Téma:

Ono jde o to jak se na to koukáš, já mám například jenom gerosenilis a "jestli je nějaká hertusi", tak je to pro mě jenom kamarádský synonymum od společníka na cestách.

www.cs-kaktusy.cz/popisy/Sulcorebutia_gerosenilis.htm

Taky by se mi líbilo, kdyby byl po mě pojmenovanej kaktus, ale ne zrovna ten, kterej byl jasnej pod jiným jménem!

Hezký. A stejně jí slušelo víc jméno gerosenilis. Taky je hezkej ten les jmenovek na pozadí.

Tak a má první kvetoucí sulina

S.hertusii LH691 (Chuquisaca)

S.roberto-vazquezii-klenot mezi sulkami.Děkuji,nádherná kytička.

Zdravím všechny Sulkaře, moc květů nás čeká v příštích dnech, vedro ale není to pravé co potřebujeme

A ozaj..peknučká lastovička..

Sulkám sa zatiaľ kvitnúť nechce, táto Sulcorebutia pasopayana je prvá ,,laštovka"

cykas napsal: Kristiáne, mohl bys sem dát fotku toho tvého skleníku neskleníku? Miro ho chválí, tak bude určitě dobrý. Podle toho, jak ho popisuje si představuju ideál (skoro)pro pěstování kaktusů. Ještě kdyby šla odsouvat střecha, ...

No on to tu už někde na fóru má www.kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/287-Stavby-pro-kaktusy?limit=15&start=120 tady začíná a potom někde je celý seriál

Je to řádně vysoké a všechno z boku demontovatelné, ale on ti ro Kristián vysvětlí nejlíp. Ahaho Artur to sem dal, nestíhám číst.

Tak jsem skouknul ten odkaz a koukám jak vejr, zhruba ve stejným čase jsme oba dělali velmi podobnou záležitost, já jen o pár cm větší a i možná vyšší. No a u mne je základem konstrukce dřevo

Pokud se Kristián nebude zlobit, hodím to sem pro Cykase za něj...jeho skleník mi natolik utkvěl v paměti, že hned vím, kde ho na netu hledat. Je to super dílko...

cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?t=2057&start=0

Kristiáne, mohl bys sem dát fotku toho tvého skleníku neskleníku? Miro ho chválí, tak bude určitě dobrý. Podle toho, jak ho popisuje si představuju ideál (skoro)pro pěstování kaktusů. Ještě kdyby šla odsouvat střecha, ...

Má moc pěkně nabito Já letos vysel S.bruchii HS 119 No nedalo mě to,tak jsem hledal a podle čísla je to albissima.Asi se dnes moc nevyspím a budu celou noc přemýšlet,pod jakým názvem budu ty kytičky vézt

Dnes som si všimol túto Sulcorebutia alba ssp. pedroensis LH 703:

miro napsal: No k té letní stagnaci, tohle se dost často tvrdí u všech kaktusů. Asi se to někdo naučil na suchých pláních Mexika. Já osobně ale nesouhlasím s tou stagnací tak, jak se traduje. Všechno záleží na podmínkách. Taková letní stagnace vlasně nikdy není v podhorských a horských oblastech, kde netrpíme nočním úmorným vedrem a vzduch se dá krájet. Potom dále jestli máme rostliny ve volné kultůře a nebo zavřené ve sklenících, jestli tam u nás máme nějaké toky - potoky - rybníky, které zase mají co do mikroklimatu a jestli tam fouká a jestli pani hospodská je hezká holka a nebo stará bába a jestli sousedovic pes pravidelně prdí

Já například letní stagnaci u jihoameričanů nemám, protože když nastupují vedra, tak nad ránem dělám rosu a nebo v noci déšť, vzduchu mají stále dost (neb nemám skleník a když bych ho už konečně měl byl by to vysoký "střešník" jako má Kristián a demontovanými boky) a nakonec když je sluníčko fakt už moc štípavé, tak je jenom lehounce přistíním podstrčením pod strom (na balkóně na ně hodím peřinu ). No a potom ještě jedna věc a to je v čem a na čem ty naše kaktousky stojej. Okuokal jsem pár věcí a například je velmo dobré dát pod květináče na parapet jenmý písek, stačí tak jeden a ž dva centíky. A ten píseček nechat od nástupu léta (tady bych to nevztahoval na kalendář ale na počasí) stále pěkně vlhký. Kaktousky mají hlavičku v teple na sluníčku a větru a koŕínky si derou dírkama v květináči do písečku, kde bumbaj a chladěj si nohy. Nejvís co škodí je přehřátý parapet a horko na nohy, kde vlastně začínáme vařit kořeny. Ten písek není to samé co "na žabáka", protože on i vyschne a neplavou v tom pulci. U některých pěstovatelů se stane ta chyba, že kytky nemají letní stagnaci neb jsou uvařený. Tady musím dát se vším všudy za pravdu Cykasovi, že rostliny na vegetaci připravujeme už v době kdy vegetace končí a konečně je z toho zimního tepla vystrčíme do předjarních chladných (ne studených) nocí a dopřejeme jim otužování.

