Téma:

Trošku se motám už nékolik let kolem zahradničení a tak vím, že každá šarže profi je jiná. Nakonec jsem to vydél i ve výrobě. Hromady a hromad "odpadu" který se sešrotuje, prohazuje a míchá a prohnívá a pak se to šoupne na mašinu, co to mele a pŕeseje. Nakonec se zméŕí pH a koukne na strukturu a mistr výroby na základě výsledku řekne, co jsme to vypatlali a jaké balení se použije. I ta rašelina je pŕi každé dodávce jiná a tak opravdové profesionální substráty na množenici jsou skutečně drahé. Ale na druhou stranu jsou skutečně vyrábéné podle reseptur. Pro naše použití je asi fakt nejjednoduchší "B". Koupit, strčit pod parapet, nechat vymrnout a přeosít. Nač vymrznout? No dejte mu čas dozrát.

miro napsal: Množárenská RS II se ale minulý rok moc nepovedla, plesnivěla jedna radost. Tak že i od profíků není šarže jako šarže.

Miro tys to vystihl,tyto komerční pro drobné spotřebitele vyráběné hmoty jsou určeny pro módní pěstitelský byznys. Koupíš si v nejmenovaném /např OBI/ muškáty a nemáš doma na balkoně nic co bys použil když to chceš narvat do truhlíků, no tak si koupíš taky pytel hmoty pro muškáty. Doma to do toho napereš a pak to nějak dopadne. Komerční zásada je bohužel taková, že nejen výrobce těchto hmot ale i pěstitele sadby zajímá jejich produkce jen do té chvíle, než se to prodá. Pak je naopak žádoucí, abys po čase nakupoval znova, neboť ti to již chcíplo. Taková je skutečnost a nebudu mazat med kolem úst.

Rašelina Soběslav, jistě pojem na našem trhu, jsou tu i jiné firmy zejména z dovozu. Je dobré si uvědomit, že se ale jedná vždy o jakýsi substrát z vám neznámých komponent. To co je napsáno na obalu a to co je zkutečnost bývá odlišné a zejména by mne zajímala chemická analýza. Co se pak děje s touto hmotou v neprody\šném igelitu na slunci či mrazu a opakovaně je velká neznámá. Stačí mi, když takový pytel rozříznu a když se na mne vyvalí jakási napovrchu nazelenalá mokrá zapáchající hmota. Kvalitní substrát vypadá a voní zcela jinak. Já vím, každý vaří z toho co sežene, ale stejně je dobré být velmi opatrný na ingredience, nehledě na to, že v těch pytlích je to často i zamořeno vedle hub, řas, mechů i našimi oblíbenými hmyzáky co tak rádi semenáčky.

Substrat B je osvedceny, jen se musi presit najemno, tech klacu je tam fakt dost. Zkousel jsem i raselinu primo z prirody ze Slavkovskeho lesa, a nebylo to ono, je to moc kysely, kaktus nebi rododendron.

Neco jineho je kompostovana raselina doplnena o vapenec a pisek, to prodavaj nektera velka zahradnictvi, jako napr. v Marianskych laznich, pestuji v tom muskaty. Prijde mi to podobne B-cku.

Množárenská RS II se ale minulý rok moc nepovedla, plesnivěla jedna radost. Tak že i od profíků není šarže jako šarže.

Když někdy přijdete do nějakého dobrého zahradnictví, všimněte si do čeho sázej profíci. Rozhodně to není ten šunt co se ve výše zmíněných obchodech prodává. Dobrý zahradník kupuje buď jednotlivé komponenty ze svého praxí prověřeného zdroje a míchá si to sám a nebo opravdu profesionální specielně pro tu kterou kulturu míchaný substrát. Rozhodně to není levný špás.To co se prodává na krámech je obyčejná zkažená konfekce, kterou bych si jako zahradník nekoupil.

