Téma:

No když jsme u toho "rozkrádání" přírody (o semena), tak musím konstatovat, že nejmenší semenáček jsem v Chile viděl mezi Taltalem a Cifunchem a ten měl v průměru asi 8cm. Byl tam snad jediný a mohl mít několik stovek let. Byla to copiapoa cinerea, rod, jehož klíčivost semen velice rychle klesá.
Těšil jsem se i na to, že uvidím semenáček (tak do 10cm) eriosyce, třeba auraty, abych ji na dálku porovnal se svými rostlinami tohoto rodu. Tuhle velikost jsem nakonec po návštěvě mnoha a mnoha nalezišť s obrovskými exempláři opravdu viděl, ale bohužel jen jako několik "odnožek" z horních areol eriosyce, do poloviny těla okousané kozami. Není to nedostatkem semen - na mnohých rostlinách jsme nacházeli semena vysypaná v temeni a velké množství semen bylo spadených okolo samotné rostliny. Tato semena už nikdo neposbírá, ani k tomu není důvod. Přesto semenáčky nejsou. Důvod je prostý - naprostá absence potřebných srážek. Nemyslím si tedy, že bychom v této oblasti nějak významně drancovali přírodu.

Rozkošné Kaktusy napsal: Mimochodem s Jardou Šnicrem jsme si to ohledně Aztekia valdezii již vyříkali a jsme ve, myslím, vzájemné pohodě, ale na rostlinku si počkám až bude tady k mání ze zde vypěstované třebas i F5
Dík.

To jako myslíš vážně? Uvědomuješ si obsaženou míru pokrytectví po tom co jsi tu napsal?
Kdybys chtěl držet co tu píšeš, tak by sis jí do smrti nepořídil!

Paveltich napsal:Jedno z možných řešení je, že se bude dělat fotodokumentace o přirozené obnově kaktusů v přírodě
registrace a datováním stáří semenáčů ve volné přírodě.
Ano naprostý souhlas a i s Mamlasovým vysvětlením, příroda rozhodně nepočítala s naší příliš velkou spotřebou- v tomto případě semen kaktusů, na to jsme tu jako kaktusáři příliš krátko, Co to je 200-300 let proti potřebě času na přírodní změnu a zvýšení produkce.
A proto jsem i rád, že se někdo odvažuje nabízet F1 semena z IS. Myslím si, že pokud se zachováme odpovědně a využijeme našich dnešních možností k udržení čistoty druhu a kvality naší produkce, stačilo by nám 1% semen IS dovezených za účelem rozmnožení v našich podmínkách. Vždyť ono to stejně tak časem dopadne, že dovoz IS nebude a budoucí generace se budou muset smířit s tím co bude tady. Přírodní zdroje nejsou nevyčerpatelné a když se to devastuje všelijak /třebas i výstavbou silnic, měst, golfových areálů....zúrodňováním.... nevšímavostí a nezájmem příslušných orgánů v neposlední řadě/co zbyde naáledujícím generacím?. Ano bylo by třeba udělat průzkum na nalezištích s důrazem na sledování přirozené obnovy populace, zachycení trendu a pojmenováním příčin a východisek. Jenomže to je zase o penězích, CITES se tím nejspíše zabývat nebude a byl by to dobrý výzkumný úkol. Takže jestliže někdo pojede ven a bude fotit a bádat, musí to být kaktusář, který si nebude všímat jen velkých dospělých kytek, ale zaměří se i na dorost a ovlivňující faktory.Tohoto tématu kdyby se ujali naši kaktusáři a cestovatelé, to by byla pomoc na kterou by bylo možno už nějak navázat pro učinění opatření k tomu, aby i naši potomci mohli obdivovat krásy toho co nám upřeno nebylo.
Frič a ostatní sběratelé udělali mnoho, ukázali mimo jiné tu krásu, ale i Frič , přestože toho sám dovezl či poslal hodně, poukazoval na nebezpečí přílišného sběru. Proto mimo jiné chránil své objevy a lokality. Ano bylo to i o komerci, , ale ten kdo si pozorně pročetl alespoň dostupnou část jeho díla o kaktusech či Indiánech a přemýšlí v souvislostech, pochopí oč tu šlo tehdy ale i dnes.Jenomže máme čím dál méně času. Děkuji a sám za sebe končím tuto debatu .
Mimochodem s Jardou Šnicrem jsme si to ohledně Aztekia valdezii již vyříkali a jsme ve, myslím, vzájemné pohodě, ale na rostlinku si počkám až bude tady k mání ze zde vypěstované třebas i F5
Dík.

