Téma:

Pokud chceš ariokarpusy, které se podobají těm z nalezišť, tak rostou skutečně pomalu. Pokud chceš ariokarpusy alias nafouklý balon, tak rostou rychle. Co se přesazování týká, nejsem na ně žádný specialista, ale to, co mi prošlo rukama, žádné problémy při přesazení nedělalo a to ani v případě starých rostlin. Osobně si myslím, že okolo toho přesazování a údajné choulostivosti přetrvává řada mýtů.

Petře zkus tu luethyii fyfotit ve věším detailu. Plod by to být mohl, vypadá to tak. ale je to až moc velké, řekl bych. Taky to může být jizva po nějaké zaschlé mamli. V sekci mammilaria, myslím, jsem fotky dával. Přidám fotku semenáčků které přežily loňský pád výsevu na zem.

Hezký fotky trnů zblízka. To už máš nový foťák? 

Aztekium ritteri

... teda ne že bych to poznal ... je to prostě tip

Ak je určitá facebooková stránka verejná, tak nemusíte mať facebookový účet. Ja tak chodím na pár kaktusárskych verejných skupín, síce bez účtu nemôžem prispievať, ale vidím všetky príspevky, obrázky a komentáre. Pozeral som aj túto, čo vám odporučil VláďaN a dá sa tam v pohode dostať. Bez úctu sa dá dostať aj na súkromné stránky, ale musia byť nastavené pre verejnosť - napríklad Kaktusy v Komořanech alebo donedávna fb stránka p. Slabu (ktorý zmenil nastavenia a už sa mi tam nedá dostať).

VláďaN napsal: Podívej se na FB na skupiny Cacti in Habitat, Cactáceas de Mexiko en Habitat, In Habitat!, nebo i jiné. Je toho tam plno.

Nebo na stránky: Genus Melocactus - Melocactus i.t    www.melocactus.eu
 

Podívej se na FB na skupiny Cacti in Habitat, Cactáceas de Mexiko en Habitat, In Habitat!, nebo i jiné. Je toho tam plno.

Problém je v tom, že u kytek, kde s postupujícím věkem stoupá i náročnost pěstování, ti  pěstování semenáčků a mladých rostlin  nic neukáže ani nenaznačí, jedná se o zcela odlišnou disciplinu a musíš bohužel projít všemi stadii, abys věděl, čeho se vyvarovat. Trochu nerozumím tomu, proč srovnávat co vydrží více- samozřejmě, že mladý organismus se vyrovnává s výkyvy a změnami lépe než starý. Jenže vtip je v tom, že kaktusářský kumšt se většinou pozná v tom, jak kdo je schopen pěstovat právě staré kytky, a nikoliv ty mladé. Pokud trochu obstojně zvládneš techniku výsevu, není v podstatě problém vysít a přivést ke klíčení cokoli, ostatně metodologie výsevů je myslím si obzvláště u nás dost na výši. To samé se týká pěstování semenáčků a mladých rostlin. Problémy, jak už jsem psal, přicházejí s věkem a pak je dle mého na místě položit si otázku- jak mi pomohlo to, že jsem zvládl výsev a pěstování kupř. těch mastusů do třech let, když již po pěti šesti letech mám ztráty u pravokořenných rostlin přes 50%? Tam to jde docela rychle a žádné přežívání po několik let. To je klidně možné u soehrensií, lobivií, gymnocalycií apod. , tedy u jednoduchých rodů na pěstování, abych se tedy někoho nedotkl, to bych nerad, ale u konkrétně těch mastusů to šlo vždy velice rychle a můžu tě ujistit, že mi nějakou šanci na rozumování nedaly. Pouze mi daly jasně najevo, že jsem si myslel, že už to mám pravokořenně zmáknuté a tu máš čerte kropáč! Neber to nijak ve zlém, dávám to spíš jako předmět k zamyšlení, že to, co píšeš, může platit u kaktusů snadno pěstovatelných, bez nějakých výrazných speciálních nároků, ale pak existují a budou existovat kaktusy, které vcelku snadno vyseješ, poměrně snadno odpěstuješ po nějaké tři -čtyři roky a pak se rázem můžeš ocitnout v koncích, o vše přijdeš a nějaké pozorování a učení se na výsevech a semenáčích ti bude na starou bačkoru.

