Téma:

Jara napsal:

miro napsal: V každém případě na zálivku kaktusů v zimě je lepší teplá voda. Nejde tu moc o to, co mají rádšej rostliny, ale o to, že ta studená moc zebe

Miro,kdepak teplá voda.V zimě je na to nejlepší Ostravská vařonka:2 dcl červen.vína 5 cl vodky nebo rumu,citron,skořice,hřebíček 2 kostky cukru.Pro otrlejší se víno a gořala dává 1ku1.

Jaro, kdeže to bydlíš?

miro napsal: V každém případě na zálivku kaktusů v zimě je lepší teplá voda. Nejde tu moc o to, co mají rádšej rostliny, ale o to, že ta studená moc zebe

Miro,kdepak teplá voda.V zimě je na to nejlepší Ostravská vařonka:2 dcl červen.vína 5 cl vodky nebo rumu,citron,skořice,hřebíček 2 kostky cukru.Pro otrlejší se víno a gořala dává 1ku1.

V každém případě na zálivku kaktusů v zimě je lepší teplá voda. Nejde tu moc o to, co mají rádšej rostliny, ale o to, že ta studená moc zebe

No a právě tady získáváme náměty pro to zkoušení nových postupů. Je jasný, že jsou věci některý nepřenositelný, ale z každýho postupu se dá vytěžit nějakej podnět.

Jo a taky nám to pomáhá nebýt objevitelem slepých uliček, jak řikal Jára Cimrman

Taky to tak vidím, to pokusničení z nás dělá objevitele a to je vždy lákavé a dobrodružné ...

Pekne si to vystihol.

Tak se pořád točíme kolem zálivky dokola a stejně se nejspíše nedopátráme jiného výsledku, než že neexistuje universálně platný recepis pro zálivku . Ani by mne to netěšilo, vždyť právě v tom je ten um a fígl, v tom odhadu a pozorování v mejch podmínkách, na mejch kytkách v mém způsobu pěstění /obalech, substrátu, umístnění.../ A vo tom to je. Kdyby to šlo paušalizovat, bylo by to lehčí jak pěstovat salát. Jsem rád, že tomu tak není a nikdy asi nebude. Díky Vám Kaktusové, za to, že jste tak rozmanití, že mohu dál zkoušet a přesvědčovat se na svých chybách, že vím, že vlastně nic nevím. DÍK

Zdendo, pořádný průvan vznikne spíš při menším otevření (sám jsem zasíťovanou plochu trochu zmenšil). A nejdůležitější je rozdíl v teplotách mezi otevřenými průduchy. Pokud máš např. skleník na frajplace, slunce ohřeje vzduch kolem skleníku na stejnou teplotu a uvnitř nemá v podstatě vzduch důvod proudit. Navíc při venkovní teplotě nad 30°C se ani moc nemůže ochladit (vlastní zkušenost - dřív jsem to tak měl). Ale když otevřu okno ze skleníku do studené garáže, která má otevřené okno na severní dvorek, tak z jižní strany skleníku ten vzduch pěkně frčí. To je rozdíl v teplotách v létě třeba 55°C na jižní straně budovy, kam se opírá slunce a kde mám skleník, proti asi 25°C na severní straně zastíněné budovou a velkou borovicí. Je to lepší, než elektrický větrák ...

Zdenda napsal: Pavel+Filip

A možná je ten problém v tom, že při vyšší teplotě voda v květníku nevydrží těch Petrčechem vypátraných 24 hodin, aby rostlina byla schopna vodu "absorbovat".

Možná vám všem to připadne zvláštní,ale zálivku dělám podmokem vždy večer a přebyt.zálivku odstraním až druhý den odpoledne pokud nějaká zbude.

Podle mě to taky bude vo tom, v čem jsou ty kytky zasazený. Počítám, že u volný půdy ten problém bude výrazně menší.

cykas napsal: Tak to mě těší, že jsem našel alespoň 2 zastánce způsobu pěstování bez letní stagnace .

Vždycky asi bude záležet i na tom, jak intenzivní to větrání je (spíš tedy pořádný průvan).
Mám otevřenou celou jednu stranu, na boku okno a na druhém dveře a stejně stagnují.

Pavel+Filip

A možná je ten problém v tom, že při vyšší teplotě voda v květníku nevydrží těch Petrčechem vypátraných 24 hodin, aby rostlina byla schopna vodu "absorbovat".

