Téma:

A jaké pak používáte hnojivo a jak často? Já hnojím klíčence v množárně každou druhou zálivkou. Při přenosu ven už moc zálivek není, tak prihnojuji 2x - 3x za vegetaci. Používám Wuxal.  
A tyto mariposensis hodně vytrňují, většinou vypadají spíš takto. 
safra, je to málo zaostřeno...

S tím pikýrováním po výsevu je fakt lépe počkat, 0,5 cm je strašně málo,to pak vyžaduje jemnější substrát a s přechodem zpod zářivek na běžnou kulturu je problém, při delším zamokření substrátu začínají semenáčky padat. Tu pikýrovací velikost bych viděl tak minimálně 1 cm, čím více,tím lépe,pak se může dát hrubější substrát. Než se semenáče chytnou, tj začnou vegetovat,což může trvat nějakou dobu, tak v té velikosti vydrží i delší dobu na suchu..Ta velikost  pro pikýrování je vidět na fotce,kde jsou semenáče vyseté do šestky květináče. 
U těch se není třeba bát,jsou dost odolné a pevné. Vyklepu je,vyházím ty,co vyklíčily hodně pozdě a zůstaly z nich jen nitě mezi těmi silnými nebo vypadají neduživě, všem zkrátím kořeny,nechám zaschnout a sázím to těch plastových misek. Tam jsou třeba 3-5 let,čím déle,tím lépe rostou, pokud to tedy nechytne nějakou infekci. Tady je vidět ta hrubost substrátu při prvním přesazení   a tady při přesazení do misky či květináče       

Děkuji moc za návod. V tom je hodně let zkušeností 
Můj první pokus se substrátem právě skončil jeho zhutněním od druhého roku. Je to vidět na fotce. Nahoře zůstala antuka a vespod to ztuhlo. Semenáče na fotkách jsou 2 - 3 roky staré s průměrem 1 - 2 cm. Takže musím přidat víc hrubších částic, prostě dle Vašeho receptu. Také pikýrování semenáčů o průměru 0,5 cm do hrubého substrátu moc nejde, takže je nechat víc povyrůst. Do květináčů dělám také hodně děr kvůli vzduchu. Letos se mi osvědčil středně hrubý minerální substrát, vysoký květináč, hustější spon a pokračování v růstu další tři měsíce pod světly. 10 měsíční semenáče jsou takto větší než ty dvouleté. Ale johnsonii toto nesnese, tomu už je pak moc teplo... S letošními výsevy to na části zopakuji.
Jinak od choulostivých rostlin mám prvně několik jedinců naroubovaných a zbytek se snažím pěstovat pravokořenné. 
 

Jo,tenhle substrát po přesazení už vypadá lépe,ale zdá se mi u těch intertextusů,že je tam pořád ještě hodně jemné složky, ta většinou po jedné dvou zálivkách klesne dolů a není vidět. Pak mají kořeny většinou problém, i když se na první pohled zdá, že je substrát díky těm hrubým částem na povrchu dost propustný... Já do misek,kam přesazuji,dávám na dno tak cca 2 -2,5 cm opravdu hrubého písku,vápencovou drť, agroperlit a zeolit, pokud mám hruběji natlučenou cihlu, tak i tu. Na to pak jemnější frakci v různém poměru /písek,aktuka,zeolit,perlit,vápenec,tuf/, kterou ze začátku jemně promíchám s tou hrubší. Napůl savé a nesavé materiály, vše minerální substrát bez organických příměsí. Do misek dělám nažhaveným koncem šroubováčku díry, jak zespodu, tak i z boku,kvůli větrání substrátu. Kytky v tom rostou tak dlouho, dokud neudělají uprostřed "most", tj. když se začnou vzájemně vytlačovat z misky a ty uprostřed,nejvýše vytlačené, přestávají růst ,jelikož kořeny už pomalu nedosáhnou na dno pro trochu vláhy,pak je teprve sázím do květináčů. Ten přechod bývá největší problém, i když je substrát stejného ražení, pouze je ještě více hrubší než ten výsevní a následný v miskách. Po přesazení je nejlépe týden či lépe dva počkat a do první zálivky přidat nějaký fungicid. Pokud se některé semenáče po první zálivce nenapijí, většinou se už nenapijí ani podruhé a je třeba je vytáhnout, mrknout na kořeny, které mohly být při přesazování poškozeny, případně odstranit poškozené a nechat  nezasazené pořádně zaschnout. Tady ty erectocentrusy a acunensisy na fotkách jsou cca 6 let staré, foceno v létě 2021.  Pořád jsou ve stejných miskách, akorát jsou o poznání větší a misky téměř  rozpadlé. Acunensisy již začínají dělat středové trny a vzhledem k výrazným "mostům" je budu muset na jaře přesadit. Takže uvidím, jak to dají..Více misek foceno v dubnu 2021, detaily foceny v červenci 2021, kdy jsou už rostliny dobře napité a v růstu..
 

