Téma:

                      Pár květů sulcorebucijí a turbinicarpusů

            Pár květů sulcorebucijí a turbinicarpusů

Pro porovnání přidávám fota: T. wagnerianus, bicolor, bíle kvetoucí hexaedr. a multicephalus. Aby nevkládal jenom th. tak ještě Lo. will. VM A 76 a will. zelená forma. K tomu ještě otevírající se květ Echc. stram.
 

=19.5pxI když je dnes takové, jako předbouřkové počasí, kdy se střídá jasné sluníčko s toulavými mraky, tak kaktusy kvetou a kvetou.
Přidávám nějaké obrázky. Jsou mezi astrofyty i květ koryfanty, také Echc. jehož fotku dal do jiné rubriky Pepík, také poupátko na E. stram. v. occid. Ten uvidím v moji sbírce kvést poprvé a dovezl jsem si dvě rostliny před léty ze zájezdu k p. Ing. Recovi, nebo jeden zajímavě zbarvený květ As. capr. v. mayor, který je na samém začátku foto prezentace.
 

Kytku na obrázku jsem dostal před mnoha lety od kamaráda. Cedulka je už nečitelná. Kamaráda se na jméno už nezeptám. Nevadí. Když tato, pro mě bezejmenná, kráska vykvete, beru to jako pozdrav shůry od kamaráda.

Lobivia vyrostlá ze zatoulané odnože v květináči plném Lobivia hertrichiana
 
Něco z okruhu L. ferox

  I když sluníčko občas vykoukne a zase se na chvíli schová, je v pěstírnách stále co obdivovat.
První tři obrázky patří Ec. primolanatus, další je gentryi, poslední dva je Escob. grata.

Jiří, děkuji za informaci.
Nikdy jsem nezkoušel hledat plody tímto způsobem. Měl jsem za to, že se nepodařilo sprášení.
Jeden kolega mně každoročně žádá o semena, a já mu říkám, nic neudělaly.
Tak uvidím letos. Rostlinky jsem si kdysi zakoupil u de Herdtů. Tenkrát, jedna hlavička 4 e. 
Tak si je strážím jako oko v hlavě. Ještě jednou děkuji.

Jaro,pokud ty andrersonky opyluješ,tak semena určitě udělaly,ale plody má tato mamilárka schované v těle, když opatrně rozhrneš trny,měly by být trochu vidět. Pokud některá z těch kytiček zajde,tak ji nevyhazuj a plody či semena z ní vyber..

Kaktusy v těchto dnech kvetou jako o závod, a tak přidávám pár obrázků a něco málo psaného dovětku.Na prvních dvou obrázcích představuji M. andersoni. Každoročně se pokouším o sprášení, ale zatím marně.Na dalších dvou obrázcích je M. hahniana. Někdo řekne, obyčejná kytka, ale když vykvete, je radost se na věneček květů dívat.Třetí obrázek je E. triglochidiatus SB 479 s temně rudými květy. Myslím, že o této rostlině psal p. Pavlíček na Incact. cz. Pohlédnete-li na následující obrázek, spatříte květ E. pectinatus. K této rostlině není potřeba nic dodávat. Abych nezapomněl na astrophyta, přidávám jedno senile v květu, které zimuji v nevytápěném skleníku, ve volné výsadbě. Poslední tři obrázky , toť hlavolam nejenom asi pro mně. Před xx lety jsem koupil z renomovaného zdroje semena s označením E. fendleri f. albiflorus. Trvalo to 13 let, než poprvé některé ze sedmi rostlin vykvetly. Poupata nasadily čtyři rostliny a jak se pomalu vyvíjela, bylo patrno, že do albiflorusu to bude mít hodně daleko. První rostlina vykvetla dvěma květy, ale byly světle fialové, se světlým jícnem. Druhou, tu vidíte na posledním obrázku a sami posoudíte, co je na ni albi. Předposlední dva obrázky patří jedné rostlině a tam by se snad dalo uvažovat, že se bělokvěté formě alespoň podobá. I tyto rostliny jsou mrazuvzdorné a jsou pěstovány ve volné výsadbě. Snad se v budoucnu dočkám květů i u zbylých rostlin " tohoto " druhu, které mám a ještě nekvetly.

