Loňský podzimní výlet do Mexika byl velice zvláštní. Všude zeleno, zarostlé pangejty, tráva a rozkvetlé luční kytky. A větší část cesty povětšinou zataženo až lezavo. Vůbec to nevypadalo, že jsme v Mexiku a o prodlouženém evropském létě jsme si mohli jen nechat zdát. Jeli jsme sice nejprve na západ od Mexico City, kde je přeci jen běžně vlhčeji, ale situace se směrem na sever a zpět do středu Mexika spíše ještě zhoršovala. A to jsme ještě za pochodu měnili cestu, abychom se vyhnuli nejhoršímu. Těch dnů, kdy jsme si užili sluníčka a tepla bylo opravdu málo. 

Jeden takový den se odehrál 22. října 2018 v okolí Dr.Arroyo. Ten den jsme si trochu přispali. Bylo klidné ráno. Ohniště bylo ještě plné horkého popela, tak jsme jej raději rozhrnuli, aby vychladlo. Stany byly kupodivu suché, což je vždycky fajn. Zabalili jsme a popojeli zpátky za první kopec se záměrem, že prozkoumáme kamenitý svah naproti. Museli jsme se prodrat zarostlou trnitou planinou, a kdyby tu nebyly dobytčí stezky, asi bychom se stěží dostali až na místo. Bohužel po prvním ohledání jsme zjistili, že naše snaha byla marná a že místo je značně zdevastované a poškozené nedávným požárem. Raději jsme se tedy hned vrátili a odjeli směr dr.Arroyo-Sandía. V Sandía jsme se pokoušeli doplnit zásoby, ale byla to mizérie. Čtyři krámy a nesehnali jsme nic kloudného, o čerstvém chlebu ani nemluvě. Jen v posledním krámu jsme nakoupili alespoň pivo. Odjeli jsme rozmrzelí, tenhle den se nám zatím moc nedaří. Zastávka za Sandia na km 22 ale vše rychle změnila.

Jsme u vytržení, celý skalnatý svah je plný Thelocactus conothelos v. argenteus. Jsou to parádní, skvostně vytrněné kytky. Křídově bílé trny září a jsou nepřehlédnutelné již od silnice. Ve sbírkách jsou tyto rostliny většinou hubené, vytáhlé a zdaleka ne tak hustě vytrněné. Důvod je zřejmý. Rostliny rostou výhradně na strmé skále, často přímo v puklinách skal bez jakéhokoliv humusu a zcela nechráněné na slunečním výpalu. Běháme od jedné kytky ke druhé a nemůžeme se nabažit jejich krásou. A postupně nacházíme i další kaktusy. Neolloydia conoidea, Mammillaria candida, Mammillaria sp. bílá trsovitá, Echinocereus sp.zelený, Echinocereus pectinatus, Echinocereus  procumbens. A k našemu překvapení i v rovině za plotem u auta jsou další kaktusy. Je zde obrovský trs Thelocactus multicephalus, kterých takto velikých už není mnoho k vidění, Efc. erectocentrus, velké kopce bílé mamilárie, Ferocactus steinesii. Paráda. Krásná lokalita. A sluníčko to do nás pere na plný pecky. Konečně si užíváme Mexika se vším všudy.

Pod silnicí nás potěšily i další kaktusy. Krásně vytrněný Efc.erectocentrus, zářící Ferocactus pilosus. majestátní Thelocactus multicephalus i obrovský trs bílé mamilárie.