Jedno z možných řešení je že se bude dělat fotodokumentace o přirozené obnově kaktusů v přírodě
registrace a datováním stáří semenáčů ve volné přírodě.

Já myslím, že Rozkošník má pravdu. Ne, že by kaktusoví turisti byli hlavním ohrožujícím faktorem, ale jezdí se na stále stejná místa a pokud je populace kaktusů dostatečně malá a kaktusářů hodně, může se stát, že posbírají a odvezou podstatnou část semen, tím se sníží jejich zásoba v půdě a pak stačí jinak normální přírodní událost, třeba "mimořádný" mráz, který přichází jednou za X desetiletí a populace se nemá z čeho obnovit. Samozřejmě, kam se sběr semen hrabe na pastvu, orbu nebo i zábavné vypalování porostu. Jenže to neomlouvá.

Opuntia ficus-indica vypěstoval jsem ji ze semen dovežených ze španělska při pracovní návštěvě země,
stalo se pouze to že jsem dostal semena sebraná před lety v itálii od dobrého známého téže rostliny .Po výsevu který jsem měl v jedné misce oddělené přepážkou došlo k ztracení přepážky a dodnes nemůžu s jistotou říc jestli je to rostlina z itálie nebo z alberiku mohu pouze spekulovat že moje semena byla čerstvá vysetá po roce a jeho semena letitá. Bez narušení semen skalpelem by nevyklíčilo asi ani jedno.
Zajimalo mě jak rostou Španělum kaktusy volně na zahradě, ty co měly vhodné stanoviště vypadali dobře ale viděl jsem i značně popálené kaktusy.

Ano,dík za info.

paveltich napsal: Jestli to nespěchá místo pro ně najdu ale řekl bych že je to trichocereus.

Jestli je to reakce na můj příspěvek, tak rostliny (jsou to podle mě Cleistocactusy) už mají nového majitele.

Jestli to nespěchá místo pro ně najdu ale řekl bych že je to trichocereus.

Nedokážu domyslet jaké množství semen dokáží cestovatelé za kaktusy sklidit. Běžně nacházím videa např. o kaktusech i turistech.Alberto Vojtěch Frič,Benedikt Roezl a další byli také vystaveni tlaku kritiky ale na jejich práci pohlížím s úctou a respektem protože poukazovali na potřebu zachovat kulturní a přírodní dědictví.Těžko říc jak by posoudili turistickou hysterii dnešní doby.Důvodem této zesílené turistiky je poměrně snadný přistup ke zdroji.A to je výsledkem nestagnující průmyslové revoluce. Určitě si dnes mnoho lidí klade otázku
jaké jsou regenerační schopnosti přírody. Odpověd zní, když pomineme pojem časů pro obnovu života tak ohromující ale v závislosti na čase a klimatických podmínkách určující uspokojování potřeb jednotlivých živočišných a rostliných druhů jsou tyto schopnosti přírody omezené a je nutné naučit se s těmito skutečnostmi správně hospodařit.

Rozkošné Kaktusy napsal: A tak je pro mne hezky udělaná kytka i z domácího zdroje a třebas i hybridní rozhodně cennější, než cokoliv očíslovaného.Ale připouštím, že někdo to může vidět i jinak.

Rozkošníku, o to přece mě vůbec nešlo. Já nejsem sběratel jmenovek a v tom co si teď napsal s tebou souhlasím beze zbytku. Já si vážím pěkných kulturních rostlin stejně jako kytek se sběrovkama. Já jsem reagoval na něco zcela jinýho, například na věty typu "berem si víc než je zdrávo".

