Téma:

L.sp SE 215 vych.Potosi
Nekdo ji ma jako pentlandii,nekdo pugionacanthu

Nie udało mi się znaleźć Lobivia rossii w rejonie Huari Huari. Tam widziałem tylko Lobivia cinnabarina v.walterspielii. Będę musiał jeszcze tam kiedyś pojechać. Wiele ciekawych roślin widziałem na drodze z Betanzos do Turuchipa. To nieco na południe od Huari Huari. Są to bardzo zmienne rośliny, w większości przypadków formy Lobivia pugionacatha, może czasem są to też mieszańce Lobivia pugionacantha x Lobivia pentlandii. Rozróżniam te dwa gatunki wg nasion, w jednym przypadku zbierane z jednej lokalizacji nasiona były mieszanką nasion L.pugionacantha i L.pentlandii z przewagą tych pierwszych. Barwa kwiatów jest zmienna, zależna od stanowiska. Ponieważ wg nasion te rośliny należą do gatunku L.pudionacantha i rosną blisko oryginalnego stanowiska L.rossi oznaczam je jako L.pugionacantha v.rossii. Kilka zdjęć kwitnących siewek z tego rejonu jest poniżej.


TB0548.1 Lobivia pugionacantha v. rossii
Calapaya to Turuchipa, Potosi, Bolivia, 3726m


TB0549.1 Lobivia pugionacantha v. rossii
Calapaya to Turuchipa, Potosi, Bolivia, 3749m


TB0550.1 Lobivia pugionacantha v. rossii
Calapaya to Turuchipa, Potosi, Bolivia, 3785m


TB0554.1 Lobivia pugionacantha v. rossii
Mina Wara Wara, Turuchipa to Esquiri, Potosi, Bolivia, 3716m

Bardziej na wschód od Betanzos, za Esquiri występuje Lobivia pugionacantha mniej zmienna. Na kilku stanowiskach rośliny są podobne do siebie, płaskie, dość duże (powyżej 10cm) i wszystkie kwitną na czerwono. Poniżej zdjęcia.


TB0879.1 Lobivia pugionacantha varieta
Tambillos, E of Esquiri, Potosi, Bolivia, 3592m


TB0882.1 Lobivia pugionacantha varieta
Tambillos, E of Esquiri, Potosi, Bolivia, 3589m


I na koniec Lobivia pentlandii z tego rejonu. Rośnie ona niedaleko Potosi razem z Mediolobivia odehnali.


TB0135.1 Lobivia pentlandii fma. hardeniana
Potosi, Potosi, Bolivia, 3835m

Pan Petr Babula jsem daval wrightianu s pochybnou spolubydlici v kvetniku. Nasel jsem fotku podobneho kvetu




foto rostliny nemam,ale pod kvetem je pugionacantha LF 194. Teda mela by byt

HonzaC napsal:

Jo, a tu boedeckerianu bych si klidně nechal jako boedeckerianu. Aspoň máš něco, co moc lidí nemá. [/quote]

Puvodne jsem mmyslel,ze by to mohla byt taky larae,ale ty nevonej. Jmenovku jsem pri foceni zamerne vyndal,abych nekoho nevytocil,ale klidne ji tam necham. Kdyz se podari,letos udelam plod. WR 70 mam vysete,semena od pr.Rektorika,ale jsou to jeste prckove.

Jedny z mých rossii dva různé výsevy. Květy nádherné, jak psal Honza c, v odstínech žluté až oranžové...blizna světlounce zelená až téměř bílá....

Lobivia pugionacantha v. rossii VZ72A Mina Maria Carmen, to Turuchipa, km 53, 3800m, Potosi, Bolivia

csad napsal: ...Co myslite,muze to byt var.rossi ?
Kazdopadne kvet ma barvu paradni.

