Téma:

Čau Radku, já bych řekl, že je to nějaký hybrid - podle těch karmínových nitek bych hledal některého z rodičů v okruhu L. backebergii...

Před pár lety jsem v Brně na výstavě koupil tuhle kytku se jmenovkou Lobivia peclardiana, tzn. měla by o být L. tiegeliana. Jen ty ostatní kytky, co mám vedené jako L. tiegeliana
vypadají dost jinak a jsou o subtilnější. Házím do pléna k diskusi. Má někdo podobné kytky?

3 x l. aurea (var. sierragrandensis JBE, var. fallax JO 250 a var. dobeana JBE)

Jižan napsal: Tím, že na fóru zveřejňuji různé úlety, může vzniknout dojem že mám ve sbírce samé zmetky. Typické rostliny máme ale všichni hodně podobné, takže se u nich ani nedokážem pohádat a nic nového se nedozvíme. Jak už jsem se kdysi zmiňoval, když si pořizuji nějakou rostlinu, tak protože nemám možnost si ji dojet nasbírat, alespoň se snažím ji získat z několika různých zdrojů. Je to trochu pracné, ale pokud si rostliny se stejným jménem, ale z různých zdrojů nejsou dostatečně podobné, tak je jasné že něco není v pořádku. Trvá dlouhá léta, než člověk získá takový cit pro rostliny a postřeh pro detaily, aby se dokázal dobře orientovat alespoň v jednom rodu. Já už to nestihnu, ale jsem rád, že jsem se z několika takovými kaktusáři seznámil a mohl se chvíli dívat na určitou kytku jejich pohledem.
Tím, že každou kytku o kterou se zajímám vysévám často i několik let z více zdrojů ročně, tím stoupá i pravděpodobnost, že narazím na úlet. Nemám to žádnému dodavateli za zlé, pokud se nepřesvědčím, že to dělá záměrně. Pokud mi z výsevu vyrostou jiné rostliny než jsem očekával, tak je buď vyhodím nebo se emailem, nebo osobně zeptám výrobce. Několikrát se nám takto podařilo zaměněnou rostlinu i správně určit. Dokonce když mi z jednoho výsevu mediolobivek vyrostly krásné pyrrháče, tak sem začal sbírat i tento okruh.
Nikdy, pokud se zmiňuji o úletech, nezveřejňuji jejich zdroj. Nikdy jsem tady nenapsal, kdo má na svědomí tu záměnu pampany. Nevedu si žádnou evidenci přehmatů, ale to, že se splete každý, bych dokázal prokázat a potvrdili by mi to i samotní dodavatelé, protože jsou to vesměs féroví lidé.
Rozebírám to tu tak důkladně pro ty, kteří s výsevy teprve začínají, že to není nijak zvláštní jev a je třeba s občasnou záměnou počítat a to i v rámci rodů.
P.s. Hodně by mne zajímalo, kdo je u nás větší dodavatel lobivek než on. Ale i v Podkrkonoší se dají sehnat parádní kytky.

Moc pěkně napsaný též spomínám na své začátky, kdy sem se seznámil, s hodně skvělými lidmi kaktusáři a hledal svůj nejoblíbenější rod na specializaci a hledal člověka který má stejný zájem o rod lobivia jako já a sehnal sem ho až posledních letech ale jsem za to rád.
P.s. Hodně by mne zajímalo, kdo je u nás větší dodavatel lobivek než on. Ale i v Podkrkonoší se dají sehnat parádní kytky.[/quote] Tak stým neporadím ale asi je to jedno.
poz.morče.

Filip Jelínek napsal:

morče napsal: Pokud je to vážně on tak pochybuji že by zaměnil tyhle druhy

Popravdě si nemyslím, že chyba musela vzniknout při sprašování. Klidně to mohlo vzniknout při balení a distribuci semen. Každej kdo dělá semena ve větším může v tomto udělat chybu, záměna čísla za číslo, špatně přečtená popiska, pytlík s označením jiné položky ..... Já vůbec nepochybuju o tom, že i ten nejpečlivější se může splést.