Petře, to , že staré rostliny vydrží podstatně víc než mladé neplatí zdaleka pro všechny rody, namátkou rod Echinomastus. Malé semenáče rostou dobře, snad s vyjímkou Emst. johnsonii, ale čím starší, tím víc problémů a citlivost se zvyšuje. To, že stará velká rostlina přežije třeba tři roky bez zálivky ještě neznamená, že je snáze pěstovatelná.Ostatně, vidíš to i na svém niveu.

Myslím, že na té první fotce vidím červce - původce vlnatky (rostlinka vlevo dole).

A prečo sa tak nedajú pestovať? Biogénna krusta?

A k tým starým astrofytám a ariákom....fuu,takto staré a veľké rastliny môže niekto chcieť dať zo svojej zbierky?!

 

V době kdy tam jezdíme jsou ty laguny vyschlé. 
Tohle se hledá podstatně hůř než ariocarpus-
Escobaria abdita, Laguna La Leche, Coah.
 
 
 
 

Hledají se docela dobře.
Ar.kotschoubeyanus v. macdowellii na lokalitě u El Pillar,Coah.

Ahoj Petře, přeji hezké Vánoce a ať Ti ta vášeň pro kaktusy, která z Tvých komentářů úplně sálá, vydrží i nadále. Market

K tomu zvrašteniu - ja mám M. laui, cez zimu a cez leto je zvraštená, a vždy keď ju na jar polejem (keď začne nasadzovať puky) sa o polovicu zväčší. Väčšinou kvitne v priebehu apríla, ale pred týždňom som na nej spozoroval puky (takisto i na M. gracilis).
A ešte k tomu kvitnutiu bez koreňov - tento rok som dostal na záchranu nejaké Acanthocalycium (spiniflorum/violaceum) a bolo takmer bez koreňov. Malo iba 3 korene o dĺžke cca 5 cm a tá rastlina má 17 cm na výšku a 13 na šírku (bez tŕňov), bola nadmerne polievaná, zlý substrát.....a po mesiaci sa objavili 4 puky a nakoniec aj vykvitli .

Tej Mammillaria luethyi prajem aby o tie čakacie korene neprišla, lebo vypadá ako by si už naposledy povedala, že to ešte skúsi.

Mám zkušenost s mlžením takovou, že některý semenáčkům to prostě nevoní. Viz fotka Mammillaria spinosissima f. unopico
To vše na fotce je jen jedna rostlinka v květináči. Prostě jsem mlžil a mlžil až začli z toho hlavatět. Pak jsem toho nechal. Ale zase musím uznat zě jim to spíše prospělo

pemexx napsal: "Lidi zajímají víc polní čísla a lokality než specifika rostlin a jejich podmínky na těch lokalitách..."

Myslim ze si touto vetou dost odporujes.Viem ze si dako zaujaty voci polnym cislam a lokalitam,ale my lokalitaci evidujeme a chceme mat lokality a polne cisla aj prave pre to co si napisal.
Zaujimaju nas specifika rastlin a ich podmienky na tych lokalitach.
Ked budem mat bastarda Thelocactus bicolor,skrizeneho juzneho z Huizache so severnym z Coahuily,do ktoreho sa este pred dekadami zamotal v skleniku bicolor flavidispinus z Texasu...a rastlina vypada ako nic v prirode.....to moc specifika a podmienky nenastudujem.
Prave pestovanie rastlin s evidovanou lokalitou umoznuje skumat jednotlive rozdiely,znaky a chovanie rastlin.
Napriklad ta pestrost bikolorov...sledovat tu uzasnu paletu tvarov a vzhladu rastlin....skumat a porovnavat...
Resp. poviem ti to tvojou recou-po astrofytovsky :preco rozlisujes myriostigmy? naco ich volas columnare,tulense,potosinum atd.? Ved to je len myriostigma ! Po vzore povrchnych americkych botanikov hodme vsetky taxonomicke jednotky a odchylky dokopy a krizme to v sklenikoch jedno s druhym..