Hm, jak to napsat... Samozřejmě spousta lidí řekne, ale jo, může, na barvě květu nezáleží. A upřímně řečeno, mně je to v podstatě už dneska fuk, protože jak vypadaly různé druhy (i "druhy") v době, kdy byl pro kaktusáře Backeberg polobohem, dneska skoro nikoho nezajímá. Není proto divu, že někdo přijede do Potosí do blízkosti Huari Huari, kde je typové naleziště L. rossii, uvidí nějakou lobívii a hurá, našel jsem rózinu, protože ty staré kytky vůbec nezná a nikdy je neviděl. Přitom vypadá úplně jinak, než ty staré,původní kytky, které ale ještě sem tam ve sbírkách přežívají. Z tohoto pohledu má podle mě hodně daleko k L. rossii jak ta boedeckeriana, tak i ta JK 436, ale i všechny ty, co se dnes šíří v podstatě z jednoho zdroje jako R70. Taky ji mám:

Proč? Zde pár základních charakteristik té původní L. rossii:
1) Proti ostatním L. pugionacanthám obrovská rostlina - výška až 25 cm, průměr kolem 8 cm (mám jednu s průměrem 10 cm). Kvete při velikosti alespoň 5 cm. Ta moje R70 už ve 2 cm, jako klasická pugionacantha.

2) Velký počet žeber - kolem 20. Žebra jsou rozdělena do sekyrovitých hrbolců a jsou šikmá. Zde příklady:



3) Bez poškození vegetačního vrcholu nikdy neodnožuje. Tu rostlinu na druhé fotce příspěvku mám asi 35 let, odnož skutečně nikdy nevyhnala. Jen z pahýlu po seříznutí se mi podařilo dvě odnože vydolovat.

4) Trny pouze okrajové, pouze výjimečně na některých areolách ojedinělých rostlin i trn středový.

5) Květy v odstínech žluté, zlaté až oranžové, nikdy růžové nebo červené. Blizna zelená. Průměr květu vždy větší než délka.



Také jsem v minulosti kromě té WR70 vyséval i další položky s názvem L. rossii. Semenáčky mi ale nikdy moc tento druh nepřipomínaly. Spíš klasické pugionacanthy, případně směs barev. Paradoxně nejblíž těm mým stařičkým rostlinám byl výsev semen bez jakéhokoliv polního čísla, prostě jen L. rossii, od Brňáků asi před 10 lety. U této rostlinky si myslím, že by do správné podoby jednou mohly dospět. I proto, že začaly kvést až opravdu v předpisové velikosti.


Ale jak jsem napsal na začátku, dneska je všechno jinak. Třeba jsou správné L. rossii všechny ty ostatní
WR70, JK a podobné, a ty staré, původní, kdoví odkud pocházejí.

Jo, a tu boedeckerianu bych si klidně nechal jako boedeckerianu. Aspoň máš něco, co moc lidí nemá.

Jeste bych se rad vratil k tem pugionacantham.
var.versicolor TB 163.1 Quis,N of Incahuasi 4013m







var.versicolor LF509,Huasinota 3767m



4 lety semenacek v.rossi JK 436,Huari Huari 4000m



A tahle kytka vyrostla ze semen L.boedekeriana,coz by mela byt take var.rossi





Vyklicily tenkrat 4semena z 20ti. Do kvetu dorostli 3 rostliny. Dve kvetly uz ctvrtym rokem,normalne zluto oranzove. Tahle kvetla loni poprve. Kvet mirne voni,odnoz zatim zadna (7let),plody,semena neznam.
Co myslite,muze to byt var.rossi ?
Kazdopadne kvet ma barvu paradni.

W mojej kolekcji mam Lobivia schreiteri tylko z 4 różnych stanowisk.



TB0425.1 Lobivia schreiteri
La Angostura, E of El Mollar, Tucuman, Argentina, 1983m



TB0426.1 Lobivia schreiteri v. stilowiana
Abra del Infiernillo, Tucuman, Argentina, 3022m



TB0667.1 Lobivia schreiteri v. stilowiana
Abra del Infiernillo, Tucuman, Argentina, 3025m



TB0674.1 Lobivia schreiteri v. riolarensis
Lara, Cumbres Calchaquies, Tucuman, Argentina, 3537m

Pro velký úspěch ještě jedna schreiteri

Lobivia schreiteri J044a Tucuman, Argentina

Poniżej trochę zdjęć Lobivia pugionacantha z mojej kolekcji. To bardzo ładne i zmienne rośliny.


