Téma:

zdravim, kvuli nedostatku mista premyslim, ze zkusim letosni zimu nechat fosulace v susarne na strese panelaku, coz je venkovni prostor, kam sice neprsi, nefouka, nicmene bez vytapeni... co myslite, je to dobry napad? mam dve misky prumer 40cm, vyska 15cm, v kazde cca 10-12 kytek starych 10-12 let, misky muzu jeste do neceho zapustit nebo prikryt

Efc . sp . VZD 146 , Victoria , GTO .
 

Při květu tady toho Efc.phyllacanthus od Sombrerete v Zacatecas jsem si vzpomněl na diskuzi kolem tohoto tematu s Jaroslavem Záhorou,který vyslovil podezření, že populace tohoto druhu vyskytující se v Okolí Ahualulco v SLP a El Chirlin v Zacatecas  mohou mít hybridní původ ,na který by mohlo ukazovat červené zabarvení jicnu květu květu.kkplzen.eu/index.php/forum/5-kaktusy/1450-echinofossulocactus-stenocactus?start=360.
Jask je vidět na prvních dvou fotkách z různých období, červeně zbarvený střed květu se vyskytuje i u této populace od Sombrerete,kde je populace uniformní a není předpoklad,že by tento druh mohl být jako přírodní hybrid označován....

Efc . sp . JV 201 , La Venta , ZAC . 

Mam jen nekolik malo zastupcu tohoto rodu,ale tento letity coptogonus jeste nikdy nekvetl jako prvni z nich....

Echinofossulocactus pentacanthus, San Felipe, Gto, MK 177.495
 

Efc . phyllacanthus RS 454 C , Fresnillo , ZAC .

Stenocactusy ještě pořád kvetou.

Efc . sp . VZD 172 , Los Tecolotes , ZAC .

Stenocactus anfractuosus. Bez slunce ten květ více nedá.

E. erectocentrus El Potosí

Stenocactus ten se má. Do práce nemusí, alimenty neplatí, vypít dostane zdarma a vše má na háku - i Coron.

Moc jich nemam,
E.rosasianus





a bezejmenny

E.spinosus
( jak spravne minuly rok Jirka poznamenal )

Pochybuji. Máš k němu nějakou lokalitu nebo polní číslo? Echinofossulocatusy, dnes oficiálně Stenocatusy, jsou nádherné, na pěstování velmi nenáročné a vděčné kytky, které snesou snad úplně všechno, ale co se týče určování, je to velice problematický rod. Dříve byly popsány desítky taxonů, dnes je to myslím, okolo osmi oficiálních druhů. Problém s určováním, mimo jiné, spočívá v tom, že tyto katusy i v rámci jednoho druhu jsou velice variabilní. Určovací klíče byly dříve založeny převážně na počtu, tvaru a zbarvení trnů. Problém je v tom, že tyto kaktusy vypadají jinak jako mladé rostliny, jinak jako dospělé rostliny a úplně jinak jako staré exempláře a to i co se týče právě počtu, tvaru nebo zabarvení trnů. Navíc se i přizpůsobují dané lokalitě a podmínkám, které na ní panují. To vše se promítá do jejich habitusu, tzn. vzhledu. Toto je pouze jeden aspekt problému. Druhým aspektem je složitá a často velmi zmatečná taxonomie tohoto rodu zatížená velkým množstvím taxonů a synonym různé validity. V každém případě, kakusy to jsou nádherné, a spíše než jejich přesným vědeckým názvem, je vhodnější opatřovat je polními (sběrnými) čísly, dle kterých se dá zjistit jejich přibližná lokalita, datum a jméno původního sběratele. Na základě těchto údajů pak lze někdy i následně určit (spolu s dalšími determinačními znaky) i o jaký konkrétní druh se jedná.

Ahoj, troufnul by si někdo na určení?

Kvete mi další fosuláček. Má velmi intenzivní zbarvení květů.

Echinofossulocactus sp. km140, Route 45, Sombrerette to Fresnillo, Zac., RS 808

Jaroslav napsal: Hned na úpatí kopce jsme potkali první ježovku. Noční déšť krásu trnů ještě umocnil.

Neví někdo co je to za "ježovku"

Echinofossulocactus sp. (koupil jsem semena pod jménem pentacanthus), MK 177.495, San Felipe, Gto

Echinofossulokaktusy mají u většiny druhů větší průměr než výšku. To platí i u starých rostlin. Těch výjímek je málo.

Tenhle fosuláček dostal můj syn když mu bylo asi 8 let od Pavla Pavlíčka a Libora Kunte v nějaké fotografické soutěži v časopisu Koktejl. Synovi je teď 28 a kaktusy ho už dávno nezajímají. Tak se holt starám já
Mám u něj napsáno Echinofossulocactus, Charco Blanco - Haude

Já už je mám pryč, teď kvetou Lobivie.


Kvetly v březnu.


Foceno 14.3.2020 Efc. acroacanthus

Můj půlmetřík, sice žádný botanický materiál, ale pěkný.

Začíná období kvetení echinofossulokaktusů:

A ještě pár detailů

Můj 1m2 echinofosulocactusů dnes

Myslím, že tady je krásně vidět, jak se s časem mění tvar a barva květů.

Na cestě z Actopan do Ixmiquilpan v Hidalgu nelze minout nízký kopec vlevo u silnice před městečkem Patria Nueva. Probudili jsme se pod ním s Vojtou do mlhavého rána 6. února 2012, do našeho prvního dne v Mexiku. Noční cesta z letiště až sem byla únavná, navíc začalo pršet a odbočka k hájku pod kopcem přišla jako na zavolanou. Přiznám se, "Patria Nueva" byla také položka v seznamu sběrovek Helmuta Nagla, tedy o důvod víc na cestu odbočit. Probuzení předcházelo pár hodin tvrdého spánku v autě s koncertem dešťových kapek. Přestalo pršet, musel jsem se projít. V sousedním hájku jsem narazil na první kaktus, Peniocereus serpentinus. Měl zrovna dozrávající plod. Vrátil jsem se s foťákem, ale fotka se vůbec nepodařila. Přikládám ji jen kvůli atmosféře. Uvnitř plodu byla krásná černá semínka, pár jsem si schoval do kapsy, zbytek vrátil přírodě. (Pokud by měl někdo zájem o P. serp. s původem, mohu ze své jedné rostliny poslat řízek). Květy prý stojí za to, při šířce květu 15 cm mají délku 25 cm. Snažil jsem se zajistit svému semenáčku obdobný polostín, odvděčil se bujným růstem, ale nekvete. Letos mu dopřeji dostatek světla a uvidíme. Dovoluji si tedy mimořádně vypůjčit květ z Wikipedie (de.wikipedia.org/wiki/Peniocereus_serpentinus)
Hned na úpatí kopce jsme potkali první ježovku. Noční déšť krásu trnů ještě umocnil. Barvy trnů jsou na lokalitě spravedlivě rozloženy od tmavé až po nejsvětlejší. Pokud si někdo pořídil rostliny ze sběrů pan Nagla N87.009 Echinofossulocactus anfractuosus, Patria Nueva, Hi, může si s těmito nedočkavci "otevřít" sezónu: Sesazení darovaných semenáčků do jedné misky prozrazuje, že rodičovské rostliny byly spíše tmavé. Jedna má sice trochu světlejší odstín, ale do světle jantarové barvy z přírody má daleko. Nicméně i ohrádka smolně černých trnů kolem rozvíjejících se květů má svůj půvab a pomůže člověku vrátit se do známých míst.

První letošní :


Foceno 5.2.2020