Téma:

A jedno červnové kvetení- Echinopsis kermesina

Tak tyto mám moc rád, nádherné velké květy....škoda,že jen tak krátce.

Dnešní kvetení.

A trošku toho nočního kvetení...

A jeden prcek - Lobivia pugionacantha var. LF626 Salo, Bolivia 3726 m silně otrněné rostliny.

I když vím, že var. corrugata mám někde vyfocenou i v květu, nemůžu ji najít. Ale u mě kvete vždy žlutě. Tak aspoň var. cornuta:

Lobivia pugionacantha v.cornuta Šolc59A Yunchara, Bolivia 3900 m

HonzaC napsal:

morče napsal: lobivia pugionacantha var.cornuta R 500 Yunchara 3900m,Tarija

Tato miniatůrka kvete jak žlutě tak i červenooranžově letos mi to potvrdila a barvou květů si neděla starosti takžě, jsem rád za tuhle barvu jelikož mám pugionacanthy rád.

Nějak se mi v tom horku nechce polemizovat, natož se přít, ostatně už mockrát jsem tu psal, že jsem "vědecky" ustrnul na úrovni Rauschovy Lobivia 85. Možná už někdo na typovém stanovišti i našel L. cornuta kvetoucí jinak, než žlutě. Ale určitě to nebyl W. Rausch, neboť on vždy tvrdil a jeho přátelé to potvrzovali (třeba vídeňský pan Wallner, od něhož jsem na sklonku minulého tisíciletí bral semena včetně té WR500), že cornuta WR 500 kvete vždy žlutě, maximálně s bronzovým nádechem okraje květu. Třeba tak, jako tyto prastaré, byť miniaturní rostliny:

Na rozdíl od L. corrugata, která kvete různobarevně. Bohužel, číslo WR 500 je již zhruba padesátileté, čili platí o něm totéž, co o jemu podobných starých polních číslech. X-tá generace a kdoví, jak vznikla. Tady si mohl někdo štrejchnout štětečkem v corrugatě, je to docela podobné jméno a i rostlinky při určitých dioptriích vypadají podobně. Nebo někdo sešoupl dohromady WR 500 a WR 500A, což je ona červeně kvetoucí winkleriana. Ostatně, i já jsem se později dostal k semenům WR 500 ze zdroje jiného a nestačím se divit. Ejhle, jak může vypadat L. cornuta!

A mezi nimi samozřejmě i spousta dalších odstínů.
Samozřejmě nemohu vyloučit to, že u té Vaší rostliny vlevo onen bronzový nádech okraje se rozšířil až do středu květu. Budiž, zmutovat může cokoliv. Rozhodně bych ale měl určité pochybnosti, že se opravdu jedná o ony echtovní WR 500.

PS: Ale tak jasně červeně kvetoucí cornutu, jako má pan Babula na fotce JK 382A, to prosím fakt neberu. To je prostě nějaký omyl.

Zdravým

je to zajímavý článek, též se nechci přít a ani hádat, stého už sem vyrost, jen chci ukázal zajímavé rostliny ze semen, že nemusejí kvést jen podle ně jakého popisu kdoví jak starého, a chcíple rostliny někde namočené v lihu je to jen ničení přírody. Jinak té barevné mutaci, podle mě je to jen genetická odchylka v barvivu v květu .to jenem můj názor nejsem botanik.


LOBIVIA PUGIONACANTHA VAR.CORRUGATA R 176 YAVI 3500M,JUJUY je hodně vzácná a semena se těžko zhaní letos sem ji poprvé vysel, takže jsem zvědav je to ta pravá pěkně zvlněnými žebry. Takže mám pochyby, že by byla šmrncnuta s tímto druhem lob. pugionacantha var.corrugata R 176 Yavi 3500m,Jujuy i lob. pugionacantha var.cornuta R 500 Yunchara 3900m,Tarija dají se pěkně od sebe odlišit. Poz.morče.

Jen pro doplneni matka klon Šibal,tatka klon Rektorik

To bylo take poprve co kvetly dve kytky najednou,tedy skoro. Jen se to zkusil,no. Uvidime jak to bude klicit.

csad napsal: No a tady je vysledek

Vydoloval jsem 37 semen

Nezbývá než poblahopřát. To se mi zatím ani jednou nepovedlo.

morče napsal: lobivia pugionacantha var.cornuta R 500 Yunchara 3900m,Tarija

Tato miniatůrka kvete jak žlutě tak i červenooranžově letos mi to potvrdila a barvou květů si neděla starosti takžě, jsem rád za tuhle barvu jelikož mám pugionacanthy rád.