Jen pro představu, jak jsou ty Vaše semenáče staré?

Snad je to vidět. Jsou teď dost vysušené. Ještě před měsícem rostly. 
Jinak mi v tom přes léto "operuje" kutilka, která je schopná přenosit kamínky jinam a hodně dolovat v substrátu. Moc se jí to líbí. Inu biodiverzita.

To je krása, takový pěkný dorost. A ty dospělé jsou super. K tomu bych se rád dopracoval.

Jinak ten substrát, co používám, vysychá vcelku rychle. Obvykle začínám větrat 2 týdny po výsevu a po třech týdnech bez krytu. S pozdějším přesazováním bych to chtěl zkusit letos, jen toho nesmím vysévat tolik do jednoho květináče.

Stejně tak mix, do kterého přesazuji semenáče se po dvou až tří letech ukázal jako málo vzdušný. Letos už to bylo o hodně vzdušnější.

Tieto sú možno podobné. 

Ten výsevní substrát vypadá dosti zhutněle a vlhce,asi bych se toho bál,ale na druhou stranu to vypadá,že se v tom těm semenáčkům  zatím líbí, čas ukáže.... Těm větším bych asi začal už větrat a zvykat je na těžší podmínky. U mě ten výsevní substrát vypadá podstatně jinak, je hrubšího zrna, semenáče tam nechám do doby,než začnou vylézat z misky nebo květináče ven....,při přesazování používám stejný substrát,akorát mnohem hrubší.             

roubovat včas  

Už to klíčí

​​​​​​

No, naučil jsem se s tím pracovat a v mých podmínkách to funguje dobře, ale pouze na výsev. Je to sopečná vyvřelina, napůl čedič a napůl sopečný tuf. Je to spíš minerální. Ale podle mně je to jedno. Neklíčivé osivo na tom nevyklíčí, napadené osivo na tom plesniví jako na čemkoliv jiném.
Proženu to mikrovlkou a vysévam.
Když to zkouším na starší rostliny, tak zakrňují, málo vytrňují, bledne jim pokožka a to i když hnojím.

Jinak ano, postupně to řídne. Zatím mám z výsevů nejstarší tříleté, ale zatím se mi nepodařilo vychytat substrát, aby byl dost vzdušný i po více letech...
 

No nedá se říct,že by v tom substrát nehrál roli...,ten "odrol z kopce" ,to je nějaká hlína? Kořeny jsou úplně čisté,jako by to byl substrát minerální,což podle vizáže asi není? Jste to sterilizoval před výsevem?? Mastusy rostou jako semenáče poměrně dobře,pokud mají propustný substrát a teplo.Horší je to v pozdějším věku,postupně to začíná řídnout..

Nahoře acunensis, dole intertextus SN1028. Vše v 10 květináči. Výsev letos v lednu. Ale toto je to nejlepší, co se letos povedlo, jinak mi to takhle rychle neroste.
Určitě rozhoduje kvalita osiva a možná i hloubka květináče. Přesazení jim nedělá dobře i když jsou takhle malé. A chtějí vzdušný substrát.
Zatím je brzy na nějaké závěry, letos bych chtěl postup zopakovat a uvidíme.
 

Prodejce dával tento kus na prodej proto, že mu uhynula druhá rostlina. Uvidíme, co půjde sehnat.

Substrát je jen takový odrol z kopce přes pole. Vždycky si toho vezmu lopatu na výsevy. Neřekl bych, že je to v substrátu. Dostávali co 2 týdny Wuxal. A zálivku 1 za týden v množárně. Převod na slunce a přesazení už byly v jiném substrátu.

Během týdne sem hodím fotku jak vypadají teď.

