Téma:

U mne začínají kvést adenka   

V Brně taky cosi kvete. Trigonus ani nezavírá květy. Ráno, večer, ve dne, v noci, pořád kvete. A kvete dlouho, pro změnu ostatní je zase neotvírají. Mám i meziformu, A. f. v. hintonii.














Dokvétají i astrophyta. Přesněji tyhle coahuilense a myriostigmy. Ostatní už se ukládají k zimnímu spánku...



Letos jsem se dal i do tillandsii. Jsou to vlastně takové nenáročné ozdoby. Nic to nechce, jen v zimě nezmrznout a v lédě nespálit s tím, že i toho slunce různé druhy snesou různě mnoho. Tak mám dvě. Jedny takové ty super dlouhé a jedny viz foto (T. unca alias argentina). Prý vydrží až -10C, což je na celoroční kulturu u mě na balkoně jak dělané. Dělá to časem docela velký koule. Furt to přirůstá. Nehnojí se a nezalévá (i když samozřejmě může). Takže vlastně dokonalá kytka a nechápu, že jí nejsou plný panelákový byty...
Fotka není nic moc, omlouvám se. Nechytl jsem květ v plné kráse. Ale vzhledem k tomu, od koho tu kytku mám mi to dělá radost...Vlastně jsem se přistihl, že nesbírám kaktusy po rodech a varietách či nalezištích, jak to dělají normální kaktusáři, ale po lidech. A tuhle mám od jednoho profesora, co se po něm málem jmenoval jeden kaktus a život zasvětil fyziologii a skoumání životních projevů rostlin...moc příjemný člověk!

Ve skleníku se denně najde nějaký ten kvítek. Horší je to s místem. Ne a ne se nafouknout, tak došlo zase na sešupování, šetření s půlcentimetry a prkno přes uličku. Ale to musím vždycky zašoupnout, pokud chci regulovat okna. 
Ariocarpus fissuratus pravokořenná dvojčata ve stadiu příprav
 
Lithops karasmontana bella
 
Lithops bromfieldii
 
Aztekium valdezii
 
Astrophyta
 
   
 
   
   
   
 Coryphantha durangensis
 
 Gymnocactus vierecki 
   
 Ariocarpus fissuratus roubovaný
 


 

Dnešní květy: Ariocarpus retusus, kotschoub. f. albiflorus, trigonus a retusus.
Vyjmenoval jsem je podle barvy květů, od nejsvětlejší, po nejtmavší. Jenom žlutá trigonusu, není na obrázku tak hezky žlutá, jako je ve skutečnosti. Ještě v moji sbírce nekvete agavoides.
 

Dnešní květy Leuchtenbergia principis a pár turbinicarpusů

V minulých dnech u nás napršelo nezvyklé množství, a to více jak 60 mm. Vody mám v sudech dost a tak jsem se pustil do mytí přepravek a rovnání semenáčků, kterých mám asi 400 ks. různých rodů a druhů. 
Když jsem vešel do skleníku a uviděl kvést M. mainae, řekl jsem si sám pro sebe. Jaroslave, nespletl jsi se s přípravou. Za sedm, osm týdnů bude po sezoně, bude možná i odstěhováno.
A tak přikládám obrázky.
 

Kaktusy neúnavně kvetou, občas něco nafotím, tak se mrkněte. Nejvíc práce mi dá sem ty fotky namontovat
Hamatocactus hamatocanthus 

Turbinicarpus macrochele Kupčakii 

Turbinicarps schmiedickeanus subs. klinkerianus var. lilinkeuiduus

Wigginsia erinacea
 
Frailea ?
 
Weingartia ?
 
Weingartia ?
 
Aztekium valdezii
 
Matucana madisoniorum
 
Matucana senile
 
Uncarina grandidieri
 



 

Vím, že květy těchto rostlin dával Tom do rubriky o gymnech.
Přece jenom mně to nedá a vkládám i já obrázky u mně poprvé  kvetoucích rostlin horstii a buenekeri.
Až do letošní pěstební sezony jsem je míval ve skleníku. Před třemi roky poprvé nasadily poupata, ale pokaždé zaschla. Letos jsou v krytém, ale otevřeném pěstebním stole a zřejmě se jim to líbí více.
I když jsou si co se  květů týče hodně podobné, tak první dva obrázky jsou horstii a druhé dva buenekeri. Alespoň tak jsem je jako semenáčky dostal.