Já sice nic nebalím pro zasílání, protože semena neprodávám, ale v posledním výsevu systému LEMPL se mi mezi astro objevilo gymno? Protože regenuruji substrát, tak předpokládám, že semeno přežilo vše co s tím dělám : prosévání na různé frakce, vyprání atd. Jen mi vrtá hlavou, že poslední výsev LEMPL byl do "jen přesáté Forestiny", kde jsem jen odstranil nejhrubší frakci a s regenerovaným substrátem to vůbec nepřišlo do styku. Jediný přenašeč jsem já. Jo Panna Maria taky počala jako panna, takže se není čemu divit. Jem borec

Tím, že na fóru zveřejňuji různé úlety, může vzniknout dojem že mám ve sbírce samé zmetky. Typické rostliny máme ale všichni hodně podobné, takže se u nich ani nedokážem pohádat a nic nového se nedozvíme. Jak už jsem se kdysi zmiňoval, když si pořizuji nějakou rostlinu, tak protože nemám možnost si ji dojet nasbírat, alespoň se snažím ji získat z několika různých zdrojů. Je to trochu pracné, ale pokud si rostliny se stejným jménem, ale z různých zdrojů nejsou dostatečně podobné, tak je jasné že něco není v pořádku. Trvá dlouhá léta, než člověk získá takový cit pro rostliny a postřeh pro detaily, aby se dokázal dobře orientovat alespoň v jednom rodu. Já už to nestihnu, ale jsem rád, že jsem se z několika takovými kaktusáři seznámil a mohl se chvíli dívat na určitou kytku jejich pohledem.
Tím, že každou kytku o kterou se zajímám vysévám často i několik let z více zdrojů ročně, tím stoupá i pravděpodobnost, že narazím na úlet. Nemám to žádnému dodavateli za zlé, pokud se nepřesvědčím, že to dělá záměrně. Pokud mi z výsevu vyrostou jiné rostliny než jsem očekával, tak je buď vyhodím nebo se emailem, nebo osobně zeptám výrobce. Několikrát se nám takto podařilo zaměněnou rostlinu i správně určit. Dokonce když mi z jednoho výsevu mediolobivek vyrostly krásné pyrrháče, tak sem začal sbírat i tento okruh.
Nikdy, pokud se zmiňuji o úletech, nezveřejňuji jejich zdroj. Nikdy jsem tady nenapsal, kdo má na svědomí tu záměnu pampany. Nevedu si žádnou evidenci přehmatů, ale to, že se splete každý, bych dokázal prokázat a potvrdili by mi to i samotní dodavatelé, protože jsou to vesměs féroví lidé.
Rozebírám to tu tak důkladně pro ty, kteří s výsevy teprve začínají, že to není nijak zvláštní jev a je třeba s občasnou záměnou počítat a to i v rámci rodů.
P.s. Hodně by mne zajímalo, kdo je u nás větší dodavatel lobivek než on. Ale i v Podkrkonoší se dají sehnat parádní kytky.

juniperbushman napsal:

morče napsal: Okruh marsoneri - jajoiana neexistuje: N:
Lobivia chrysantha (Werd.) Backbg.
Lobivia marsoneri (Werd.) Backbg.
Lobivia jajoiana Backbg.
Jsou samostatné druhy nemají proč se mezi sebou křížit a ještě k tomu se psama to jen člověk je mastí mezi sebou aby na tom vydělal. To genetikou nemá nic společného.)

Okruh marsoneri - jajoiana existuje, protože jsem si ho vytvořil. Okruh není taxonomická kategorie, proto si můžu pod tento pojem shrnout rostliny s podobnými vlastnostmi.
Pokud budeme vysévat klasické "staré" taxony, zejména ty bez polních čísel, musíme počítat, že budeme občas překvapeni výsledkem. I když rodičovské rostliny odpovídají popisu a zejména představě pěstitele, nemůžeme vyloučit jejich hybridní původ. V minulosti se pěstitelé často uchylovali z důvodu nedostatku pěstitelského materiálu k takzvanému zpětnému křížení v B linii. Navíc u Lobivií (některých) se vyskytuje vzájemná "sourozenecká" sterilita ve druhé a hlavně další generaci. No, a pak je "Každej pyl dobrej"!

Tak to jo člověk si vytvoří cokoliv.

Filip Jelínek napsal:

morče napsal: Pokud je to vážně on tak pochybuji že by zaměnil tyhle druhy

Popravdě si nemyslím, že chyba musela vzniknout při sprašování. Klidně to mohlo vzniknout při balení a distribuci semen. Každej kdo dělá semena ve větším může v tomto udělat chybu, záměna čísla za číslo, špatně přečtená popiska, pytlík s označením jiné položky ..... Já vůbec nepochybuju o tom, že i ten nejpečlivější se může splést.

