Téma:

Když se tu pořád zmiňuje to G. esperanzae, tak jsem pohledal nějakou tu fotku.
Tom 09-436/1 mám dvě tyto rostliny. Jedna má tmavší trny a druhá je spíše do blond. Bohužel jsou obě rostliny naroubovaný a mám strach to zpravokořenit.

Ta více blond

ale patina je pěkná

a tady je pravokořené RER 259, Nueva Esperanza s krásnými trny.

Velmi zajímavá teorie, dokonce bych tomu věřil, dává to logiku Musím si to v létě zkusit.

Tyto hybridy nelze považovat vysloveně jako samosprašné, jsou cizosprašné a samosprašnost mají jen jako „vedlejšák“ . Trvalá samosprašnost by vedla jen k degeneraci. Rostou-li a kvetou společně, jsou cizosprašné. K samoopylení dojde tehdy, když se rostlina ocitne sama. Jestli je tedy chcete vyzkoušet, musíte je umístit dál od jejich příbuzných. Stačí jednu rostlinu dát domu na okno. Například G. denudatum CV Jan Šuba ve skupince odkvete, květy uvadnou a zaschnou. K samoopylení dojde zpravidla jen u květu posledního, který kvetl opožděně. Zdá se, že když kvetou společně, vylučují chemikálií (feromon), kterou navzájem cítí a chtějí být opyleny cizím pylem. Kvete-li jen jedna rostlina, nedostane tento impuls a dochází k samoopylení, a to tak, že pyl a blizna zrají současně. Pokusně jsem křížil G. uruguayense x G. neuhuberi. Plod byl poloviční velikosti a semínek málo. Klíčivost nic moc. Dojde-li v přírodě k hybridizaci vzdáleně příbuzných gymnocalycií, kolik semenáčů vyklíčí z několika málo semen a kolik jich může dorůst do dospělosti. I tyto hybridy mají zakódovaný zákon přežít a rozmnožit se za každou cenu. Jestliže se ocitne v přírodě jen jeden takovýto semenáč tak si vypomůže samosprašností.
Jinak Štefane sdílím s tebou stejný názor : jsou to prostě pro mě většinou hodně atraktivní druhy. V žádném případě jsem nechtěl svými příspěvky říct hoďte je na kompost. Stačí se podívat na G. platygonum, řekl bych, že jsou echtovní a udělají hodně parády. Mne prostě zajímá, jak tyto hybridy vzniknou, jak se rozmnožují, že jsou velmi variabilní a využívají informace obou rodičů což jim umožňuje výborně se přizpůsobovat, viz G. esperanzae. Určovat některé druhy v přírodě nemusí být vždy jednoduché, i u nás ve skleníku si se vším neporadíme hned. Chtěl jsem jen dát ukázku, zda je to způsobeno právě hybridizací.

Přiznám se, že v tom nemám úplně jasno. Chápu to tak, že na základě genové analýzy byly druhy, které tady uvádíte potvrzené jako hybridní. Mě to vcelku netrápí - pokud je vzhled geneticky fixován, tak jsou to prostě pro mě většinou hodně atraktivní druhy. Zajímavá je informace o samosprašnosti. Z těch druhů, které jste tady uváděl jako hybridní a tedy samosprašné mám pouze G. glaucum a to jenom jednu rostlinu. Přiznám se, že mě vůbec nenapadlo zkusit květ opylit vlastním pylem (a k samoopylení nedošlo), takže se docela těším na sezónu, abych to v praxi vyzkoušel .

Gymnocalycium platygonum se objevilo nejprve pod názvem G. pseudoragonesei. Je hybridního původu a samosprašné. H. Till ji zařadil pod G. riojense, ale semínka jsou světle hnědá a do této skupiny nepatří. Vyskytuje se na Salinas Grandes v Catamarce, stejně jako G. ragonesei. Obě jsou velmi hezké a vhodné i pro okynkáře-balkonáře, dosahují menšího vzrůstu. G.platygonum JO 171 (1




G.platygonum JO 171 (2




G.platygonum JO 171 (3




G.ragonesei-1




G.ragonesei-2

Teď není podstatné, že s G. glaucum roste G. riojense, stejně se nezkříží pro rozdílný počet chromozomů. Zajímavé je co roste s G. mucidum, z kterého hybridní G. glaucum vzniklo.

Na tom odkazu spoléhám na to, že viděli semínka. Nemyslím, že by se jen tak snadno spletli.

