riojense - Salado, Catamarca.
G. glaucum je hybridní G. mucidum a má chromozomy 2n = 44, stejně jako G. denudatum CV
Jan Šuba. G.glaucum+G.riojense-Salado,Catamarca,foto J.Chvastek

Ani já nesouhlasím, že třeba G. glaucum je hybrid. Tvoří velké a jednodruhové populace, ve kterých nejsou jiná gymna, teda místy je vzácně G. saglionis, ale zpravidla ani to ne.

Cactusmineral napsal: 1. Nu tož a co je na tom k nepochopení? - O.P. měl 3 mateční rostliny - normální monviláky této formy staré 100 let ztvrdlé jak šutr, tak pomocí chemie "stvořil legendu".

2. Lokality, které jsou známy, jsem uvedl proto, že jsem chtěl pomoct v šíření rostlin s botanickým původem do sbírek, tak jak to všude propaguji od roku 1994.

3. viz 1.

PS: Pokud vás to irituje, nebo to někoho dokonce urazilo, tak na to jednoduše zapomeňte.
Nevím proč mi v souvislosti s českými fóry vždy napadne takové to úsloví o házení perel...
Tak se nezlobte, dnes naposled.

Pro porovnání sem ještě dávám odkazy na G.ochoterenae v.cinereum
gymnocalycium.wordpress.com/2014/04/29/gymnocalycium-ochoterenae-v-cinereum-lb-389/
www.gymnocalycium.fr/gymnocalycium-ochoterenae/gymnocalycium-ochoterenae-v-cinereum/

Já sám mám s tímto označením rostliny od pana Odehnala JO 1442, San Francisco del Monte. ale zatím mají jen 2 cm a nekvetly.

11. 4. 2017 taky lítaly perly . Už je to trochu stereotyp. Nebylo by tam něco nového?

Cactusmineral napsal: To admin, moderator:

No jestli jsem někho urazil, tak se omlouvám.

Mně zase napadá jedno rčení o házení perel...

Budu vám tedy povděčen, když můj profil zde smažete.

Děkuji.

1. Nu tož a co je na tom k nepochopení? - O.P. měl 3 mateční rostliny - normální monviláky této formy staré 100 let ztvrdlé jak šutr, tak pomocí chemie "stvořil legendu".

2. Lokality, které jsou známy, jsem uvedl proto, že jsem chtěl pomoct v šíření rostlin s botanickým původem do sbírek, tak jak to všude propaguji od roku 1994.

3. viz 1.

PS: Pokud vás to irituje, nebo to někoho dokonce urazilo, tak na to jednoduše zapomeňte.
Nevím proč mi v souvislosti s českými fóry vždy napadne takové to úsloví o házení perel...
Tak se nezlobte, dnes naposled.

10ník napsal: Zajímavý hybrid, který před léty rozšiřoval p. Emil Lukašík z Ostravy. I když je samosprašný tak se jej ne vždy podařilo opylit. Plody jsou malé a semínek poskrovnu.

Příloha nebyla nalezena.

No jo, ono je asi jednodušší napsat hybrid ke každému gymnu, ale jaký je z toho užitek?
Tato gymna jsou původem ze sbírky Sadovského, a krásnou ukázkou toho,
co dovedou Otovic fungicidy a stimulátory
Tato rostlina G. achirasense (monvillei ssp.) má lokalitu: Villa del Carmen, San Luis.
Podobných rostlin se dá najít ovšem na vícero místech, Estancia Grande, Durazno, Trapiche, chce to vysévat čerstvé sběrovky a nezabývat se mrtvolama...