No já ti ho přeci neberu, ani ti nijak nespílám,ani jsem nečekal, že zrovna ty se ozveš, jen konstatuji, že si berem více než je zdrávo a to je myslím pravda nezpochybnitelná.
Víš, já začínal kaktusařit tehdy, kdy se nikomu tady ani ještě nezdálo o nějakých sběrovkách, kdo udělal semínko prakticky čehokoliv, tak to mělo smysl a vysévalo se především z vlastních zdrojů, není to o tom, že by se nikdo od nás ven nedostal /Říha, Habermann a mnozí další/, nebylo to o tom, že by se sem kytky a semena nepašovaly a to dokonce i kytky importní z nalezišť, a že jsem jich měl možnost vidět více než dost. Ale tak nějak jsme si dovedli toho všeho více vážit a když už někdo někde něco získal, tak to koukal namnožit tady u nás a nebylo běžné, že by se někdo nad tím ofrňoval , že to nemá nějaký pofiderní a až příliš často jen jakási komerční čísla rok co rok odrbávaných kytek a ani již kolikrát nejsou ani ty kytky, ale čísla si žijou dál vesele. Tak shromažďujeme a pěstujeme a kocháme se krásnými kytkami a nebo jsme sběrateli čísel.Přičemž ale neberu nikomu jeho zálibu podívat se odkud ta která kytka/to které číslo/ je.
A tak je pro mne hezky udělaná kytka i z domácího zdroje a třebas i hybridní rozhodně cennější, než cokoliv očíslovaného.Ale připouštím, že někdo to může vidět i jinak.

Promiň, ale tahle diskuse nemá smysl, protože tvoje filosofická teorie je nevyvratitelná. Já tě o její nepravdivosti přesvědčovat nebudu, klidně tomu věř. Ale poněkud bych si vyhradil to, abys mě pasoval do role zaslepeného kaktusáře, já má m prostě jen jinej názor.

Přesně tohle jsem očekával, No co se dá dělat, ono to ještě chvilku potrvá, ono i těch ptáků byly miliony a mnohde zbývají jen ojedinělé exempláře. Stokrát nic umořilo.....Právě, že kdo se o toto alespoň trochu zajímá, ví o čem je řeč.Jenomže mi za to nestojí a ani nemám tolik času rozpoutávat nějaké emoce, stejně s tím nic moc nikdo nenadělá. Je to v lidech.Nejde přeci o to nyní kolik semen je ve hře v přírodě v porovnání s vajíčky ptáků nyní, ale kolik jich tam zbyde a co z toho vzejde a doroste do plodnosti. Těch příkladů bych našel desítky a to i z rostlinné říše, papoušky jsem použil jako jednoduchý pochopitelný příklad.Když se podíváš co rostlin je ohroženo jenom u nás a nebylo tomu tak vždycky a taky měly svou produkci semen, co hmyzu je ohroženo - kdy jsi naposledy viděl Modráska a další a další. Ono i těch nosorožců bývaly miliony a co zbylo za pár desetiletí.
Ale to je na daleko větší debatu a pro to tu není a nebude místo.Jo a tak mi vysvětli co se děje s těmi neprodanými zbytečně sebranými semeny a semenáčky co už nikdo nechce??Kdyby to byla produkce ze sbírkových kytek, je to jiná, takhle je to taky o něčem jiném.Doma semena z našich kytek vyhazujeme, nikdo to nechce- nemá to sběrovku a je to možná i bastard, a ve výsledku se vyhazují i kvanta semen se sběrovkami a rozhodně se nejedná o jak píšeš,,pár semínek.,, To, že se pro ty kytky jak píšeš nedělá nic tam kde by to pomohlo, neznamená ještě , že my jim tu nějak pomáháme.To že by se snad něco vyvezlo zpět, nebo že by tu odtud někdo udělal tam u nich farmu na kaktusy a vracel je do přírody je hodně velká utopie.
Vím,že jsem zase nadzdvihnul sběrače ale asi by bylo třeba se nad problémem zamyslet z nadhledu a v širších souvislostech což od od zaníceného ,,kaktusáře,, asi chtít je marné.

