Téma:

Já bral několikrát tady (Ostrava) :
www.subio.cz/zeolit/?gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMI4JXzzumnhAMVtJSDBx39Nw2_EAAYASAAEgK2EfD_BwE
Různé zrnitosti, dle použití, vyzvednul jsem osobně, dobré služby.
Perlit jsem koupil před nějakou dobou zde :
www.sinco.cz/podle-vyrobce/gramoflor/gramoflor-perlit-100-l-2-6mm.html
Měli i slušnou nabídku plast. květináčů. Nevím, zda se dá dnes někde koupit levněji.

Zdravím vás. Chci se zeptat, kde nejlépe (a nejlevněji) koupit Zeolit v cca 20 kg pytlích. Buď na netu, nebo severní Morava. Případně ještě odkud berete Perlit ve větším množství.
Díky

Koupila jsem COMPO Substrát zahradnický bez rašeliny, složení vypadalo krásně, ale bylo tam hodně dřívek, úlomků klacků. 

eshop.pasic.cz/default.asp?cls=stoitem&stiid=17654

Nepoužívam to ako jedinú zložku na sadenie, miešam si to s pemzou. Ale zakaždým keď otvorim nejaký substrát tak je tam kokosové vlákno a iný bordel. Ten musím preosievať... asi mám len smolu na výber. Aj napr. v týchto substrátoch na kaktusy je kokosove vlakno...  i ked od substratu na kaktusy to má ďaleko. A nie je to napísané v zložení.
ide mi o to najst kvalitnú organicku zložku bez toho aby som musel preosievat a vyhadzovat jednu tretinu balika... Nepoznáte vyrobcu alebo cely nazov takej rašeliny,kompostu?
 
 

Keď sú už všetky sadenice rajčín a papriky na jar zasadené, tak primiešavam výsevný substrát, čo zostane - ten má jemnú frakciu, ale nikdy ho nepoužívam ako jedinú humóznu zložku substrátu.

Nepoznáte niekto 100% organický substrát, zeminu ktorá neobsahuje kokosové vlákna a kúsky kôry ?  Ďakujem 

Já substrát na výsev sterilizuju v troubě a pak přimíchávám Gliorex s užitečnou houbou. Plísní nemám moc.

Tiež som skúšal tento rok profíka na výsev. Vysieval som prvý krát, tak som skúsil viac substrátov, že v ktorom mi to pojde lepšie. Vyskúšal som Profíka,čistý perlit a supresívny substrát (tiež od profíka). Najhoršie dopadol práve profík hneď mi to napadla pleseň. Ostatné substráty na pohodu. 

Používám Profíka na výsevy. Přeseju přes hrubší síto asi tak 5 mm a hrubou frakci použiju pro vylehčení u větších květináčů. Za mě stále ok

Dnes som si otvoril substrát od Profíka-ktorý je tu velmi dobre známi. Nejako sa mi zdá, že tej lávy je veľa a perlitu a zeolitu pomenej ako kedysi. Toto je preberané len tak rukou-sypal som si menšie množstvá a prebral. Žiadne sito, takže je tam toho určite viac. Proti láve nič nemám ale nahradil som to pemzou a pridal jej 2x tolko, lebo sa mi ten substrát zdá už moc organický. Je to určite lepší materiál. Lahký, vzdušný a hlavne má menšiu frakciu, takže je to lepšie pri sadený menších kaktusov. 
Kto má kaktusov menej, má na to čas a chcel by zlepšiť kvalitu substrátu odporúčam takýto upgrade 

  

Když zaléváš kytky (i kaktusy), chceš dostat vodu tam, kde jsou kořeny. Každá normální kytka se snaží dorůst kořeny co nejníž, ať má co největší přísun vody a živin v ní obsažených. Navíc chceš mít vodu u kořenů a ne kolem kořenového krčku. Mě z toho vychází logika podlévat podmokem, a když už to dělám, nechávám vodu nasáknout až na povrch. Protože používám dost písčitou půdu, tak to ve skleníku(polykarbonátníku) vyschne u malých květináčů do pár dnů, u velkých do týdne. Velký květináč má u mě hloubku do 40 cm, kaktus ho nikdy nekryje na povrchu celý a je z plastu. Kaktusy co jsou venku mají tolik vody co naprší, když prší moc, voda spodem odtéká, když dlouho neprší, zaliju. Pokud chceš vědět, jestli je v květináči voda, strčíš do něj párátko a sleduješ kam je mokré. Já to řeším tím, že skusím zvednout květináč, suchý je lehký. Kaktusy bez vody vydrží, ve vodě taky(aspoň některé), ale přece jen to nejsou bažinné rostliny.

