Téma:

Dobrý den všem, před týdnem mi začala postupně kvést obyčejná L. wright. winteriana FR 1312. Tak snad toliko pro potěchu oka. Klidný den, nn.

Kvet velikosti odpovida. Violaceu taky shanim,mam vysete semena od Slavka,klicilo to pekne,jsou to trochu zizalky
,ale az pujdou pristi rok ven,srovnaj se.

Malem jsem letos udelal semena rauschii,o kousek se nesesli.


Jednou jsem je videl nekde v nabidce,za 5kc kus.

Focene to je po 9.vecer,kdyz jsem prisel z prace,tak se omlouvam za kvalitu foto

csad napsal: To Blabla: udelal jsem ted jeste par foto maximilliany od Jary Ullmanna. Muze to byt hybryd,me to nevadi.

Já nevím, ale mě vám označení maximiliana nějak nepobuřuje. Snad bych k ní jen napsal ještě var. corbula, tam se toho vejde hodně. Je kulatá, tmavě zelená, s velkým počtem žeber, dlouhé jehlovité trny, květ cca 5 - 6 cm dlouhý a cca 4 cm široký? Z fotek to vypadá, že ano. Takže to by sedělo. Barva květu? Pravda, žlutý, červený, ani fialový podle popisu není. Ale se skoro bílým květem mám corbulu taky. Psal jsem tu o ní asi před 5 lety a je i v ve vláknu od A do Z.


Dlouho se mi vyhýbala L. maximiliana var. violacea. Před pár lety jsem si přivezl dvě malé odnožky od Slávka Fischera z Hořic. Sice vypadají, jako by měly skvrnitý tyfus, ale z toho snad vyrostou. Růst se jim moc nechce, ale letos jedna zakvetla. K té žlutě kvetoucí charazanensis to bude fajn kontrast. Mám už teď i malé semenáčky, zatím vypadají dost podobně.

Dnes mi padl zrak na tuto kytku
Lobivia maximiliana v. charazanensis LF646 Charazani, La Paz, Bolivia 3210 m

Diky za pochvalu morce,uznani od Vas velmi potesi. Jo a kvet nevoni.

csad napsal: To Blabla: udelal jsem ted jeste par foto maximilliany od Jary Ullmanna. Muze to byt hybryd,me to nevadi.

Takto ferox snad neodnozuje

Já bych dal lobivia pentlandii ty jsou pěkně variabilní jak v trnech, tak v květech, jo a rostlina je moc hezká, i A.V. Frič by vás pochválil za to, že je pěkně zarostlá trny, a ne nahatá v temeni.
Anebo by to mohla být lob.ferox var.longispína . pokud květy voní.

To Blabla: udelal jsem ted jeste par foto maximilliany od Jary Ullmanna. Muze to byt hybryd,me to nevadi.






Takto ferox snad neodnozuje

Kytka, která se mnohým zdá ošklivá - a mně ne Lobivia tegeleriana f. plominiana KK571 Yauyos, 3000 m, Lima, Peru

pavelp napsal: Takhle mi kvete poprvé semenáček E.Obrepanda .U semínek byla poznámka o barevném květu.Možná je to hybrid ,ale líbí se mi



A tuhle rostlinu mám od p.Stani který si kdysi dovezl její semínka .L.Schieliana

Tak ta L.Schieliana je fakt skvělá. Takové kytky množit!

Takhle mi kvete poprvé semenáček E.Obrepanda .U semínek byla poznámka o barevném květu.Možná je to hybrid ,ale líbí se mi



A tuhle rostlinu mám od p.Stani který si kdysi dovezl její semínka .L.Schieliana

Označení L. marsoneri WR 37 bych stejně jako morče klidně odsouhlasil, jedná se o rostliny hodně variabilní s květy různých barev. Jen tu rubescens bych se přimlouval vynechat. To totiž byla nejspíš panem Stümerem vyselektovaná forma, zcela typická a dodnes se udržující ve sbírkách, která vypadá jinak. Roste do výšky jako celkem úzký sloupek, na slunci mívá načervenalý nádech a květy výhradně žluté s tmavým, červenohnědým (někdo říká vínovým) jícnem. Kdo ty původní rostliny zná, v dospělém stavu je mezi ostatními marsonerkami docela snadno najde.
Ještě jeden příběh jedné rostliny vám napíšu. Ale nebojte, tentokrát to bude kratší. Už jsem ji sem letos jednou dával - viz zde Nádhernou rubescens jsem obdivoval ve sbírce člena KK Dvůr Králové a dlouho i našeho Jardy Víta v Libotově. Žádal jsem ho, aby udělal semena, jenže se k tomu moc neměl. Na podzim 2008 mě překvapil tím, ať si jeho dvě rubescensky vezmu k sobě, zimuju je ve stejných podmínkách s mými a na jaře ať si semena udělám sám. Stalo se, povedlo se. Takhle ta jeho "superrubescens" vypadala na jaře 2009:

Semen jsem měl mraky, semenáčků následně taky. V poslední době má Jarda bohužel dost velké zdravotní problémy, sbírku redukuje a loni na podzim jsem u něho byl, abych si nějaké hlavně přerostlé kaktusy odvezl. Při té příležitosti mi věnoval i obě ty své původní rubescens. Obě jsou bez horní části jako matečnice, takže vypadají dost hrozně. Ale dávají odnože a to je důležité. Ta z horní fotky dnes vypadá takhle:



Zkrátka bude co řezat. V té záplavě semenáčků je samozřejmě spousta rostlinek s krátkými trny, spousta s dlouhými, ale z té asi stovky, co do teď kvetly, měly všechny typické, "rubescensovské" žluté květy. Teda mně už jich zbylo tak sotva padesát, s poupaty šly na výstavách na dračku.



Tak to jen, proč bych se přimlouval za vynechání té f. rubescens u WR37 s červenými květy.

petr babula napsal: Mám obrovskou radost, že se vlákno v posledních dnech tak rozjelo U této kytky jsem trošku na pochybách, zda je opravdu tou kytkou, jak je uvedeno na jmenovce, ale zdroj rostlin byl ověřený (Šibal), tak zatím ponechávám
Lobivia marsoneri f. rubescens WR37 Humahuaca, Jujuy, Argentina, 3000 m

semenáčky jsou v pořádku mám je rovnaký správné jméno je marsonerii R 37 Humahuaca 2700-3200m,Jujuy žluté kv. bavvu květů bych neřešil.poz.morče.

Mám obrovskou radost, že se vlákno v posledních dnech tak rozjelo U této kytky jsem trošku na pochybách, zda je opravdu tou kytkou, jak je uvedeno na jmenovce, ale zdroj rostlin byl ověřený (Šibal), tak zatím ponechávám
Lobivia marsoneri f. rubescens WR37 Humahuaca, Jujuy, Argentina, 3000 m

blabla napsal: Moja Lobivia jajoiana v.caspalasensis wygląda nieco inaczej.

Ano, takhle nějak si caspalasensis představuju. Ale aspoň mám něco zajímavého.

Měl jsem tu čest se s panem Ullmanem kdysi setkat, jeho povídání o kaktusech byl zážitek, na který dodnes vzpomínám.Dostal jsem od něho echinopsis kermasinu. Dodnes ji mám....

Czy to na pewno jest Lobivia maximiliana? Wygląda jak Lobivia ferox z dziwnym kwiatem.

Caspalasensis nemam,mam ale take par pamatecnich rostlin. Tahle je od Jary Ullmanna. Zasli jsme pred par lety na Zizkove na dve. Kdyz uz jsem Jaru tenkrat pozval,tak jsem i zaplatil utratu,jak se slusi. Moc se mu to nezamlouvalo. Tak ti dam za to jednu starou maxmillianu,povida. Tak ji mam do dneska

Moja Lobivia jajoiana v.caspalasensis wygląda nieco inaczej. Dwie fotki poniżej:



TB0400.1 Lobivia jajoiana v. caspalasensis
Santa Ana, Jujuy, Argentina, 2924m

Wygląda nieco inaczej, jak ta stara roślina od Pana Fleischera.

petr babula napsal: Tak teď nevím, zda sem po super příspěvku Honzy C mám něco dávat. Mně se vždycky arachnakanty moc líbily Už minimálně proto, že nad nimi plno lidí ohrnuje noc, že jsou moc obyčejné...

Lobivia arachnacantha v. densiseta f. vallegrandensis WR184 Vallegrande, Santa Cruz, Bolivia, 2100 m

A to nie jest przypadkiem L.arachnacantha v.densiseta WR186?

W ubiegłym roku udało mi się zobaczyć kilka fajnych stanowisk Lobivia arachnacantha. Próbowałem znaleźć stanowisko L.arachnacantha v.sulphurea ale chyba nie udało mi się jej znaleźć. Widziałem za to bardzo ciekawą nieopisaną odmianę w Pasorapa.