Včera měl v Brně přednášku Ing.Heřtus.Mimo jiné ukázal něco z Tenerife.Zálivka je ve velkopěstírnách prováděná kapková,v každé zálivce je hnojivo a ochr.prostředky a vše je řízeno přes počítač.Tím chci jenom říct,že v každých podmínkách je to jiné.Jiné v přírod.prostředí domoviny,jiné ve velkopúěst.na Kanár.ostrovech či Thajsku a jiné u nás a to se bude lišit od Aše až po Košice a jiné to bude ve Frýdlantském výběžku a odlišné v Českých Budějovicích.Dále se budou lišit zálivky podle substrátu ve kterém rostliny každý z nás pěstuje ap.Proto zde naleznete jenom rámcovou radu,vše ostatní si musí každý zařídit dle svých poměrů a zkušeností.
Chybami se člověk učí,i když někdy bývají chyby bolestivé.

Teď už to nenajdu, ale před časem na sousedním fóru proběhla diskuse na toto téma a tuším Petr z Čech tam vysvětlovakl, že pro příjem vody potřebují kaktusy noční teploty pod 20°C. Složité biologické zdůvodnění si už nepamatuji. Denní teploty jim v této logice nevadí, jsou na ně zvyklé. Proto jsem se snažil zalévat večer, když bylo jasné, že nebudu mít ve skleníku tropickou noc a z mých druhů nic neodcházelo. Takže jsi mě zmátl, musím se popídit, jak to s tou biologií vlastně je ...

ILPAZK napsal: Tohle mě zajímá. Považuješ za parno, kdy se nemá zalévat, vysoké denní a noční teploty po delší období nebo i souvislé období vysokých teplot ve dne, kdy teplota v noci spadne alespoň trochu pod 20°C?

Tak teď ti řeknu svůj názor, ale ber to jen jako můj dojem.
Myslím, že o noc nejde, protoře se ty kořeny uvařej ve čtyřicítkách odpoledne.
Ale nedokážu to úplně podložit nějakým pozorováním dlouhodobým. Spíš usuzuju kdy a jak jsem co pohřbil a to mě ukazuje na ten můj pocit.

Filip Jelínek napsal: Coryphanthy jsou poměrně tolerantní. Ale třeba Escobarky jako E. hesterii a E. nelliae maj tendence kapat pokud je blbě v parnu zaleješ...

Tohle mě zajímá. Považuješ za parno, kdy se nemá zalévat, vysoké denní a noční teploty po delší období nebo i souvislé období vysokých teplot ve dne, kdy teplota v noci spadne alespoň trochu pod 20°C?

Coryphanthy jsou poměrně tolerantní. Ale třeba Escobarky jako E. hesterii a E. nelliae maj tendence kapat pokud je blbě v parnu zaleješ...

Tak abych se přiznal, nikdy jsem moc nerozlišoval jednotlivé druhy a rody co se týká pěstování. Jsou na tom u mě všichni stejně, jako za komunismu.
Ono to vypadá, že mám jen několik rodů, ale fakt je, že na ukázku mám i dost jihoamerických kaktusů, ...

Pokud dáš jen několik málo vydatných zálivek za sezonu a k tomu pohyb vzduchu, trvám na tom, co jsem napsal: letní stagnace = fata morgana.
Pěstuju tak i rostliny z jihozápadu USA (C. poselgeriana, valida, scherii, ...) a nestěžují si .

cykas napsal: Tak to mě těší, že jsem našel alespoň 2 zastánce způsobu pěstování bez letní stagnace .

Cykasi, tahle generalizace stran pěstitelských postupů je špatně.
Každá kytka chce svoje, pokud jí člověk má pěstovat dobře. Snažit se všechno strčit do jednoho pytle znamená jen to, že některý kytky nebude mět smysl pěstovat, protože nepřežijou, nebo budou hnusný. A ty tu selekci víceméně děláš, jak sám píšeš
Ono Cykasi obecně napsat, že stagnace vůbec není, neni pravda, sorry..
Pravda by ovšem jistě byla, kdybys napsal "kytky, kerý pěstuju v mých podmínkách stagnaci nepotřebujou", protože to je fakt, kterej nelze zpochybnit.
Já u Feráků a i dalšich kytek co ty pěstuješ taky žádnou stagnaci nedržím, jen se snažím zalejvat do vody. Jsou ovšem kytky u kerých jí držím, protože zkušenost mě naučila, že pokud to neudělám, tak skápnou.

Tak to mě těší, že jsem našel alespoň 2 zastánce způsobu pěstování bez letní stagnace .

Jirka napísal:

V létě klidně zalívejte kdykoliv, když nejsou pařáky nad 28-30 °C, nejlépe večer.

tak to je aj moja filozofia

Ukázat nemůžu, protože žádné sklerokaktusy ani pediokaktusy nemám, ani jsem nikdy neměl .