Rozkošné Kaktusy napsal: Je to stejné, jako když se vyberou z hnízda vajíčka, nějak se to odůvodní /že by to sežrali hadi/ a že si snesou další a následně se divíme, kam se ta létající krása poděla /Příklad: např PAPOUŠCI/.

To je naprosto zcestný srovnání, který naprosto nechápu, jak takovej inteligentní chlapík jako ty, může vytáhnout. Uvědomuješ si kolik semen je ve hře v přírodě v porovnání s vajíčky ptáků? Že tu srovnáváme mnoho milionů semen s tisíci nebo stovkami vajíček? Je ti jasné že populace rostlin jsou v jiném řádu než populace zvířat a že když sebereš tisíc semen tak to je u většiny z nich jako když plivneš do moře? Jedno vejce papouška je jako batoh kytek a i tak budu ještě o řád jinde. Existuje možná několik druhů kytek, kde je skutečně jen pár zbývajících exemplářů a kde by asi mělo smysl se o tom bavit, ale to stejně umřou na naprostý nezájem místních a i těch úředníků, který tě s chutí budou buzerovat za pár semínek. Celá ta pseudoochrana je tu jen pro formu, ale prakticky se pro ty kytky nedělá nic tam, kde by to fakt pomohlo. Myslím, že každej kdo se byl za kytkama podívat ví o čem mluvím....

Většina kaktusářů jsou rozumný lidi, který neudělají nic co by skutečně škodilo přírodě, o tom jsem naprosto přesvědčenej

Plně s tebou souhlasím, jen mám jednu připomínku,....semena dovážená pro obnovu sbírek je pro udržení kaktusaření v mnoha státech nutné........No nemyslím si,že semena dovážená v těch kvantech jak se děje, jsou prvotně pro obnovu sbírek. Když si projdeme velmi obsáhlé seznamy v nabídkách semen od jednotlivých,, distributorů a všimneme si , že se nabízejí 100, 500, 1000 semenové porce, a to ne od jednoho distributora, tak si myslím, že pouze o obnově sbírek to zdaleka není. Spousta semen tak přijde nazmar, prostě se neprodají a co pak s nimi.....Prostě se to vyhodí a příští rok znova hurá sbírat. A tak pořád dokola. Mám dojem , že příroda je sice štědrá, a často zdánlivě plýtvá i sama, ale když počítáme, že něco slouží přirozeně jako potrava hmyzu a ptákům a ostatní havěti, něco nevyklíčí, protože nemá přirozeně šanci a zbytek si vememe sami, z čeho bude plynout přirozená obnova a z čeho bude nový dorost? Na obnovu sbírek by stačilo mnohem méně rabovat přírodu.Jenomže to bychom nesměli být takoví vášniví sběratelé. Kolik semen musí vyprodukovat dospělá rostlina aby se dospělosti dočkal byť jen jediný další exemplář, který pak je hodno očumovat?A to jsem ještě nezmínil mortalitu rostlin na stanovišti způsobenou přírodními vlivy /počasí, sesuvy, ....kozami....hmyzem.../,zúrodňováním, výstavbou.....Je to nenápadný proces a ale je o to zákeřnější. Najednou se budem divit, kam se to vše podělo. Je to stejné, jako když se vyberou z hnízda vajíčka, nějak se to odůvodní /že by to sežrali hadi/ a že si snesou další a následně se divíme, kam se ta létající krása poděla /Příklad: např PAPOUŠCI/.A je to furt o tom samém. Berem si více než je zdrávo

Víte většina těch konfliktů a pokřivených názorů je způsobená nepochopením a nedostatkem tolerance a to je problém proto njáké cedulky neřeším Kritiky se nelekejme a na množství nehledmě jen se poučme

Inu, peníze světem vládnou.

A pokud se nemýlím, tak od určitého roku i u nás. To by ale bylo asi na jinou diskuzi.

Jakýkoli odběr rostlinného materiálu (včetně semen) bez souhlasu odborných, a také oficiálních institucí daného státu, anebo též proti liteře českých zákonů, byť by byl umně omluven nebo unikl pozornosti, zůstává hanebným a neetickým. S pozdravem RNDr. Miloslav Studnička, CSc.