Tak to jo u velkých to jo u malých ne, zatím se nestalo že, by se s plet vždy vyklíčí co má .poz.morče.

morče napsal: Pokud je to vážně on tak pochybuji že by zaměnil tyhle druhy

Popravdě si nemyslím, že chyba musela vzniknout při sprašování. Klidně to mohlo vzniknout při balení a distribuci semen. Každej kdo dělá semena ve větším může v tomto udělat chybu, záměna čísla za číslo, špatně přečtená popiska, pytlík s označením jiné položky ..... Já vůbec nepochybuju o tom, že i ten nejpečlivější se může splést.

morče napsal: Okruh marsoneri - jajoiana neexistuje: N:
Lobivia chrysantha (Werd.) Backbg.
Lobivia marsoneri (Werd.) Backbg.
Lobivia jajoiana Backbg.
Jsou samostatné druhy nemají proč se mezi sebou křížit a ještě k tomu se psama to jen člověk je mastí mezi sebou aby na tom vydělal. To genetikou nemá nic společného.)

Okruh marsoneri - jajoiana existuje, protože jsem si ho vytvořil. Okruh není taxonomická kategorie, proto si můžu pod tento pojem shrnout rostliny s podobnými vlastnostmi.
Pokud budeme vysévat klasické "staré" taxony, zejména ty bez polních čísel, musíme počítat, že budeme občas překvapeni výsledkem. I když rodičovské rostliny odpovídají popisu a zejména představě pěstitele, nemůžeme vyloučit jejich hybridní původ. V minulosti se pěstitelé často uchylovali z důvodu nedostatku pěstitelského materiálu k takzvanému zpětnému křížení v B linii. Navíc u Lobivií (některých) se vyskytuje vzájemná "sourozenecká" sterilita ve druhé a hlavně další generaci. No, a pak je "Každej pyl dobrej"!

Jižan napsal: Mrzí mně, že se nedokážu vyjádřit srozumitelněji, ale měl jsem tím na mysli, že náš zdroj je totožný. Oba nejčastěji nakupujem Lobivie od stejného dodavatele.a je docela možné, že jsme se tam někdy i sešli.

Pokud je to vážně on tak pochybuji že by zaměnil tyhle druhy
Lobivia chrysantha (Werd.) Backbg.
Lobivia marsoneri (Werd.) Backbg.
Lobivia jajoiana Backbg

z lobivii pampana a prodával semena hybridů .

Jinak jeho seznam semen můžete nalézt na olomouckých stránkách kk olomouc
www.carciton.cz/kaktusy/nabidka.htm je to ten první poz.morče. B)

Mrzí mně, že se nedokážu vyjádřit srozumitelněji, ale měl jsem tím na mysli, že náš zdroj je totožný. Oba nejčastěji nakupujem Lobivie od stejného dodavatele.a je docela možné, že jsme se tam někdy i sešli.

Jižan napsal: Možná, že jsem udělal chybu, že jsem sem dal fotky těch nejmíň povedených. Ostatní jsou Lob.marsoneri hodně podobné a to by demonstrovalo mou teorii jak část těchto úletů vzniká. Neznám ty zákonitosti, ale pokud dojde k nežádoucímu zkřížení, tak někteří potomci zdědí vzhled po matce, jiní po otci a zbytek jich je někde mezi. Část vzniklých semenáčů má tedy vzhled čistokrevných rostlin, ale když si takovéhle rostliny v dobré víře někde na burze pořídíme, dávají pak hybridní potomstvo. I v jejich potomstvu se ale dá vybrat pár rostlin, které mají vzhled čistokrevných atd. Tohle nebezpečí je u rostlin, u kterých neznáme jejich historii, tak jak je to třeba u těch určovaných podle fotek. I takové rostliny můžou být pár let používány u profesionálů k produkci semen, než je na to někdo upozorní. Možná je tohle důvod, proč i hodně zkušení kaktusáři se zdráhají vyrobit pár semen pro kamarády? - museli by se napřed přesvědčit, jestli všechny rostliny které přicházejí v úvahu jako opylovači, dávají čistokrevné potomstvo.

Pro Morče: pochybovat je lidské a každý máme právo na svůj názor. Já mám jiný, přesto ale tenhle zdroj pokládám za neobyčejně seriozní a férový a rád zde nakupuji. Letos jsem si odtud odvezl krásné lobivky, velkou radost mám z Lob.maximiliana charazasensis R206.