Majitelé skleníků by měli zvážit, jestli nepoužijí panty a nebo kladivo na provzdušnění. Jak poznám Kristiánův skleník - střešník - vzdučník, tak tam se nebojímm přehřátí, protože je to vysoké a vzdušné (pouze ochrana před deštěm) a stříkáním - rosením podlahy se dá zvednou vlhkost a ochladit vzduch a navíc na parapet se dá doplnit i ten jemný písek.

Opakuji ale že se jedná ne o učebnicový příkaz, ale můj pohled na pěstování jihoameričanů z hor, teda jak sulky a mediolobívie tak lobívie a podobné. Každý má svoje podmínky a možnosti, ale základem je stále vzduch a vítr do větví.

Moc pěkně poučný to sem od vás nečekal i bez srandy to jde no vyda děkuji s poz.morče.

No k té letní stagnaci, tohle se dost často tvrdí u všech kaktusů. Asi se to někdo naučil na suchých pláních Mexika. Já osobně ale nesouhlasím s tou stagnací tak, jak se traduje. Všechno záleží na podmínkách. Taková letní stagnace vlasně nikdy není v podhorských a horských oblastech, kde netrpíme nočním úmorným vedrem a vzduch se dá krájet. Potom dále jestli máme rostliny ve volné kultůře a nebo zavřené ve sklenících, jestli tam u nás máme nějaké toky - potoky - rybníky, které zase mají co do mikroklimatu a jestli tam fouká a jestli pani hospodská je hezká holka a nebo stará bába a jestli sousedovic pes pravidelně prdí

Já například letní stagnaci u jihoameričanů nemám, protože když nastupují vedra, tak nad ránem dělám rosu a nebo v noci déšť, vzduchu mají stále dost (neb nemám skleník a když bych ho už konečně měl byl by to vysoký "střešník" jako má Kristián a demontovanými boky) a nakonec když je sluníčko fakt už moc štípavé, tak je jenom lehounce přistíním podstrčením pod strom (na balkóně na ně hodím peřinu ). No a potom ještě jedna věc a to je v čem a na čem ty naše kaktousky stojej. Okuokal jsem pár věcí a například je velmo dobré dát pod květináče na parapet jenmý písek, stačí tak jeden a ž dva centíky. A ten píseček nechat od nástupu léta (tady bych to nevztahoval na kalendář ale na počasí) stále pěkně vlhký. Kaktousky mají hlavičku v teple na sluníčku a větru a koŕínky si derou dírkama v květináči do písečku, kde bumbaj a chladěj si nohy. Nejvís co škodí je přehřátý parapet a horko na nohy, kde vlastně začínáme vařit kořeny. Ten písek není to samé co "na žabáka", protože on i vyschne a neplavou v tom pulci. U některých pěstovatelů se stane ta chyba, že kytky nemají letní stagnaci neb jsou uvařený. Tady musím dát se vším všudy za pravdu Cykasovi, že rostliny na vegetaci připravujeme už v době kdy vegetace končí a konečně je z toho zimního tepla vystrčíme do předjarních chladných (ne studených) nocí a dopřejeme jim otužování.

Majitelé skleníků by měli zvážit, jestli nepoužijí panty a nebo kladivo na provzdušnění. Jak poznám Kristiánův skleník - střešník - vzdučník, tak tam se nebojímm přehřátí, protože je to vysoké a vzdušné (pouze ochrana před deštěm) a stříkáním - rosením podlahy se dá zvednou vlhkost a ochladit vzduch a navíc na parapet se dá doplnit i ten jemný písek.

Opakuji ale že se jedná ne o učebnicový příkaz, ale můj pohled na pěstování jihoameričanů z hor, teda jak sulky a mediolobívie tak lobívie a podobné. Každý má svoje podmínky a možnosti, ale základem je stále vzduch a vítr do větví.

lindsei napsal: ..Tak jaké zkušenosti,ohledně té zálivky máte vy..