To je pěkné.
Tak jsme tady u nás hanebně a neeticky napěstovali asi 2 500 000 rostlin, které by mohly být vráceny do přírody - kdyby jen bylo kam...

Ochranáři řízení úředníky - z takové ochrany přírody mi běhá mráz po zádech. U nás každoročně vylijou hektolitry Roundupu (svinstvo horší naž Agent orange) podél řeky v "boji" s Křídlatkou.
Salix silesiaca i alba Křídlatku přeroste, stačilo by do země napíchat párset prutů...
Z 400 druhů rostlin CITES už tam u vody neroste ani jeden. Na uprázdněné plochy nastupuje Bolševník a Kopřiva. Tak vypadá ochrana přírody v praxi.

Aby nebylo mýlky - jsem pro ochranu přírody, ale musí to dělat někdo kdo tomu rozumí a musí to být řešeno celoplošně.

Jinak je to k pláči pane doktore...

Já bych se teda z doktorem toliko nepáral:

APROPOS: Co říkáte na zavezení mohelnického vodopádu -( největšího v ČR dle průtoku ) tam to bylo se souhlasem odborných, a také oficiálních institucí včetně ochranářských, není vám lehce na blití ? www.raft.cz/Clanek-Kauzicka-Mohelnice--kralovna-Beskyd-bez-koruny.aspx?ID_clanku=1347 A co takhle 20000 tun GEOBALU v centru obce ??? Jak šlechetné a etické, i s tím thaliem a thoriem co tu už 4 roky žerem, že ???

Filip Jelínek napsal:

Petr napsal: Já jsem myslel, že jsi technického zaměření, tedy vzděláním. Já taky, i když občas zabrousím vedle, a pak to podle toho taky vypadá, ale na tohle nemám.

Si dělej ze mě prču. To je tim, že sem to čet pozdě a v ruce měl vychlazenej prazdrojek a to člověk pronikne hnedka do záhad všehomíra

Ty taky?

Petr napsal: Já jsem myslel, že jsi technického zaměření, tedy vzděláním. Já taky, i když občas zabrousím vedle, a pak to podle toho taky vypadá, ale na tohle nemám.

Si dělej ze mě prču. To je tim, že sem to čet pozdě a v ruce měl vychlazenej prazdrojek a to člověk pronikne hnedka do záhad všehomíra

peri napsal: Všem dobrý večer. Dávám tento příspěvek do tohoto tématu...

Díky. Zajímavá diskuze. Stálo by za to vložit ji do časopisu nebo IN místo některých nudných pasáží.

Jejej. Než jsem odeslal, tak se to zřejmě přesunulo jinam. Takže bych prosil o nápravu, ať to má nějakou logiku.

Filip Jelínek napsal: Mě připadá ta diskuse zcela mimoběžná. Klasicky pan doktor postupuje filosoficky a logicky v jednom schematu a potvrzuje ho rozumnými argumenty, peri postupuje ve schematu jiným byť otevřenějším a taktéž rozumnými argumenty podpoří svůj názor.
Přesto se oba názory míjejí a potkávají se ne ve schematu, ale pouze v pochopení těch logických argumentů. Shoda nastává pak na nepodstatném detailu, jako jsou amatérské popisy, což je zcela podružný problém. V zásadních otázkách je to nicméně dikuse která nemá styčné body.

Já jsem myslel, že jsi technického zaměření, tedy vzděláním. Já taky, i když občas zabrousím vedle, a pak to podle toho taky vypadá, ale na tohle nemám.

Ahoj Miro,
dlouhý ale výstižný.
Dovolím si jediný komentář.

Jak píšeš, jezdíme tam abychom se toho tam dotkli a to nejenom kaktusů ale všeho kolem i lidí.
Když to vidíme, jak žijí,nedivíme se. Nemají jinou volbu. My jsme si svou přírodu vydrancovali už dávno před nimi, takže nemáme žádné morální právo říkat domorodcům, aby to samé nedělali oni. Ale je nám to líto. Je nám líto kytek, které by si mohli krásně růst ale jejich životní prostředí mizí před očima. Jsou místa, kde si to člověk uvědomí i po 1 roce, když se tam vrátí.
Chápu zákaz dovozu kytek, je to alespoň nějaký hmatatelný pokus "civilizace" jak zabránit vnější fyzické likvidaci nalezišť. Pokud ale existuje interní tlak, je to vše naprd.
Moc nechápu omezení dovozu semen. je to jediná rozumná možnost, jak alespoň něco nekde uchovat , i když původní prostředí člověk nikdy nenahradí.