Ty máš opravdu hrozné otázky . To záleží na druhu substrátu, minerální proschne daleko dřív, než substrát s větší příměsí hlihité složky, malý květník cca 6x6 cm může proschnout již za tři dny, kdežto velká mísa klidně až za měsíc- na to nelze dát paušalizující odpověď, to musíš vycítit. Co se zálivky týká, tak pokud budeš zalévat podmokem, je to jasné a pokud z vrchu, tak osobně dávám přednost kompletnímu prolití, až voda teče spodem v hojné míře, ale pak následuje třeba až měsíční přestávka v zálivce. Když se podíváš, kde máš v květináči nebo misce zónu vlásečnicových kořenů, tak tam musíš dostat tu vodu, aby zálivka měla smysl.

Zdravím 
Vie niekto za ako dlho by mal ideálne preschnúť substrát po zalievaní vodou? Viem, že to je hrozná otázka   záleží na počasí,či je to sukulent alebo kaktus. Ale tak snáď sa rozumieme- že nie je dobré ak je substrát vlhký dlhú dobu.
A ešte k tomu zalievaniu- polievate rastliny dokedy nevytečie voda do podmisky-teda je substrát kompletne mokrý aj tie najspodnejšie časti-alebo to nemusí byť nutnosť? 
 

Agrona mieša substráty na zelené strechy. Zloženie je celkom zaujímavé. Pýtal som sa ich na zloženie:Dobrý deň, je tam láva, pemza, kompost.
Lavamix extensiv 0-6:
Lava 0-6: 50%
Pemza (Bims) 0-6: 30%
Kompost: 20% (odpovedá hmotnostne 3,8% organickej hmoty)
25 litrov za 10,65 EUR.
Juraj

Čo poviete, bude to dobrý štrk na substrát? Našiel som jedno také miesto, kde sa tieto kamienky uvoľnujú zo skál/kameňov. Asi to nie je zo zlepencov, pretože ak sa nemýlim, tak zlepence obshujú kamene rôznej frakcie plus nejakú výplň, tak neviem čo je to za horninu. Foto tých skál nemám, ale sú tvorené viac-menej iba týmyto malými kamienkami o frakcie cca do 2 mm.

Používám Liapor, ale ve směsi se štěrkem, perlitem, někdy zeolitem a pemzou, tedy tak do cca 30% celkového objemu. Žádné problémy jsem zatím nezaznamenal.

Mila napsal:Zdravím,
s Ekogritem mám špatné zkušenosti. Sázel jsem rostliny do samotného a časem přišly o kořeny. Ve směsi prý nevadí. Já se ale pak bál vysypat ho vedle skleníku.

Já používám Ekogrit pravidelně,je ale fakt že né samostatně.Kažkopádně dávám velký podíl ekogritu do substrátu.Strátu kořenů díky ekogritu jsem nezaznamenal.
Pro mě je to výhodné i v tom,že bedny při přenášení nebo stěhování nejsou tak težké .
 

Zdravím,
s Ekogritem mám špatné zkušenosti. Sázel jsem rostliny do samotného a časem přišly o kořeny. Ve směsi prý nevadí. Já se ale pak bál vysypat ho vedle skleníku.

Zdravím,
zvažuju použití Liaporu ve směsi substrátu. Chtěl bych se zeptat, jestli někdo má negativní zkušenost s Ekogritem (drceným Liaporem) nebo samotným Liaporem. K zahradním účelům totiž firma nabízí Liaflor. Jestli je ve složení vůbec nějaký rozdíl, či zda jeho rozdrcení může způsobit nějaké problémy při pěstování. Tady na foru se již nějaké kusé informace objevily. Snad obsah těžkých kovů, feromagnetismus Ekogritu a podobně.
Mohl by mi, prosím někdo Liapor (případně Ekogrit) doporučit, nebo naopak mě před ním varovat.
Děkuji.

