Téma:

Moji letošní fosuláci.

E. dichroacanthus. Letos vyhodil třináct poupat. Ani jsem nepočítal, jestli jsou všechny rozkvetlé.


ještě větší detail květů



Co si vzpomínám, tak tahle rostlina pamatuje ještě dobu, kdy se nějaké lokality a polní čísla vůbec neřešily. Když se na ní podívám, ani jí to moc nevadí .

E. gladiatus (alespoň podle jmenovky)


Jestli to ale odpovídá, netuším. Díky předchozímu pěstování je rostlina trochu protáhlá. Asi by jí neškodilo seříznout a zakořenit, pokud to u steňáků jde.

Nikoliv není to zacatecasensis od Nuevo Leon a nikoliv jen první dva roubovanci, ale všechny tři rostliny jsou geneticky identické. Je to multicostatus snů, nález expedice Jardy, Vojty, Libora a Gerharda z vápencového "nosu" u Mesa del Oso. Snímky těchto rostlin už byly vícekrát představeny samotnými nálezci a díky Vojtovi snad brzy bude i nějaké semínko. O jak prudkou skálu jde a jak odvážný je Vojta, ukazují první snímky. Na vrcholu skály je malý, otrněný bobek, který jako první neunikl pozornosti expedice.


Co je nadějné méně, je budoucnost rostlin. Mezi našimi návštěvami uplynuly dva roky a protože jsme tam byli ve stejné roční době, můžeme na následující fotce doložit, že ani rostliny v dobré kondici nekvetou každoročně.

Ani jednou jsme také nepozorovali semenáče s juvenilním otrněním a tak si dovolujeme tvrdit, že populace zde, v relativně neporušené přírodě je ohrožena, stárne, možná odumírá. Smutný byl pohled na odcházející věkovité rostliny.




Proč? Co se na lokalitě děje? Odpověď hledejme v barvě rostlin, která prozrazuje nedostatek kladných iontů v rostlinách. Všimněme si i dotazu, tazatel nepokládal rostlinu z přírody za stejnou, pravděpodobně také z důvodu velmi světlé, žlutozelené barvy pokožky, přičemž náš "multicostatus" tmavou zelenou "umí", jak je vidět na roubovancích, které mají živinové nároky pokryty.
Nedostatek kladných iontů je sice na vápencích zarážející, ale známe jej například z horských pastvin na vápencích v Solnohradsku v Rakousku. Ve zdejších, mexických lesích v okolí lokality se pase dobytek tak intenzivně, že to cítíte na každém kroku.


Důvodem jsou následné příliš intenzivní půdní mikrobiální přeměny dusíku snášejícího se z atmosférických spadů. V obdobích přísušků pak dochází až k mikrobiálnímu "zaparkování" dusíku do formy dusičnanů, které pak po dešti neudržíte v půdě skalních štěrbin ani heverem a které se vyplavují a tak vyvazují vápník, hořčík a draslík z dostupných podob v půdě. Není to nic nového. Jev dokládá i povzbuzení růstu na živiny náročnějších rostlin a přerůstání skvostných rostlin "multicostatus" okolní, zejména travinnou vegetací. Škoda, ale držme Vojtovi palce, ať je semínek těchto rostlin dostatek.

Jaroslave, ta nádherná kytka na prvních dvou fotografiích je zacatecasensis od Nuevo Leon ?
číslo a lokalita je známa?

Problém je, že od Nuevo Leon jsou jich desítky... Jen krátký výčet (zdaleka ne celý!) z katalogu pana Procházky:

CSSH-2439 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) coll. I. DRAB San Francisco to Tanquecillos, Nuevo Leon

CSSH-2440 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) CH 484 Ejido La Soledad, Nuevo Leon
CSSH-2441 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) JS 36 La Joya de Bocaceli, Nuevo Leon
CSSH-2442 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) PM 215 Los Tecolotes, Zacatecas
CSSH-2443 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) RS 25/97 Estancion Vanegas, SLP
CSSH-2444 STENOCACTUS zacatecasensis (erectocentrus best spined) SB 286 Doctor Arroyo, Nuevo Leon

Nechci zrazovat z nápovědy s borovým lesem, ale skutečnosti z přírody jsou často nepřenositelné.
I takový pěstitel, jakým je Vojta, semenáčky z horských poloh na vápenci z Nuevo Leon raději roubuje. A jsem si jist , že kdyby to jen trochu šlo, tak by to nedělal, ale na druhé straně bude těchto krásek snad brzy více.
Fotky s naroubovanými semenáčky jsou prezentovány se souhlasem Vojty, poslední snímek jsem pořídil v přírodě.