Ale viděl jsem hodně sbírek, takže píšu jen to, co jsem viděl na vlastní oči. Ono by to bylo nadlouho, popisovat proč nemám rostliny pod sklem (nepropuští UV záření)nebo polykarbonátem (nechci mít "vyčouhlé" rostliny), proč nepěstuju uvedené druhy (stejně jako disko, ...). Stručně řečeno proto, že mě moc nezaujaly, že se v našich zeměpisných podmínkách dost dobře nedají na vlastních kořenech pěstovat (a roubování je pro mě něco jako rudá na krocana), že vyžadují jiné pěstitelské podmínky.
Důvod je i ten, že člověk nemůže pěstovat všechno a proto každý pěstuje to, co se mu líbí. No a mě se líbí trochu jiné kaktusy.

cykas napsal: Ono pěstovat pedio/sclero/echinocereusy ve skleníku není nejlepší nápad. Uvedl bych jeden příklad, jak říká Miloš Zeman bonmot, ale nechci zbytečně někoho popudit, takže raději ne.

Zatím jsi nám žádné svoje pedio/sclero neukázal a tak vážně pochybuju, že výše uvedené máš nějak podloženo.

Henry napsal: Nechám substrát proschnout a zalévám znova a jelikož používám docela vzdušný substrát, proschne obvykle během pár dnů. Když jsem ale teď koukal na fotky z Mexika od "Scleráka", v jakém jílovitém substrátu ty kaktusy rostou, tak tam bych zaléval asi daleko méně.

Zkusil ses někdy podívat jak to vypadá vevnitř takového většího květníku se vzdušným substrátem? Skoro bych se vsadil, že ve dvanáctkách a větších květníkách nebude ještě suchej ani teď.

Dle mé klasické literatury nastává stagnace tehdy, když teplota ani v noci nepoklesne po více dnů za sebou pod 20°C. Pokud např. silným větráním průvanem přes přilehlou chladnou budovu na sever od skleníku docílíte poklesu v noci pod 20°C, ke stagnaci nedojde. Dle mého min. max. teploměru registruji za poslední 4 roky (co mám skleník v provozu) celkem 3 noci (ne-souvisle), kdy se mi chlazení nepodařilo a teplota zůstala na 21°C. Takže se stagnace neobávám.
K Cykasovi: kdybych zaléval do deště, asi by mi vše uschlo, neb u nás prší jen na jaře a na podzim (občas) Tak leju, když klukům vyschnou květináčky, což je třeba u šestek v létě prakticky furt ...

Faktem je to, že pojem letní stagnace a s tím spojené nezalévání vzniklo z důvodu, že v horku zalité kytky obvykle odejdou, uvaří se jim kořeny. Tak se prostě v tomto počasí přestalo zalívat. Bohuže se z toho pro některé stalo dogma, které dodržují bez ohledu na to, jaké počasí panuje. Fascinuje mě, když se mě někdo zeptá, jestli jsem už ukončil stagnaci, přitom se teploty dlouhodobě pohybovaly kolem 23°C. Jak má stagnace dlouho trvat??? Nevím, co to je, protože zalévám podle počasí. Když je vhodné, zaleju, když ne, tak nezalívám. Klidně měsíc i více. Souhlasím z Cykasem, že nejlíp se kytky napijí před bouřkou, se kterou většinou přijde ochlazení. V létě klidně zalívejte kdykoliv, když nejsou pařáky nad 28-30 °C, nejlépe večer.

Já myslím, že správná zálivka je "do vody" = (před deštěm), jindy kaktusy nezalévám. V tu dobu dochází logicky k snížení teploty vzduchu a rostliny jsou připravené vodu přijmout bez ohledu na nějakou stagnaci .

K té stagnaci, jestli jste si všimli, tak letos byl průběh počasí v létě takový, že ani snad žádná být nemusela. Ale pokud by byly pařáky 35 st 14 dní, tak se nejspíše ve skleníkách stagnaci asi neubráníme. Je to o průběhu počasí a kdo to jak dokáže vychladit a jaké kdo pěstuje kytky. Myslím, že paušalizovat v tomto ohledu by bylo škodlivé a zavádějící a mohlo by v důsledku vést u někoho i ke škodám.

zaujimalo by ma, ci tu niekto pestuje aspon cast kaktusov v zahone celorocne v skleniku,a ako zalieva, moja skusenost so zalievanim je, ze som ich prve dva roky dost susil, myslel som si ze je poliate ale 3-4 cm pod povrchom sucho, teraz zalievam dazdovou vodou zo suda cerpadlom a uz sa mi podarilo na tych cca 10m2 vycerpat naraz skoro cely sud /200 l / , mam to ale fakt dobre drenazovane, niektore veci, napr carnegia mi snad prvy krat po piatich rokoch tento rok trosticku narastla...

Neříkám, jestli je pěstování pediokaktusů a sklerokaktusů ve skleníku dobrý nebo špatný nápad, ale někdo je tam může mít, a jsem si jistý, že by je letní zálivkou mohl zahubit. Já skleník nemám, někdo zase má třeba jen ten skleník.