Většina kaktusářů pravděpodobně považuje balkónové prostory jenom za takové „podřadné“ a dočasné místo pro umístění rostlin. Každopádně řada pěstitelů nemá jinou možnost, kde se realizovat a je fakt, že i zde pěstitel může dosáhnout výborných výsledků, vzpomeňme na sbírku pana Korandy. Já bych však rád ukázal na možnou cestu i jiným směrem.
Před lety jsem se také pokoušel o pěstování mrazuvzdorných rostlin, zkoušel jejich zimovzdornost, vyséval a sháněl řízky opuncií, pořizoval mrazuvzdorné druhy rodů Echinocereus, Escobaria a Coryphantha. Něco rostlo, něco méně, něco zůstalo, něco odešlo. Každopádně se tyto rostliny různě promíchávaly s ostatními, neměl jsem vyhrazené místo pouze pro ně, chyběl mi v tom systém a kolikrát to ani nerostlo. Postupně jsem vyslechl rady zkušených, zejména našeho průkopníka pěstování mrazuvzdorných echinocereusů Milana Kůrky a postupně se to začalo skládat dohromady.
Jednoho roku jsem nějak využil váhání a zaneprázdněnost mé manželky a obsadil balkón, konkrétně místo po muškátech či petúniích. Balkón (či spíše lodžii) máme směrem na JJV. Takže orientace směrem slunci je velmi vhodná, kytky jsou na slunci od rána do večera. Jsou vně zábradlí a ve výšce asi 7 metrů nad terénem, takže fouká-li aspoň trochu, jsou stále na čerstvém vzduchu. Občas zalévám já, občas příroda. Kytky celkem dobře rostou, odnožují a hlavně kvetou. Zimování je jednoduché, pouze je přendám ze zábradlí na parapet okna nebo stolek pod oknem. Tím jsou ochráněny od zimních plískanic, i když občas jsou zafoukány sněhem.
Takže tímto jsem dosáhl toho, že kytky mají své místo a funguje to skvěle. V souladu s Milanovými zkušenostmi nejsou ve skleníku (kde špatně rostou), jsou na větším průvanu (takže omezuji zahnívání od zasychajícího květu), minimalizuji manipulaci na jaře a na podzim (nemusím vystěhovat skleník, abych zazimoval mrazuvzdorné). Další výhody jsou obrovské: nezalévám denně (natož dvakrát), minimalizuji potřebu odstraňování odkvetlých květů (z muškátů lítá ukrutný bordel na všechny strany) a nemusím se rozčilovat s plísní na petúniích (chcíply také třeba už v půlce sezóny…).
Ano, je tu jedna nevýhoda, omezený prostor neumožňující tvořit obrovské kolekce. Ono to přeci jenom chce větší květník (myšlen rod Echinocereus), aby to rostlo. Tuto zkušenost jsem si sám ověřil tehdy, když jsem přesadil do nádob větších, než se to běžně dělá u ostatních kytek. Rázem to více roste, více kvete i odnožuje. Tedy semenáčky o průměru 2 cm do květníku 6 až 7 cm, od 3 cm do osmičky květníku, od 5 cm do misky o průměru 13 cm – tlustostěnná DETAR. Nyní mne čeká přesazování a zvažuji, zda jít cestou větších misek nebo rovnou truhlíku pro dvě až 3 rostliny. Sázím do směsi z ¾ říčního písku a ¼ rašelinového substrátu, trošičku vápence tam taky přihodím. Nerozebírám kořenový bal.
Pro úplnost ještě uvádím seznam rostlin, které na balkóně pěstuji již více let: E. triglochidiatus SB300, E. triglochidiatus „inermis“ RP105, E. triglochidiatus „inermis“ SB686, E. coccineus SB850, E. coccineus DJF789.25, E. coccineus 'mojavensis' SB692, Escobaria leii ex Kůrka, Escobaria missouriensis, Coryphantha vivipara var. arizonica SB701 a pár dalších. Inspirací budiž i naše klubová akce semen, kde je každoročně nabízen široký sortiment semen mrazuvzdorných kaktusů. Snad jsem nastínil cestu, kudy se lze ubírat při vyhledávání dalších míst vhodných pro obsazení kaktusy a vyhlašuji válku muškátům.