Dovoji si upozornit přátele kaktusáře na tenhle produkt,který jsem náhodně objevil při šmejdění internetem.Popisované vlastnosti mě nesmírně zaujaly a chtěl jsem jej vyzkoušet na kaktusech.Protože jsem zjistil,že se již prakticky dostane koupit /Agromanual.cz/nelenil jsem s nákupem přes e-shop.Viděl jsem ale nedávno lahvičku v prodejně pro zahrádkáře v Přešticích,takžese jistě dá koupit i jinde.Vyzkoušel jsem přípravek nejprve na ibišcích a jiných domácích květinkách a výsledek mě odhromil.Pak jsem bez obav užil u všech svých kaktusů a sukulentů v kombinaci s Kristalonem plod.Užil jsem
nižší ředění - kaktusy asi tolik nepotřebují a přesto- to prostě musíte vyzkoušet.Všechny účinky popsané v dalšich podrobnostech o humátech se dají na rostlinách pozorovat! Domnívám se,že je to velký přínos pro naši pěstitelskou praxi.
Kaktus může klidně být v čistém říčním písku,jako to dělám někdy já,a růst i kvetení vynikající !
O HUMÁTECH
1. První generace huminových látek
2. Druhá generace huminových látek
3. Třetí generace huminových látek
4. Perspektivy minerálnách hnojiv obohacených Lignohumátem
5. Působení huminových látek na živé buňky
1. Co jsou to huminové látky.
Huminové látky představují specifickou skupinu vysokomolekulárních a nízkomolekulárních látek tmavé barvy, které vznikají v procesu rozkladu organických zbytků v půdě, to znamená v procesu jejich humifikace. Množství uhlíku, který se váže na huminové kyseliny půdy, rašeliny a uhlí, téměř čtyřikrát převyšuje množství uhlíku vázaného v organické látce všech rostlin a živočichů na celém světě. Je jednoznačně prokázáno, že huminové látky plní v půdě následující funkce: akumulační zásobovací regulační ochranná Proto již několik desetiletí je snaha získat huminový preparát, který má stejné, anebo alespoň velmi podobné vlastnosti jako přírodní humáty a dodatečnými aplikacemi vylepšit za jeho pomoci půdní podmínky či posílit fyziologii rostliny natolik, aby se to projevilo při sklizni. Cílem je tedy průmyslová výroba humátu v co nejčistší podobě. Z komerčního hlediska je ale problematické, jak určit kvalitu huminového preparátu. Co tedy je vlastně určujícím faktorem, jaké složení by měla mít účinná látka? To jsou všechno otevřené otázky, které ještě nebyly dořešeny. Z pohledu chemika huminové látky mají vysokomolekulární a nízkomolekulární část. Dle našeho názoru, pozitivní efekt na rostlině můžeme dostat jen tehdy, pokud tyto dvě části, stejně jako v přírodě působí společně, v komplexu a samozřejmě obě tyto části musí být plně rozpustné!!! Vysokomolekulární části působí pozitivně na fyziologii rostliny, ale do buněčné stavby rostliny se dostanou pouze díky nízkomolekulární části. Intenzivním využíváním zemědělské půdy dochází všeobecně na celém světě k vyčerpání přírodního půdního potenciálu a nutnosti „pomoci“ a doplnit do půdy to, co z ní postupně bylo vyčerpáno, či co bylo utlumeno. Pro získání velkého a dlouhodobého výnosu tedy nestačí spoléhat jen na biologické možnosti zemědělských kultur. Samozřejmě je nezbytné využívat vysoce výnosné odrůdy, efektivní způsoby zemědělské techniky a fytotechniky, hnojení, ale nelze se již také obejít bez regulátorů růstu rostlin, které získaly na konci dvacátého století stejně velký význam jako pesticidy a hnojiva. V souvislosti se zaváděním současných technologií pro zintenzivňování pěstování zemědělských kultur do rostlinné výroby má otázka vývoje technologie, jak získat a využívat adaptované růstové regulátory stále větší význam, především v oblastech „rizikového“ zemědělství a zónách s intenzivním celoročním využíváním půdy. Často přitom vzniká nezbytnost stimulovat vývoj a zvyšovat potenciální možnosti odolnosti rostlin proti nepříznivým klimatickým podmínkám. Tyto okolnosti vyvolaly v posledních několika