Téma:

lobivia wrightiana var.winteriana WR

Uploaded with ImageShack.us
lob. wreightiana fa. recondita KK 790 velmi dlohé trny
jans_c tady máš správný nazev té tvoji jinak krásný rostliny .

mamlas děkuji za fotky velmi poučné .ta typová l.haematantha je supr mám semenáčky ´´ ZJ 229 Cachi-Adentro 3000m.n.v.
´´ ZJ 229a Adentro 3000m.n.v.
ZJ ZLATKO JANEBA snat je to správne . vypadaj stejně jak na foto.

arachnacantha var.densiseta R 186 vých.od Valle Grande 2000m.n.v. Sta.Cruz

jans_c napsal: L.arachnacantha
Sice obyčejný všeobecně známý druh, ale vždycky mi udělá radost, když vykvete, barva květu není zcela běžná...

To je jeden z mých nejoblíbenějších kaktusů vůbec...
Mám dva kulturní klony, jeden velmi starej z počátku mýho kaktusaření s prakticky hnědou epidermis a druhý z výsevu s hnědozelenou pokožkou. Opatřil sem teď i nějaký variety a formy, ale myslím,že to jsou všechno kulturní semena. Má to někdo z lokalit??
Takle to kvete, no neni to k sežrání?

jans_c napsal: L.recondida
Určitě jedna z nejkrásnějších lobivií, charakteristická svými úzce trubkovitými světlefialovými květy a extrémně dlouhým otrněním. Je však třeba dodat, že dlouhá léta roste jako poměrně krátkotrnná, na dlouhé trníky si musíte "pár" let počkat:)

Ty jo! To je ale paráda. Jakto že todletu kytku eště nemam! To je bordel teda...

Já jsem na tom úplně stejně , též jsem již dávno podlehl divoké kráse rostlin tohoto rodu... Sice je dělám jen okrajově, ale sbírku bez nich si nedovedu představit. Jsou to kytky úžasné svými květy, otrněním i variabilitou. Ke smůle věci někdy těžko posoudit, jestli se jedná o variabilitu přirozenou nebo nějakého křížence:(

Rád přidám k dobru pár mojich oblíbených kytiček...


L.arachnacantha
Sice obyčejný všeobecně známý druh, ale vždycky mi udělá radost, když vykvete, barva květu není zcela běžná...


E.ancistrophora
I veliké sněhově bílé květy tohoto "pejska" mají něco do sebe...


L.densispina
Sluníčka sbírky:)


L.peclardiana
Ne vždycky lze spatřit takto otevřený květ, velice často odkvete pouze polootevřený...


L.boliviensis
Divoce vytrňující druh, tato rostlina se někdy zblázní a vypustí trn 2x tak dlouhý něž je většina ostatních jak je ostatně u okruhu L.pentlandi běžné...


L.staffenii
Tento druh patří k těm vzácnějším, barva květu je naprosto úžasná...


L.recondida
Určitě jedna z nejkrásnějších lobivií, charakteristická svými úzce trubkovitými světlefialovými květy a extrémně dlouhým otrněním. Je však třeba dodat, že dlouhá léta roste jako poměrně krátkotrnná, na dlouhé trníky si musíte "pár" let počkat:)

Tady je typ od Cachi Adentro

Uploaded with ImageShack.us

Tohle je z prvního hřbítku od západu (zleva), neni tak vlhkej.

Uploaded with ImageShack.us
Některý kytky mají středové trny, na východnějších, vlhčích hřbítkách jsou středové trny vzácné

Uploaded with ImageShack.us

děkuji mamlas snažím se heská mapka mate nějaké fotky s te oblasti těch rostlin.:

lob. pugionacantha var.culpinensis R 83 Mal Paso-Culpina-Salitre

lob. pugionacantha var.salitrensis R 636 u Salitre 3200m.n.v.
tahle skupina roslin je nejzajímavější amají heské květy .poz.morče.