Měl by jsem tak nějak všeobecný dotaz na dva druhy a to na:
Discocactus horstii - roubovaný na Selenicereus sp.
Uebelmannia pectinifera v. multicostata

Už nějakou dobu jsem měl tyhle dva druhy v hledáčku a letos, jelikož se nudím se zlámanou nohou, jsem po nějakém tom courání po netu objednal. Včera mi dorazily viz. foto. Tak něco zhruba jsem na internetu přečetl jako vždy, když si seženu něco co není pěstovatelné jako ostatní rody a druhy, které mám ve sbírce. Takže základy by tu byly. Ale jde mi spíš o nějaké postřehy od vás, co tyhle druhy pěstují. Takové ty perličky, co se běžně ve článcích nepíšou. Aktuálně stavím skleník (tedy....až budu zase chodit, budu pokračovat). Ale jelikož není, donutil jsem rodinu podle mého návrhu postavit jednoduchý foliák viz foto, kam jsem nacpal pro letošek skoro všechny kytky. Míním tam dát o víkend i tyhle nové přírůstky. Přes den, když je teplo, tak větrám, když prší, je pařník zavřený. Stínění mám zařízené. Rašlová síť 30 nebo 50%. 
Jde mi hlavně o to, jak moc mají dostat světla a jak se zálivkou. Roubovaný horstii asi zase takový problém ohledně vody nebude, ale u pectinifery se trochu bojím, přeci jen je pravokořená. Ps: O naroubování neuvažuji....nemám totiž žádní kloudné podložky. 

Děkuji za každou radu a poradu. 
 

Tak si dovolím také jednu "kaktusářskou" zkušenost pro všechny, kdo propařují substrát v mikrovlnce (podle výborného návodu v sekci "Články"!). Až si budete kupovat novou mikrovlnku, ověřte si, že je do ní při použití vidět, páč jinak se to nafouknutí pytlíku hodně blbě kontroluje:)
Paření zdar!

Všem začátečníkům doporučuji používat minerální substrát.
Klasický betonářský písek s perlitem.
Je to sterilní a při nevhodné zálivce vám nic nehnije.
Používám druhým rokem a kaktusům se to líbí.
Přihnojuji kapalným hnojivem pro kaktusy podle návodu.

Hodně dlouho sem pH neřešil, co si pamatuju z doby, kdy se dalo sehnat aspoň Pěstujeme kaktusy od Fleischera, tak: Mexiko spíš zásaditá půda, hodně je to na vápenci a sem tam sádrovec
jižní amerika , pamatuju si Notocactus, Gymnocalycium, spíš kyselejší.
Všecko to vychází z místa naleziště - jaké je pH tam, takové asi ten druh vyžaduje když v tom roste. Já bych to jako nějakou markantní otázku neviděl, pokud to nebude nějaké extrémní. Hodně dlouho přesazuju všecko do jedné písčité hlíny z kraje pole, přidám trochu písku a pěstuju v tom stejně Astrofyta, Telokaktusy, Mamilárie jako Lobivie, Gymna, Notokaktusy, Frailee....

Děkuji jageno za odborný výklad. Já jsem si to vysvětloval dost podobně - také si myslím, že se jedná o spraš, i když na výše uvedeném odkaze na lokaliity.geology.cz je to sprašová hlína. Patrně proto, že geologové tohle vůbec nerozlišují.

jageno napsal: ..Tady předpokládám že to bude zásadité(nejjednodušeji to jde zjistit pomocí lakmusového papírku), což by nemuselo vyhovovat některým kaktusům, které chtějí kyselejší půdu...

Ještě k tomuto otázka pro všechny:
Které kaktusy z těch běžně pěstovaných chtějí kyselejší půdu? Máte takovou zkušenost? Tedy pokud necháme stranou různé epifytní druhy...