letech aktivní rozvoj trhu s nabídkami koncentrovaných huminových preparátů. Například na západoevropském trhu jsou huminové preparáty burzovním produktem a za poslední roky se objem jejich velkoobchodních prodejů zvýšil několikrát. Základními spotřebiteli jsou země, kde se po celý rok intenzivně využívá půda a v souvislosti s tím je zde také intenzivnější přirozený úbytek humusu. Největšími výrobci a spotřebiteli huminových preparátů jsou USA, Austrálie, Čína a Rusko.V samotném Rusku, kde primární výzkum byl vždy na vysoké úrovni se za posledních 5-7 let zvýšil objem prodeje těchto preparátů desetkrát. Největšími spotřebiteli humátů na území Ruska jsou jižní oblasti (např. Krasnodarský kraj), kde dlouhodobým intenzivním hospodařením je půda stresována vysokým obsahem nespotřebovaných chemických prostředků ochrany rostlin. Díky tomu tato půda, ačkoli se jedná o černozem, neobsahuje aktivní části huminového spektra. Intenzivní pronikání huminových preparátů do ruského, v posledních pěti letech velmi rychle se rozvíjejícího zemědělství je novináři nazýváno „sametová revoluce v zemědělství“. Humáty jsou velmi účinnou „zbraní“ i v oblastech, kde zemědělci jsou omezování tzv. „nitrátovou směrnicí“. Snižování dávek minerálních hnojiv díky humatizaci a zvyšování odolnosti rostlin proti chorobám díky ochrannému efektu humátů bude v budoucnosti velmi intenzivně se rozvíjející záležitostí.
Vzhledem k tomu, že trh s huminovými přípravky se u nás teprve tvoří a zemědělec nemá dostatek informací, které by mu pomohly se zorientovat, pokusíme se Vám rozšifrovat současnou situaci na trhu huminových přípravků:
1. generace huminových preparátů jsou humáty, které se vyrábí (až do dnešního dne) masově a to z uhlí a z uhelných odpadů. Technologie se na celém světě podobají a v podstatě výsledkem je stejný produkt, který se jeden od druhého liší jen stupněm očištění. Na kvalitu výsledného produktu má také rozhodující vliv základní surovina. Základní surovina (např. Leonardit) se tedy čistí a výsledkem je preparát, který obsahuje tu část huminových látek, která v základní surovině zůstala. Jedná se o vysokomolekulární huminové kyseliny. Nízkomolekulární části se již dávno vyplavily a jsou zde zastoupeny minimálně. Tyto humáty mají několik základních společných charakteristických rysů, z nichž tím určujícím je skutečnost, že se těžko rozpouští a obsahují sediment. Čím čistší humát je, tím menší má sediment a tím je dražší. Nikdy však tyto preparáty nemohou být plně rozpustné a proto mají uzavřenu cestu k použití v přesném zemědělství. Uhelné humáty se dodávají jako prášek, v sodné a draselné podobě, s obsahem od 17 do 70% huminových látek (doplňuji - jedná se vždy pouze o vysokomolekulární část spektra v podobě kyselin). Cena těchto humátů v závislosti na kvalitě kolísá od 0,3 USD do 4,- USD za kilogram.
2. generací huminových preparátů jsou humáty vyrobené z rašeliny a jezerních sapropelů. Jedná se zpravidla o poměrně kvalitní, slabě koncentrované roztoky, velmi drahé pro velkozemědělskou výrobu, obsahují zpravidla do 8% huminových látek (vysokomolekulární část) a i z hlediska logistiky se vlastně vozí 92% vody, což prodražuje aplikaci už tak drahého produktu. Cena těchto humátů v závislosti na kvalitě kolísá od 8,- USD do 35,- USD za litr. A opět na kvalitu produktu má rozhodující vliv výchozí surovina. Zejména u jezerních sapropelů je problém s vyvážeností kvality základní suroviny. U obou prvních generací huminových preparátů musí výrobci řešit problémy s předběžným odlučováním těžkých kovů a tento technologický úkon výrazně prodražuje finální produkt. I z tohoto důvodu se mi jeví jako nejjednodušší cesta, kterou nastoupil výrobní závod RET, tedy použít výchozí surovinu, která žádné těžké kovy ani další škodliviny nemá.