Jarda ty plody posbíral a není glaucum jako glaucum. Právě proto, že jsou hybridní a umí se výborně přizpůsobovat
tak na jiném stanovišti můžou vypadat zcela jinak.
Stejné je to z G. esperanzae, na stanovišti v Argentině vypadají že patří do podrodu Trichomosemineum a u nás vypěstované semenáče se vracejí zpět na G.castellanosii ( G.castellanosii var. armilatum).

Podle mě tam glaucum není, podívej se na semeník.

V předu je glaucum.

Teda obdivuju zkušené oko. Bylo by možno vysvětlit, jak poznáš, které je glaucum a které riojense? Já to bez plodů neumím.
Prohlédl jsem si fotky na odkazu a možná, že se naše pojetí G. glaucum rozcházejí. Pro mě je to velká šedá rostlina s velkou řepou, modrými kulatými plody a černými kulatými semeny, jako třeba tyto v San Blas de los Sauces:

Ještě tady vložím odkaz na Cactushabitat, protože se mi líbí G. glaucum formy se třemi trny.
www.cactusinhabitat.org/index.php?p=specie&id=186&l=es

Mamlas napsal : Ani já nesouhlasím, že třeba G. glaucum je hybrid. Tvoří velké a jedno druhové populace, ve kterých nejsou jiná gymna, teda místy je vzácně G. saglionis, ale zpravidla ani to ne.
Již několik let se zabývám hybridními gymnocalycií a samozřejmě také jejich výskytem. Areál rozšíření G.glaucum je dosti velký a skutečně se tam vyskytují i jiné druhy. Stačí se podívat na starší články.
Manželé Piltzovi v roce 1976 během své expedice v provincii La Rioja pozorovali G. piltziorum a G. glaucum. Na první pohled byly si oba druhy velmi podobné, až teprve semena ukázala, že se jedná o nového zástupce podrodu Trichomosemineum. (Dr. Shütz, Monografie rodu Gymnocalycium, dodatek, str. 10 a11).
Asi v roce 2010 jsem shlédl přednášku Jaromíra Chvastka, Argentina. Jarda byl tak laskav a věnoval mi obrázky z této přednášky s tím, že s nimi mohu nakládat dle svých potřeb. Díky jeho laskavosti dnes tady s mnohými díky použiji obrázek G. Glaucum + G. riojense - Salado, Catamarca.
G. glaucum je hybridní G. mucidum a má chromozomy 2n = 44, stejně jako G. denudatum CV
Jan Šuba. G.glaucum+G.riojense-Salado,Catamarca,foto J.Chvastek

Ani já nesouhlasím, že třeba G. glaucum je hybrid. Tvoří velké a jednodruhové populace, ve kterých nejsou jiná gymna, teda místy je vzácně G. saglionis, ale zpravidla ani to ne.

Cactusmineral napsal: 1. Nu tož a co je na tom k nepochopení? - O.P. měl 3 mateční rostliny - normální monviláky této formy staré 100 let ztvrdlé jak šutr, tak pomocí chemie "stvořil legendu".

2. Lokality, které jsou známy, jsem uvedl proto, že jsem chtěl pomoct v šíření rostlin s botanickým původem do sbírek, tak jak to všude propaguji od roku 1994.

3. viz 1.

PS: Pokud vás to irituje, nebo to někoho dokonce urazilo, tak na to jednoduše zapomeňte.
Nevím proč mi v souvislosti s českými fóry vždy napadne takové to úsloví o házení perel...
Tak se nezlobte, dnes naposled.

Pro porovnání sem ještě dávám odkazy na G.ochoterenae v.cinereum
gymnocalycium.wordpress.com/2014/04/29/gymnocalycium-ochoterenae-v-cinereum-lb-389/
www.gymnocalycium.fr/gymnocalycium-ochoterenae/gymnocalycium-ochoterenae-v-cinereum/

Já sám mám s tímto označením rostliny od pana Odehnala JO 1442, San Francisco del Monte. ale zatím mají jen 2 cm a nekvetly.

11. 4. 2017 taky lítaly perly . Už je to trochu stereotyp. Nebylo by tam něco nového?

Cactusmineral napsal: To admin, moderator:

No jestli jsem někho urazil, tak se omlouvám.

Mně zase napadá jedno rčení o házení perel...

Budu vám tedy povděčen, když můj profil zde smažete.

Děkuji.

1. Nu tož a co je na tom k nepochopení? - O.P. měl 3 mateční rostliny - normální monviláky této formy staré 100 let ztvrdlé jak šutr, tak pomocí chemie "stvořil legendu".

2. Lokality, které jsou známy, jsem uvedl proto, že jsem chtěl pomoct v šíření rostlin s botanickým původem do sbírek, tak jak to všude propaguji od roku 1994.

3. viz 1.

