Návštěva výstavy kaktusů v Rokycanech r. 1970
Výstava v Rokycanech vždy lákala svou atraktivností, ale hlavně tím, že byla blízko. No a tak jsme se s Vašíkem Korandů domluvili, že po práci se tam rozjedeme. Výstava byla zajímavá i po stránce nákupu rostlin a tak jsme si přišli na své. Byla tam i řada přátel se kterými jsme se již dříve navštěvovali díky Mirkovi Slavíkovi a i jiným přátelům.
Šťastni po dobrém nákupu jsme odjížděli domů. Dojeli jsme do poloviny „Pohořku“, když tu náhle něco zarachotilo v převodovce a byl konec. Nezbylo nám nic jiného, než-li milého Trabantíka vytlačit až na vršek. Naštěstí jsem zjistil, že jedině čtvrtý převodový stupeň je funkční díky volnoběžce. Vašek mi pomohl Trabantíka do pohybu a za jízdy se mu podařilo naskočit – tenkráte nám bylo o 30 roků méně. Díky tomuto se nám podařilo dojet až na kraj Plzně odkud už mi odtáhl otec domů.
Návštěvy u Vaška Černého v Plané u Mar. Lázní
Byly to jedny z prvních návštěv, kam mi pozval Mirek Slavík. Vašek byl Mirkovo kamarád a tak i já jsem z toho těžil. Vašek byl jeden z prvních lidí, co pěstoval semenáčky na peireskiopsis a neměl problém dostat semena z venku. A za další nebyla nouze o novinky. protože měl skleník, kde byla enormní vlhkost, tak se mu dařilo přímo senzačně.
Další výhoda byla jeho profese – pracoval jako lesní dělník a tak cestou do práce sbíral hříbky, ty sušil a posílal je tetě do Ameriky a ta mu za to zaplatila, co si vybral ze seznamu p.Kunclera.
Vašík pochopitelně vybíral jen to nejlepší a samozřejmě – novinky. Nu a proto se vyplatilo k Vašíkovi jezdit. Uvážíme-li, že benzín v té době stál 2,10,- Kčs, tak si dovedete představit, že když jsem naplnil prázdnou nádrž u Trabanta (obsah činil 28 l), tak ze 100,- Kčs mi vrátili u pumpy 50,- Kčs – to se to jezdilo – že?!!
Vzhledem k tomu, že jinak do republiky se nová semena dostávaly velice těžko, takže čím dál tím víc se jezdilo k Vaškovi. Kdo jste ho znali, tak mi dáte za pravdu, že je to rovněž perfektní kamarád a že nezištně dá co může. Rád na něj vzpomínám.
