Téma:

Myslím, že to je rozmlácená sádrová busta Klementa Gottvalda! Výborně se to bude hodit k pětižeberným Astrophytům!

Že by to byl popel ? Ale to je asi pitomost ...

cykas napsal: Poznáte, co to je?

Uploaded with ImageShack.us

já teda ne a to se dává kaktusům : morče.

Pálené kosti, a kde je maso?

Poznáte, co to je?

Uploaded with ImageShack.us

Ono to opravdu nutně nesmrdí, ale je potřeba to nechat hezky slunit nějakej čas na dvoře na sluníčku v bedničkách. Pak je to daleko lepší

Chovenes napsal: Patrně doma nemáš ty pipky jajim nosín skořápky ze školní jídelny aby mněli taky dost vápna ta vím jak to je

Pipinky už nemáme ale měli babča jich měla 10 + 1 kohouta ,ale škořábky jsme jim dávaly a vajíčka byla sakramentsky dobrý a kuřince jsme používaly jako hnojivo akorát mě nebavilo to vyklízet smradu jak v caři hradě .A kaktusy mě baví víc.morče.

astra

Patrně doma

Chovenes napsal: Stěma skořápkama je to táké zajímavý nápad až na vyprání od vajíčka jak známo pěkně zapáchá před roky jsem pálil u babičky kosti v kamnech pak jsem je rozdrtil kladivem na prach apřidával pod astra kaktusáři udělají pro své kytky všechno znám jednoho který projel lokality USA na kole solo při vyprávění jsem seděl jako pecka

A jak se na to tvářily ta astrofyta, kolik pálených kostí si dával?

Chovenes napsal: Stěma skořápkama je to táké zajímavý nápad až na vyprání od vajíčka jak známo pěkně zapáchá před roky jsem pálil u babičky kosti v kamnech pak jsem je rozdrtil kladivem na prach apřidával pod astra kaktusáři udělají pro své kytky všechno znám jednoho který projel lokality USA na kole solo při vyprávění jsem seděl jako pecka

Dd vejce a skořápek žádej smrad není vejce si uvaříte oloupete sníte skořápky dáte na sluce, a je po smradu a to ostatní znáte.morče.

Stěma

Pomleté skořápky od euro pipek budou lepší tam je více vápníku co vy na to .morče.
A nepotřebujete ani cihle a třešní tašky.

Skoro mam pocit, ze skolni krida je vice CaSO4 nezli CaCO3...

Já zkusím obyčejnou školní křídu.
Ve škole jí hodně zbývá, protože malými kousky už nikdo nechce psát .
Kolik dáváš té plavené křídy? Myslíš, že se složením liší od té klasické?

muže

To je zajímavý pokus, školní křídu jsem našel při úklidu, nějakému Mexičanovi by se v ní mohlo líbit. Jen aby pak nedostal učený výraz, neslezly mu chlupy z temene a nezačal vyžadovat brýle ...

Kdysi jsem tady psal o tom, že jsem dělal pokus a přidal do substrátu různé množství staré omítky:(www.kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/4205-substrat?limit=10&start=20).
Na konci sazony musím konstatovat, že její obsah neměl u žádných druhů vliv. Dokonce ani u N. roseoluteus. Asi záleží více na způsobu pěstování, intenzitě zalévání, hnojení, ...nebo byla už příliš stará a neměla v sobě dost vápna.
Napadlo mě příští sezónu přidat u přebytků astrofyt, koryfant a telokaktusů do substrátu klasickou školní křídu v různém množství(aby měl pokus význam i dost velkém). Uvidím, co to udělá, když k tomu přidám i ty N. roseoluteus

Klimatické ap.mapy také má ve své knize p.Gabriel Vereš.
I v knize p.Milana Zachara jsou klimat.mapy.

A ještě celkový odkaz na mapy BONAPu:

Mapy typů půd USA

Klimatické mapy USA

Děkuju, pane Varček, za pochvalu. Snažím se všechno, co se dozvím, dát ostatním, aby z toho měli nějaký užitek. Jinak dík patří autorům serveru BONAP, tu práci se sběrem dat si vůbec nedovedu představit.