Ještě bych přidal, že u naleziště máme často uvedenou i nadmořskou výšku. Např. u čilských rostlin je důležitá i vzdálenost od moře. Pás dosahu "mořské vlhkosti" abychtakřekl je asi 10km. Tzn. mlha Camanchaca mi určuje jakým způsobem pěstovat.

Zimy se u nich opravdu bát nemusíš. Spali jsme před dvěma roky 3km vzdušnou čarou od lokality. Ráno při východu slunce byla pěkná kosa, cestou na lokalitu už nám ale bylo docela teplo, a když jsme je konečně našli, poupata se zrovna začala otevírat.

To PetrZ:

Tak to zkus, zato nic nedáš povede se nebo ne, nemá cenu si říkat když to možná nevyjde nemá cenu to dělat, některé věci kaktusáři ani neví , prostě to tak vychází... a získáš vlastní zkušenost. Já při různém mém tápání to prostě zkouším. I to co se dovím a i to co se "nedovím". Samozřejmě semtam něco padne, ale to už tak chodí.
Někteří mlčí neboť se jim nechce psát, pak tu někdy čelí různým "Ajatoláhům", někdo nechce prozradit kvůli kšeftu třeba...
Já bych je dal do teplého místa , zatopil v akvárku nebo miniskleníčku topnou podložkou a zkoušel...

"Lidi zajímají víc polní čísla a lokality než specifika rostlin a jejich podmínky na těch lokalitách..."

Myslim ze si touto vetou dost odporujes.Viem ze si dako zaujaty voci polnym cislam a lokalitam,ale my lokalitaci evidujeme a chceme mat lokality a polne cisla aj prave pre to co si napisal.
Zaujimaju nas specifika rastlin a ich podmienky na tych lokalitach.
Ked budem mat bastarda Thelocactus bicolor,skrizeneho juzneho z Huizache so severnym z Coahuily,do ktoreho sa este pred dekadami zamotal v skleniku bicolor flavidispinus z Texasu...a rastlina vypada ako nic v prirode.....to moc specifika a podmienky nenastudujem.
Prave pestovanie rastlin s evidovanou lokalitou umoznuje skumat jednotlive rozdiely,znaky a chovanie rastlin.
Napriklad ta pestrost bikolorov...sledovat tu uzasnu paletu tvarov a vzhladu rastlin....skumat a porovnavat...
Resp. poviem ti to tvojou recou-po astrofytovsky :preco rozlisujes myriostigmy? naco ich volas columnare,tulense,potosinum atd.? Ved to je len myriostigma ! Po vzore povrchnych americkych botanikov hodme vsetky taxonomicke jednotky a odchylky dokopy a krizme to v sklenikoch jedno s druhym..

Pokud věříš že jsi schopen ji sprášit, tak si ji vem s sebou v autě do práce(pozn.:chce to teploučko)nebo tam kde se pohybuješ pokud zrovna nejsi řezník na lince, hlídat a pak v nejlepším, = plně rozvinutý květ s pylem provést zásah (pokud je to vůbec kvůli samospašnosti možné). Znám kaktusáře, který takto vozí lepší (= chtěné) astrophyta a omluví se i z pracovní schůzky,aby si je včas sprášil na předních sedačkách v autě. Méně emotikonů a víc odvahy. MK

Nevím, jestli ty průhledné květináče jsou pro naše rostliny vhodné, vzpomínám si, že jeden starší kaktusář mě při mých začátcích od nich odrazoval.

Sbírka kaktusů ve skleníku olomouckého výstaviště není bohužel dobrým příkladem prezentace kaktusů, i když laikům to tak asi nepřipadá, protože nic jiného neviděli. Rostliny sice vzrostlé, už něco pamatují,ale nevhodně pěstované, vytáhlé,popadané,mezi nimi mumie. To platí nejen pro astra. Gruzoni se táhnou zpod stínu cereusů, což jsou jediní,kterým se tam snad daří. Ale možná že se to tam trochu zvedá, už jsem tam cca 2 roky nebyl

Petre koukni na S bazar,jsou tam na prodej stary astra. Je to nekde za Brnem

ahoj, ta věc s vyhazováním má nejméně dvě roviny. Rostliny uhnilé nebo jinak poškozené jsou určitě zralé pro popelnici, ale co s kytkami, které jsou poškozené sluncem, houbou, virózou nebo čímkoli jiným. Většina kaktusářů trpí nedostatkem místa a mnoho z nás nemá před sebou tolik času, aby se dočkali znovuvzkříšení postižené rostliny. I když jsou mezi námi takoví, kteří tu záchranu přijmou jako výzvu a rostlinu svojí péčí zachrání před popelnicí. Ala jiná otázka je, vědomě různě poškozené a neduživé rostliny s čistým svědomím prodávat.