PS: Pokud vás to irituje, nebo to někoho dokonce urazilo, tak na to jednoduše zapomeňte.
Nevím proč mi v souvislosti s českými fóry vždy napadne takové to úsloví o házení perel...
Tak se nezlobte, dnes naposled.

10ník napsal: Zajímavý hybrid, který před léty rozšiřoval p. Emil Lukašík z Ostravy. I když je samosprašný tak se jej ne vždy podařilo opylit. Plody jsou malé a semínek poskrovnu.

Příloha nebyla nalezena.

No jo, ono je asi jednodušší napsat hybrid ke každému gymnu, ale jaký je z toho užitek?
Tato gymna jsou původem ze sbírky Sadovského, a krásnou ukázkou toho,
co dovedou Otovic fungicidy a stimulátory
Tato rostlina G. achirasense (monvillei ssp.) má lokalitu: Villa del Carmen, San Luis.
Podobných rostlin se dá najít ovšem na vícero místech, Estancia Grande, Durazno, Trapiche, chce to vysévat čerstvé sběrovky a nezabývat se mrtvolama...

G.ochoterenae ssp.vatterii

V knize Backeberg C.: Cactus Lexicon, 1977 jsou vyobrazeny G.ochoterenae s varietami polygonum, tenuispinum a variispinum. I když jsou obrázky jen černobílé, tak se mi tyto rostliny teda fakt moc líbí. Kdyby měl někdo semenáče,
velmi rád odkoupím.
Kniha je ke stažení na www.cactuspro.com/biblio/en:accueil

Ano vzhledově by to mohlo odpovídat G. stellatum. Jak jsem to narychlo proběhnul internetem, tak G. quehlianum var. kleinianum je nom. nudum a správné snad by mohlo být Gymnocalycium stellatum var. kleinianum (?). Každopádně okruh G. stellatum bude nejspíš správně. Díky.

Ještě by to mohlo být i G. quelianum var. kleinianum. Rozlíšit tak malé semenáčky se moc nedá.

To jsou ještě malé semenáčky, ale patří do G. stellatum. G.ochoterenae var. cinereum je nejspíš ta, kterou tady dal Tom jako G.ochoterenae Tom 233/1 Las Chilcas,Junin,San Luis 681m. (Hned první obrázek).

Tohle jsem dostal jako Gymnocalycium ochoterenae var. cinereum. Hodně se mi líbí, dostal jsem 2 rostliny (kulturní). Celkem to nepřehánějí s růstem. Fotky jsou z roku 2016, kdy jedna rostlina ukázala první květ (při průměru asi 2-2,5cm). Bohužel tatáž rostlina nepřezimovala a zbyla mi už pouze 1 rostlina. Nejsem si jistý určením, protože vyhledávač mi nabízí rostliny poněkud jiného vzhledu. Popravdě nejsem si jist ani tím, jestli je to platné jméno. Docela bych byl vděčný za názory (ke jménu i k určení).

Gymnocalycium ochoterenae a příbuzenstvo....

G.ochoterenae Tom 233/1 Las Chilcas,Junin,San Luis 681m. Velmi černá epidermis až neobvyklá u těchto rostlin.

G.ochoterenae LF 12,Quines, 800m

G.ochoterenae v.scoparium, GN 88-98/245, Quines,S.L.

G.ochoterenae v.herbthoferianum, Tom 07-222\1, 3km sw of Lujan,Ayacucho,San Luis

G.ochoterenae f.knolii,WO 66,Taninga



samozřejmě do této skupiny patří G.vatteri, je asi úplně nejznámější.



G.intermedium, P 113,Cordoba east of Salsacate 900-1000m. Nádherně vytrňující kytky, za ty roky u tohoto sběru už určitě proběhla selekce.

G.intertextum, CH 1295, East of Taninga, Córdoba, Argentina 989m

G.intertextum P 379a,Cuesta La Higuera

mé oblíbené sp.LB 1353, jsou to nádherné rostliny !!!LB 1353 south of Banado de Caja,Cordoba 540m

a nedávno jsem přesazoval semenáčky intertextum v.mosserianum SL19a-96, NW, Serrezuella

Moc pěkný kytičky, hlavně to tenuispinum. Do teď jsem znal tuto rostlinu jen jako jméno ze starších seznamů.

Gymnocalycium ochoterenae je dost variabilní druh a jeho variety jsou ve sbírkách málokdy k vidění.

Gymnocalycium triacanthum P 124 má světlehnědá lesklá semínka a patří ke G. quehlianum ale ne k riojense. Hábitem se blíží ke Gymnocalycium ochoterenae.

G. riojense var.piltziorum, JPR 762/2592, Cordobita - El Pueblito, 969m