Nějak se mi v tom horku nechce polemizovat, natož se přít, ostatně už mockrát jsem tu psal, že jsem "vědecky" ustrnul na úrovni Rauschovy Lobivia 85. Možná už někdo na typovém stanovišti i našel L. cornuta kvetoucí jinak, než žlutě. Ale určitě to nebyl W. Rausch, neboť on vždy tvrdil a jeho přátelé to potvrzovali (třeba vídeňský pan Wallner, od něhož jsem na sklonku minulého tisíciletí bral semena včetně té WR500), že cornuta WR 500 kvete vždy žlutě, maximálně s bronzovým nádechem okraje květu. Třeba tak, jako tyto prastaré, byť miniaturní rostliny:


Na rozdíl od L. corrugata, která kvete různobarevně. Bohužel, číslo WR 500 je již zhruba padesátileté, čili platí o něm totéž, co o jemu podobných starých polních číslech. X-tá generace a kdoví, jak vznikla. Tady si mohl někdo štrejchnout štětečkem v corrugatě, je to docela podobné jméno a i rostlinky při určitých dioptriích vypadají podobně. Nebo někdo sešoupl dohromady WR 500 a WR 500A, což je ona červeně kvetoucí winkleriana. Ostatně, i já jsem se později dostal k semenům WR 500 ze zdroje jiného a nestačím se divit. Ejhle, jak může vypadat L. cornuta!


A mezi nimi samozřejmě i spousta dalších odstínů.
Samozřejmě nemohu vyloučit to, že u té Vaší rostliny vlevo onen bronzový nádech okraje se rozšířil až do středu květu. Budiž, zmutovat může cokoliv. Rozhodně bych ale měl určité pochybnosti, že se opravdu jedná o ony echtovní WR 500.

PS: Ale tak jasně červeně kvetoucí cornutu, jako má pan Babula na fotce JK 382A, to prosím fakt neberu. To je prostě nějaký omyl.

V cervenci jsem si postezoval ze se mi nesesly L.rauschii


Bylo to o jeden den. Nedalo mi to a z uvadajiciho kvetu jsem vzal vatovou tycinkou trochu pylu,dal do krabicky a do lednice.

Nasledujici den bylo zatazeno,vlhko,druhy kvet se jen pootevrel,dalsi den jsem vzal kytku domu a posmrdlal jsem.

No a tady je vysledek




Vydoloval jsem 37 semen

HonzaC napsal:

petr babula napsal: Lobivia pugionacantha var. cornuta JK382A Yunchara, Bolivia 3450 m. To písmeno A v čísle beru tak, že někdo udělal selekci nějakých rostlin od JK382. Kytky jsou to moc milé a kvetou již jako tříleté

Dovolím si nesouhlasit s označením cornuta, není to ale vina Vaše, nýbrž pánů Pota a van Boxtela, jímž čísla JK patří. V okruhu L. pugionacantha nadělali zmatků, jak se patří. JK 382 byla původně Lobivia sp. Pak jim přiřadili jméno L. pugionacantha var. cornuta. JK 382A oddělili pro rostliny z jiné nadmořské výšky, už teď nevím, jestli nižší nebo vyšší. Byly i trochu odlišné. Problém byl v tom, že kytky kvetou červeně, což neodpovídá var. cornuta kvetoucí výhradně žlutě (podle původního popisu). Později zjistili existenci dalšího taxonu L. pugionacantha "winkleriana", pocházejícího rovněž z Yunchara a kvetoucího červeně. Čímž se z var. cornuta rázem stala var. winkleri nebo taky winkleriana a pod tímto jménem se nyní JK 382 i 382A rozšiřuje. Pro var. cornuta mají Pot a van Boxtel čísla JK 386, 388 a 389. Takto nějak jsem před časem "koupil" od našich německých soudruhů a tedy předávám dál. Taky už se mi podařilo koupit i semena a rostliny Lobivia winkleriana JK 382, příp. 382A.
Na fotce rostlina JK 382 L. winkleriana původem od Franty Šibala:

Lobivia lateritia var. winkleriana JK 382

lobivia winkleriana JK 382 Yunchara 3450m,Tarija tet její správné jmeno.


lobivia pugionacantha var.cornuta R 500 Yunchara 3900m,Tarija

Tato miniatůrka kvete jak žlutě tak i červenooranžově letos mi to potvrdila a barvou květů si neděla starosti takžě, jsem rád za tuhle barvu jelikož mám pugionacanthy rád.

