Téma:

Asi to tak bude, ale musíme počkat, co k tomu napíše Jirka.

cykas napsal: v kopcích u cesty směr Cenzontle - Cuatro Cienegas.

Myslíš El Cenzontle, asi 150 km severozápadně od Cuatro Cienegas?

v kopcích u cesty směr Cenzontle - Cuatro Cienegas.

Těžko říct kam to zařadit. Každopádně pěkný květ. Odkud to přesně je?

Tady je vidět, jak je dobré dát obrázky rostlin na fórum. Abych se přiznal, jméno Coryphantha magenta jsem neznal. Teď jsem hledal a jsou to zajímavé rostliny. Vypadá to na přechod mezi C ramillosa a C. pseudoechinus ssp. laui. Z každého druhu to má něco, jsem zvědavý, jak se rostliny budou vyvíjet v dospělosti.
Více se k tomu může vyjádřit Jirka.

Ještě přidávám mapa výskytu, kde je vidět, ža na místě nálezu rostlin v kopcích u cesty směr Cenzontle - Cuatro Cienegas je společný výskyt obou druhů.

cykas napsal: Ty Coryphantha pseudoechinus subsp. laui mám , ale kvetou žlutě .

Pokud vím, tak subsp. laui kvete od žluté až po světle růžovou. Na níže uvedeném odkazu je zrovna pěkná ukázka.
www.cactus-art.biz/schede/CORYPHANTHA/Coryphantha_magentae/Coryphantha%20_magentae/Coryphantha_magentae.htm

coryphanthablog.blogspot.cz/2011/08/coryphantha-magentae.html

Ty Coryphantha pseudoechinus subsp. laui mám , ale kvetou žlutě .

Podobnou jsem viděl u kolegy z klubu, měl ji pod C.magentae.
Doma jsem potom hledal že patří k C.pseudoechinus laui. Dostal jsem plod ,jsem zvědav co vyroste.

Mladé rostliny v 6 cm květináčích. Jsou od Jirky z importních semen, nebyly určené. Může to být jedině Coryphantha pseudoechinus, ale zajímavé jsou ty bledé květy. V tom se tyto rostliny liší od "normálních" pseudoechinus, které mám.

varček napsal: Môj odhad - KAL. ako Kalaš.

Mezi sběrovými čísly koryfant jsem žádné KAL 102 nenašel. Možná, že špatně hledám. Má někdo seznam případných KAL čísel?

19. února jsem tady psal o ničiteli květináčů. Včera jsem celý den přesazoval a tak to u Coryphantha maiz-tablasensis vypadá pod zemí. Ještě zajímavější jsou mladší rostliny, které nemají nahoře skoro nic vidět a pod zemí je obrovský řepovitý kořen.
Stejné je to s kořeny u C. voghteriana.
Je u nich trochu problém, do čeho je zasadit. Ploché misky jsou nepoužitelné, normální květináče 8 cm, které používám jsou mělké. Asi se budu muset podívat po nějakých hlubokých .

Super, to bude asi ono děkuji .

Môj odhad - KAL. ako Kalaš.

Nedokázal by někdo vyluštit tuto jmenovku této milé Coryphanthy nebo ji někdo zná a má ji ve sbírce?Jde mě o ty 3 nečitelný písmena.

Tak jsem dneska celý den přesazoval a je zajímavé, že některé Coryphantha elephantidens odnožují už od malých rostlin a u jiných nejsou odnože ani u dospělých rostlin. Tady jsou některé z konce loňského srpna.

Největší ničitelé květináčů jsou u mě Coryphantha maiz-tablasensis. Kořeny jich roztrhnou několik za sezónu .

Skupina rostlin C. cornifera z konce loňského srpna, kde je vidět variabilita druhu.

O kousek výše je Coryphantha schwarziana, která patří podle poslední koncepce rodu Coryphantha pod C. cornifera. Jsou to ale natolik rozdílné rostliny, z tak velkého areálu, že by asi bylo vhodné rozdělení alespoň v rámci ssp.
Tady je "klasická" cornifera, stará asi 15 let, která tvoří typický středový zahnutý trn. Výhoda cornifer je, že zůstávají i ve stáří ploché a platí u nich to, co není pro každý rod nebo druh samozřejmostí. A to, že čím jsou starší, tím jsou to hezčí rostliny.

Našel jsem společnou fotku Coryphantha ramilosa, na kterých je vidět, že doba kvetení se dá téměř přesně stanovit podle toho, kdy se zaleje.
U ramillosa to např. funguje tak, že "podzimní" zálivka byla 15. srpna, vykvetly 30. srpna. Před tím měly ještě tři závlahová období, v půlce dubna, května, a června.

Coryphantha ottonis, měla 12 květů najednou.

Původně to byla Coryphantha schwarziana, dnes patří pod velkodruh cornifera.

Zopár Escobaria vivipara ako vyzerajú momentálne. Tie v. desertii som mal vysiať aspoň o 10 rokov skôr, lebo rastú mizerne pomaly.

Coryphantha poselgerianana vysévané jako Siera Parkas, EL Amparo

C. erecta PP 1400 výsev 2006 zatiaľ mi ešte tiež nekvitli

image upload

how do i print screen

Vysieval som ju (C.erectu) v roku 2000, takže kvitla po 7 rokoch. Semená som mal od p. Drápelu. Pestoval som ju a vlastne aj pestujem tesne pri bočnom skle (juhovýchod) v skleníku. V lete zatreté vápnom.
jv3

Ešte jedno foto z leta.

Díky za fotku, u nás jsem ji ještě u nikoho kvést neviděl, ono jí ani moc lidí nepěstuje. Kolik let bylo té rostlině, když začala kvést? Já je mám si 10 let a stále nic. Ty moje ještě netvoří středové trny.
Tak vypadá uprostřed zimy:

Tak C. erecta mi kvitla nikoľkokrát, až kým jej vrchol "nezožral" pavúčik. Teraz čakám kým nedorastú odnože. Tu je jedno foto z roku 2007-

jv3.

Tiež pridám jeden obrázok z leta. Bola kúpená v Bile v ČR, ale na kráse jej to neuberá

cykas napsal: Na této fotce jsou vzadu C. erecta. Už jim bude 10 let a byl bych rád, kdyby letos konečně vykvetly. Jen nevím, jak jim to mám říct.
Už někomu z vás kvetla Coryphantha erecta?






Jak jí domluvíš to nevím My ji nemáme, takže neporadím.
Citace z Galerie na cact.cz:
Coryphantha erecta se sice v přírodě jeví doslova jako plevel, rostoucí k plné kráse kdekoliv a bez problémů, ve sbírkách je to většinou kaktus, jehož pěstování činí problémy. Semenáčky bývají často nepřiměřeně tenké a dlouhé. Nikdy nemají šířku rostlin z přírody. I staré kulturní rostliny kvetou jen velmi neochotně, totéž lze říci i o rostlinách dovezených z přírody.
V létě vyžadují velmi slunečné umístění a stálý pohyb vzduchu, snad nejlépe prosperují ve volné kultuře, kryté sklem nebo folií před delšími dešti. V zimě sucho a raději tepleji, mezi 10 - 15 °C. Při chladnějším zimování s přítomností vlhčího vzduchu může dojít k tvorbě nehezkých plísní v okolí žlázky, která se nachází na každé bradavce.
Zatímco rostliny v přírodě vykazují pravidelné přírůstky, kvetou v sériích květů a přinášejí množství plodů plných semen, rostliny ve sbírkách tuto vitalitu postrádají.