Sháním na netu něco takového i pro Mexiko, ale myslím, že tam mají státní instituce trochu jiné starosti než monitorovat kytičky a pH půdy.

Jinak těch map je tam víc, třeba rovněž veledůležitá mapa sádrovcových půd:

Půdy s obsahem sádrovce

Jak je vidět, moc takových míst není, jsou to jen lokální výjimky, takže sádru dávat jen ke specialitkám.

Když zapomeneme na USA, tak podle literatury třeba obě Aztekia, Geohintonia, Gymnocactus beguinii a Thelocactus matudae. Nicméně tihle mexičani nejsou na sádře nijak závislí a rostou i bez ní.

To právě američani U. sileri a S. mesae-verdae mají asi závislost k sádrovcovým půdám větší.

Vďaka Dušan, mnohí z nás takú informáciu potrebovali, možno si tým zachránil život mnohým kaktusom.

Henry, no v podstatě máš pravdu alespoň co se týká severní ameriky tím nic nezkazíš.
Dělám to už řadu let , sever s vápencem jih bez a celkem to funguje. I když i na severu se najdou oblasti bez vápence.

No jak tak koukám, tak asi do všech budu sypat vápenec

Vyhrabal jsem na netu mapu půdní reakce na území USA, tak se můžete kouknout, jaký substrát by se tak asi hodil pro Vaše kaktousky z těchto končin.
Zdroj: The Biota of North America Program

Mapa půdních typů dle pH v USA

Modrá je zásaditá, hnědá je kyselá, šedá je neutrální.

Dík,že nás alespoň při pěstování paradajek nepodceňujete.

Je to jak říká Jirka, pokud dáváte vápenec kvůli sražení kyselosti země lako třeba my, tak v horizontu roků fungují pouze prachová zrnka. Hrubší vápencový písek a štěrk má vliv jen na strukturu země.
Já jsem prvních deset let dával zem podle brněnského návodu a kaktusy mi skoro nerostly kvůli napadání kořenů fusariozou. Ta způsobuje odumírání kořenů a jde po cévních svazcích do těla. Postižené kořeny i cévy jsou hnědé jakoby dřevnaté. Jak už to jednou v kaktusu je, tak to stále postupuje a nejde vyléčit, kaktus s tím mnoho let živoří, ale nikdy nebude v pořádku.
Fusarioza pro svůj vývoj potřebuje kyselé prostředí a sražením kyselosti se její životaschopnost sníží natolik, že nevadí i když v zemi stále je.
Brněnský návod na zem v Brně nepochybně funguje, protože v Brně je v zemi vápence dost a zem není kyselá.
Kyselost země se nejsnáz pozná podle rajčat. Pokud jsou touhle dobou rajčata v zahrádkách dvoumetrová jako v Plzni, je zem kyselá a musí se dávat vápenec.
Pokud jsou půlmetrová jako v Brně, je vápence v zemi dost a přidávat se nemusí.
Samozřejmě, i v Brně někteří lidé vědí, že rajčata potřebují kyselej humus a sází je proto na kompost nebo pod ně zarývají listí a trávu, ti je mají dvoumetrová i na vápenité půdě. Naštěstí to zatím neví všichni respektive někteří na to kašlou.

No to je teda boj

Není nad místní zdroj

No a když už je řeč o struktuře, nejlepší je směs od nuly do 10mm ( to je směs Hydčice) a pokud bych řešil nějakou náhradu, tak spíše jemnější strukture než hrubší, neboť to jemnější dodá spíše tu zásaditost než hrubá drť

Miro, máš pravdu však mi to dalo práci přemluvit řidiče, aby mi to vzal do kufru auta. Nabral jsem to z potoka a tekla z toho voda.
Na Slovensku jsme byli loni, na Malé Fatře, ale nic jsem si bohužel nedovezl.

No nazdar, další magor co si z dovči tahá štěrk Já si pŕed rokem vezl dobrých 150 kg takového toho červeného vápencového mixu z Chorvatského Rabu. Rodina koukala jestli jsem normální a já tvrdil že ano. Už mám důkaz.

No a jinač když pojede někdo kolem Slovenska, tak ať se zastaví, máme tu dolomitických a vápencových děr do země dva habaděje.