Petr Z. napsal:

Mimochodem, "naučit se vyhazovat" není moudro z mé hlavy. Řekl mi to jeden velmi zkušený pěstitel/sběratel a byla to citace jiného vyhlášeného pěstitele/sběratele. Oba z Brna a oba znáš. Oba mají krásné sbírky! Můžeš si tipnout kdo to byl

No v oddíle jsem trošku dýl než ty (od roku 2008), ale tohle "moudro" jsem od nikoho neslyšel.
K darování nechtěných rostlin bych spíš použil slůvko zbavil se, než vyhodil.
Slůvko "vyhodil" jsem nedávno použil já a to v souvislosti s hnijícími semenáčky choulostivých druhů. A domnívám se, že na to jsi i reagoval.
A chceš-li mít pěknou sbírku, musíš vysévat, z výsevů vybírat ty nejpěknější a nejvitálnější kousky a nezbavovat se předčasně těch, které máš navíc, abys měl ty nejkrásnější, které svým pěstováním poškodíš, měl čím nahradit.

No koukám na to niveum a zdá se mi,jak zmiňuje možnost Peri, že takto reagovala pokožka na sluneční záření za přispění Mospilanu, který mohl zůstat zaschlý na pokožce po postřiku či v těle rostliny,pokud jsi zaléval podmokem.Nevím, proč si tedy tu rostlinu vůbec tím Mospilanem stříkal Petře, nezdá se,že by byla něčím napadena ???. U těch myriostigem u Honzy bych řekl, že to zažloutnutí je to reakce na slunce bez přispění nějakého přípravku, taky se mi to občas objeví. Mám ve sbírce myriostigmy z několika lokalit,pouze u jedné lokality jsou rostliny dost citlivé ma sluneční záření a občas se popálí, ostatním to nevadí

Tak jsem se na ta astrophyta trochu podíval. Nechci dělat chytrého, ale souhlasím s Honzou Čápem, že Mospilanem to primárně není. Jedná se o nivea a zrovna nivea, podle mých zkušeností, jsou nejcitlivější astrophyta, samozřejmě se mnou nemusí mnozí souhlasit. Napadají mě dvě možnosti, sám řekni, která by byla pravděpodobnější. A) To niveum před poškozením vypadalo na to, že moc sluníčka nezažilo- nemohla by to být reakce na zásadní změnu podmínek, přílišné oslunění a s tím spojené "uvaření" ? Rostlina měla napadené kořeny, původní substrát je jiný a určitě byla přesazena. Pokud jsi uspěchal zálivku, nivea to nemají ráda, nedošlo k zahojení kořenů a ty začaly odcházet. Mospilan to mohl celé akcelerovat. Takto totiž velice často ta nivea začnou vypadat, pokud ztratí kořeny, ale žijí klidně ještě rok , než poškození začne být výrazné. Kvetení nic neznamená.

Petr Z. napsal: ... Díky němu jsem také prozřel a zjistil, proč nebudu mít nikdy krásnou sbírku...zatím se totiž nedokážu řídit základním pravidlem krásné sbírky - zatím jsem se nenaučil vyhazovat....

No chlapče, máš zvláštní logiku.
Znám několik fakt pěkných sbírek a jediný způsob, jak si každý z těch pěstitelů se zelenýma rukama udržuje krásnou sbírku je ten, že nechtěnou kytku prostě darují. Vyhazují se jen a pouze "hniloby", které nejen že nerostou, ale zčernají a jsou nebezpečím pro ostatní rostliny.
Pokud tedy ty budeš ve své sbírce držet tyto hniloby, pak je to tvoje věc, ale budeš za blázna.