Téma:

Konečne som dostal povolenie presadiť tieto tučnoslisty  (nie sú moje ale mojich rodičov) Doteraz nechápem ako to tie rastliny mohli prežiť. Sú už aj 20 rokov v rovnakom kvetináči, bez odtokových dier, polievané aj cez zimu 1x týždenne, zasadené v nejakej rašeline...kvitnúť som ich teda nikdy nevidel.     

sú to už poriadne kúsky: na porovnanie plechovka pivečka a kmeň

myslel som si že v kvetináči nebude prakticky žiadna zem- že bude vyplnený kompletne koreňmi, to som so teda poriadne mýlil.
 
korene som očistil len tak light viac mi strach nedovolil   ak by to boli moje rastliny rozhodne by som ich zbavil všetkého toho blata  

ako substrát som použil zem na kaktusy a sukulenty a miešal som to s pemzou pomer 2:1  

takto to vyzerá po presadený+ rodičom som dal trochu edukácie ako to polievať tak snáď sa tie rastliny budú mať o čosi lepšie  
 
 

Když se mi  moje  oblíbené  E.obesy  začnou  tlačit  o sebe,  no  co  zbývá...  přesadit. A je  to paráda,  nepíchá to,  kořeny  zkrátím,  ty  řezné  rány  rychle  pak  zaschnou 
a od  př. Pavlíčka   mám  květináčky  ,  no a pak  to  roste  už samo    

Aj počas letnej stagnácie. Zhodli sa na tom aj kolegovia kaktusári z Talianska a Francúzska.

Děkuju, pane Varček. A přesazujete jen v zimě, nebo se dá i teď během letní stagnace? 

Premytá vápencová, dolomitická drvina v substráte  je dobrá.
 

Ahoj,
kdy přesazovat mrazuvzdorné Echinocereusy a Escobarie? Můžu teď v době letní stagnace, nebo je lepší počkat na zimu? A mám jim přidat vápenec, nebo radši neutrální substrát písek/zeolit/perlit/trocha hlíny?
Díky moc. 

Pro Cykasa.
Rozbor substrátu na obsah prvků - dalo by se najít, jak se dělají rozbory v laboratoři - musíš být trochu chemicky zručný a nějaká laboratorní výbava, mít to kde udělat, čas co tomu věnuješ....  Když to dáš laboratoři, tak cena přes 1000 Kč za rozbor. To domácí s dokupem chemikálií a výbavy vyjde asi ještě dráž. Pokud substrát nepoužíváš ve velkém množství tak se to asi nevyplatí.
Navíc bych smysl viděl jen u nějakých extremních hodnot.
Sukulenty jsou většinou kytky,co musí vydržet všecko, a rostou tam, kde nic jiného. Tak bych začal o rozboru přemýšlet až když neporostou. Nebo budou hromadně odcházet.
U hnojiv je napsané deklarované složení, myslím že bude vcelku sedět. Pokud chceš změnit obsah prvku v květináči, dá se přepočítat, kolik hnojiva na jakou změnu, obsah prvků se většinou uvádí v mg na kg půdy. Pozor na nějaké radikální změny.  A taky bacha na překročení koncentrace roztoku hnojiva, pokud to přeženeš, tak vytvoříš v květináči takový roztok, že ho kaktusy ani nedokážou nasát. Nebo se ti po vyschnutí vysráží na povrchu i kaktusech. Ředění na návodu sice není pro kaktusy, ale bude sedět pro většinu kytek. 
Mám vlastní zkušenost ze svého mládí. Někde jsem se dočetl že Haworcie potřebují kyselý substrát, tak sem Haworcii, která roky v pohodě rostla a kvetla přilil trochu octa. Protože lakmusový papírek se nezbarvil jak měl. Borok kytka to nerozchodila, a za 14 dnů z ní zbyly jen listy s mrtvým prostředkem.