TB0981.1 Lobivia arachnacantha v. sulphurea aff.
E of Valle Abajo, Santa Cruz, Bolivia, 1837m


TB0988.1 Lobivia arachnacantha v. vallegrandensis
El Trigal, Santa Cruz, Bolivia, 2066m


TB0989.1 Lobivia arachnacantha v. vallegrandensis
E of Vallegrande, Santa Cruz, Bolivia, 2153m


TB0990.1 Lobivia arachnacantha v. densiseta
Vallegrande, Santa Cruz, Bolivia, 2095m


TB1007.1 Lobivia arachnacantha varieta
Tabacal, Cochabamba, Bolivia, 2557m

Tak teď nevím, zda sem po super příspěvku Honzy C mám něco dávat. Mně se vždycky arachnakanty moc líbily Už minimálně proto, že nad nimi plno lidí ohrnuje noc, že jsou moc obyčejné...

Lobivia arachnacantha v. densiseta f. vallegrandensis WR184 Vallegrande, Santa Cruz, Bolivia, 2100 m

Když už jste sem dali nedávno ty krásné jajoánské květy, taky jednu ukážu. I když její květy jsou mnohem menší a méně okázalé. Je to takový dlouhý příběh jedné rostliny. Potvora je to. Mám ji asi 30 let a je s ní těžké pořízení. Přes 20 let byla ve stavu těsně před klinickou smrtí, vypadala příšerně a já se při každém stěhování rozhodoval, jestli ji vyhodit rovnou nebo až příště. Přežívala v koutě foliáku, aby nebyla vidět a do letoška nekvetla. Až před týdnem mi udělala radost.

Přivezl jsem si ji ještě v době, kdy u nás vládl sice rozvinutý, nicméně silně skomírající socialismus. Byl jsem tehdy na nějaké brněnské akci, už ani nevím, jestli to byla výstava nebo burza, ono těch akcí bylo i tehdy dost. Najít v té době v Brně v prodeji lobívii nebylo snadné, na jednu připadalo asi tak 500 gymen a 300 astrofyt, ale jednu, která mě zaujala, jsem našel. Na cereusu naroubovaný jakoby ojíněný, světle zelený váleček s téměř žlutým temenem a v květináči cedulku „Lobivia jajoiana Caspala žlutá“, na druhé straně „Fleischer“. Na jajoánu to vůbec nevypadalo, ale že by se pan Fleischer mýlil… Chtě se o rostlině dovědět více, zeptal jsem se nejbližšího pořadatele, neví-li, kdo ji do prodeje dal, on zařval na celý sál „Frantóóó, pocééém!“, no a od Franty jsem se dozvěděl, že si kytku od pana Fleischera koupil kvůli tomu žlutému temeni, neboť doufal, že se mu podaří získat zcela žlutou odnož, jako se to někomu povedlo u hertrichiány. Což se mu nepovedlo, ale ty zelenožluté odnože dával do oběhu. Jak se ale tato lobívie i s jejím názvem dostala k panu Fleischerovi, to netušil a jeho už jsem se bohužel zeptat nemohl.
Kaktus se mnou dorazil do Kratonoh a rozhodl se stávkovat. To je u mě normální, prostě kytky ze skleníku si jen tak na moje podmínky nezvyknou. Jenže tahle potvora byla tak tvrdohlavá, že by snad i Babiše donutila odstoupit. Nerostla, sesychala, šedla, hrůza. Kořeny to přitom mělo v pořádku, ale ani to přesazení nepomohlo. Tak jsem vršek ufikl a přerouboval, ale kdepak. Roub se nechytil a uschnul. Spodek pak přece jen po pár letech vytlačil odnožku, už ale ne tak zažloutlou. Tehdy jsem si řekl, zkusím ji zpravokořenit, když je zelená. Kdepak. Ani náhodou. A tak šel čas a ten spodek stále připomínal moje bankovní konto. Jako obojí to existovalo, obojí bylo živý, ale nerostlo to. Normální člověk by s tím praštil do popelnice a bylo by to. Jenže já byl zvyklý z těch popelnic spíš vytahovat…

