Dnešní mladí kaktusáři už neví, jaké byly problémy s kaktusařením před třiceti lety. kaktusář měl rostlinu, měl místo, ale neměl do čeho ji zasadit. Jít a koupit si květníky prostě nešlo. Ono nešlo víc věcí: koupit si pozemek, sklo, pozinkovaný plech, železo a cement na skleník ... I když člověk měl peníze, trh prostě neexistoval. Ale kaktusařit se chtělo.
Květníky se nahrazovali lecčíms. Něco popisuje Milan výše, sázeli jsme do všelijakých misek od jogurtu, mléka a podobně. Když už se objevili na trhu květníky 6 x 6 cm, stáli tehdy 1,- Kčs. při přepočtu pivním a benzínovým koeficientem vynásobíme deseti. jak by se dnes kaktusařilo, kdyby šestka stála 10,- korun. Vzpomínám, jak jsem vyráběl misky ze starých eternitových šablon a pak to drátkoval dohromady. Mám je dodnes, jen jsem je natřel syntetikou.
Dnes se objedná u pana Pöppelmana a může se sázet.
Taky ty kolekce podle toho vypadaly. Každý květník jiný, hliněné byly popraskané. Dnes nasázíme kolekci do jedné velikosti a pak to jinak vypadá.
Ještě bych vzpomenul jaký přínos má pro kaktusaření dostupnost přepravek na ovoce nebo pečivo. Zpřístupnění těchto přepravek způsobilo doslova revoluci v kaktusaření. Však mohli bychom mít tolik rostlin, kdybychom měli přepravky, které na zimním stanovišti skládáme jednu na druhou. Nebo nedejbože, kdybychom museli kaktusy brát znovu do ruky a vyndavat do polic na zimovišti?
Ale zpět ke květníkům. Větší kaktusy mají radost, když je zasadíme do misek, protože substrát není tak dlouho vlhký. Také kaktusář je za misky raději, protože se nemusí tahat s tolika kilama substrátu. I esteticky jsou misky hezčí.
V Plzni Na Belánce v Zemědělském zásobování se objevily umělohmotné misky asi před patnácti léty. Jsou téměř ideální pro kaktusy. Plast je robustní, čili ani po těch patnácti létech se nezničily. Misky jsou cihlové barvy a na první pohled vypadají jako keramické. Na rozdíl od jiných typů mají rovný neohnutý lem a tak je možno je vzít spolehlivě peánem. Nelze pominout, že jsou cenově příznivé.
V obchodě na Belánce je však jeden problém. Vedoucí prodejny vždy objedná jen dvacet misek od jedné velikosti. nenechá se přesvědčit, aby se zjara více zásobil. Takže člověk mnohdy odchází s prázdnou, když misky vykoupil před ním jiný kaktusář.
Pravděpodobně tato skutečnost donutila Jirku Konstantinoviče k činu. Sehnal dodavatele a začal misky nabízet na kaktusářských akcích. Dokonce levněji než na Belánce.
U vstupu na schůzi je letáček s nabídkou:
Průměr 13 cm: 9,- Kč / ks
Průměr 15 cm: 10,- Kč / ks
Průměr 17 cm: 13,- Kč / ks
Průměr 20 cm: 17,- Kč / ks
Průměr 22 cm: 25,- Kč / ks
Průměr 26 cm: 28,- Kč / ks
Taktéž jsou tam uvedené zeleninové přepravky nízké za 65,- Kč a vysoké za 85,- Kč / ks.
Na závěr ještě jednu poznámku k nedostatku materiálu před třiceti lety ze začátku tohoto příspěvku: Nedostatek byl nejen stavebního materiálu, ale i veškerého rostlinného materiálu. Tady v Čechách jsme si při kaktusaření museli poradit se vším tím nedostatkem. To je také důvod, proč v Čechách se všeobecně kaktusy pěstovat umí. Tedy na rozdíl se Západní Evropou. Dokážeme je vysévat, roubovat i kultivovat.
Nedostatek tedy naučil kaktusáře Dalibora nejen housti ale i pěstovat kaktusy.