Parádní kytičky, morče. Přesně takový rostou na skalnatých hřbítkách na Cachipampa.
Je to od Cachi asi hodinu autem, teda když to dost ženeš a v Payogasta neni obvyklá zácpa, a blíž je třeba město Payogasta, o vesnicích nemluvě. Jiné variety L. haematacantha jsme viděli daleko blíže k městu Cachi, třeba var. elongata u San Jose de Escalchi nebo typ v. haematacantha u Cachi Adentro. Na jiné mapce u acanthocalycií vidíme, že mezi udávaným místem k pol. číslu Santa Maria a výskytem je Amaicha del Valle. Že by to byla obecná zvyklost udávat lokalitu k polnímu číslu ob město?

Uploaded with ImageShack.us

lobiv. densispina var.rebutioides LF 53 Purmamarca 3200m.n.v. Jujuy

lob. haematantha var.kuehnrichii R 238a Cachi,Salta

Tak sem se díval na ty l.ducis - paulii a dají se sehnat s oranžový i fialový i růžovými květy .
s kočkami je i legrace hlavně kdyš se valejí v semenáčcích čerstvě pikírovaných to sou k nakousnutí to je zabava z nova to rovnat a onito udělaj z nova s poz.morče.

No jo no, svět není dokonalej a je o kompromisech nedá se nic dělat.
Psa mám a vyšlapanou cestičku taky . Ale kytky jsou v relativním klidu

Kocoury máme déle než kaktusy, zrovna včera ten poslední blb skočil z prvního patra do zahrady a zpět lezl po přísavníku ... Jenže za nima leze tisíc koček před kastrací a tisíc kocourů po ní ... A všichni nosej po zahradě na packách články Opuntia fragilis a různě je sklepávaj ... Když na ně pak šlápne bosou nohou rodinný příslušník jdoucí se koupat, velice to zpevní jeho kladný vztah k mé kaktusové skalce a ke kaktusům vůbec ... A pokud jde o psy, viděl jsi někdy tu překrásnou zahradní úpravu v zahradě se psem, plnou plůtků, zrzavých jehličnanů (nepřetžitě kropených), o cestičkách napříč trvalkami podle plotu vyšlapaných ani nemluvě? Brrr To raději vše vrazit do skleníku, zalígrovat, boky zasíťovat kvůli průvanu a zavřít se dovnitř a lebedit si ...

ILPAZK napsal: Mám zahradu plnou sousedovic koček, byly jedním z důvodů, proč jsem dělal skleník - vše zničily. .

Pak mám jednu radu , pořiď si vlastního kocoura;) . Ten si hlídá svoje teritorium a žádnou jinou tam nepustí. Ten můj se poved a nic špatnýho doma za 3 roky nevyved. A nebo to chce psa, to je ještě lepší. Žádnej pes nesnese na zahradě cizí kočku a většinu ani cizí lidi:lol: .
Občas se to hodí .....

Chápu, že tento druh je malý zázrak přírody. Tolik barev a tak dlouho v roce, to se často nevidí. Dík za informaci.

Morče ukázal krásnou haematacanthu v. viridis. Je ze sousedního údolí než Rio Chuscha. Má někdo semenáčky lobivek od Rio Cuscha? Já tam nenašel semena..

Pavle, krásný květy. Ty JO od Oruro jsem si z výsevu nechal už jen 4, květy má jedna červené, druhá bílé, další růžové a poslední fialové. Žádná nebyla oranžová a některý byly i krátkotrnný. Boliviensis je jen jinej název pro totéž,tedy neni o nic choulostivější. Spíš bych řek, že ve tvém případě to bude individuální vlastnost dané rostliny.