Co k tomu ještě dodat? Snad jenom slogan ze sdělovacích prostředků: Nakupujte u odborníků😞

První úspěchy začátečníka: Květy tříletých semenáčků, pěstováno volně na pražském balkóně

LOBIVIA haematantha LF 62b


LOBIVIA wrightiana WR 396


MAMMILLARIA longiflora PP 1470


AYLOSTERA pseudodeminuta WR 770a


MEDIOLOBIVIA atrovirens v. haefneriana KK 973


MEDIOLOBIVIA canacruzensis WR 642

Letos se stěhování ze sklepa díky nemoci protáhlo, slunečných dní se moc nevyskytuje, takže teprve teď u mě začíná kvetení. Hlavní slovo mají echinofossulocatusy.
Echinofossulocactus multicostatus
 
Echinofossulocactus xiphacanthus
 
Echinofossulocactus mix
 
Echinofossulocactus erectocentrus
 
Echinofossulocactus mix
 
Echinofossulocatus mix
 
Mammillaria schiedeana v. giselae
 
Mammillaria microhelia
 
Turbinicarpus panarotoi
 
Turbinicarpus laui
 
Turbinicarpus macrochele
 
Turbinicarpus alonsoi
 
Lophophora fricii
 

V piatok som sa dočkal 1. tohtoročného kvetu - je to ako každý rok M. laui. Okrem toho prikladám fotky kaktusov, ktoré nasadzujú puky alebo krásne vytŕňujú.

Delosperma hybr.
M. schiedeana MZ 341

S. cantargalloensis LH 1419

A. heliosa

E. organensis SB 823

E. reichenbachii SB 941
 
E. reichenbachii
 
E. bayleyi
 
E. dasyacanthus SB 870
 
P. taltalensis KBC 939
 
L. sextonianus

=19.5pxPřidávám z dnešního, slunečného dne pár obrázků, a to nejenom květů kaktusů, ale i moji předzahrádky. Také pohled na letošní únorový výsev Nananthus margaritiferus, jak se má čile k světu. Výsev byl proveden bez jakéhokoliv aparátu, jenom byl s ostatními semeny poblíž kamen, kde topím dřevem, protože mám rád sálavé teplo. Po 72 hodinách klíčení spontánně započalo.
 

Venku chumelenice u nás v Polabí nevídaná, ale na zimovišti už se začíná pomalu hlásit jaro. Za mizernou kvalitu fotek se omlouvám, je tam tma a zima, tak se mně nechtělo vytahovat stativ. Snad i tak potěší.

 

Ario. agavoides, letos už asi poslední kvetení. 

U mne začínají kvést adenka   

V Brně taky cosi kvete. Trigonus ani nezavírá květy. Ráno, večer, ve dne, v noci, pořád kvete. A kvete dlouho, pro změnu ostatní je zase neotvírají. Mám i meziformu, A. f. v. hintonii.














Dokvétají i astrophyta. Přesněji tyhle coahuilense a myriostigmy. Ostatní už se ukládají k zimnímu spánku...



Letos jsem se dal i do tillandsii. Jsou to vlastně takové nenáročné ozdoby. Nic to nechce, jen v zimě nezmrznout a v lédě nespálit s tím, že i toho slunce různé druhy snesou různě mnoho. Tak mám dvě. Jedny takové ty super dlouhé a jedny viz foto (T. unca alias argentina). Prý vydrží až -10C, což je na celoroční kulturu u mě na balkoně jak dělané. Dělá to časem docela velký koule. Furt to přirůstá. Nehnojí se a nezalévá (i když samozřejmě může). Takže vlastně dokonalá kytka a nechápu, že jí nejsou plný panelákový byty...
Fotka není nic moc, omlouvám se. Nechytl jsem květ v plné kráse. Ale vzhledem k tomu, od koho tu kytku mám mi to dělá radost...Vlastně jsem se přistihl, že nesbírám kaktusy po rodech a varietách či nalezištích, jak to dělají normální kaktusáři, ale po lidech. A tuhle mám od jednoho profesora, co se po něm málem jmenoval jeden kaktus a život zasvětil fyziologii a skoumání životních projevů rostlin...moc příjemný člověk!