TB0020.1 Lobivia pugionacantha
La Quiaca, Jujuy, Argentina, 3468m



TB0056.1 Lobivia pugionacantha v. culpinensis
Mal Paso, W of Impora, Potosi, Bolivia, 3702m



TB0160.1 Lobivia pugionacantha v. haemantha
Ovejeria, N of Incahuasi, Chuquisaca, Bolivia, 3136m



TB0163.1 Lobivia pugionacantha v. versicolor
Quis, N of Incahuasi, Chuquisaca, Bolivia, 4013m



TB0190.1 Lobivia variispina
Tres Cruces, N of Iscayachi, Tarija, Bolivia, 3431m



TB0406.1 Lobivia pugionacantha v. corrugata
Suripujio, E of Yavi, Jujuy, Argentina, 3663m



TB0553.1 Lobivia pugionacantha v. rossii aff.
Calapaya, Potosi, Bolivia, 3854m



TB0566.1 Lobivia pugionacantha v. salitrensis
Mischka Pampa, Chuquisaca, Bolivia, 3234m



TB0585.1 Lobivia pugionacantha v. alberi
11km W of Tupiza, Potosi, Bolivia, 3954m



TB0606.1 Lobivia pugionacantha varieta
Salo, Tupiza to Atocha, Potosi, Bolivia, 3726m

Lobivia pugionacantha R 92 La Quiaca - Villazon 3600m,pohr.Arg.a Bol.

Lobivia pugionacantha var.alberii RH 2062a Tupiza -San Vincente 4000m Již.Chcas,Potosí

Zdravým milovníci rodu lobivia chtěl sem ukázat rostlinky druhu pugionacantha a její varietu jsou to fascinující druhy které se liší jak tělem, tak květem a barvu květů tyhle rostliny neřeší poz.morče.

Ta barva je nádherná..... kdyby byla někdy semena, měl bych zájem... Je uhrančivá.....

Jestli mám rád nějaké lobívie, tak L. schreiteri. Líbí se mi jejich květy, některé mají takový až "anilinový" nádech

Lobivia schreiteri P396 Tafi del Valle, Argentina, 3000 m

Lobivia chrysantha v. klusacekii J17Quebrada del Toro, Salta, Argentina 2500m - rostliny mám ve sbírce už docela dlouho, mají cca 15 let. Moc se jim kvést nechce, květy nikdy úplně neotevřou. Ale jsou krásné

Lobivia charazanensis jest zaliczana także do grupy L.caespitosa. Wg mnie ona jest blisko spokrewniona z Lobivia schieliana i Lobivia schieliana v.leptachantha. Ma podobny kwiat i rośnie blisko L.schieliana.

Poniżej jeszcze kilka zdjęć Lobivia maximiliana v.westii z Andahuaylas w Peru. To jedna z nielicznych lobivek, która rośnie w jednej lokalizacji i nie jest zbytnio zmienna.



TB0774.1 Lobivia maximiliana v. westii
Andahuaylas, Apurimac, Peru, 3286m



TB0775.1 Lobivia maximiliana v. westii
Andahuaylas, Apurimac, Peru, 3305m




TB0776.1 Lobivia maximiliana v. westii
Kishuara Baja, Abancay to Andahuaylas, Apurimac, Peru, 3795m



TB0926.1 Lobivia maximiliana v. westii
Mitupampa, E of Andahuaylas, Apurimac, Peru, 3279m

Tomek zminil charazanensis jako varietu caespitosa. Tak jedna kulturni.


Je to odnoz od Franty Sibala

petr babula napsal: Ještě jedna věc, snad se za ni nebudete zlobit - vzhledem ke kvantu fotek, které mám, a také - a budu upřímný - kvůli přebytkům, které bych rád umístil do jiných sbírek, jsem si založil www stránky. Zatím plním pouze galerie (a nějakou dobu ještě budu). www.kaktusy-sukulenty-masozravky.cz

Velmi kvalitní počin. To vypadá do budoucna na dokonalou encyklopedii lobívek. Už se těším.

Niektórzy autorzy uznają Lobivia caespitosa jako oddzielny gatunek. Widziałem wiele jej form od Cochabamba do La Paz. To bardzo zmienna roślina. Czasem ma bardzo dekoracyjne ciernie. Niestety niechętnie kwitnie w kolekcji. Trudno mi ją zmusić do wydania kwiatów. Kilka zdjęć poniżej.