3.generace huminových preparátů Za třetí generaci humátů považujeme takové huminové preparáty, které obsahují jak vysokomolekulární, tak i nízkomolekulární část spektra a jsou plně rozpustné. Do této kategorie lze na světovém trhu zařadit pouze jeden produkt a to Lignohumát. Naše technologie pracuje na úplně jiné logice, než všechny doposud známé technologie. Základní surovina (technický lignosulfonát – odpad při výrobě papíru, vzniká z čisté dřevní hmoty) je naší technologií upravována - bezodpadově - naši vědci říkají, že urychlují proces humifikace. V naší technologii dochází k simulaci procesu, který v přírodě probíhal mnoho let a vzhledem k tomu, že v uzavřeném prostoru nemají fulvočástice možnost se vyplavit, vzniká unikátní preparát, tedy Lignohumát s obsahem okolo 90% solí huminových kyselin, kde minimálně z 50% je zastoupena nízkomolekulární část spektra. Čím se Lignohumát odlišuje od ostatních humátů: základní surovina je mladší, tudíž z ní nebyla přírodními vlivy vyplavena většina huminových látek základní surovina má víceméně vyváženou a stabilní kvalitu, to nám umožnilo zavést tovární výrobu a garantovat kvalitu výsledného produktu technologie nic nečistí - je bezodpadová - základní surovinu přetváříme na něco jiného základní surovina neobsahuje těžké kovy - to nám umožnilo, jak jsem již upozornil, zlevnit výrobu náš produkt jako první tohoto typu na světě obsahuje celou škálu huminových látek, tedy vysokomolekulární i nízkomolekulární část a to v celkovém obsahu 90% poměr vysokomolekulární a nízkomolekulární části můžeme v procesu výroby ovlivnit - standardně vyrábíme preparát v poměru 1:1 (soli vysokomolekulárních huminových kyselin : fulvokyseliny) všechny složky Lignohumátu včetně nízkomolekulární části jsou v podobě aktivních solí huminových kyselin náš produkt je plně rozpustný, bez balastní části, proto je předurčen k foliární aplikaci jako příměs k výživě či chemické ochraně rostlin
Možnosti využití Lignohumátu
Vzhledem ke svým unikátním vlastnostem má Lignohumát velmi široké spektrum využití, které se pokusím shrnout do následujících bodů:
Čím je Lignohumát unikátní?
1. zemědělství v rostliné výrobě
- máčení kořenových systémů
- přesazovaných rostlin (protistressový efekt, rostliny se dobře ujímají) .
- vysazování a údržba trávníků a parkových ploch
- pěstování krmných trav
- zálivka rostlin (příznivý vliv na růst, protistressový efekt při suchu, mrazu či předávkování chemikáliemi)
- aplikace na list (pokročilé zemědělství – výroba zeleniny, květin, údržba květinových zahrad,parků atd.,
- má příznivý vliv na růst rostlin, jejich skladovatelnost a chuťové vlastnosti)
- meristemní laboratoře (rozmnožování rostlin)
- použití společně s minerálními hnojivy (snižuje až o 25% dávky hnojiv při zachování efektu – má zásadní vliv na zlevnění logistiky při přepravě hnojiv a zabraňuje úniku živin do spodních vod) komposty a urychlování rozkladu organické hmoty v půdě - humifikace
2. zemědělství v živočišné výrobě některé druhy našich preparátů jsou v Rusku registrovány jako doplněk stravy pro slepice a brojlery. U brojlerů se zvyšují přírůstky a snižuje úmrtnost, u nosnic se prodlužuje doba snůšky.
3. ekologie Lignohumát na sebe v půdě váže těžké kovy a radionuklidy a nedovolí jim migrovat do potravního řetězce. S naším závodem spolupracují největší ruské firmy zabývající se očištěním půd od ropných produktů.
Lignohumát
Lignohumát má velmi rasantní efekt na rozklad organické hmoty v půdě. V praxi to znamená, že zbytky rostlin, dřeva, kůry a další organická hmota, které jsou v půdě, tam leží mnohdy i několik let, aniž by se rozložily. Působením Lignohumátu se v půdě aktivují bakterie, které tyto procesy urychlují a výrazně zkracují. V půdě se tím tvoří humus, který má zásadní vliv na úrodnost půdy. Velmi zajímavou kapitolou použití Lignohumátu, a dle mého názoru nejperspektivnějším směrem využití humátů je masová výroba standardních minerálních a fosforečných hnojiv obohacených humáty. Vzhledem k tomu, že světovým trendem je postupný přechod na vysocejakostní a lehce rozpustná minerální hnojiva, je zřejmé, že i humát, který se případně přímo na závodě bude do tohoto hnojiva dodávat, musí mít stejné vlastnosti. A to je důvod, proč do dnešní doby ještě výroba takovéhoto produktu nebyla zavedena. Naše firma zapatentovala technologii na obohacení libovolného minerálního hnojiva přímo v závodě naším Lignohumátem. Taková hnojiva již představují úplně novou generaci hnojiv. Obohacení hnojiva Lignohumátem totiž dává efekt možnosti snížení dávek a tudíž zlevnění logistiky anebo zvýšení výnosu či kvality produkce. V roce 2004 bylo vyrobeno prvních několik tisíc tun humatizované močoviny a humatizovaného Amofosu přímo ve výrobním závodě určených k dodávkám do Severní Evropy. Naše firma uvádí na trh několik modifikací Lignohumátů, sodných a draselných, obohacených mikroelementy a NPK. Všechny mikro a makroelementy jsou v chelatové podobě, přijatelné pro rostliny. Výrobcem těchto komponentů je italská firma Valagro SpA.