Asi tě Josefe nepotěším, ale v domáckých podmínkách to zjistit nelze, snad kromě hodnoty pH.Pokud použiješ tu nejprimitivnější metodu, to jest že substrát pokapeš octem a on zašumí, tak zjistíš, že se v něm vyskytuje Ca, ale kolik, to už ne. Zrovna tak je tomu s N,P, K, Mg. Musel by sis nechat udělat rozbor, všechny ostatní metody, např.  výluh a pak porovnání dle stupnice lakmusového papírku k hodnotě pH jsou jen velmi hrubě orientační.Lepší je stanovení pH pomocí pH-metru, tady dalo by se říci se to blíží profi stanovení v laboratoři a pH metry jde koupit, ale co se týká ostatního- bohužel. A dále- vezměme situaci, že přesazuješ a namícháš substrát. Uděláš výluh, vezmeš pH metr a zjistíš pH, upravíš a jsi spokojen, kytku zasadíš. Přejde rok a ty vezmeš tentýž substrát a zjistíš, že hodnota pH většinou stoupla, ať již postupným uvolňováním Ca např, z mletého vápence, kamínků etc. Co uděláš? Budeš mít tři možnosti- a) při malé změně to hodíš za hlavu a nebudeš dělat nic, b) při velké změně b1) znovu vše vyndáš a přesadíš, b2) nějakým způsobem, nejspíše pomocí nějakého slabého roztoku kyseliny se budeš snažit pH srazit. Z praktického hlediska bod b1 téměř předem vylučuji a bod b2 je poměrně z hlediska možného negativního ovlivnění růstu rostlin riskantní. Tudíž si já osobně myslím, že nakonec přesazení co každé 4-5let je asi takovým kompromisním řešením pro mladé a střední kytky a ty staré, vzhledem ke známým nepříjemným doprovodným jevům jejich přesazování, se s tím už holt budou muset nějak poprat.

Při pěstování kaktusů v květináči to bez přihnojení nejde. Tedy pokud nechceme každý rok přesazovat. Proto bych měl dotaz:
Existuje nějaká možnost, jak v domácích podmínkách zjistit Ph substrátu a také obsah Ca, N, P, K, případně stopových prvků?

Jinak je případné přihnojení jen "pokus" (kdy, jak často, kolik, jaké hnojivo, ...) a to se netýká jen kaktusů, ale i jiných rostlin. Například Ph substrátu je pro některé rostliny hodně důležité. Vše se dá řešit případným přidáním vápence nebo kyselé rašeliny, ale otázka je kdy a kolik? Totéž se týká obsahu dusíku, fosforu, draslíku nebo stopových prvků v substrátu.

Co se týká mého příspěvku - komukoli povoluju použít z něho cokoli, spojit a podobně, dával jsem to na několikrát, aby se mi to nějak nezašmodrchalo.
Kaktusy co mají velké kořeny sadím po 2 - 3 do hlubokých květináčů o průměru 15 - 20 cm, když se srostou k sobě a už nemají místo, tak je sadím po 1.
Snažím se sadit k sobě ty, co mají stejné nároky.
Kořeny záměrně neskracuju a hlavně se snažím nepoškodit ty silné. Jinak tenké kořeny většinou při pečlivějším čistění odpadnou, je to vidět i na doprovodných fotkách, kde z mnoha kořínků zůstaly jen sem tam nějaký. Jestli se ty ohnou, neřeším, jde o hlavní ztloustlé kořeny. Ty slabé stejně prorostou nový květináč za sezonu. Jinak musím sebekriticky přiznat, že velké kaktusy taky moc nepřesazuju, většinou na to dost dlouho čekají.

Jirko, předběhl jsi mě .
Vše dělám stejně, jak popsal Jageno, až na to zkracování kořenů. Odstraním starý substrát a zkrátím je tak, aby se v pohodě vešly do "normálních" květináčů, u mě jsou to ty socialistické - Kroměříž. Jiné nepoužívám. Pro velké rostliny mám plastové misky, ty jsou také mělké.
 