Zdravím,PP 019 je něco jiného,neméně pěkného,jsou to Pavlíčkovy první sběry..sežeňte druhou kytku a udělejte semena, nám se to u sběrovky PP 815 povedlo. V čem klíčily a rostou ty semenáče? Vypadá to,že se jim ten substrát  líbí..

A ještě něco z výsevů, balíčkovaná sadba mastusů  spodní je johnsonii L1543.

Zdravím,
Letos na jaře se mi podařilo koupit rostlinu, která vypadá velmi podobně k té Vaší PP 815. Já u ní mám sběrovku PP 19, Nazas, Durango. Mezi lokalitami je to docela daleko...
 

Echinomastus johnsonii var.lutescens už konečně začíná růst

Echinomastus mapimiensis potěšil
 

Omlouvám se za překlep správně je DJF 824.46. Už jsem to opravil.

Sklerák se asi uklepl,vloni psal DJF 824.46

Tady mi něco nehraje : DJF 824.42 - Escobaria sneedii ssp. albicolumnaria zdroj:https://www.escobaria.cz/cz/esc_index.htm

Echinomastus mariposensis DJF 824.46

Další z "wanted", Echinomastus unguispinus PP815, El Jaralito,Durango.Kdo chce,může si toto místo lehce najít na mapě. Kupodivu mám jen jednu fotku,co jsem udělal nedávno, přitom rostlinu mám ve sbírce 21 let. Semena jsem v roce 99 koupil z Chrudimi , stovkovou porci, ani to neťuklo. Další rok další stovkovou porci, vyklíčily tuším dva tři semenáčky. Většinou se to stává u importních semen, která jsou buď nedozrálá, i když jsou černá, nebo se držela nějakou dobu ve stole,než se pustila do oběhu. Pak už semena v nabídce nebyla. Udržel jsem jednu rostlinu, kterou jsem narouboval na psa. Jelikož podložka pomalu odcházela a rostlina se začala pomalu poroučet s ní, sejmul jsem ji před cca pěti lety z podnože. Odměnila se mi tím, že se začala kulatit, krásně vtrňovat dlouhými, barevnými trny a pravidelně kvete a roste do krásy. Bohužel, jako v předchozím případě, nejsem schopen sehnat semena nebo druhou kytku,aby se rostlina rozmnožila a dostala do sbírek....
 

Je to pravda už nějaký pátek, přesněji v roce 1994,,co jsem tady ty rostliny kupoval jako malé,pravokořenné semenáčky od pana Volného na burze v Chrudimi. Ten se tam objevoval s nabídkou mrazuvzdorných kaktusů a pro mě se zajímavými echinomastusy. Semenáčky byly označeny jako Echm. durangensis JS21,Chocolate,Durango.Ze čtyřech semenáčků se mi dochovala jen jedna původní rostlina a jeden malý semenáč jako potomek původních rostlin. Jsou to velmi zajímavé rostliny, jejich zbarvení trnů je světlé, při mé barvosleposti tam vidím barvu oranžovohnědou, možná do růžové. Jsou podobné rostlinám z lokality známé jako Pedricena,Durango, akorát mají oranžovější trny. Řekl bych, že rostliny vyskytující se v oblasti zahrnující tyto dvě dědiny by se daly prozatím označit jako stanovištní forma.   Kdyby měl někdo k nabídce semena či semenáčky........
Rostliny na snímcích jak šel čas..
 

Na obrázcích níže je zajímavá forma Echinomastus johnsonii v.lutescens,dle všeho přechodová forma mezi Echm.johnsonii a Echm. erectocentrus v acunensis.. Rostliny jsou silně hustě otrněné, jejich květ má poměrně výrazně probarvený jícen do červenohněda a barva okvětních lístků je více do zelena než klasická v. lutescens.
Prarodiče těchto rostlin pochází ze střední Arizony a rostliny byly vypěstovány ze semen zakoupených v r. 1997 u Ladislava Šedivého,který získal semena či semenáče od Kohrese,který udal jejich původ s nálezem v 1983.Rostliny bývají označovány též jako v.multicolor, jedná se však o synonymum . Pár sourozenců jsem kdysi poslal dál,třeba se někdo ozve,kdo je má ve sbírce a dá sem fotku,jak se jim daří....
 

Echinomastus johnsonii RP 34
 

Už zakvitli tak som skúsil opeliť.

Echinomastus intertextus VZD 452 Baldy Peak, Jeff Davis Texas. Snádˇdajú semená.