Mě byl doporučen substát "B" od firmy Rašelina Soběslav (oranžový pytel) je prý tak nějak nejlepší.Taky jsem přemýšlel o tom,že v tom je ledacos,ale když jsem ten substrát přehnal přes síto,tak jsem ve finále vyhodil zhruba litr klacíků,kůry.Teď taky jde o kvalitu,jestli je možné se spolehnout na deklarované složení.Ale používá tenhle substrát i PP,z toho vycházím tak myslím,že nebude nejhorší.

Musím naprosto souhlasit s Filipem. To co se prodává po marketech,stavebninách a pod. má do kvalitního substrátu až příliš často velmi daleko.Rašelina v tom naprosto neznámého původu, a kdo se o to zajímá, ví, že naše rašelina z našich lokalit je naprosto odlišná od té tzv Baltské nebo Litevské. A to nejen v barvě, ale i v pH a o obsahu dalších látek se radši nikdo nezmiňuje. Taky v ní často klíčej břízy.
Balené substráty jsou často, asi aby to více vážilo přesto, že se prodávaj na litry,v obalu hodně mokré a když to přijde na sluníčko, jeden se nestačí divit co pak z pytle vyndavá. Na rašelinu bych se v našem případě pokud se jedná o kaktusy vykašlal a zůstal u našich oblíbených krtinců.Do substrátů se vedle rašeliny přídává často i drcená kůra a tu taky nemusím no a pak i různé kaly. Po vzájemném promíchání fakt ,,kvalita,,

Zdenda napsal: Jak lze poznat, že dodavatel byl pečlivý při sklizni semen, pokud se jedná o semena ne z vlastních rostlin?

No to, že sklízíš vlastní semena neznamená, že je nenecháš zplesnivět...

Jinak já mám ukrutnou zkušenost těžce zaplacenou hromadou mrtvol kaktusů, kdy po povodních jsem koupil substrát, kterej jak mi pak pozdě už docvaklo byl pod vodou. Když jsem do něj vysel tak mi vyrostlo na něm plísní a to i přes sterilizaci. Naprosto nezastavitelný chemií, promořený do morku kosti.
U velkých rostlin chcíplo téměř všechno co jsem do něj zasadil, než jsem to zjistil... Takže pozor na to.

Filip Jelínek napsal: Problém jsou obvykle IS, nebo semena ze zplesnivělých plodů. Pokud jde o semena který se pečlivě sklidily tak není žádná chemie vůbec potřeba.
Nedělal bych z toho žádný závěry ...
Každopádně se ale ověřuje substrát, takže v tom nevidim žádnej problém, že se jede bez chemie. Aspoň se prověří v čem se plísním víc líbí

Jak lze poznat, že dodavatel byl pečlivý při sklizni semen, pokud se jedná o semena ne z vlastních rostlin?

Se substrátem se to má tak, že s rašelinou po otevření jsem neměl problém.
Ten nastal až další rok, kdy mi do pytle napršelo a v substrátu, kam jsem tuto načatou rašelinu přidal, vznikaly plísně i přes chemické ošetření.
Takže babo raď...
Substrát stejný, ale "chycený".

Jo napiš SZ budu rád .Zajímá mne vše. Letos plánuju směs kamenná drť / nejspíše čedič/ písek labák,zahradnický substr B/ možná/ místní vykopaný písčitojílovitý materiál z podlahy 3 pokoje/ dělal jsem podlahy/, kosti přepálené v Bullerjanech/většinou vepřové/ a do toho bych dal ještě možná ten zeolit- tedy pokud to reference dovolí. Budu mít i dost dřevěného popela, ale s tím jak se šafránem.
Tak to je zhruba sortiment surovin. Míchat to budu dle druhu kytky a předpokládaných nárocích. Ještě je v sousedství starý vápencový lom to by šlo pro přidat pro Mexiko.

Rozkošné Kaktusy napsal: Zdravím, letos bych rád použil zeolit jako příměs. Máte někdo s tímto zkušenost?

Už dávno na výsevy nic nevymýšlím.Náš písek(100 m za domem)

bez přesívání,bez propírání,tak jak ho nakopu.K tomu stavební(jemný)Perlit.Přepařím,míchám poměr baj oko a roste to jak vzteklé.
Obrázky z léta.