jageno napsal: 5. Co z toho vyplývá ?
Kaktusy tvoří víc hmoty pod zemí než nad zemí - nejspíš všechny druhy.
Pokud nemá kaktus velké kořeny - je něco špatně se substrátem nebo jsi ho nezalil.
Pokud nehnojíme - (zálivkou, přidáním hnojiv do substrátu) je jediným zdrojem živin substrát. 
Nepřesazuješ kaktusy - pěstuješ bonsaje, které bojují neustále o život v krajně nepřiznivých podmínkách.
Neodstraňuješ starý substrát při přesazování  a hnojíš - zůstávají negativní podmínky - zasolení substrátu se kumuluje, škůdci na kořenech, kořeny nemají kam růst a nejspíš ti brzo roztrhnou nebo vyboulí květináč, v substrátu se hromadí odpadní látky, které kaktus kořeny vylučuje (nikdo je neodstraní, v květináči není dostatek organismů jako v běžné půdě, navíc je zpomalujeme suchem).
Neodstraňuješ starý substrát při přesazování a nehnojíš - totéž co předešle a navíc málo živin.
Při přesazování - průměr květináče přesahuje průměr kaktusu o 1/3 - 1/2 u kulovitých kaktusů v pořádku, u sloupovitých málo.
Více stejných nebo různých kaktusů v květináči - rostou lépe.
Hloubka květináče - hoooodně hluboký pokud chceme přirozený růst(kořeny by neměly být ohnuté nahoru, aspoň ty hlavní), tomu přizpůsobit počet zálivek - čím hlubší, tím méně.
Odolnější kaktusy - Lobivie, Echinopsisy, Weigartie, Notokaktusy, Rebucie,  Echinocereusy, Acanthocalycia, Mammillarie, Opuntie, Oreocereusy, Aylostery, Trichocereusy ap. vydrží mokrý substrát i při nízkých teplotách. Asi to není optimální, ale pravidelně mi na podzim(říjen) do kaktusů venku naprší, a vysušují se ve skleníku celou zimu při teplotě občas i pod 0 st C(ne celý den, přes noc mrzne, přes den nad 0st C). Pokud něco odejde (kusy za rok), okamžitě po zjištění odstaňuju.
Mělké misky  - pokud má kaktus možnost, prokoření jakýkoli prostor. 
Přesazovat vždy do větších květináčů než byl ten předchozí.
Pokud přesazuji z mokrého substrátu, nechám kořeny aspoň den zaschnout, než je zasadím.

Jako všechno v pohodě,co píšeš, s jedinou výhradou, a to je to zkracování,resp. nezkracování kořenů a sázení do hlubokých květináčů přizpůsobených délce kořenů.  Do jakého květináče zasadíš třeba fosuláč o průměru těla 5 cm,co má kořeny dlouhé 10 a více cm?? 

Ahoj Petře Z, pokud se chceš pokusit dát něco dohromady, tak se určitě domluvíme, jakým způsobem to provést. Třeba to bude počátek něčeho nového. Jenom pozor na autorství příspěvků.

Ke špatné zkušenosti se zimním přesazováním jsem měl asi napsat, že čilské kaktusy, které z 90% pěstuji, mají velmi dlouhou dobu stagnace, dokonce mám podezření, že po letní stagnaci se už některé rody neprobouzejí. Vycházím z  toho, že po zálivce v této době odcházejí do lovišť věčných.
Zálivka tedy musí přijít hodně brzy na jaře, aby to trošku rostlo. A vydatná. Dá se říct, že tyto rostliny zálivkou probouzím ze zimního spánku.
Vždyť auraty jsou na horách jižně pod Vicuňou pod sněhem celou zimu a na jaře dostávají vodu z tajícího sněhu a pak už celý rok nic. I Ritter píše o těchto rostlinách, že je na jaře vyhrabával ze sněhu.
U těch čilských rostlin z pobřeží je to trošku jiné, asi to nebude sníh, ale velké dávky zimního deště. Občas ještě v některých letech zaprší i v průběhu roku. Pak jsou z toho většinou záplavy. Takové městečko Chaňaral by mohlo vyprávět.
Zalévám-li tedy časně zjara je jasné, že nemůžu čekat na zacelení kořenů, které v zimě přesazuji, někdy do půli jara.
Samosebou, že brzká zálivka není jediná před obdobím stagnace, ale těmi dalšími už riskuji ztrátu rostlin při změně počasí.
Protože zatažená obloha po ránu a vidina deště nemusí nutně znamenat, že toto pro zálivku příznivé počasí vydrží třeba i jen do večera.

Petr Z. napsal: Nechtěl by někdo Janegovi přízpěvky spojit do jednoho a udělat z toho článek? Myslím si, že by to za to stálo....
 

Máš zelenou

Jageno napísal:  Jako substrát používám písčitou půdu z pole, pro choulostivější přidávám písek a kamínky, pH neřeším, organickou hmotu neřeším, hnojiva do substrátu nepřidávám, občas přihnojuji zálivkou 0 - 3x ročně komplexním hnojivem (Wuxal, Krystalon).

Jageno!
Si šťastný človek keď máš možnosť používať ako substrát písčitou půdu z pole.