Perspektivy minerálních hnojiv obohacených Lignohumátem
Jednou z cest, jak snížit zatížení průmyslově obdělávaných půd nadměrným dávkováním minerálních hnojiv a používáním prostředků na chemickou ochranu rostlin a dále jak zvýšit obsah pohyblivých složek humusu, je používání nového huminového preparátu s vysokým obsahem solí huminových a fulvových kyselin v plně rozpustné podobě - Lignohumátu. Na světových trzích jsou v současné době 3 různé typy humátů a to v první skupině humáty uhelné, v druhé skupině rašelinové výluhy a výluhy z jezerních saprobelů a nakonec poslední generace - Lignohumáty. Vzhledem k tomu, že Lignohumáty jsou v seriové výrobě teprve od r. 2002, světový trh je určován v podstatě pouze výrobci uhelných humátů, jelikož výluhy z rašelin a saprobelů jsou příliš drahé pro masovou výrobu a nakonec kromě Ruska a Běloruska žádná země na světě nemá tolik rašeliny, aby si vůbec mohla dovolit výrobu takových přípravků. Dále je třeba konstatovat, že od r. 2002 jsou huminové látky burzovním produktem. Uvádění huminových přípravků na trhy je provázeno v různých zemích různými přístupy a problémy. Největšími výrobci a spotřebiteli huminových preparátů na světě jsou USA, Čína a Rusko. Trhy těchto třech zemí mají některé shodné charakteristické rysy: existuje velké množství výrobců které má za následek širokou škálu huminových preparátů na trhu čímž vzniká mnohdy nepřehledná situace vzhledem k absenci jednotné metodiky posuzování kvality lze mezi těmito preparáty najít vysocejakostní humáty, ale i velmi nekvalitní produkty Typickým příkladem reakce na tyto objektivní podmínky je např. i trh s humatizovanými minerálními hnojivy. Cesta humatizace minerálních hnojiv uhelnými humáty je velmi drahá a neefektivní, jsou zde zřejmé technologické problémy, nicméně je zde stále velký zájem tato hnojiva dát na trh. Je prokázáno, že humáty, pokud jdou do půdy společně s živinami, mají velmi dobrý efekt na růst rostlin a jejich imunitní systém. Huminové látky aktivují rozvoj bočního kořenového vlášení a zvyšují schopnosti rostliny přijímat živiny. Nicméně pokud budeme hovořit o uhelných humátech, je třeba vzít v úvahu, že při průměrných dávkách a průměrné ceně takováto aplikace neúměrně zdražuje vstup a je v podstatě nemožné přesvědčit farmáře, aby si takové hnojivo koupil, tím spíše, je efekt uhelných humátů je kolísavý a neprůkazný. Pokud se použije vysocejakostní uhelný humát, jeho cena je tak vysoká, že výrobek je v podstatě neprodejný. Pokud se použije levný uhelný humát, dodáváme do rostliny i těžké kovy, radionuklidy a další škodlivá rezidua. Lignohumát je ekologicky čistý produkt bez těžkých kovů a jiných příměsí, prošel testy toxicity jako nezávadný a pokud je aplikován společně s živinami, plní v půdě následující funkce: váže na sebe cenné živiny, pomáhá jim migrovat do kulturních rostlin a zamezí jejich vyplavení do spodních vod oživuje biologickou aktivitu půdního systému Vývody: humatizovaná minerální hnojiva představují budoucnost zemědělství humatizovaná minerální hnojiva v současnosti představují volnou niku na trhu s hnojivy, která čeká na své obsazení možnosti minerálních hnojiv jsou vyčerpány a hledají se cesty jak přinutit rostlinu, aby si vzala více živin - huminové přípravky jsou jednou z cest ekonomika musí být taková, aby dodání humátů vedlo k snížení dávek na hektar cena dodaného humátu musí být maximálně stejná, či o málo vyšší než cena minerálního hnojiva, o které bude dávka snížena. velcí výrobci minerálních hnojiv jsou si těchto skutečností vědomi, ale jen velmi těžko budou řešit otázky humatizace cestou uhelných humátů, vzhledem k tomu, že se jedná zpravidla o jejich vlastní vývoj do kterého již investovali