Tak to si mě moc nepotěšil, roubovat nebudu a rostlin na zkoušení moc není.
Ale ten borový les může být nápovědou.

Zdravím pěstitele echinofosulokaktusů.
Podobný multicostatus z Carbonera (Coahuila) raději roubuji na Selenicereus, už kvůli svým pěstitelským schopnostem. Jak je vidět, na lokalitě semenáčky byly, ale půda není pro naši kulturu následováníhodná, jde o směs tmavě pigmentovaných organických materiálů původem ze světlého borového lesa.

cykas napsal: Jaké máte zkušenosti s pěstováním Stenocactus multicostatus s velkým růžofialovým květem (např. PP 819, Cuesta La Muralla)?
Je o něm psáno například v časopise Katusy 2004 na straně 74 - 76.
Při výsevu a tak do věku cca 2 let jsem je měl jako ostatní rostliny v agrperlitu, sice nerostly nic moc, ale nehynuly. Po přesazení do "normálního" substrátu letos na jaře zastavily růst a hlavně kořeny vůbec nefungovaly! Několik jich uhynulo.
Pomohlo by do substrátu přidat železo, nebo vyžadují nějaký speciální substrát (Ph, ...).
S jinými stenokaktusy problém není.

Zrovna tento sběr mám, ale nepozoroval jsem na něm nic zvláštního, pěstuju ho v úplně stejném substrátu jako všechno ostatní, to jest co dům a zahrada dá . Víš, osobně si myslím, že pokud se stalo to, co popisuješ, chyba zřejmě nastala někde úplně jinde. A zjistit, kde to" jinde" je, bývá vždy ten největší oříšek. Pro ilustraci foto- Stenocactus multicostatus, Cuesta La Muralla, sedmiletý semenáč.

zkušenost přímo s tímhle nemám ale některý jsou citlivý na změnu - dej mu čas, klasický propustný substrát a nárazovou zálivku. nebo si měl přimíchat část předchozího substrátu.
já mám obyčejnej multi a po přesazení mi taky rok stál a nic neudělal, až druhej rok se zase vzpamatoval

Jaké máte zkušenosti s pěstováním Stenocactus multicostatus s velkým růžofialovým květem (např. PP 819, Cuesta La Muralla)?
Je o něm psáno například v časopise Katusy 2004 na straně 74 - 76.
Při výsevu a tak do věku cca 2 let jsem je měl jako ostatní rostliny v agrperlitu, sice nerostly nic moc, ale nehynuly. Po přesazení do "normálního" substrátu letos na jaře zastavily růst a hlavně kořeny vůbec nefungovaly! Několik jich uhynulo.
Pomohlo by do substrátu přidat železo, nebo vyžadují nějaký speciální substrát (Ph, ...).
S jinými stenokaktusy problém není.

Každoroční poslední květy u stenokaktusů, tegelbergii = phyllacanthus

Mezi trny i bez květu jsou boží

Vděčný kytky od jara do podzimu venku na stole
















[=20530]Efc.ochoterenausRS816b.JPG[/attachment]

Arturo Pascalín probouzi toto fórum dalším nálezem výjimečně bohaté lokality Echinofossulocactus sp. z Querétara daleko od civilizace ve výšce cca 2500 m.n.m.. Zajímavé je, že 20 km od tohoto místa se nachází úplně jiná populace Echinofossulocactus "polyacanthus" n.n..
Arturo Pascalín is waking up this forum by another findings of exceptionally rich population of Echinofossulocactus sp. from Queretaro far from civilization at an altitude of about 2500 meters above sea level. Interestingly 20 kilometers from this place is an entirely different population of Echinofossulocactus "polyacanthus" n.n.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus sp.
Echinofossulocactus "polyacanthus" n.n.
Echinofossulocactus "polyacanthus" n.n.

Díky, ale již se mi dotyčný prodejce ozval. Díky všem.

horizontik napsal:

Henry napsal: To lze snadno zjistit, jaká zkratka byla na cenovce?

zatím pátrám, ale už se to rýsuje jedno z písmen je ,,V´´

No, podle mě na tý cedulce je na 99% písmo Jirky Musila. Chodili jsme spolu do školy a dost sem od něj opisoval.....