 

Tyhle "šišky" kvetou jak hloupý. Pořád. Stačí je v těchhle hnusných vedrech nezalévat a pak jim dát vodu s pár zrnky kristalonu plod a květ a nasadí poupata jak třešně z jara. Krásná rostlina, kdo se k nim nachomítne berte plnými hrstmi! Nebudou!!!! Má nejstarší je z roku 98, kdy ji zřejmě ze semene vypěstoval jeden brněnský kaktusář, dostal ji jiný a ten teď rušil sbírku a tak jsem štafetu převzal já. Poctivě opyluji, semena klíčí dobře, jen tomu výsevu se moc nechce...snad něco dopěstuji...
Jen ještě dodám, že rok 98 není rok výsevu, ale první štafety...rostlina má jistě 30 let...





tak koukám, že novej foťák vážně asi fotí líp...respektive mobil...jen se s tím ještě naučit dělat...

Vloni mi poprvé kvetl (dostal jsem před několika lety 2 rostlinky od Jary - jak píše výše).
 

Krásný květ! Taky mám z Köhres, teď už skoro dvouleté semenáčky, z deseti mi vyklíčily sice jenom tři, ale docela pěkně rostou.  

Jara - Arthrocereus rondonianus
velmi zajímavý taxon, nejen vzhledem, ale i historií. Popsal ho C.Backeberg a O.Voll 1935 v Blatter Kakteenforsch. Řada botaniků považovala popis za invalidní. Pánové H.P.Kelsey a W.A.Dayton řešili situaci novým popisem tohoto druhu jako Trichocereus rondonianus v roce 1942 v Standard. Pl. Names, ed. 2. 78. Backeberg a Voll vědomi si nedokonalosti svého popisu trumfovvali novým popisem v roce 1943 v Kakteenkunde. Tak existovaly tři popisy, podle někoho platné, podle jiných invalidní. Podle ICBN či ICN byly všechny popisy zveřejněné podle v té době platných podmínek navěky platné ač nějakou chybu obsahovaly. Gramatické a typografické chyby měly být opraveny. Bylo to dobrovolné. Současným řešením je organizace POWO. Každý taxon (zatím cévnatá rostlina) musí mít jen jedno platné opravené jméno a zbytek jsou synonyma. Když to nejde vyřešit jinak musí být vybráno nejméně sporné řešení a rozhodnuto taxativně. Platný je Arthrocereus rondonianus C.Backeberg et O.Voll 1935. Stejná byla situace u Echinofossulocactus, Stenocactus a Brittonia – platný je Stenocactus. Propagací POWO mnohého z vás nepotěším. Pěstitelé, zahradníci a botanici jsou dvě odlišné skupiny lidí. Nemusí se milovat, stačí se tolerovat. Pište si na jmenovky co chcete.
Arthrocereus rondonianus byl popsán na počest pana Rondona. Cândido Mariano da Silva Rondon (*1865 Mato Grosso, †1958 Rio de Janeiro) brazilský matematik, geograf, kartograf, maršál brazilské armády, člen Brazilské akademie věd, prozkoumal odlehlé oblasti brazilského vnitrozemí, spoluzakladatel Služby na ochranu Indiánů a Indiánského muzea. Spolupracoval při stavbách významných silnic a telegrafních vedení. Zúčastnil se výpravy bývalého amerického prezidenta Roosewelta do oblasti Rio da Dúvida (dnešní Rio Roosewelt. Po návratu z cest se stal předsedou brazilské telegrafní komise. Před smrtí byl navržen na Nobelovu cenu míru. Byl po něm pojmenován spolkový stát Rondonia a brazilské město Rondonópolis, řada rostlin, obojživelníků a plazů.