Navíc, na semenech nikdy nikdo nezbohatl a nezbohatne, z nalezišť zmizí jen minimum semen a populaci ani návaný biotop nijak sber ppár semen nijak nedestabilizuje.
V tomto směru je CITES totální úlet

miro napsal: ... dlouhá četba...

Miro vystihl si to trefně, obzvláště druhej odstavec udeřil hřebíček na hlavičku a lze ho pouze podepsat.

Co napsal miro to sedlo nebudu se pouštět do filozofování ale v dnešní době je všechno o penězích a pro ně to dělají i spousty kaktusářů.Naštěstí je spousta těch kteří to dělají z lásky k těmhle krásným kytkám.Mrzí mě kam to lidstvo ve všech směrech dopracovalo,jak se chováme k přírodě a ona nám to jednou všechno spočítá vždyť jak psal Petr :co je člověk v porovnání s vesmírem?Miro uvedl příklad se slony já mám taky jeden příklad:můj kamarád(bývalí) jel do Afriky zabíjet nosorožce,zabil odřezal roh a tady prodal překupníkům a oni do Japonska nebo kam aby si nějací kreteni upevnily ego a něco jiného
když jsem ho potkal tak mě na otázku co blbneš a proč to děláš odpověděl že má za jeden dovoz pro mě směšných 15000kč a že jak to pujde tak pojede znova!

Sic jsem zde úplně novej, přesto můj skromný názor k tomu, co jsem četl.
1) Ano dovoz semen (resp. rostlin) je porušením předpisů dle zákonů dané země,
a je správné to odsoudit, je to stejné porušení jako telefonování za jízdy, jízda v obci víc než 50 km/hodinu, močení na veřejnosti když se vracím z restaurace atd. atd.
A předpokládám, že všichni z kteří výše striktně odsuzovali dovoz "nelegálních" semen jezdí padesátkou a netelefonují...
A nemusíte se hned do mě opřít, jsou to pořád stejné předpisy vytvořené člověkem v dané společnosti.

2) Dělení lidí v jakémkoli oboru na "profesionály" a "amatéry" je ubohé. Znám dost tzv. "profesionálů" kteří dělají "vědu pro vědu" inteligenčně jsou podprůměrní a na Akademii zůstávají jen díky patolízalství ... a věřte, že vím o čem mluvím. Naopak znám tzv. "amatéry", kteří veškeré vydělané peníze cpou do badatelských přístrojů a ve svých soukromých laboratoří se intenzivně věnují výzkumu dané problematiky - a se zápalem a za své.

3) Co se týká CITES - původně určitě dobrá myšlenka, která se totálně zvrhla v absolutní zbytečnost. Nic nechrání, pouze umožňuje aby vybraní jedinci se správným papírem mohli a jiní bez tohoto papíru nemohli. Kolega miro přirovnává ochranu kaktusů ke slonům. Chcete slona? A třeba zastřelit? Zapla´tte a je´dte do Jižní Afriky, Botswany, Keni nebo Tanzánie a tam v tzv. game reserve si můžete zastřelit jakékoli divoké zvíře včetně citesovejch. - vše závisí na těch kulatých ...