TB0472.1 Lobivia caespitosa
Morochata, Cochabamba, Bolivia, 4177m




TB0477.1 Lobivia caespitosa
Choro Huoyo, Independencia to Kami, Cochabamba, Bolivia, 3867m



TB0799.1 Lobivia caespitosa
Misicuni, N of Cochabamba, Cochabamba, Bolivia, 3822m



TB0893.1 Lobivia caespitosa
Colchani, La Paz, Bolivia, 4221m




TB0466.1 Lobivia caespitosa v. hermanniana
Rinconada, La Paz, Bolivia, 4002m



TB0623.1 Lobivia caespitosa v. charazanensis
Charazani, La Paz, Bolivia, 3341m



TB0613.1 Lobivia caespitosa v. miniatiflora
Quime, La Paz, Bolivia, 3353m

Jak tady ukázal fotky HonzaC, hned mi blesklo hlavou, že jsem loni jednu L. max. caespitosa fotil - Lobivia maximiliana v. caespitosa JO688 Cerro Tunari, Cochabamba, Bolivia 4000 m. Kytka má snad víc jak 10 let, ale kvetla teprve poprvé, navíc je autogamní, tady samosprašná A trčící blizna (protogynie) je obvyklá. Květů měla několik, ale pouze tento jeden se otevřel, všechny ostatní zůstaly zavřené, ale trčící blizna byla ) Protogynie a samosprašnosti jsem si všiml také u mých L. max. hermanniana.












Ještě jedna věc, snad se za ni nebudete zlobit - vzhledem ke kvantu fotek, které mám, a také - a budu upřímný - kvůli přebytkům, které bych rád umístil do jiných sbírek, jsem si založil www stránky. Zatím plním pouze galerie (a nějakou dobu ještě budu). www.kaktusy-sukulenty-masozravky.cz

Zase jednou jsem si sedl k fotkám a zaujaly mě dvě variety L. maximiliana - caespitosa a westii. Caespitosa tím, jak je strašně variabilní. Mám prastaré trsy Lau 310 a jednotlivá tělíčka jsou miniaturní, skoro kulatá a do 2 cm v průměru. Tady jedna rostlinka určená na výstavu do prodeje:

Trochu jiná forma Lau 310:



A proti tomu stará kulturní rostlina, koupená kdysi dávno ještě v Praze ve Spálené ulici.


Až se nechce věřit, že by to byl jeden taxon.

Westii mě zaujala svým rozkvětem. Nejdřív vystrčila bliznu (protogynie). Tohle dělávají většinou spíš samosprašné kytky. Prostě nejdřív to zkusí, jestli by se nenašel cizí pyl a pak teprve dostane šanci pyl vlastní.


Až druhý den se začaly květy rozvíjet, ale zůstaly jen pootevřené.


A další den se teprve otevřely úplně.


Překvapilo mě to. Tahle kytka mi kvete už léta, ale nikdy jsem si tohoto chování nevšiml, až letos.

Lobivia jajoana WR213 Quebrada de Humahuaca, Jujuy, Argentina

...a proč ne?

Radomil napsal: Kdykoliv vidím takovou pěknou kytku, tak mám bažení mít podobnou na balkoně. Asi jsem odsouzen stát se potřetí kaktusářem.

Kdykoliv vidím takovou pěknou kytku, tak mám bažení mít podobnou na balkoně. Asi jsem odsouzen stát se potřetí kaktusářem.

Lobivia jajoana var. paucicostata f. miniatinigra AL 556 záp.od Purmamarca 4000m, Jujuy, Arg.

Jedna kytka se zajímavým květem
Lobivia haematantha v. rebutioides RW131 Tilcara, Jujuy, Argentina 2800 m

Dnes mě zaujaly fotky L. caineana. Ve sbírce mám několik sběrovek, kytky se mírně liší, ale není to nic zásadního

Lobivia caineana BLMT624.04 N Capinota, Cochabamba, Bolivia










Lobivia caineana WK164 Calahuta or Calaota on the Rio Caine, Potosí, Bolivia

A ještě jednou na téma hybridy Tyto kytky jsem vyséval jako Lobivia hertrichiana v. roseiflora asi před osmi lety. Název mě zaujal, tak proč ne Kytky jsou to moc hezké, ale s L. hertrichiana nemají vůbec nic společného.

Když už jsme u těch hybridů...to mi tak loni vykvetl skoro tříletý výsev L: wrightiana s různými sběrovkami, ještě nerozsázený. Vše OK, až na jednu rostlinu...květy jako wrightiana, jenže červené, takže se nabízí možnosti, kdo byl jedním z rodičů - podle mě L. hertrichiana. Kytka navíc odnožuje, i když ne nějak hodně. Ale zase - není ten květ nádherný?

Ty květy jsou skutečně parádní. Má to pyl, tedy by to možná šlo opylit, myslím, že by další generace stála za výsev.

petr babula: Tipuji, Fischer? Šíbal to dělá dost poctivě.