V mojich podmienkach to robím so Sulkami takto. Z pivnice som vlani odzimoval do pareniskových stolov 31.3. Po cca 7 dňoch som prvý krát rosil, po ďalšom týždni prišla prvá zálievka podmokom, o ďalších 14 dní ďalšia....Prvá Sulka mi vlani rozkvitla 11.5. Do konca 5-teho mesiaca a celý jún kvitli Sulky ako besné Ešte veľmi málo rastlín aj v júli, ale potom už vôbec. Túto zimu som prvý krát zimoval v skleníku, teplota 0-7 stupňov. Po veľmi teplom počasí v marci sa rastliny začali prebúdzať na môj vkus skoro. Prvé puky začali nahadzovať koncom marca. So zálievkou a vodou som však neponáhľal, prvý krát som rosil až 3.4., druhý krát o týždeň neskôr. Prvú výdatnú zálievku plánujem až koncom tohto mesiaca. Snažim sa Sulky, ale aj Rebucky držať s vodou ešte nakrátko, aby kvitli hlavne v máji a júni, keď budú pekné slnečné dni. Vlani som redukciu kvitnutia pri zálievke rastlín s nevyvinutými ,,poupaty" nespozoroval... Ešte pridám citát o pestovaní Suliek, autor pán František Hájek:
,,Počátek vegetace spadá do období březen - květen v závislosti na prostředí při přezimování a termínu letního umístění. Projevuje se hlavně násadou poupat. Po jejich zvětšení do délky alespoň 5 mm, nutno zvýšit vlhkost a začít se zálivkou. Zahájení zálivky před vyvinutím poupat má za následek jejich částečné uschnutí a redukci kvetení, které probíhá hlavně v měsících květen a červen ve sklenících asi o měsíc dříve. Zálivka má být nárazová a vydatná, po předchozím vyschnutí substrátu a soustředěná do období jarního a podzimního růstu. V době letních veder je nejlépe nezalévat, jenom větrat, případně na noc mlžit nebo opatrně kropit. Období letní stagnace je možné výhodně využít k přesazování." S pozdravom Kristian.

Ako prvá na prekvapenie zakvitla roberto vasquezii. Mala 37 pukov.

Pomalu se nám blíží čas kvetení a já se už nemůžu dočkat té škály barev tohoto rodu,ale mám jeden malej problém se zálivkou.V jednom článku od Honzy Vaněčka jsem se dočetl...zde cituji:Závěrem ještě dvě rady. Je nutno počítat s tím, že vegetační vrchol u tohoto rodu je konec června a začátek srpna a nechcete-li přijít o to, co dělá sulcorebutie těmi zmíněnými perlami mezi kaktusy, na jaře zalijte až po rozpuku prvních poupat, jinak taky o tu krásu můžete přijít. Ale v knize od Ládi Horáčka zase píšou,že po nasazení poupat,začít s hojnou zálivkou,mám v tom teď trochu guláš.No je fakt,že po loňském zalití,mě pár poupat uschlo,ale pohled na ty sušenky,začíná být pro mě stresující,takže jsem semenáčky už zalil,tam je rašení poupat minimální..Tak jaké zkušenosti,ohledně té zálivky máte vy..Díkes
Přidám nějaké to foto pro oživení

Semenáčky..

Pohled na sbírku..

A pár jedinců připravených na sezónu..

Sulcorebutia alba R 472:

Sulcorebutia albissima HS 106:

Sulcorebutia crispata LH 12:

Sulcorebutia elizabethae LH 1127:

Sulcorebutia canigueralii v. applanata WK 217a:

Sulcorebutia canigueralii JO 423:

Sulcorebutia pasopayana:

Sulcorebutia uebelmaniana:

Kristian napsal:

lindsei napsal: Chvíli jsme přemýšlel kam tuhle rostlinu fouknu,ale jelikož má jmenovku sulcorebutia,tak to dávám sem..Zkuste určit,dík ...ale spíše to bude nějaká rebucka...
i když ty květy ,no nevím nevím Na cedulce S.renegeri

Ja by som to tipol na Sulcorebutia menesesii, žltokvitnúcu sulku z oblasti Ayopaya. S pozdravom Kristian.

Dobrej odhad hen odkaz www.flickriver.com/photos/kakteenklaus/sets/72157601592825697/

též sem na ní myslel.morče.

lindsei napsal: Chvíli jsme přemýšlel kam tuhle rostlinu fouknu,ale jelikož má jmenovku sulcorebutia,tak to dávám sem..Zkuste určit,dík ...ale spíše to bude nějaká rebucka...
i když ty květy ,no nevím nevím Na cedulce S.renegeri

Ja by som to tipol na Sulcorebutia menesesii, žltokvitnúcu sulku z oblasti Ayopaya. S pozdravom Kristian.

lindsei napsal: Chvíli jsme přemýšlel kam tuhle rostlinu fouknu,ale jelikož má jmenovku sulcorebutia,tak to dávám sem..