Dlouholetý a stačí se kouknout na příspěvky na českém a slovenském kaktusáckém fóru. Osobně jsem ho rozvozil po kaktusářích a sukuletářích už několik tun, ale znova až na jaře, teď se nechce.

Jedou v tom výsevy (jednomu to jde a druhému ne, každý má to svoje) a pŕidává se to v různých pomérech do různých míchanic a to ve frakci 1-2,5 mm a 2,5-5 mm. Balení je nejlepší po 25 kg papírovém pytlíčku. Ale tu není ZEOLIT jako ZEOLIT, je jich mnoho druhů s rozličným složením a ne každý je ten správný (obchodníci ti ale řeknou, že je to ten správný, ale nevěř, jiný je v každém těžebním prostoru - lomu) a záleží i na jeho další úpravě. Osobně kaktusářům doporučuji čistý drcený a odprášený a hlavně "aktivovaný". Jen čistá drcená kopanice není dobrá. Jinač to co se prodává jako Kočkolit a podobné, je právě odpad z dzcené kopanice a značně nečistý (složení). Když chceš vědět cenu, tak jedině SZ, nedělám si reklamu (cena ti napoví, jak kdo tě chce odpumpovat od prašulí).

Zdravím, letos bych rád použil zeolit jako příměs. Máte někdo s tímto zkušenost?

Dušan napsal: Je to tak, v literatuře, nebo i mezi kaktusáři, se používají různé pojmy, a někdy bohužel ty pojmy, místo aby nás informovaly a poučily, tak zavádějí. Třeba problém, který tak bystře a vtipně rozlouskl a prezentoval tady Milan ohledně toho, co je teplo a co je chladno ve smyslu dnešním a ve smyslu ctihodných pánů Fleischera a Schütze.

Hlína může být pro někoho to, co je v květináči, ale opravdu je lepší používat slovo substrát, nebo třeba pěstební směs, pro odpůrce cizích slov.

Já jsem zase dlouho bádal nad tím, co míní Steve Brack pojmy loam a soil. Slovníky často uvádějí překryv těchhle slov jako synonyma. Pro kaktusáře (a myslel to tak samozřejmě i Steve Brack) je soil substrát, tedy to konečné, v čem nakonec kaktus roste, to, čím plníme květináč. Dalo by se přeložit jako půda. Půda je to, co tvoří povrch Země, pedosféru, tedy substrát, v kterém rostou kytky. Může to být od písku a štěrku pouští, přes hlíny, jíly, až po hnijící organickou hmotu močálů, rozkládající se rašeliník, jehličí, hrabanku, atd.

Loam, kromě toho, že slovníky udávají překlad jako cihlářská hlína a jíl, tak je to prostě hlína. I Steve Brack jí přiznává velkou důležitost. To ona je nositelkou toho, co substrát nakonec udělá živým. Půdní bakterie podporující klíčení a rozvoj kořenů, živiny, huminové látky, prostředí pro výměnu živin. Hlína, která je naštěstí u nás všude kolem, třeba v krtincích, na poli, zahrádce nebo v pytli se substrátem B. Ostatní je mechanický balast, písek, štěrk, antuka, perlit, jen fyzikální záležitosti pro lepší prostupnost vodě či kořenům. Ve výsledku ale jsou samozřejmě důležité všechny části výsledné směsi, tedy substrátu.

S hlínou pracují hrnčíři. Zahradníci se zemí. Loam je sice jíl, případně mazanina, ale materiál pro hrnčíře v angličtině se používá clay.