Přečetl jsem třikrát ( aivenhov asi nerad čte )a je na tom mnoho pravdy na obou stranách. A nedá se to hodnotit tak jednoduše. Tohle bylo i tématem Mezinárodní konference Spiny Perspectives v Praze v roce 2009. Tam jsme si porovnávali naše kaktusářské pohledy na tuto problematiku se zástupci botanických institucí ze zahraničí a fundovanými odborníky od nás a ze zahraničí. Závěr? Zcela jednoduchý a pragmatický.
Celá problematika CITES je mírně ustřelená. Je jasné, že Botanická zahrada musí stát na straně CITES i když je postavený a "prováděný" jak je. Orgumentace k masožravkám je pravdivá stejně jako ochrana slonů v Keňi. Likvidaci jednoho i druhého je prováděná za účelem obchodu. Teď dejme kaktus vedle slona. A porovnejme celý CITES a jeho dodržování. Tak že porovnejme. Někomu se teď bude zdát, že odbočuji, ale je to jen zdání. Začnu s tím jednoduchším. Slon toho herdek sežere a potřebuje k životu i prostor jak pro slona. Civilizace v podobě jak ji chápe stará a přestárlá Evropa a také potrefená a uměle vytvořená skupina pod názvem USA ... civilizaci jsme nutili pod cílem zkvalitnění života místních lidí. Ne teda já nebo Karel z Dolní Loučky ... že jsme tam cestovali a někoho přemlouvali ať si koupí mobil. To ne, ale v historickém vývoji toho, čemu se říká civilizace, se krajiny a národy zotročovali a drancovali. A zotročují a drancují stále a neustále. A tak došlo i zásahu civilizace v Keňi (teda sloni si klidně žijou i jinde, ale to jenom na přirovnání) a zásahem se začala jejich likvidace pro kus kosti na tlamě. Ne pro udržení života a lov na maso. To dělali původní obyvatelé, kterým tak nějak říkáme domorodci. Tak a za mnoho a mnoho let těch slonů bylo ale vymláceno. A tahle civilizace si i dneska dělá nárok na slonovinu a tak mlácení slonů pokračuje. Jaká je perspektíva? Dneska se musí se zbraní v ruce sloni chránit a jestli se ta likvidace neskončí, nebude mít můj vnuk už nikdy možnost slona v přírodě vidět. Civilizace slony ničí a zničí. Je jich málo a jejich reprodukce je pomalá a složitá. Navíc domorodé lidi slon nezajímá jenom do okamžiku, když mu začnou šlapat po políčku a žrát jeho kedlubny. Jenom ten domorodec v minulosti tento problém neměl, i tu zasáhla civilizace, že teď musí něco takhle pěstovat aby přežil. Civilizace zapříčinila likvidaci prostředí a civilizace dovesla i přemnožení ... tentokrát ne slonů, ale nás lidí. Matka příroda regulovala nejenom slony ale i nás. Stará Evropa si ale řekla, že matku přírodu nebude poslouchat. A nebo snad viděl někdo v přírodě jak jeden druh likviduje druhý druh za účelem jeho likvidace ve jménu civilizace? Asi teď plno lidí si říká že Miro je blbec, ale čtěte dál. Kaktusy si žili na nějakém to prostoru a zdárně. No a najednou se začalo něco měnit a přišla zase civilizace. Kaktusů je víc než slonů a tak je snad jistota, že přežijí. A jsem rád, když jsou hlášky, že ten ohrožený druh najdou tam i tam a on najednou není až tak ohrožen. Víc jak néjaké špeky mexu jsou ohroženy některé nepopulární rody jako notocactus. Ale k pudlu věci. Tím že kaktusáři vezmou semínka a vydloubnou rostliny ... ano je to zásah do koloběhu na lokalitě. Ale proč se to dělá? Protože CITES. Do kolonky ohrožený druh se napsal kaktus ... vlastně každý kaktus je nějak v CITES. Najdeme lokalitu nového druhu a dovezeme si semínka a padesát rostlin. Já s Karlem. Nikdo jiný. Ohrozíme tím jeho populaci? Prdlačku, neohrozím, protože jedna koza domorodce, který ve jménu civilizace musel tu kozu hnát až sem toho sežere víc. Ta civilizace donutila tu kozu šlapat až sem, teda ta civilizace, kterou tam dovesl "civilizovaný" člověk nejraději s kulovnicí v ruce. Ta koza, když by se ta civilizace tak neroztahovala, by tam nikdy nešla a ten kaktus by si rostl, kaktusář by se tam možná dostal za sto let a nebo nikdy. Zjednoduším. Lidi (civilizovaní ne domorodí) zdecimovali co mohli ve jménu civilizace a teď ve jménu civilizace zavádějí CITES na ochranu. Je ke smíchu, jak si i naše vláda prosazuje CITES a přitom nechá vraždit lidi jak na běžícím pásu .. politika, mlčím. Tak že je to jednoduché řešení ... tlak na nové druhy je a bude, pokud bude civilizace. Prostě touha najít, mít a vlastnit. Kdo to dočetl až sem ... gratuluji, pro ostatní pokračuji ....