Ve skleníku se denně najde nějaký ten kvítek. Horší je to s místem. Ne a ne se nafouknout, tak došlo zase na sešupování, šetření s půlcentimetry a prkno přes uličku. Ale to musím vždycky zašoupnout, pokud chci regulovat okna. 
Ariocarpus fissuratus pravokořenná dvojčata ve stadiu příprav
 
Lithops karasmontana bella
 
Lithops bromfieldii
 
Aztekium valdezii
 
Astrophyta
 
   
 
   
   
   
 Coryphantha durangensis
 
 Gymnocactus vierecki 
   
 Ariocarpus fissuratus roubovaný
 


 

Dnešní květy: Ariocarpus retusus, kotschoub. f. albiflorus, trigonus a retusus.
Vyjmenoval jsem je podle barvy květů, od nejsvětlejší, po nejtmavší. Jenom žlutá trigonusu, není na obrázku tak hezky žlutá, jako je ve skutečnosti. Ještě v moji sbírce nekvete agavoides.
 

Dnešní květy Leuchtenbergia principis a pár turbinicarpusů

V minulých dnech u nás napršelo nezvyklé množství, a to více jak 60 mm. Vody mám v sudech dost a tak jsem se pustil do mytí přepravek a rovnání semenáčků, kterých mám asi 400 ks. různých rodů a druhů. 
Když jsem vešel do skleníku a uviděl kvést M. mainae, řekl jsem si sám pro sebe. Jaroslave, nespletl jsi se s přípravou. Za sedm, osm týdnů bude po sezoně, bude možná i odstěhováno.
A tak přikládám obrázky.
 

Kaktusy neúnavně kvetou, občas něco nafotím, tak se mrkněte. Nejvíc práce mi dá sem ty fotky namontovat
Hamatocactus hamatocanthus 

Turbinicarpus macrochele Kupčakii 

Turbinicarps schmiedickeanus subs. klinkerianus var. lilinkeuiduus

Wigginsia erinacea
 
Frailea ?
 
Weingartia ?
 
Weingartia ?
 
Aztekium valdezii
 
Matucana madisoniorum
 
Matucana senile
 
Uncarina grandidieri
 



 

Vím, že květy těchto rostlin dával Tom do rubriky o gymnech.
Přece jenom mně to nedá a vkládám i já obrázky u mně poprvé  kvetoucích rostlin horstii a buenekeri.
Až do letošní pěstební sezony jsem je míval ve skleníku. Před třemi roky poprvé nasadily poupata, ale pokaždé zaschla. Letos jsou v krytém, ale otevřeném pěstebním stole a zřejmě se jim to líbí více.
I když jsou si co se  květů týče hodně podobné, tak první dva obrázky jsou horstii a druhé dva buenekeri. Alespoň tak jsem je jako semenáčky dostal.

 

Tyhle "šišky" kvetou jak hloupý. Pořád. Stačí je v těchhle hnusných vedrech nezalévat a pak jim dát vodu s pár zrnky kristalonu plod a květ a nasadí poupata jak třešně z jara. Krásná rostlina, kdo se k nim nachomítne berte plnými hrstmi! Nebudou!!!! Má nejstarší je z roku 98, kdy ji zřejmě ze semene vypěstoval jeden brněnský kaktusář, dostal ji jiný a ten teď rušil sbírku a tak jsem štafetu převzal já. Poctivě opyluji, semena klíčí dobře, jen tomu výsevu se moc nechce...snad něco dopěstuji...
Jen ještě dodám, že rok 98 není rok výsevu, ale první štafety...rostlina má jistě 30 let...





tak koukám, že novej foťák vážně asi fotí líp...respektive mobil...jen se s tím ještě naučit dělat...

Vloni mi poprvé kvetl (dostal jsem před několika lety 2 rostlinky od Jary - jak píše výše).
 

Krásný květ! Taky mám z Köhres, teď už skoro dvouleté semenáčky, z deseti mi vyklíčily sice jenom tři, ale docela pěkně rostou.  