Juniperbushman píše: "Okruh marsoneri - jajoiana se s ostatníma lobivkama a echinopsisama dost neochotně kříží, ale s tou chrysanthou bych tomu věřil." Jeho názorů na genetiku si velice vážím a tak se budu snažit vypátrat důvod, jak je možné, že mám tolik hybridů s tím charakteristickým hrdlem.

Okruh marsoneri - jajoiana neexistuje: N:
Lobivia chrysantha (Werd.) Backbg.
Lobivia marsoneri (Werd.) Backbg.
Lobivia jajoiana Backbg.
Jsou samostatné druhy nemají proč se mezi sebou křížit a ještě k tomu se psama to jen člověk je mastí mezi sebou aby na tom vydělal. To genetikou nemá nic společného.

Pro Morče: pochybovat je lidské a každý máme právo na svůj názor. Já mám jiný, přesto ale tenhle zdroj pokládám za neobyčejně seriozní a férový a rád zde nakupuji. Letos jsem si odtud odvezl krásné lobivky, velkou radost mám z Lob.maximiliana charazasensis R206.

Já váš zdroj neodsuzuji a pokud vám pasuje není důvod ho měnit, já jen se divím že je prodává určitě musel vědět, je to není z pampany ale z Lobivia marsoneri f. rubescens což by u té první fotky byla pravda, ale asi bych to ne hrotil každému se líbí něco jiného poz.morče.

Možná, že jsem udělal chybu, že jsem sem dal fotky těch nejmíň povedených. Ostatní jsou Lob.marsoneri hodně podobné a to by demonstrovalo mou teorii jak část těchto úletů vzniká. Neznám ty zákonitosti, ale pokud dojde k nežádoucímu zkřížení, tak někteří potomci zdědí vzhled po matce, jiní po otci a zbytek jich je někde mezi. Část vzniklých semenáčů má tedy vzhled čistokrevných rostlin, ale když si takovéhle rostliny v dobré víře někde na burze pořídíme, dávají pak hybridní potomstvo. I v jejich potomstvu se ale dá vybrat pár rostlin, které mají vzhled čistokrevných atd. Tohle nebezpečí je u rostlin, u kterých neznáme jejich historii, tak jak je to třeba u těch určovaných podle fotek. I takové rostliny můžou být pár let používány u profesionálů k produkci semen, než je na to někdo upozorní. Možná je tohle důvod, proč i hodně zkušení kaktusáři se zdráhají vyrobit pár semen pro kamarády? - museli by se napřed přesvědčit, jestli všechny rostliny které přicházejí v úvahu jako opylovači, dávají čistokrevné potomstvo.

Pro Morče: pochybovat je lidské a každý máme právo na svůj názor. Já mám jiný, přesto ale tenhle zdroj pokládám za neobyčejně seriozní a férový a rád zde nakupuji. Letos jsem si odtud odvezl krásné lobivky, velkou radost mám z Lob.maximiliana charazasensis R206.

Juniperbushman píše: "Okruh marsoneri - jajoiana se s ostatníma lobivkama a echinopsisama dost neochotně kříží, ale s tou chrysanthou bych tomu věřil." Jeho názorů na genetiku si velice vážím a tak se budu snažit vypátrat důvod, jak je možné, že mám tolik hybridů s tím charakteristickým hrdlem.

juniperbushman napsal:

Jižan napsal: Marsoneri mají velké sklony k promiskuitě. Vyséval jsem v roce 08 pampany od známého specialisty na lobivie a ani on je neuhlídal. Z těch šesti semenáčů, co jsem nevyhodil má pět růžový jícen. Za předpokladu že semena prodejce opravdu sklidil z pampany, se geny od matky moc neprosadily.

Tak přesně stejné rostliny jsem měl kdysi ze semen Lob. sanguiniflora × nigrostoma. Bohužel jsem ty semenáčky spálil dřív než začaly kvést.

To se občas stane, že se některý z rodičů zapomene u sousedů.

Jižan napsal: V tom případě by mi nezbylo, než pěstovat pampelišky. Neznám žádného prodejce, kterému by občas neujela ruka. A to mám vážné podezření, že nakupujem s Morčetem u stejných. Jedna z příčin "úletů" může být i to, že někteří hybridi mají všechny zjevné znaky čistokrevné rostliny a zjištění, že nedávají kvalitní potomstvo nějaký čas trvá. A to platí i o sulkách. Každý rok si pro vlastní potřebu nějaká semena udělám a snažím se být hodně pečlivý a stejně se stane, že mi vyjdou kytky, které raději zlikviduju, proto ani od prodejců nečekám zázraky. Je lepší s nějakým omylem počítat a snažit se nepouštět ho dál do oběhu.