Jedno naše přísloví říká: Dočkej času, jako husa klasu. Je úsměvné, že právě v těchto dnech u nás vrcholí žně a u mně vykvetl kaktus, ve sbírkách ne příliš k vidění.
ARTHROCEREUS  RONDONIANUS, ze státu Minas Gerais v Brazílii.
Před několika lety nás bylo více, kteří jsme prostřednictvím p. Mária Snopky zakoupili semena tohoto druhu od firmy Köhres. U mně dobře klíčila a tak jsem spoustu semenáčků i rozdal mezi svoje známé. 
Jednomu kolegovi již dva roky nazpět kvetl a tak mně vždy trochu dráždil fotkou květu tohoto kaktusu. I já jsem se letos dočkal. Snad jsem ho přiměl ke kvetení velmi chladným zimováním a teplým stanovištěm těsně pod střechou skleníku, kde teploty v těchto horkých dne dosahovaly 50°C. Právě ve vrcholové části šlahounu ( cca. 65 cm dlouhý ) se vytvořilo poupě. Obrázky jsem pořídil ve 21, 22 hodin večer a rozvitého květu v 5 hodin ráno. Jak vidno, tento kaktus kvete v nočních hodinách, vonným fialově zbarveným květem. 
Před lety jsem napsal článek o rondonianusu do Cact. etc. Tenkrát jsem tam dodal foto bez květu. Zmiňoval jsem se o jeho ohrožení v jeho přírodním biotopu z důvodu postupující industrializace. Dnes tento endemit na tom nebude po létech lépe, ale asi ještě hůře než před léty.
I z tohoto důvodu by si zasloužil, aby se alespoň ve sbírkách rozšířil a udržel. Protože jak píši, je to šlahounovitě rostoucí kaktus, není příliš vhodný k přenášení, nebo stěhování. Průměr jednotlivých šlahounů je asi v síle palce ruky běžného dospělého muže.
Omlouvám se za pořízené fotografie. Při fotografování jsem musel vylézt na stoličku, abych alespoň nějaké pořídil.

 

Nejaká Parodia, druh bude vedieť niekto iný, lebo ja netuším.

Dnešní barvičky. Nevěděl by náhodou někdo co je to za kaktus s těmi červenými květy?
Díky a ať se daří
 

Tak i tohle jsou květy Jedná se o ornitogallum sardienii 

Escobara abdita a pár turbinicarpusů a mediolobivia           

Nie je to Sulcorebutia krahnii??? (Môj laický tip.)

Pár květů ze skleníku a lufťáku
Acanthocalycium klimpelianum
 
Copiapoa humilis
 
Acanthocalycium glaucum
 
Lobivia hybr
 
Aylostera blossfeldiana
 
Aylostera robustispina
 
Echinocereus sp.
 
Lobivia ???
 
Lobivia jajoiana
 
Lobivia ???
 
Sulcorebutia ???
 
Krainzia guelzowiana mladý semenáč, kvete poprvé
 
Lobivia haematantha v. elongata LF 66 (semena z Plzně) - jediný exemplář s bílým květem, první kvetení
 
Thelocactus nidulans
 

 

Escobara vivipara   

Dnešní květy echinocereusu    

Před pár lety jsem sprášil capricorne a senile nudum.
Letos tři z těchto potomků mají poupata. Je zajímavé,
že již při velikosti asi +- 3cm tyto rostliny kvetou.
Přikládám fotku z dnešního dne. Jara
 

Jara – Notocactus gaucho
Jména rostlin, tedy i kaktusů musí vznikat podle závazných pravidel ICN. Existují tři možnosti, latinizovaný nominativ adjektiva, latinizovaný genitiv subjektiva a málo používaný nominativ subjektiva. Nominativ – 1.pád, genitiv - 2.pád, subjektivum – podstatné jméno, adjektium – přídavné jméno, latinizování - použití latinské gramatiky to je koncovek, prodlužování kmene, atd. u řeckých slov se používá řecká gramatika. Příklad první Echinopsis aurea – žlutá, př. druhý Coryphantha kracikii – Kracíkova, př. třetí Parodia gaucha – pasačka dobytka nebo u české orchideje Cypripedium calceolus – střevíčník pantoflíček. Znám je i pokus F.Rittera popsat Rebutia flavistylus Rebutia žlutá čnělka. Rukopis předal tiskárně a redaktor nevěděl, že název je gramaticky správný a opravil ho na R.flavistyla. Marné byly Ritterovy snahy o nový výtisk. Redakce opravu odmítla.