Teda vypadá proklatě Aylosterovitě. To bych taky váhal...

Chvíli jsme přemýšlel kam tuhle rostlinu fouknu,ale jelikož má jmenovku sulcorebutia,tak to dávám sem..Zkuste určit,dík ...ale spíše to bude nějaká rebucka...
i když ty květy ,no nevím nevím

Na cedulce S.renegeri

Teď trocha z jiného soudku,na zimovišti se už začíná něco dít,tak jsem vám to hned zdokumentoval

No tu nejde ani tak o "dlhorčné", ale jako u Kristiána skutečně o "intenzivní" studium materiálu dostupného u nás. Studium a vyhledávání a výsledky má fakt dobré, tak asi ten jeho substrát bude stát za próbu.

lindsei napsal: Kristian,mám na tě dotaz ohledně substrátu který na sulky používáš.Vím,že jsou sulky vcelku na substrát nenáročné,ale spíš mi jde o to,jestli spíš používáš minerální a více hnojíš a nebo přidáváš více zeminy či rašeliny.Já používám písek a b substrát zhruba 1:1,ale asi to začnu míchat na 2:1 a začnu více hnojit.Dík za rady z tvých dlouholetých zkušeností a klidně o zkušenostech s tímto rodem pište i ostatní,rád se dozvím něco nového,co bych třebas mohl později využít Dobrá a poučná věc,tohle forum

Z mojich ,,dlhoročných" skúseností by som ti moc neporadil Sulky pestujem 4 roky, za ten čas som ich ani raz nehnojil (to myslím vážne). Substrát namiešam z toho, čo je práve k dispozícii. Obyčajný substrát na kaktusy zmiešam s riečnym pieskom v pomere 1:1, pridám tri rovnaké diely zeolitu, antuky a drobných kamienkov (akvarijný štrk). Sulcorebutie podľa mňa budú rásť vo všetkom, čo je dobre sypké a priepustné. Ďôležitejšie, ako rozmýšlať nad zložením substrátu, je dať im čo najviac čerstvého vzduchu a slnka. Menšie rastliny presádzam každé 2 roky, staršie len keď sa nezmestia do črepníka. Zalievam podmokom dažďovou vodou, v čase vegetácie cca raz za 14 dní, dosť často aj rosím. S pozdravom Kristian.

Je toho rovnejch 81 porcí ,zkoušel jsem podobnej počet porcí i loni pod zářivky a dopadlo to katastrofálně a rok před tím,jsem vyséval něco kolem 20 porcí k jižnímu oknu (okno kryté proti sluníčku) a celková klíčivost 80% Takže výsevy sulek už jen na přirozené světlo Jinak mimča už začínají vystrkovat růžky,se mě to pomalu rozjíždí

S klíčivostí sulek to není žádná sláva...
Já se nemohu žádným způsobem dostat s klíčivostí přes 30% v součtu všech porcí.
Vidím, že máš něco přes 80 porcí - ať ti klíčí. - to já letos jenom 50.

Co se týká výsevního substrátu, nezpozoroval jsem nějaký velký rozdíl.
Já používám 1/3 liaporu, 1/3 štěrku, 1/6 zahradního substrátu(odleželý kompost) a 1/6 spraše (nespékavý jíl).
V tomto substrátu je mám až do příštích letních prázdnin( vysévám do květ. 5/5cm 10-20 semen),kdy je poprvé pikíruji.
Nejsem otrok, abych zelené blešky pikýroval, né, že bych neměl trpělivost, ale beru to tak - nejsilnější přezijí - tj. kvalitní základ sbírky.

Tento postup dělám i s výsevy rebucek.

Kristian,mám na tě dotaz ohledně substrátu který na sulky používáš.Vím,že jsou sulky vcelku na substrát nenáročné,ale spíš mi jde o to,jestli spíš používáš minerální a více hnojíš a nebo přidáváš více zeminy či rašeliny.Já používám písek a b substrát zhruba 1:1,ale asi to začnu míchat na 2:1 a začnu více hnojit.Dík za rady z tvých dlouholetých zkušeností a klidně o zkušenostech s tímto rodem pište i ostatní,rád se dozvím něco nového,co bych třebas mohl později využít Dobrá a poučná věc,tohle forum