Mám zahradu plnou sousedovic koček, byly jedním z důvodů, proč jsem dělal skleník - vše zničily. Mám skleník u jižní zdi dílny, tak větrám přes dílnu na sever - dělá to krásný průvan. Jen musím zvětšit díru v severních dveřích, aby to pěkně fučelo - vytvořit takový malý středočeský andský větrný průsmyk.

mamlas to žekl dobre nekteří říkaj formy. nestíham psat.

s kuste odstranit boční skla a otevřít dveře a okna ale pozor na kočky serou ve skleníku .

´´ mdl.steinmannii var.cincinnata L 422a Otavi a Camargo,Sev.Cinti 2600m.n.v. Potosii
tady je ten přípat toho dulku jak se mohou zatáhnout aby přečkaly nepřízen mrazu. to lobky nedělaj.

Mamlas napsal: boliviensis je synonymum pro pentlandii.

Věřím, ale to jde o tak valiabilní druh? Mám ještě tyto rostliny z výsevu 1999 od pana Drápely:









Dle kolegů jde o stejný druh, ale na rozdíl od boliviensis sluníčko milujou, bez něj nekvetou. Je boliviensis nějaká choulostivá stanovištní forma?

Já šel opačnou cestou, z pařeniště přes volnou kulturu (po dobu výstavby skleníku) do skleníku. Líbilo se jim vše, jenom loni přišla předčasně vlna veder a Lobivie odkvetly strašně rychle. Jediná, které to nevadilo, je právě výše zmíněná ferox, kterou mám ze semen z r. 1999 od pana Dohnalíka - ta si kvetení vychutnala snad déle, než jindy ... Teď řeším zvýšení průvanu, abych předešel opakování, až se konečně oteplí.

takysi to mislím mají mensi objem ,u mdl je to vidět váleček při na pití a na zimu zaleze k zemi že je vidět dulek viz. mdl.steinmannii a její variety.

Feroxky na tom s mrazuvzdorností budou jako haageiky, zkoušel to Míla Hájek na semenáčkách, řikal tak do -10°C dobrý, pak už ne. A semenáčky jsou odolnější než velký kytky.

ok. ja mislel lobiv.ferox zda sou mrazuzdorný.
U MDL.MÁM skušenost že vydrží mráz ale nesmí být na chlastaný ukončuji zalivku záží abý bily připraveny na zimu jelikož je zimuji na verandě a tam je skoro jak venku při-10 je -4 ale nášíto
ve skleníku bych neriskoval zatím.spoz. morče.

Na tomhle obrázku je v pozadí růžově kvetoucí rostlina, kterou já mám pod názvem Lobivia ducis-paulii. Dostal jsem ji od p. Šustra, přišla o střed a obrazila, tak je vyšší než by se slušelo. Občas je samosprašná, letos mi už vykvetl první semenáček z jejích semen a to oranžově.
Sorry, odkaz nefunguje až na konkrétní obrázek, musíte leště kliknout na img 8696.
www.kkplzen.eu/index.php/foto-video/category/21-vystava-2009?start=40

Pavle, boliviensis je synonymum pro pentlandii.A máš štestí na pěkně kvetoucí kus. Květy jsou často daleko menší a ani barvy nemusí být tak pěkné jako u tvé rostliny. Moje zkušenot s přechodem ze skleníku do volné kultury je, že první rok lobivie vůbec nerostly, třeba feroxky neudělaly ani trn. Další rok už pak rostly venku normálně. Ale pentlandii jsou červený každej rok.
Morče, já to taky myslel se seznamem ze srandy. Co se týče mrazuvzdornosti L. rebutioides a densispina, rostou na dně Qda de Humahuaca (teda spíš rostly, dneska je údolí hustě osídlené), tam je teplo, suché subtropy. Zkoušel jsem Mdl. haagei, která roste v téže oblasti ale zhruba o 2000 m výše a ta přežila v suchém skleníku naši mírnou zimu 2005-2006 s poškozením, ale spravila se a kvetla, na jaře 2007 z ní už byla pěkná mrtvola. Takže vyzkoušení je na tobě, já očekávám negativní výsledek.