Rodové jméno ECHINOFOSSULOCACTUS opět ve hře?
Podle nové dvoudílné knihy od Joël Lodé "TAXONOMY of the CACTACEAE", I. díl: Acanthocalycium - Lymanbensonia / II. díl: Maihuenia - Yungasocereus, (v angličtině, dostupná také ve francouštině a ve španělštině), která přináší klasifikaci všech kaktusů na základě molekulárně biologických analýz, je rodové jméno Echinofossulocactus nadřazeno jménu Stenocactus.
Je ale na každém, jak novou klasifikaci přijme.
Výčet druhů v novém taxonomickém díle je omezen. Nicméně jsem velmi pesimistický k řazení na druhové úrovni, neboť je determinována botanicky "čistým" materiálem, navíc s dobře přiřazeným jménem, na což si dnes nikdo netroufá.
Zdroje:
cactus-aventures.com/Taxonomy_of_the_Cactaceae_Index_of_Synonyms_&_errata.pdf
cactus-aventures.com/Taxonomy_of_the_Cactaceae_ENG.html

Sice jsem nějaké fosuláče na výstavě v prodeji měl, ale ne ty co byly na fotce. Takže spíš pátrat jinde. Moje cenovky měly žlutou barvu. a označení JV.

horizontik napsal:

Henry napsal: To lze snadno zjistit, jaká zkratka byla na cenovce?

zatím pátrám, ale už se to rýsuje jedno z písmen je ,,V´´

Tak to může být Václav Procházka nebo Jiří Vinař.

Henry napsal: To lze snadno zjistit, jaká zkratka byla na cenovce?

zatím pátrám, ale už se to rýsuje jedno z písmen je ,,V´´

Ahoj,koupil jsem od př.Chvastka Sten.sp.Halda 6 a 9(jeho pracovní označení.bohužel ani př.Chvastek neví sběrovou lokalitu J.Haldy.Pomůže někdo ze specialistů?

To lze snadno zjistit, jaká zkratka byla na cenovce?

Kdo letos na v plzeňské výstavě prodával tyto krasavce? Prosím přihlaste se na SZ.
Díky

Bylo zde otevřeno téma barvy květů Efc. erectocentrus, pod kterým si kaktusář nejspíše představí ty nejefektnější, označované jako El Potosí (JŠ). Právě takovou by mohla být rostlina se světlými květy v příspěvku od Jary (přidáno 27. května, #43852). Nechme stranou sporné vymezení jména erectocentrus a zkusme se podívat na charakter květů podobných rostlin na nalezištích. Nejprve detail květu na rostlinách východně od Matehualy, SLP. Jiná rostlina z téže lokality, zastíněná vegetací s kratšími trny. Rostlina z Coahuily blízko San Juan. Další, s redukovaným počtem okrajových trnů, pochází z lagun, z blízkosti Tuly z Tamaulipasu. Efektní jsou rostliny u La Soledad, NL - následující tři snímky: Rovněž rostliny od Tecolotes ze Zacatecasu jsou nádherné - další dva snímky: Blízko Vallecitos, NL, rostou jak v lagunách, tak na blízkých návrších, přičemž se příliš neliší - dva následující snímky: Z lagun pochází i tato kytička od El Tajo, NL. Další nížina a další krasavec, tentokrát za Trinidad, NL. Taxonomicky obtížná je oblast blízko Villa Arista, SLP, kde je možno nalézt tyto rostliny: A nevidím důvod, proč by se rostliny od Cedral, SLP, nemohly také přiřadit k tomuto okruhu.
Ovšem jinou kapitolou jsou rostliny z východu, které čekají na základě podnětu Pavla Pavlíčka na popis "Echinofossulocactus lauii", neboť mají téměř dvojnásobný, intenzívně zabarvený květ, jsou dobře odděleny od jiných populací Efc a jsou dlouho známé ze sběrů pana Laua - viz následující obrázek (LAU 1564, Sierra de Salamanca, Tamaulipas mezi Ciudad Victoria and Jaumave 600 mnm): Díky neúnavné aktivitě a ochotě Jirky Horala se vloni v únoru podařilo potvrdit identitu kulturních a přírodních rostlin, viz. závěrečné obrázky. Zajímavé je, že rostou společně s nedávno popsanou Mammillaria huntiana.

Letos poprvé mi vykvetl stenocactus wippermannii velká paráda květ vydržel skoro celý týden

Dnes jsem při instalaci výstavě mluvil s p. Záhorou na téma St. erectocentrus. Přidávám fotky, protože každý z nich má květ jiné barvy.







.

a další Stenocactus sp. CH 066

Letos prvně vykvetlo několik semáčků koupených od p. Chvastka v r.2013
Stenocactus heteracanthus CH 399

Echinofossulo​cactus obvallatus?, San Antonio Anaya, Hgo, MK 104.359

Svoje první kvítka ukázal i E. longispinus



...a toto by měl být E. hookeri (snad jsem ho nespletl s arrigens)

Je opravdu červená - v reálu ještě sytější.