Jara - Arthrocereus rondonianus
velmi zajímavý taxon, nejen vzhledem, ale i historií. Popsal ho C.Backeberg a O.Voll 1935 v Blatter Kakteenforsch. Řada botaniků považovala popis za invalidní. Pánové H.P.Kelsey a W.A.Dayton řešili situaci novým popisem tohoto druhu jako Trichocereus rondonianus v roce 1942 v Standard. Pl. Names, ed. 2. 78. Backeberg a Voll vědomi si nedokonalosti svého popisu trumfovvali novým popisem v roce 1943 v Kakteenkunde. Tak existovaly tři popisy, podle někoho platné, podle jiných invalidní. Podle ICBN či ICN byly všechny popisy zveřejněné podle v té době platných podmínek navěky platné ač nějakou chybu obsahovaly. Gramatické a typografické chyby měly být opraveny. Bylo to dobrovolné. Současným řešením je organizace POWO. Každý taxon (zatím cévnatá rostlina) musí mít jen jedno platné opravené jméno a zbytek jsou synonyma. Když to nejde vyřešit jinak musí být vybráno nejméně sporné řešení a rozhodnuto taxativně. Platný je Arthrocereus rondonianus C.Backeberg et O.Voll 1935. Stejná byla situace u Echinofossulocactus, Stenocactus a Brittonia – platný je Stenocactus. Propagací POWO mnohého z vás nepotěším. Pěstitelé, zahradníci a botanici jsou dvě odlišné skupiny lidí. Nemusí se milovat, stačí se tolerovat. Pište si na jmenovky co chcete.
Arthrocereus rondonianus byl popsán na počest pana Rondona. Cândido Mariano da Silva Rondon (*1865 Mato Grosso, †1958 Rio de Janeiro) brazilský matematik, geograf, kartograf, maršál brazilské armády, člen Brazilské akademie věd, prozkoumal odlehlé oblasti brazilského vnitrozemí, spoluzakladatel Služby na ochranu Indiánů a Indiánského muzea. Spolupracoval při stavbách významných silnic a telegrafních vedení. Zúčastnil se výpravy bývalého amerického prezidenta Roosewelta do oblasti Rio da Dúvida (dnešní Rio Roosewelt. Po návratu z cest se stal předsedou brazilské telegrafní komise. Před smrtí byl navržen na Nobelovu cenu míru. Byl po něm pojmenován spolkový stát Rondonia a brazilské město Rondonópolis, řada rostlin, obojživelníků a plazů.

Jedno naše přísloví říká: Dočkej času, jako husa klasu. Je úsměvné, že právě v těchto dnech u nás vrcholí žně a u mně vykvetl kaktus, ve sbírkách ne příliš k vidění.
ARTHROCEREUS  RONDONIANUS, ze státu Minas Gerais v Brazílii.
Před několika lety nás bylo více, kteří jsme prostřednictvím p. Mária Snopky zakoupili semena tohoto druhu od firmy Köhres. U mně dobře klíčila a tak jsem spoustu semenáčků i rozdal mezi svoje známé. 
Jednomu kolegovi již dva roky nazpět kvetl a tak mně vždy trochu dráždil fotkou květu tohoto kaktusu. I já jsem se letos dočkal. Snad jsem ho přiměl ke kvetení velmi chladným zimováním a teplým stanovištěm těsně pod střechou skleníku, kde teploty v těchto horkých dne dosahovaly 50°C. Právě ve vrcholové části šlahounu ( cca. 65 cm dlouhý ) se vytvořilo poupě. Obrázky jsem pořídil ve 21, 22 hodin večer a rozvitého květu v 5 hodin ráno. Jak vidno, tento kaktus kvete v nočních hodinách, vonným fialově zbarveným květem. 
Před lety jsem napsal článek o rondonianusu do Cact. etc. Tenkrát jsem tam dodal foto bez květu. Zmiňoval jsem se o jeho ohrožení v jeho přírodním biotopu z důvodu postupující industrializace. Dnes tento endemit na tom nebude po létech lépe, ale asi ještě hůře než před léty.
I z tohoto důvodu by si zasloužil, aby se alespoň ve sbírkách rozšířil a udržel. Protože jak píši, je to šlahounovitě rostoucí kaktus, není příliš vhodný k přenášení, nebo stěhování. Průměr jednotlivých šlahounů je asi v síle palce ruky běžného dospělého muže.
Omlouvám se za pořízené fotografie. Při fotografování jsem musel vylézt na stoličku, abych alespoň nějaké pořídil.

 

Nejaká Parodia, druh bude vedieť niekto iný, lebo ja netuším.