nemalé prostředky, z naší zkušenosti je zřejmé, že firma,která obohacuje Lignohumátem, má okamžitě značný náskok před konkurencí Mechanismus působení huminových látek na živé buňky Z celé řady biochemických funkcí, které plní huminové látky – tedy akumulační, transportní, regulační, ochranné – se budeme zabývat fyziologickou, tedy způsobilost huminových látek vyvolávat reakce při působení na živé organismy. Předpokládáme, že mechanismus interakce živých buněk s polymery nepravidelné stavby typu huminových kyselin se začaly formovat již v nejranějších etapách vzniku živých organismů. Polymery nepravidelné stavby se objevily dříve než živé organismy a později koexistovaly společně s nimi. Tato spojení jsou schopna hydrofilně-hydrofobně spolupůsobit, mají vlastnosti antiradikální, antioxydantní a radioochrannou aktivitu, mohou vystupovat jako ligandy pro ionty kovů. Nepravidelné polymery nesou části, které organismy mohou používat jako zdroj energie nebo jako stavební blok při syntéze buněčných komponent. Existují hypotézy, jež mají za výsledek bezprostřední účast huminových látek na metabolických procesech živé buňky. Mechanismus přenosu molekul huminových látek dovnitř buňky rozpracoval již Kristian de Duve (1964) jako proces založený na nitrobuněčné přeměně velkých molekul a částic. Teorie tohoto typu přenosu, a to je velmi důležité, nedovoluje přímý kontakt molekul huminových látek s vazebnými místy buňky. Přijetí velkých molekul buňkami probíhá jako výsledek endocytozy a dále jejich změna probíhá v zažívacích vakuolách, které vznikají po spojení endocytárních bublin s lyzosomy. Všechny základní třídy biopolymerů, které vstupují do „periferní části“ molekul huminových látek nebo které jsou nekovalentně jimi navázány (bílkoviny, polysacharidy, kyseliny nukleové, lipidy), se rozkládají fermenty, které jsou v lyzosomech obsaženy. Jako výsledek fermentační hydrolýzy vznikají aminokyseliny, cukry, nukleotidy, jež difundují do cytoplazmy a zapojují se do metabolických procesů. Nepřijaté zbytky huminových látek (v principu „jádro“) vychází z buňky během exocytózy. Časté pozitivní výsledky pokusů objevení označených huminových látek uvnitř buňky se dají vysvětlit zejména procesem částečné nitrobuněčné přeměny. Biologické působení huminových látek na živé organismy je založeno na tom, že intaktní molekuly huminových látek a vysokomolekulární zbytky jejich nitrobuněčné změny se lokalizují do buněčných stěn nebo do vnější vrstvy, kde se bezprostředně spojují s cytoplazmatickou membránou. Takovým způsobem vzniká na povrchu živé buňky analog aktivního filtru schopného plnit následující funkce: spojovat se s ionty těžkých kovů a přeměňovat je ve stabilní komplexy chelátového typu spojovat se s molekulami xenobiotik spojovat volné radikály vznikající v plazmatické membráně jako důsledek okysličování lipidů Není vyloučeno, že v průběhu nitrobuněčné přeměny huminových látek a také v průběhu jejich průchodu přes buněčné stěny mohou vznikat nízkomolekulární části huminových látek, které jsou samostatnými biologicky aktivními agenty působícími na živou buňku. Všeobecným výsledkem popsaných společných efektů působení huminových látek na živé buňky je uvolnění energie, která namísto toho aby byla vyplýtvána na kompenzaci negativních vlivů vnějšího prostředí, může být použita buňkou na růst a rozmnožování.
Na závěr o stimulačních schopnostech lignohumátu: na jaře 2011 jsme hodlali sázet 400 řízků japonských topolů.Namočil jsem na 2 dny tyto 15 cm dlouhé kolíky asi prst silné "prdelkami" do ředěného lignohumátu.Byly umístěny pod parapetem ve skleníku v T 18-20 st. Za dva dny již měly řízky čekací kořínky !
prim.MUDr Vratislav Kraus,Zemětice 69,33452