Pro Petra 70.
Spraš je drobnozrnná nezpevněná hornina, ve které je dost vápníku z vápence a jiných úlomků. Sprašová hlína z ní vzniká činností půdního edafonu (všelijakých žouželáků v půdě)a rostlin.
Rozdíl je v tom, že obsahuje mnohem víc organické hmoty - humusu, a většinou má díky tomu tmavší barvu. Podle toho obrázku je to co držíš v ruce spraš, připadá mi to takové sypké.
Pro kaktusy je důležitý 1. obsah jílu - je vododržný a může ti slepit půdní částice k sobě, takže když je ho hodně, tak po zalití máš parádní blátíčko. Poznáš ho podle toho, že zkusíš z půdy udělat hádka a z něj zkusíš udělat kolečko. Když to de, je tam hodně jílu. Nebo to co ti tu doporučovali s koulí.
2. obsah humusu - přisuzuje se mu, že z něj rostou všelijaké houby, které pak napadají kořeny kaktusů, je vododržný, poutá živiny, ovlivňuje chemické procesy v půdě, prostě zas by ho tam nemělo být moc.
Takže nakonec : když toho přidáš do substrátu do 10%, tak to kaktusy ani nepoznají. Když toho dáš víc, je důležitý obsah humusu, jílovitých minerálů, půdní reakce. Tady předpokládám že to bude zásadité(nejjednodušeji to jde zjistit pomocí lakmusového papírku), což by nemuselo vyhovovat některým kaktusům, které chtějí kyselejší půdu. Podle fotky dále usuzuji, že humusu tam není moc a jílu taky ne. Protože Astrofyta rostou na vápencích, tak pro ty by to mělo být dobré.
To jestli na spraši vznikají černozemě záleží na celé řadě faktorů, které to ovlivňují a pro tebe to není důležité.

Použiť do substrátu.

Mamlas napsal: nadloží vápencového lomu bych čekal spíš jíl, spraš bych čekal pod ornicí na poli s černozemí.
zkus test:
navlhči to a uhněť z toho kouli
koulí prašť o zem
Když se koule rozpadne na drobné úlomky, dá se to použít jako příměs - typicky 5% do písku
Když se z koule stane placka, tak je to vhodné na cihly nebo keramiku, ale ne do květináče.

Děkuji za názor.
Osobně si nemyslím, že spraše či sprašové hlíny musí být nutně jako podloží černozeme.

Podařilo se mi najít přesný popis uvedené geologické lokality tady:
lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=1821&Okres=PV&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu:

Geologická charakteristika: V území se nacházejí devonské dolomity a lažánecké vápence. Místy vystupují spodnobadenské vápnité jíly a písky. Z kvartérního pokryvu jsou zde přeplavené sprašové hlíny.
.
.
Hornina: vápenec, dolomit, jíl, písek, sprašová hlína

Podle barvy a struktury by to mohla být. V blízkém okolí rozhodně žádné černozemě nejsou.

Petr_70 napsal: Zdravím kolegové.

Prosím vás.. Dokážete někdo spolehlivě identifikovat podle těch obrázků, zda se jedná o spraš nebo sprašovou hlínu?
Nabral jsem ji u nás poblíž na Vápenici pod Velkým Kosířem (olomoučáci a prostějováci vědí. )

Starými praktiky je to velmi doporučovaná složka substrátu pro kaktusy. Hlavně pro Astrofyta, Ariáky a podobné, poměrně choulostivé kytky...

Spraš z Kosíře
/quote]
V nadloží vápencového lomu bych čekal spíš jíl, spraš bych čekal pod ornicí na poli s černozemí.
zkus test:
navlhči to a uhněť z toho kouli
koulí prašť o zem
Když se koule rozpadne na drobné úlomky, dá se to použít jako příměs - typicky 5% do písku
Když se z koule stane placka, tak je to vhodné na cihly nebo keramiku, ale ne do květináče.

Jirka napsal: Je pravda.Ve skleníku, byť hodně větranému, nejsou vystaveny takového tvrdému životu a rostou lépe, je jen otázkou, zda vypadají stejně jako když rostou venku. Josef /Cykas/ si možná namlouvá, že ano, já si myslím, že ne.

Jirko, ty jsi ale vtipálek .