Zdravím,pročtl jsem si celé vlákno, dost inspirací k pokusům. Já už skoušel čistou antuku, čistou čedičovou drť, čistou jakousi drť od silnice, zem páně Rajtmajera/starý zemitý recyklát už několikrát použitý, listí z hrušně,slepičí bobky a psí exkrementy,zakopaná chcíplá slepice, zbytky z výsevů- hlavně strašně prášící perlit a pražský spad popílku, to vše a ještě ostatní do toho 2-3 roky uležet, v létě na tom okurky pro mančaft ke svačině- brání to plevelům a donutí vyplet/ občas při vhodné situaci prohozené/asi tak 1xza 3 roky/. Myslím, že je rozhodující pH, propustnost, ale hlavně obsah půdního vzduchu trošičku živin /Cererit k okurkám/ a žádné jedy.Mám neblahou zkušenost s miskami z pozink plechu. 2-3 roky to v tom roste a pak zjistíte že to má nějaký problém a po vyklopení je miska rezatá a zinek v....substrátu. Otrava rostlin zinkem.
Jinak rozdíl mezi hlínou a zemí/substrátem..../ mám od pana Rajtmajera pevně zafixovaný v hlavě. Hlínu maj cihláři, ty jsi zahradník a máš zem a ...následoval pohlavek. Ale měl mě rád.

ferino napsal: a to ako naozaj agro substrat na kaktusy?alebo nejaky univerzalny substrat?diky

ano agro kaktus žádný univerzál není
www.cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?t=1858&start=90 tod je vyobrazen tak to proštuduj vhodný na výsevy i na velké kaktusy .morče.:woohoo: p.s. až dole .:!: :!:

a to ako naozaj agro substrat na kaktusy?alebo nejaky univerzalny substrat?diky

Já listovku nepoužívám (ani podobné věci). Připadá mi, že je to nositel plísní, hub, ...a navíc moc nechápu její význam v substrátu. Pokud by byla potřeba, připadá mi jednodušší a rychlejší si dojít do lesa a vybrat si podle potřeby.
Kromě minerálních látek používám jen zem od krtka.

cykas napsal:
2. To listí je na obecním pozemky ze stoletých stromů. Kdyby se nepálilo, je tam ještě teď (to loňské i starší)

No to by přeci byla vynikající listovka. Nepálit všechno.

Jirko, mám k tobě tři věci:

1. Čuníky nechovám já, ale rodiče. Na maso, kosti jsou vedelejší produkt. Já na zvířata moc nejsem

2. To listí je na obecním pozemky ze stoletých stromů. Kdyby se nepálilo, je tam ještě teď (to loňské i starší)

3. Díky za rostliny v Chrudimi, všechny jsou OK. Vzpomínají na tebe, zvykají si totiž u mě na přímé jižní nestíněné slunce

Řeknu Vám, je tady docela sranda Teď jde ještě o to, jestli Cykas chová ty prasata kvůli klobáskám nebo kvůli těm kostem, co pak přidává kaktuskům do substrátu.
Ale teď vážně - pokud jsou ty kosti dobře přepálené, může to kytkám chutnat stejně jako popel z toho listí, co Cykas bez povolení pálí na zahradě. Já přidávám popel z pelet, jak jsem kdesi už psal.

miro napsal: A kde je maso, klobáska, slaninka, ....

Miro, to už by bylo příliš, to je pro kaktusy škoda

ferino napsal: A ten substrat B, existuje nejaka slovenska nahrada?diky

Kaktusový substrát .:lol:oprava AGRO KAKTUS špička mezi substráty.poz.morče.

jvinar napsal: To Cykas: No..a konečně budou mít tvoje kaktusy to na co jsou zvyklý z přírody.

Mám to nachystané pro koryfanty, telokaktusy a astrofyta. Problém ale je, že nevím kolik toho přidat do substrátu. Vždycky jsem přidával trochu od oka, ale chtělo by to nějaký systém

A ten substrat B, existuje nejaka slovenska nahrada?diky

To Cykas: No..a konečně budou mít tvoje kaktusy to na co jsou zvyklý z přírody.

A kde je maso, klobáska, slaninka, ....

Miro a Chovanes to mají za 1, ostatní bohužel špatná odpověď .
Jsou to kosti za 3 roky z našich čuníků, a protože máme 2 za rok, je jich tam celkem z 6 prasátek. Jsou spálené (jen ty silné), v pravém kbelíku už roztlučené, v levém tak, jak vypadají po spálení.

samo