petr babula napsal: Lobivia pugionacantha var. cornuta JK382A Yunchara, Bolivia 3450 m. To písmeno A v čísle beru tak, že někdo udělal selekci nějakých rostlin od JK382. Kytky jsou to moc milé a kvetou již jako tříleté

Dovolím si nesouhlasit s označením cornuta, není to ale vina Vaše, nýbrž pánů Pota a van Boxtela, jímž čísla JK patří. V okruhu L. pugionacantha nadělali zmatků, jak se patří. JK 382 byla původně Lobivia sp. Pak jim přiřadili jméno L. pugionacantha var. cornuta. JK 382A oddělili pro rostliny z jiné nadmořské výšky, už teď nevím, jestli nižší nebo vyšší. Byly i trochu odlišné. Problém byl v tom, že kytky kvetou červeně, což neodpovídá var. cornuta kvetoucí výhradně žlutě (podle původního popisu). Později zjistili existenci dalšího taxonu L. pugionacantha "winkleriana", pocházejícího rovněž z Yunchara a kvetoucího červeně. Čímž se z var. cornuta rázem stala var. winkleri nebo taky winkleriana a pod tímto jménem se nyní JK 382 i 382A rozšiřuje. Pro var. cornuta mají Pot a van Boxtel čísla JK 386, 388 a 389. Takto nějak jsem před časem "koupil" od našich německých soudruhů a tedy předávám dál. Taky už se mi podařilo koupit i semena a rostliny Lobivia winkleriana JK 382, příp. 382A.
Na fotce rostlina JK 382 L. winkleriana původem od Franty Šibala:

Lobivia pugionacantha var. cornuta JK382A Yunchara, Bolivia 3450 m. To písmeno A v čísle beru tak, že někdo udělal selekci nějakých rostlin od JK382. Kytky jsou to moc milé a kvetou již jako tříleté

Lobivia acanthoplegma f. patula WR54 Cliza, Cochabamba, Bolivia, 2500 m - asi pětiletá rostlina. Fascinuje mě, jak se její květy umí otevřít

To jest Lobivia kuehnrichii/drijveriana. Lobivia draxleriana to jest varieta Lobivia cinnabarina i rośnie w Aiquile w Boliwii.

Lobivia draxleriana z Cachipampa rovněž vyniká poměrem velikosti květu a těla, Výsev 2009, první květ, květináč šestka

Já vím, že jsem nový, ale nedá mi to abych nekonstatoval, že pro nás krátkozraké je světle zelené písmo na bílem pozadí děsně nečitelné a i trochu nepříjemné.... Echinopsisy jsou ale nádherný, tak jako skoro vše, co sem dáváš.....

Řekne se, obyčejný echinopsis. Když najednou zakvetou tři obrepandy a je na nich dvanáct květů, je to radost pohledět. Jak už to u těchto rostlin bývá, je to velmi krátká podívaná. Obzvláště v tomto horkém počasí, kdy v mém skleníku teploměr ukazoval 49°C a snad ani na padesáti stupňové stupnici více ukázat nemohl. Tak vás alespoň potěším obrázky, které jsem udělal.
Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Lobivia arachnacantha v. densiseta RH1638 Vallegrande, 2150 m, Santa Cruz, Bolivia

Lobivia jajoana v. elegans MN161 NW Tilcara, Jujuy, Argentina, 2800-3000 m Taky moc milé kytičky. Takové jemné jajoány

Jo, saltensis je hodně milá kytička. Zvlášť, když pak začne tahat svoje pokroucené středové trny. Tady ZJ 213 ze Santa Barbary:



Zde dvě extrémní formy z výsevu WR 177:

Lobivia saltensis ZJ San Pedro de Escoipe

Ta Lobivia to bardzo ciekawa roślinka. Udało mi się ją odszukać w 2013 roku. Poniżej dwie fotki.




TB0674.1 Lobivia schreiteri v. riolarensis
Lara, Cumbres Calchaquies, Tucuman, Argentina, 3537m

Lobivia schreiteri v. riolarensis J62 Rio Lara, Tucuman, Argentina

Po 15 latach od wysiewu zakwitła mi Lobivia/Soehrensia kieslingii


Lobivia formosa v. kieslingii WR 573
Sierra de Quilmes, 4000m, Salta, Argentina

Lobivia schieliana FR334 Mollopampa, West of Ayata, La Paz, Bolivia

Nevim jestli to dnes take patri pod lobivie. Ja mam na jmenovce Helianthocereus crassicaulis

A ještě jedna jajoánka, s docela netradičním květem - Lobivia jajoiana LT289 Quebrada, Huajra, Argentina 2400 m