Nyní k gauchos. Česky gaučové jsou jihoameričtí pasáci dobytka (někdy skotáci, honáci), v USA jsou kovbojové, v Mexiku vaqueros. Pánové M.Machado a J.Larocca popsali brazilskou parodiji Parodia gaucha. Jméno řádně etymologicky zdůvodnili tím, že na nalezišti se pohybovali místní obyvatelé nazývaní gauchos (gaučové). Mohli použít název gauchoana – gaučová, gauchoi – gaučova, gauchorum – gaučů. Rozhodli se pro málo používaný třetí způsob gaucha – pasačka dobytka. Těch tam asi moc nebylo, asi chtěli aby se mluvnický rod botanického rodu a druhu shodoval. To sice není nutné, ale i tento tvar je legální. Botanický název může vzniknout libovolným způsobem je-li zdůvodněn vztah k objektu od kterého je odvozen. Legální jsou i zkomoleniny zkratek, názvů, přesmyčky, nadpozemské bytosti atd. Potom pánové N.Gerloff a H.Henssen ve znaze podpořit rod Notocactus popsali Notocactus gaucha. To bylo také legální i když dnes už neplatné. Problém vznikl, že neznámo kdo začal používat tvar Notocactus gaucho. to už je neomluvitelná chyba. Kdo vymyslel Notocactus gaucho není známo. Aby z Parodia gaucha – pasačka dobytka se stal Notocactus gaucho - pasák dobytka je chybou.

Pro lepší náladu v tomto úmorném horku přidávám pár obrázků z dnešního dne.  Pohled na kvetoucí W. calvescens HU 1564 
     Ve sbírkách ne právě často k vidění N. stockingeri
  No a poslední je N. scopa v. murieli.
 

Opuntia brachyclada?

Dnes mně zaujaly květy Pyrr. taltalensis a tak, aby nezůstalo jenom u nich, pořídil jsem foto ještě Not. gaucho a Not. ottonis STU 946, Uruguay.
Posledně jmenovaný má květ přibližně 7 cm v průměru Od jiného otton. jehož fotku jsem dával před časem se liší barvou epidermia a délkou trnů.
U Pyrr. taltalensis mně překvapila rozdílná barva květů a poměrně malé tělo kdy  již tyto pyrr. kvetou. Pokusil jsem se o sprášení a zajímalo by mně, jaká barva květů bude u potomků, pokud utvoří plod se semeny a  semena  budou klíčivá.

 

Když se řekne echinopsis, mnohý kaktusář řekne Pche. Když ale vykvete jako u mně dnes obrepanda, spadne mnohým brada?
Na druhém obrázku je Gymn. damsii forma centrispinum, VOS 03-045.
Třetí obrázek je Parodia sp. MS 500. Dostal jsem dvě rostlinky ve velikosti malého lískového oříšku. Dnes jsou zasazeny v květináči č. 6. Letos poprvé kvetou. Zatím jedna, druhá se teprve připravuje. 
 

Vašek3 napsal:

Zdravím Láďo dovolím si týkat závidím Ti poloviční květy mně Astrophyta zdá se vystavily pro letošek konec s květy jsem smutný taky nevím co se děje  

Vašku, Astrophyta v tomhle provedení jsou krásná i bez květů, ale je to škoda. U mě toho kvete relativně dost, ale ty květy jsou v mnoha případech proti jiným rokům miniaturní a v některých případech i divně zdeformované, neúplné, apod. Vidím tenhle jev poprvé v životě a jako pěstitelská chyba mně to nepřijde. Navíc se to děje i u kaktusů venku na skalce.

Zdravím Láďo dovolím si týkat závidím Ti poloviční květy mně Astrophyta zdá se vystavily pro letošek konec s květy jsem smutný taky nevím co se děje 

Až na malé výjimky jsou u mě letos všechny květy napříč druhy a rody podstatně menší než v jiných letech. Má někdo podobnou zkušenost?