5. Co z toho vyplývá ?
Kaktusy tvoří víc hmoty pod zemí než nad zemí - nejspíš všechny druhy.
Pokud nemá kaktus velké kořeny - je něco špatně se substrátem nebo jsi ho nezalil.
Pokud nehnojíme - (zálivkou, přidáním hnojiv do substrátu) je jediným zdrojem živin substrát. 
Nepřesazuješ kaktusy - pěstuješ bonsaje, které bojují neustále o život v krajně nepřiznivých podmínkách.
Neodstraňuješ starý substrát při přesazování  a hnojíš - zůstávají negativní podmínky - zasolení substrátu se kumuluje, škůdci na kořenech, kořeny nemají kam růst a nejspíš ti brzo roztrhnou nebo vyboulí květináč, v substrátu se hromadí odpadní látky, které kaktus kořeny vylučuje (nikdo je neodstraní, v květináči není dostatek organismů jako v běžné půdě, navíc je zpomalujeme suchem).
Neodstraňuješ starý substrát při přesazování a nehnojíš - totéž co předešle a navíc málo živin.
Při přesazování - průměr květináče přesahuje průměr kaktusu o 1/3 - 1/2 u kulovitých kaktusů v pořádku, u sloupovitých málo.
Více stejných nebo různých kaktusů v květináči - rostou lépe.
Hloubka květináče - hoooodně hluboký pokud chceme přirozený růst(kořeny by neměly být ohnuté nahoru, aspoň ty hlavní), tomu přizpůsobit počet zálivek - čím hlubší, tím méně.
Odolnější kaktusy - Lobivie, Echinopsisy, Weingartie, Notokaktusy, Rebucie,  Echinocereusy, Acanthocalycia, Mammillarie, Opuntie, Oreocereusy, Aylostery, Trichocereusy ap. vydrží mokrý substrát i při nízkých teplotách. Asi to není optimální, ale pravidelně mi na podzim(říjen) do kaktusů venku naprší, a vysušují se ve skleníku celou zimu při teplotě občas i pod 0 st C(ne celý den, přes noc mrzne, přes den nad 0st C). Pokud něco odejde (kusy za rok), okamžitě po zjištění odstaňuju.
Mělké misky  - pokud má kaktus možnost, prokoření jakýkoli prostor. 
Přesazovat vždy do větších květináčů než byl ten předchozí.
Pokud přesazuji z mokrého substrátu, nechám kořeny aspoň den zaschnout, než je zasadím.



 

4. Po očištění kořenů , je vidět, že menší kořeny, které se neutrhly při čištění přesahují hloubku květináče cca 4x. (Viditelné při zvětšení snímku.)
Je vidět kořínky odnoží, které se začínají tvořit bez poškození veg. vrcholu hlavního stonku.
Okamžitě sázím do suchého substrátu, i přesazené kasktusy na jaře kvetou, v mých podmínkách Efc. koncem února a v březnu. Pěstuju je v zimě ve skleníku při teplotách od 0st C do teploty, na kterou skleník vytopí slunce. Úhyn 0 kusů, první zálivka opatrná v březnu, jinak v dubnu. Jako substrát používám písčitou půdu z pole, pro choulostivější přidávám písek a kamínky, pH neřeším, organickou hmotu neřeším, hnojiva do substrátu nepřidávám, občas přihnojuji zálivkou 0 - 3x ročně komplexním hnojivem (Wuxal, Krystalon).

3. Efc. lancifer, stáří cca 20 let, přesazován před asi 5 lety, květináč 7 cm.
Po vyjmutí z květináče, jsou vidět kořeny rostoucí ode dna květináče a stářející se kolem stěn květináče a hlavní kořen stáčející se kolem dna květináče.
Po částečném odstranění substrátu je vidět prokořenění květináče.
 

2. Očistím kořeny od substrátu- dobrá je na to malířská štětka( štěteček je malý a trvá to dlouho), snažím se odstranit všecko co jde, včetně poškozených kořenů, slabé kořeny jdou pryč( 95%), silnější vydrží
Na obrázku je vidět jak vypadají kořeny po očištění, nic nezkracuju, kořeny dosahují zhruba trojnásobek hloubky květináče. Je vidět zahýbání kořenů podle dna květináče.
Samovýsev 2 nebo 3 letý semenáček a Anacampseros rufescens
Kořeny zhruba 5x delší jak samotný kaktus.
 

1. Postup přesazování(pro začínající kaktusáře), aneb jak to dělám já.
Nějaký Echf. stáří asi 10 let v květináči 6 cm, naposledy přesazovaný před cca 3 lety. 
Po vytažení z květináče.
Jsou vidět kořeny, které se stáčejí kolem stěn květináče, protože nemají dost místa, navíc semenáčky ze semen, které vypadaly ze suchých plodů a Acampseros rufescens, co mi zapleveluje zbírku.