Vlastníme kaktusy a často si na cedulkám čteme jejich jméno a "hodnotu" pravosti, která je často pochybná a nepravdivá a uspokojuje nás nějaké to polní číslo. To jsme si popsali u EFS a stejnocactucech. Řešením je "oficiální" povolení řízeného sběru semínek a "plodění" rostlin v kulturních podmínkách za účelem uspokojení zájmu kaktusářů. Jako že v mexu vezmou semínka a na vyhrazené lokalitě mechulíni dopěstují dostatek materiálu na uspokojení nás kaktusářů. To samé horalové v Andách a nebo zemědělci na pampách .... domorodí lidé si pomohou ekonomicky (pokud to zase neukradne MOSANTO) a kaktusářská veřejnost bude spokojená. Když se mě někdo zeptá kam má jet na zájezd, aby se kouknul na kaktusy, jestli Argentína a nebo Mexico, tak ho pošlu do botanické zahrady. Tam vidí víc druhů než v přírodě a ještě ušetří. To naše ježdění je o tom na danou krajinu si sáhnout a ochutnat ji, přivonět k její vůni a často i k jejímu smradu v nefalšované podobě. Kaktusů tam je plno a dost, kaktusáři stejně jezdí na jedny a ty samé místa, neboť nemáme soumary a čas a odvahu a .... jiné možnosti, jak prošlapat i ty místa, kde nikdy nikdo z civilizace nestál. A ochrana rostlin? Pokud je něco v nějakém CITES a jiném ochranářském zápisu uvedeno jako vzácné a ohrožené, tak to pokaždé ve jménu civilizace někdo bude chtít, aby mohl říci "já to mám" a tak vždy bude zájem o ty špeky a ohrozené druhy. Ale nikde jsem nečetl poděkování kaktusářům za to, že dokázali uchovat exempláře z míst, které ve jménu civilizace už nejsou, a místo nich je tam rybník, díra a těžební zařízení, ohromné odkaliště a zasviněná voda a půda z chemikálií, vybudované osevní plochy pro uživení trefené civilizace (no pro místní, ale pro ty civilizované cizince), zlikvidované plochy pro pasení "masa" a jiné a jiné a jiné. Nikde nikdo nikdy nepoděkoval kaktusářům za to, že zachovali druh pro budoucí generace. Jestli zachovají zoo slony pro budoucí generace to nevím, ale asi ne. No kaktusy zachováme, neboť jsou tak skromné a nenáročné, že se až divím, kolik jich naší péčí dokážeme zničit. A jestli jednou budou i ty ohrožené druhy místní množit, tak už nebude ohrožených kaktusů a potom kaktusáři skutečně budou jezdit na lov beze zbraní (pinzet a dloubáků) a budou jezdit jenom s tím fotoaparátem.

P.S. Když dostane botanická zahrada zabavené .... co s tím udělá? Slova "pokusíme se zachránit" je protože až MŽP uloží kytyk do BZ, nedá ani vindru na jejich záchranu a BZ jede v určitém rozpočtu a tak i BZ likviduje materiál vědomě i "nevědomě" a vlastně ho nezachrání. A nebo snad jsou někde ty skleníky s kaktusama co se zachránili za posledních dvacet let a tam jim topí starají se o ně přesazují a nevíme kde ty skleníky jsou? No ale jsou kolekce amatérské, kde jsou staré rostliny a nebo udržený klon z těchto rostlin .....

Děkuji vytrvalcům

Hezká diskuse ve vláknu nazvaném "Substrát".
A já se ptám sám sebe "Můžu něco udělat pro to, aby se to změnilo?". "Dožiju se lepších poměrů?"
Odpovím si také sám "Nemůžu a nedožiju"