Téma:

předloni jsem se pokusil zakořenit řízek z Puna clavaroides a takto zajímavě to dopadlo. Loňské i letošní přírůstky vypadají dost "kristátně". Tak jsem zvědav jak to půjde dál.

Austrocylindropuntia rauhii, klasická a "zelená" forma

Parádní kytičky

Tento týden se mi podařilo od kolegy z klubu odkoupit tyto krásné rostliny:

Tak... Ptero australis z Cabo Raso, sběr Jörg Piltz

Díky za info, ten "fischeri" jsem sem dával s velkou nejistotou a spoléhal na to, že jsou to nedomrlé články, což, jak mi bylo řečeno, nebyly, jmenovku přepíšu. Jinak tu Punu jsem dostal pod tímto jménem, mám i typické, tato koluje už nějaký pátek po sbírkách, často jako sp. Honza Novák mi jí poslal jako subterraneu a já to neřešil. Jsem rád, že perfektně koření, roste a kvete

No, jak se už Milan (MK) zmínil, může to být jen P.tuberosus, má všechny znaky pro tento druh...fischeri nemá tu kresbu pod areolou...Asi je míněna cesta z Comodoro Rivadavia na Sarmiento...nevím, ale náše nejjižnější lokalita je v Mendoze (u San Rafael) a u pobřeží někde na hranici La Pampa a Rio Negro... U Comodoro budou pouze P.australis a P. hickenii...(a jsou i...)

Jinak Milane...asi bude dobré opustit u té "Puna subterranea" to jméno subterranea...jedna je už pojmenovaná (= dokonce platně) a problém bude, že to "subterranea" prostě není...

Tephrocactus molinensis z Quebrada Tenca

Díky za určení a tuberosus je takto daleko na jihu nebo je to jenom nějaký zmatek? Lokalita je Comodoro Rivadavia -> Sarmiento, 84. km, 350 m

Milan napsal: Další divná kytka z divné lokality, dostal jsem to jako Pt. fischerii
od Comodoro Rivadavia, ze stejné lokality od stejného sběratele mám i
typický australis.

Kytka je divná, ale správné jméno je Pt. tuberosus. Pt. fischerii vypadá jako velký Pt. australis s glochidami, mám li ho k něčemu přirovnat. Juvenilní články nemusí mít typické otrnění, ale tenhle už není juvenilní.

Puna subterranea z Incahuasi na svejch

Další divná kytka z divné lokality, dostal jsem to jako Pt. fischerii
od Comodoro Rivadavia, ze stejné lokality od stejného sběratele mám i
typický australis.

....jooo, v tom zazvonil telefón a myšlenku jsem nedokončil...ano Milane (MK), jistě že u města Neuquen P.clavarioides neroste...roste až mnohem více na sever - od Uspallata směrem na Paso Aqua Negra...na lokalitách spolu s Ptero. reticulatus a gonjianii. Kolem města Neuquen se dá najít tak Ptero. valentinii, fischeri a australis...

No vstřícných pěstitelů Pteráků je méně něž-li šafránu, pěstitel z Německa
se při dotazu, zda-li to není nevyzrálý článek clavaroidesky téměř urazil,
fotil jsem to pár minut před tím, než jsem vršek uřízl a dal na vypasenou
subulatu, kvůli záloze, protože jsem si myslel jaký to nemám špek a taky
kvůli tomu, aby mi to vykvetlo, a já snad konečně zjistil, co je to za
kytku.

Jirka má pravdu, není to žádnej pterokaktus. Z mého pohledu je to Maihueniopsis clavaroides.
Nevím zda to myslel Jirka vážně, že rostou kolem města Neuqen, protože Neuquen je Patagonie a tam M. clavaroides nezmiňují ani Sarnesovi, jestli je tam viděl, tak je to pecka, dosud hlášené sběry byly z pohraničí Mendoza/San Juan.

No, Milane...není nad spolehlivé dodavatele...fakt vypadá jako P.clavarioides...pteráky u Neuquenu a širém okolí samozřejmě rostou...

Pterocactus sp., J od Ciuad Neuquén, přípomínal mi
trochu megliolii, nyní, když ale narostl další článek,
tak ten byl poněkud "punoidní"

Tak to je ta kytka... byla roubovaná a podložka odešla a část odnoží uvnitř uhnila (2013). Ty jsem vypreparoval včas a celý rok rok jsem ji nechal v suchu...



...letos dostala vodu spodem...a začly růst nové články...uvidíme!

...opakuji tu taxonomii...

2011 - dle IPNI (stav 16. květen 2012)
Cumulopuntia subterranea subsp. pulcherrima (Halda & Horáček) G.J.Charles - (Basionym: Tephrocactus pulcherrimus = Maihueniopsis subterranea subsp. pulcherrima)
In: Cactaceae Systematics Initiatives. Nummer 25, 2011, S. 16.

Taky mi jedna vykvetla - postupně tři květy, pravokořenná Předpokládám rovněž Puna subterranea.

Filip Jelínek napsal:

HonzaC napsal: A ta Corynopuntia mi kvetla taky, ale květ celý žlutý. Potřebovala by asi přesadit, trs má nějakých 20 cm průměr, květináč osmička...

Jestli ona to nebude clavata. Vypadaj s moellerianou dost podobně.

Jako clavatu jsem ji dostal. Jenže pak mě dost lidí přesvědčovalo, že to je moelleriana. Nu což, jmenovka už tam stejně není...

HonzaC napsal: A ta Corynopuntia mi kvetla taky, ale květ celý žlutý. Potřebovala by asi přesadit, trs má nějakých 20 cm průměr, květináč osmička...

Jestli ona to nebude clavata. Vypadaj s moellerianou dost podobně.