Přesazuju v zimě (od prosince do začátku vegetace), na stáří nehledím, kořeny neskracuju, co odpadne to odpadne, když vidím suché kořeny, jdou pryč, napadené a rezavé tam nejsou, to už je po kaktusu. Ještě je očistím štětečkem tak, aby tam nic nezbylo. Kaktusy mám celoročně v polykarbonátníku, tam taky přesazuju do suché písčité hlíny. Kaktusy od +- října nevidí vodu do zhruba dubna. Přesazuju i samovýsevy zpod větších rostlin, je mi líto je zlikvidovat, takže přesazuju i kaktusy co mají průměr 2 mm. Co vydrží, to vydrží, většinou všecko co najdu a přesadím. Přesazené kaktusy dávám spíš do zadu, kde je menší osvětlení takže se nepálí. Nepěstuju žádné háklivé a vzácné druhy. Všecko po přesazení na jaře začíná růst.
Pro Petra Z.- jestli jsi to přesazoval v zimě, tak ještě nemohou být zakořeněné, to bude až na jaře až začnou růst. Nějaké poškození a ořezání kořenů musí kaktus vydržet - v přírodě taky o nějaké kořeny mechanicky přijde. Ronění šťávy - poškození vodivého pletiva, kytka se snaží ránu zacelit.
Věc o které nic nevím a rád bych se něco dověděl - +- 80% vyšších rostlin žijí v symbióze s nějakou houbou (houbami), (ten zbytek možná s něčím jiným jen to zatím nevíme) a co kaktusy ?? Ví o tom někdo něco ?

peri napsal: Před třemi roky jsem přesazoval šest starých retususů, určitě jim bylo přes třicet let .Kořeny měly dlouhé, tudíž jsem je fikl bez pardonu ještě jednou tak blíže k tělu, než jak ukazuje na obrázku Jirka. Z kořenů nastal silný výron tělních šťáv, zastavil jsem ho elektrikářskou sádrou a jak jsem již výše psal, ariáky jsem nechal nasucho měsíc a půl. Poté jsem je zasadil do minerálního substrátu a do konce sezony v pohodě zakořenily. Dle mého názoru ani u těchto starých rostlin není třeba bát se zkracování, ale je třeba počítat s tím, že stání nasucho a celková doba kořenění budou přiměřené věku a specifiku těchto kytek.

Vrátím se tady k tomu příspěvku Periho - nevím, čím je to ovlivněno, ale ronění toho bílého rosolu při zkrácení řepy ariáku není pravidlem. Teď jsem přesazoval cca 25 ks fissurátů 7 let starých,kořeny přerostlé, tak jsem všechny zkrátil zhruba ve stejné úrovni, z toho asi jen 6 ks začalo ronit tělní tekutinu, ostatní nic, suché kořeny. Těžko říct, co má na to vliv. Že by osmotický tlak v pletivech?? Rostliny vypadaly stejně, žádné výrazné seschnutí. Jinak ta sádra bezva nápad Peri

Letos je ideální počasí na zimní přesazování .

Dnes opět pokračovalo zimní přesazování... tyto Astr.asterias byli presazené vloni v únoru a původně jsem je letos nechtěl přesazovat, ale nedalo mi to a vyklepnul jsem je... a...
mohutný kořenový bal,pěkně prorostlý, sotva šel vyklepnout...

Očištěné kořeny...

Zkrácené kořeny...





A v sezóně v pohodě kvetly v několika vlnách,bohužel jsem je moc nefotil, tak alespoň tyto fotky... nepozoroval jsem nějaký pozdní nástup kvetení ani růst...
Jen ještě dodám, první zálivka je vždy Lignohumátem, v průběhu sezóny ji ještě opakuji min.jednou..

Petr Z. napsal: Máte někdo zkušenost z následujícím substrátem?

.

Používám už několik let pro mexičany. Kaktusy spokojené, ale je to docela těžké na stěhování.

Několik let sázím vše do tuhoto substrátu a vše bez problémů. Včetně malých semenáčků.

Petr Z. napsal: Máte někdo zkušenost z následujícím substrátem?

Pro malé množství kaktusů (menší sbírka) určitě špatný nebude, ze zvědavosti jsem ho vyzkoušel loňskou sezónu na pár semenáčků a dobrý. Ale ta cena! Na větší sbírku dost ranec... jsem v plném proudu přesazování a v současné době mám spotřebovaného cca 150l svého substrátu a to jsem tak v půlce...

Já sázým vše do tohoto substrátu profík a nedám na něj dopustit