Před 4 roky se ve mně hnulo jakési charitativní svědomí a ještě jednou jsem ten pahýl, co je vidět na fotce pod kvetoucí hlavou, vytáhl ze země, ořezal kořeny, namočil do stimulátoru a posléze zasadil. S tím, že pokud ani toto nepomůže, popelnice je jasná. Kupodivu to pomohlo. Trochu se to napilo a objevila se světle zelená kulička. Za tři roky na moje poměry mimořádně narostla a letos mě překvapila dvěma poupaty a následně zajímavými květy. A přišel další problém: Co to, sakra, může být?! Samozřejmě, to Caspala na jmenovce by dávalo tušit, že to bude Lobivia jajoana var. caspalasensis, ale těch rozdílů proti popisu je trochu moc. Jednotlivá (to souhlasí, víc jak jednu hlavu nikdy neměla), ploše kulatá, 7 cm v průměru (že by do tvaru okurky šla z titulu naroubování?), svěže zelená (to skoro až moc svěže, barvou připomíná hodně světlou glaucu), s kůlovitým kořenem (nemohu soudit, kořen se mi z odnože vyloudit nepovedlo), většinou bez středových trnů (tahle jeden má), trny zprohýbané, měkké (rovné a tvrdé, uf). Květ 5 cm dlouhý a široký (souhlas), díky množství okvětních lístků vypadající trochu plně (to teda ne), žlutooranžový, tyčinky a hymen nejsou tmavé, ale jen růžově zbarvené (hymen ne, ale nitky vnitřních tyčinek ano). Čili květ docela sedí, tělo nikoliv. A ještě jedna podivná věc. L. jajoana (a všechny její variety) má poupata tmavá a chlupatá, zde byla poupata téměř lysá a hnědorůžová.

Tak nevím, je to caspalasensis, není to caspalasensis. Co na to další odborníci? Máte nějaké rostliny této variety? Já jinou nemám. A druhé dilema, co s ní? Ten spodek je hnusný, roubovaný kytky se mi zaprvé nelíbí a zadruhé mi moc v mých podmínkách nefungují, zakořenění první odnože se nepovedlo… Každopádně jako zajímavost i jako památku na pana Fleischera bych ji rád zachoval.
Krucinál, já se měl živit psaním báchorek. To snad ani nikdo nemůže dočíst. To je spíš jak článek do chrudimských novin. No, však když Pavel bude chtít, tak si to tam přetáhne.

Tak diky. Dopisu. Nekdy,az bude cas.

csad napsal: Tuhle kytku mam jako arachnacantha var. Mam ale pocit,ze to je nejake s cimsi pokrizene. Trochu tam vidim rebutioides. Odnoze kolem centaku spolehlive zakoreni a dalsi rok uz kvetou.

A to zas já bych neměl problém ji uznat za čistokrevnou. Za to var. bych připsal torrecillasensis a byl bych spokojenej. Oni jsou to potvůrky docela variabilní.

Tuhle kytku mam jako arachnacantha var. Mam ale pocit,ze to je nejake s cimsi pokrizene. Trochu tam vidim rebutioides. Odnoze kolem centaku spolehlive zakoreni a dalsi rok uz kvetou.

Moje oblíbené jsou to taková sluníčka. Je super, že se do sbírek dostaly nové sběry, já mám kromě obligátních WR ještě TB, LF, RH, JDL, WK, a některé další
Lobivia arachnacantha FR 360 Samaipata, Santa Cruz, Bolivia, 2000 m

Tady kvet neprekvapi,kvetnik 7,kvet 13cm. Fotil jsem nejdrive v noci,kdyby do rana nevydrzel,




Ale vydrzel




E.sp.JO 140

Mamlas sem dával fotku lobívie s nepoměrně velkým květem. Taky jsem něco našel Lobivia jajoana v. aurata WR701 Punta Corral, Jujuy, Argentina, 3700 m - semenáčky mají dva roky, velikost těla kolem 1 cm Tak co na to říkáte ?

Některé lobivie vynikají (ne)poměrem velikosti květu a těla. LOb. jajoiana (v. glauca?), nad Purmamarca, Jujuy

Bohuslavová napsal: Prosím o pomoc při určení této krásky.

Moc se mi do psaní nechce, protože budu zase zlej. Ale budiž. Asi nejblíž by ta rostlina měla k L. hertrichiana, ale na jejím vzniku se určitě podílelo ještě něco jiného. Co, toť otázka. Čili za mě typická Lobivia včeličkoidea. Na kráse jí to ale neubírá. Podobně vzniklých lobívek ve sbírce mám... A vůbec se za ně nestydím.