Semena této rostliny jsem získal v r. 1998 od pana Drápely jako Lobivii boliviensis. Nesnese sluneční úpal, ani ve volné kultuře. Než jsem na to přišel, měla stále mačervenalý stonek. Kvete až teď v posledních letech, kdy jsem ji přemístil do skleníku, na místo dál od skla. Patří teď pod jméno Echinopsis pentlandii?

je to možný ja to mam bez krytu na tom králečáku jaro leto a napozim teda záží sem to schoval před deštěm aby do toho nechcalo a vytrnovalo a tloustly trny aš neš sem to schoval před sněhem tedy 20.11.2010 .a slyšelsem že sou mrazozdorný máte stím skušenosti.
s tím seznamem sem to mislel ze srandy . ale skusit se to musí né .

´´lobivia densispina var.rebutioides SE 53 Volcan

Uploaded with ImageShack.us

lobivia haematantha var.viridis R 709a Rio Yacuchuya, Abra Blanca,Cafayete,Salta
s poz.morče:lol:

kutak napsal: Také jsme s klukama říkali, že je to hodně podobné kuperiáně, ale je to velké jako feroxka, tedy až 20 cm v průměru a 30 na výšku

No ona typová lokalita kuperiány leží pouhých 80 km severně od Tafna u Tupiza. Navíc ten horský hřeben u Tafna pokračuje až k Tupiza. Ale prohlásili jsme to za feroxku, protože kuperiány přece rostou v Bolívii a my to viděli až 6 km za hranicemi.

Nechci naznačovat, že je to to nebo ono, ale chci upozornit, že víme prd co to je. A navrhuji zatím označení: Lobivia sp. lokalita 60/2009, jižně od Tafna, Jujuy, Arg. Název hrozný, ale kytka moc dobrá. A je třeba zjistit na 100%, co to je.

Tohle je moje nejoblíbenější Lobivie - Echinopsis (densispina, kulturní rostlina, semena 1998 od pana Drápely).

Moc pěkné kytky ...

feroxky a pentlandy jsou moje srdcové kytky, ty nádherné trny a ta variabilita mě fascinuje.

Já mám pár feroxek (jsou-li to feroxky ze semínek z Chrudimi, kde jsem před deseti lety koupil jako porci L. ducis pauli (tuto položku má Pavlíček v katalogu dodnes, asi to jsou nějaká kulturní semínka od postaru značených rostlin). Ty moje mají háčky, to je juvenilní znak? Jinak trny jsou nádherné, na bázi krásně ztloustlé, a čerstvé trny jsou žlutohnědě pruhované. Každá kytka je trochu jinačí, některé mají okrajové trny úplně přilehlé k tělu, některé jsou krásně ježaté, liší se i mohutností žeber.

Pěstuju je taky na balkoně, bez krytu, v létě je tam obrovská výheň, jednou se mi stalo, že se vedrem na plechovém parapetu zkroutily plastové podmisky z nanukáčů. Pak když začne pršet a já jsem třeba na dovolené, stojí týden ve vodě. Jen na jaře, když je deštivý duben a květen, občas vyměknu a schovám je za okno na vnitřní parapet.

Spolu s feroxkama mám na balkoně bez krytu jednu dospělou pentlandu, nějaké boliviensis, cardenasianu ... a i další rody, třeba Neoporterie, Gymna, atd.
Slibuju, že na jaře udělám nějaké fotky.

Loni jsem vysel nějaká semínka feroxek od pana Dohnalíka, letos chystám vyset tady od Milana. Kdybych si měl vytvořit monotypickou sbírku, měl bych v tom jasno

Já jsem je taky pěstoval na volno, ale moc netrnily, to je vidět naspodu. Teprve na balkoně, kterej se ve dne silně zahřeje a v noci vychladne trní pořádně.
Žádnej seznam, to tak a pak na nás nezbyde