Filip Jelínek napsal: Já mířím na to, proč se roubujou. Roubuje se a) protože tak nějak mizí před očima b) kvůli množení c) kvůli urychlení růstu, kvetení atd.
Pokud je to varianta b) a c) tak se na roubování vyprdnu Pokud je to a) tak bych možná nabrousil nožík

Nicméně se podržím Milana jednu dvě hlavičky si roubnu a zbytek zakořením. Pokud se povede nechám si pravokořený kytičky.

Dostal jsem tuhle kytičku na podzim 2011 jako "popelničáka". Majitel jich měl víc, u téhle padla podnož, tak mi ji dal, ať si ji rozroubuju. Jenže já a roubování..., za a) nemám podnože, za b) roubovaný kytky se mi nelíběj, za c) když se budu snažit, najdu i další důvody, proč neroubovat (i když to budou jen synonyma lenosti ). Takže jsem jen odpreparoval tu shnilotinu podnože, položil na prázdný květináček a čekal, co se bude dít. Do jara se nedělo nic, pak se objevilo pár kořínků, zasadil jsem to do normálního substrátu a nestaral se dál o nic. Až loni trsík přidal asi 3 kuličky a letos začátkem července, v těch největších vedrech (proto taky chytla tuhle světlou barvu, naštěstí jen přechodný jev) se stalo toto. Bohužel v den, kdy jsem odjížděl pryč, takže jsem stihl jen rozkvět za ranního kuropění. Ale zkrátka a dobře, rostlinka si spokojeně vegetuje i na vlastních kořenech a vůbec jí to nedělá problémy.


A ta Corynopuntia mi kvetla taky, ale květ celý žlutý. Potřebovala by asi přesadit, trs má nějakých 20 cm průměr, květináč osmička...

Abych jen neplkal, tak přidám letošní kvetení Corynopuntie moelleriany, který jsem tedy nevychytil optimálně, ale alespoň částečně se mi ho podařilo zachytit...

začátek rozkvětu


finále


detail květu

Jiri Kolarik napsal: Tak koukej Filipe...začnu provokativní otázkou: Myslíš, že v Argentině a Bolivii rostou tyto kytky roubované?...

Jirko, myslim, že mi rozumíš, pokud teda chceš
Já mířím na to, proč se roubujou. Roubuje se a) protože tak nějak mizí před očima b) kvůli množení c) kvůli urychlení růstu, kvetení atd.
Pokud je to varianta b) a c) tak se na roubování vyprdnu Pokud je to a) tak bych možná nabrousil nožík

Nicméně se podržím Milana jednu dvě hlavičky si roubnu a zbytek zakořením. Pokud se povede nechám si pravokořený kytičky.

Tak koukej Filipe...začnu provokativní otázkou: Myslíš, že v Argentině a Bolivii rostou tyto kytky roubované?...
No, jak píše Milan - rostou bez problémů, pomalu, potřebují ale vytvořit řepu, takže první 2-3 roky to bude velmi pomalé, než se tedy řepa vytvoří...potom pokvetou...bude to trochu jiná kultura aby kvetly, podložka jim totiž vcelku zaručuje, že pokvetou každý rok...pravokořenné zato ale snesou klidně -12°C mrazu, což A.subulata nechce... Kultura pravokořenných bude v létě zcela bez vody, zato v chladu snesou vodu bez problémů...tedy - fouká-li Ti na ně alespoň ventilátor, nebo je máš venku, tedy kryté jen proti dešti... Mám dvě kytky ASJ 2152, které se samy zpravokořenily, jedna bez problémů, druhé vyhnily středové články a je z ní taková skoro podkova (zítra připojím foto)...byla vloni celý rok bez vody než pustila kořeny...letos jen jednou na jaře voda...a je v pohodě...

NEROSTOU tak divoce, ale kvetou taky. Stejně ale všechno naroubovat nestihneš, tak to zkus i zakořenit.

Jiri Kolarik napsal: Tak tato Puna subterranea AW 122, Chucquisaca, Bolivie

je podobná té "české" ASJ 2152...a je také ze stejné bolivijské oblasti...
Kytka je roubovaná na A.subulata, na které všechny tyto "opunciovité" rostou a kvetou docela dobře. Podložka nedřevnatí a roky, později už/až pěkný trs, vyživuje tyto vesměs malé kytky...květy jsou od žluté do fialkové...

Pánové, tejko mě zhynula pod mojí subterraneou podložka a vzala s sebou asi půl trsu. Máte někdo zkušenost jak fungujou tyhle kytky na vlastních kořenech? Trochu dumám jestli to nemám pro sichr roubnout...

hasi napsal: V roce 2012 nám poprvé vykvetl Tephrocactus articulatus v. papyracanthus, při zazimovávání se mi podařilo třetí článek ulomit a od té doby ani nekvetl ale ani nepřirůstá.
že by mu byl ten 7x7 malý?

dnešní stav

No nakonec se rozhodl zrušit stávku a vrátit si ten třetí článek


a pěkně poporůstá Tephrocactus dactyliferus (teda jestli je to on)

Tak tato Puna subterranea AW 122, Chucquisaca, Bolivie

je podobná té "české" ASJ 2152...a je také ze stejné bolivijské oblasti...
Kytka je roubovaná na A.subulata, na které všechny tyto "opunciovité" rostou a kvetou docela dobře. Podložka nedřevnatí a roky, později už/až pěkný trs, vyživuje tyto vesměs malé kytky...květy jsou od žluté do fialkové...

Jirko dík moc, a to jak za tip, tak za odkaz na zajímavý stránky. Jsem od přírody zvídavej chlapík, takže si rád rozšiřuju obzory