Tak to pochybuji, jelikož od nich už seji lobivie už od roku 2008 a žádný zmetky od nich ze semen nelezou a variabilita semenáčků je v rámci druhu v pořádku a odlišnost vzhledu semenáčku je daná danými podmínkami prostředi.poz.morče.

Jižan napsal: Marsoneri mají velké sklony k promiskuitě. Vyséval jsem v roce 08 pampany od známého specialisty na lobivie a ani on je neuhlídal. Z těch šesti semenáčů, co jsem nevyhodil má pět růžový jícen. Za předpokladu že semena prodejce opravdu sklidil z pampany, se geny od matky moc neprosadily.

Tak přesně stejné rostliny jsem měl kdysi ze semen Lob. sanguiniflora × nigrostoma. Bohužel jsem ty semenáčky spálil dřív než začaly kvést.

V tom případě by mi nezbylo, než pěstovat pampelišky. Neznám žádného prodejce, kterému by občas neujela ruka. A to mám vážné podezření, že nakupujem s Morčetem u stejných. Jedna z příčin "úletů" může být i to, že někteří hybridi mají všechny zjevné znaky čistokrevné rostliny a zjištění, že nedávají kvalitní potomstvo nějaký čas trvá. A to platí i o sulkách. Každý rok si pro vlastní potřebu nějaká semena udělám a snažím se být hodně pečlivý a stejně se stane, že mi vyjdou kytky, které raději zlikviduju, proto ani od prodejců nečekám zázraky. Je lepší s nějakým omylem počítat a snažit se nepouštět ho dál do oběhu.

Jižan napsal: Marsoneri mají velké sklony k promiskuitě. Vyséval jsem v roce 08 pampany od známého specialisty na lobivie a ani on je neuhlídal. Z těch šesti semenáčů, co jsem nevyhodil má pět růžový jícen. Za předpokladu že semena prodejce opravdu sklidil z pampany, se geny od matky moc neprosadily.

Pěkná úroda bastardů to jestli je Lobivia pampana tak to se, dám na sulky a tam mám jistotu čistých druhů a spousty novinek a hezky kvetoucích poz.morče. p. s. změnil bych specialistu na lobivie :

Marsoneri mají velké sklony k promiskuitě. Vyséval jsem v roce 08 pampany od známého specialisty na lobivie a ani on je neuhlídal. Z těch šesti semenáčů, co jsem nevyhodil má pět růžový jícen. Za předpokladu že semena prodejce opravdu sklidil z pampany, se geny od matky moc neprosadily.

HonzaC napsal: Taky mám ve sbírce pár oříšků. Tuhle krasavici mám ve dvou exemplářích ve sbírce od roku 1986, kdy jsem si je přivezl coby centimetrové semenáčky od pana Rektoříka jako L. haageana var. chrysantha. Což je údajně synonymum pro L. marsoneri. Budiž. Marsonerka je hodně variabilní, ale tahle kytka mi už do té variační šíře moc nejde. Navíc marsoneri a iridescens mají hodně jednotnou dobu kvetení, u mě tak od půlky června do půlky července. Tyhle dvě kvetou strašně nerady a když už, tak v srpnu. Nikdy se mi nesešly a když se mi objevil náhodný plod, semena sice odpovídala tvarově a barvou L. marsoneri, ale byla znatelně větší. Takže taky nevím, o co se jedná. Tak ji nechávám dál jako haageana chrysantha. Mimochodem, jak vidno, za 28 let moc nahoře nenarostla, ale pod zemí je řepa mající průměr tak o 2 cm větší.

No, já bych na cedulce L. hageana var. chrysantha zaměnil to var. za ×. Okruh marsoneri - jajoiana se s ostatníma lobivkama a echinopsisama dost neochotně kříží, ale s tou chrysanthou bych tomu věřil.

Jižan napsal: Přehrabuji se v fotkách, co jak letos kvetlo a nevím si rady s touhle lobivkou. Našel jsem u ní jen kousek jmenovky ...Toro Salta. Prohledal jsem své záznamy, co jsem si kde pořídil a nedokážu ji k ničemu přiřadit. Nevěděl byste někdo jméno, abych ji mohl pořídit nějakého partnera?

Tak tady je jednoznačně jedním z rodičů Lob. wrightiana.

Díky za ten poučný rozbor! Můžu ji tedy s klidným svědomím zařadit mezi ostatní hybridy. Podezření jsem měl, když se mi ji nepodařilo přiřadit ani k jednomu druhu co znám, ale já jich zase tolik neznám a hlavně - nemohu porovnávat podle svých rostlin, protože přes veškerou snahu jich mám dosud velké procento špatně určených. K získání kvalitních rostlin nejsou komerční nabídky semen ten nejvhodnější zdroj. No ale zase to není žádná nuda, člověk si užije spoustu překvapení.

Jižan napsal: Přehrabuji se v fotkách, co jak letos kvetlo a nevím si rady s touhle lobivkou. Našel jsem u ní jen kousek jmenovky ...Toro Salta. Prohledal jsem své záznamy, co jsem si kde pořídil a nedokážu ji k ničemu přiřadit. Nevěděl byste někdo jméno, abych ji mohl pořídit nějakého partnera?

Snad se na mě zlobit Jižan nebude, ale já bych na jmenovce místo Toro, Salta viděl spíš zahrada, Evropa. Žádný známý druh mi to nepřipomíná, resp. připomíná mi to spíš směs více druhů. Do Quebrada del Toro se z klasických lobívií jezdí hlavně pro L. chrysantha a její formy, to tohle není určitě. Pak se poblíž dají najít - pokud mě paměť neklame - různé formy L. densispina a snad i něco od L. sanguiniflora (var. breviflora?). Ta by v těle odpovídala asi nejvíc, ale kvete úplně jinak. Květ mi tvarově připomíná nejvíc L. pugionacantha nebo pentlandii a trny L. wrightiana Račte si vybrat... Ale kytička je to nádherná, tu bych si hejčkal.
Taky mám ve sbírce pár oříšků. Tuhle krasavici mám ve dvou exemplářích ve sbírce od roku 1986, kdy jsem si je přivezl coby centimetrové semenáčky od pana Rektoříka jako L. haageana var. chrysantha. Což je údajně synonymum pro L. marsoneri. Budiž. Marsonerka je hodně variabilní, ale tahle kytka mi už do té variační šíře moc nejde. Navíc marsoneri a iridescens mají hodně jednotnou dobu kvetení, u mě tak od půlky června do půlky července. Tyhle dvě kvetou strašně nerady a když už, tak v srpnu. Nikdy se mi nesešly a když se mi objevil náhodný plod, semena sice odpovídala tvarově a barvou L. marsoneri, ale byla znatelně větší. Takže taky nevím, o co se jedná. Tak ji nechávám dál jako haageana chrysantha. Mimochodem, jak vidno, za 28 let moc nahoře nenarostla, ale pod zemí je řepa mající průměr tak o 2 cm větší.

Jo to že lokalita sedí, ale to je jak napsat "severní morava" protože v tomhle "ďolíku" světa je tak rozdílná populace a klimatické podmínky .... tady budou muset zasáhnout specialisti a pokusit se určit kytku.

A není to Quebrada del Toro, Salta ? Ale jméno si netroufám, jedině od někoho kdo tam jezdí.

Jirka Musil: Moc lidí do těchto končin nejezdí... Jo, teď v listopadu jsme tam nedojeli...autu se už nechtělo...zůstali jsme před průsmykem na 4300m... a jinak - pitný režim znamená dostatek pivka a vína, pak to řídké nepřijde. A na tu výšku i jiné podpůrné prostředky jako med apod. Takže - lokalita bude holt příště. Nicméně už ty oreocereusy před tím stály za to...

Přehrabuji se v fotkách, co jak letos kvetlo a nevím si rady s touhle lobivkou. Našel jsem u ní jen kousek jmenovky ...Toro Salta. Prohledal jsem své záznamy, co jsem si kde pořídil a nedokážu ji k ničemu přiřadit. Nevěděl byste někdo jméno, abych ji mohl pořídit nějakého partnera?

až budu tyhle kytičky vysévat tak si na ty Vaše strasti vzpomenu.Snad mě to vyjde neb jste nasadil prakticky svou kůži,a to bych si neodpustil

Při dohledávání na lokalitách se přihodí všechno možné ... ale asi jsi zanedbal pitný režim a dal jsi si místo slivovice jeden stejk navrch. To se potom pomstí Nejmenovaný kolega kaktusář při dohledávání na lokalitě neudržel balanc v té "divné" poloze a sedl si. Nejenom si potom nesedl dlouho, ale nejvíc ho mrzelo, že nejhezčí lobivie si prostě pos.....